Programy pro práci se zvukem jsou podstatným důvodem, proč na mém počítači stále koexistují Windows. V nich používám nástroj Adobe Audition (dříve Cool Edit), jenž je sice za peníze, ale žádný jiný program mi nedokáže poskytnout pro mě potřebnou efektivitu práce. A to mi nejde o funkce, ale o pouhé ovládání.
Plný souhlas. Až bude větší důraz na to aby se ta Linuxová udělátka dobře ovládala, tak se bude dát uvažovat o přechodu. Nezáleží to na tom jak si přehraju video nebo audio.
Otázka přechodu na Linux zdaleka nezávisí na tom jak se na tom budou přehrávat filmy. Záleží to taky na tom, že se mi ve Fedora Core 4 nepovedlo v KDE nastavit českou klávesnici (plná instalace se vším co bylo na čtyřech CD), v Bluefish (GNOME) jsem nerozjel (nezintegroval) FTP klienta, v GNOME mi mizely ikonky z lišt, žádná distribuce mi nenašla modem integrovaný v notebooku IBM a nerozjela sama od sebe uspávání, Nemůžu si nastavit prostřední tlačítko myši aby mi fungovalo tak jak chci (scroll kříž místo paste).
Podobné zkušenosti mám i s Mandrivou 2005LE, Ubuntu, Kubuntu, Slax. Novější i starší. Prostě nic.
Nejsem neschopný ani dementní. To mi potvrdil kamarád, který má s linuxem dlouhé zkušenosti a nainstaloval desítky serverů. Sám se pokoušel uživatelsky s Linuxem několikrát pracovat, ale bez šance na alespoň uspokojivý výsledek.
Vážně jsem měl dlouhou trpělivost s Linuxem, instaloval jsem několikery distribuce snad dvacetkrát, ale nikdy mě nějaký přehrávač médií ani nestačil odradit, protože mě mnohem dřív odrazovaly úplně jiné problémy. Nevyřešily je ani FAQ ani diskuse na kterých jsem často dostával absolutně nesmyslné odpovědi nebo jsem byl urážen a posílán do víte kam.
Používám téměř denně Inkscape, Gimp, Scribus, Mozillu, Operu, Thunderbird a další povedené programy dostupné i pod linuxem a jsem velký fanda Microsoftí konkurence. To co předvádí linuxoví vývojáři v oblasti uživatelského softwaru je ale jen cirkus. Desítky multimediálních přehrávačů, textových editorů, screensaverů, hříček, blbinek ve verzi 0.1.7 alpha. K čemu je to dobré? Akorát to uživatele mate. Vlastně nechápu, když je tolik dobrovolníků co tohle všechno chrlí do světa, proč nedají hlavy dohromady a nevypotí něco smysluplného a použitelného.
Naštěstí jsou programy jako ty co jsem výše jmenoval, kde je vývoj jasný a docela výrazný. Ze všech tří se pomalu stávají profesionálně použitelné nástroje. To se ale nedá o mnoha uživatelských programech říci.
Přeji všem příjemný den a těším se na odpovědi a doporučení které mě třeba přimějí zkusit to znovu.
Nevím proč bych to dělal. Levé a pravé tlačítko mají myslím ve všech běžných systémech podobnou funkci a ta se stala prakticky standardem (Teď i včetně Mac OS). Prostřední tlačítko je ale stále volné. Ve windows si můžu nastavit ať mi dělá lupu nebo scrolluje. Paste je myslím na 'CTRL + V' nebo 'SHIFT + insert' dostačující. Rozhodně není potřeba tak často jako scrollování.
Jo a k těm problémům s linuxem si ještě připisuju neschopnost rozumné práce s tabletem Wacom, chybující USB klávesnici, nefunkční integrovanou zvukovku, nemožnost vypalování z neznámého důvodu, ...
Já mám také prostřední tlačítko ve windows nastavený na skrolování.
Za tohle nastavení ale nemůžou Windows a software dodávaný pro notebooky IBM/Lenovo.
Jinde jsem se s tím zatím nesetkal.
Také bych se měl zmínit, že toto nastavení "platí" pouze Ultranav (myslím tlačítka na notebooku :)), tedy nelze jej použít pro nastavení klasické myši.
Pod linuxem pracuji s tabletem Wacom uz asi 3 roky (myslim ze mam PenPartner) k naproste
spokojenosti. Nazacatku jsem musel instalovat specialni drivery, ale ted je "dokonce" ovladac primo v kernelu.
K usb klavesnici, par krat jsem se setkal s problemem pri instalaci z usb-klavesnice,
po spravne instalaci a nastaveni vsak behaji vsechny bez problemu (vcetne multimedialnich
tlacitek - i kdyz ne vsechny jsem priradil nejakemu programu ... )
Se zvukovkami jsem nikdy zadny problem nemel. A musim rict, ze pod linuxem vice zvukovek
na jednom PC bezi lepe nez pod Win. (SB Live pouzivam pro prehravani hudby
(obecne vsech zvuku) a integrovanou zvukovku pro Skypa).
Nechci Vas napadat a v zadnem pripade urazet, ale pri instalaci Linuxu jsou zapotreby 2 veci: 1) myslet
2) trpelivost
Jediny problem na ktery jsem narazil a doposavad nevyresil je integrovana kamera
v notebooku - proste nejsou ovladace ...
Petr Sobotka
P.S.: Mimochodem na vsech Linuxech mi bezi Gentoo.
Nenainstaloval jsem desítky serverů, nemám s níčím moc trpělivost, ale Windows už asi tři roky vůbec nepoužívám a nechybí mi. Notebook IBM se mi uspává tak, jak jsem naklikal v grafickém rozhraní, nikde nemám problémy se zvukem, USB klávesnici používám a do dosud mě nenapadlo, že by s ní měl být problém. Přehrávám a pálím DVD, včetně těch chráněných, dělám si hudební CD a DVD včetně konverzí do formátů a konzoli jsem už dlouho nepoužil. K3b mi přijde uživatelsky přívětivější než Nero, nejsou v něm problémy s CSS, v Xine i Kaffeinu mi fungují všechna DVD co jsem tam šoupl, MPlayer mi přehraje i věci, se kterými za mnou uživatelé Windows přijdou "že jim to nehraje..". Všechno nainstalováno "klikáním". NTB 32 bitů, poč 64. Funguje oboje. Tak fakt nevím, kde je problém. Možná jen v tom, že jsem nenainstaloval desítky serverů a nejsem guru. Jsem prostě líný uživatel, který se cítí příliš starý a churavý na užívání Windows :-))
Nenainstaloval jsem desítky serverů, nemám s níčím moc trpělivost, ale Windows už asi tři roky vůbec nepoužívám a nechybí mi. Notebook IBM se mi uspává tak, jak jsem naklikal v grafickém rozhraní, nikde nemám problémy se zvukem, USB klávesnici používám a do dosud mě nenapadlo, že by s ní měl být problém. Přehrávám a pálím DVD, včetně těch chráněných, dělám si hudební CD a DVD včetně konverzí do formátů a konzoli jsem už dlouho nepoužil. K3b mi přijde uživatelsky přívětivější než Nero, nejsou v něm problémy s CSS, v Xine i Kaffeinu mi fungují všechna DVD co jsem tam šoupl, MPlayer mi přehraje i věci, se kterými za mnou uživatelé Windows přijdou "že jim to nehraje..". Všechno nainstalováno "klikáním". NTB 32 bitů, poč 64. Funguje oboje. Tak fakt nevím, kde je problém. Možná jen v tom, že jsem nenainstaloval desítky serverů a nejsem guru. Jsem prostě líný uživatel, který se cítí příliš starý a churavý na užívání Windows :-))
SUSE je pomaly, ale opravdu just-works - po instalaci vsechno bezi tak jak ma... nechapu, ale je to tak... ovsem stale bezim na slacku a ted se snazim o gentoo ;)
Mám celkem výkonný NTB a poč, tak mě "pomalost" SUSE (tj. jestli mi to, či ono najede o půl vteřiny dříve či později) nevzrušuje. Ne, že by SUSE neměl chyby (takový OS ostatně neexistuje) ale skoro vše tam funguje tak nějak "samo".
Packman je jeden z instalačních zdrojů SUSE (packman.link2linux.de, packman.rsync.zmi.at/suse)
uuuplne suhlasim ... tez som SuSE Luser :-))) ... k maximalnej spokojnosti (pouzivam apt4rpm a synaptic ... tak mam k dispo na klik kopu softu) predtym som bezal na mdk skusal som aj gentoo (este ma celkom bavi Fedora a to ich kraaasne GNOME) ... ale ma to prestalo nejako prestalo bavit ... potrebujem mat veci ryhlo a hned ... doma som mojej familii nainstaloval SuSE Linux 10 a verte neverte moja "pocitacova" rodina bezi na linux-e denne bez problemov (web, chat, filmy, hudba, napalovanie, ...) !
najvacsie problemy, strih videa,DVD autoring,webkamery, tablety,ekonom.softver.Iste ak niekomu nieco staci len napisat, odprezentovat zo svojho notbooku, poslat mail a precitat, stiahnut fotky a upravit isto staci.Potom Win nie su potrebne.Realny pohlad na problem linux vs win nam pomoze vsetkym co sme za dobry, slobodny software.
najvacsie problemy, strih videa,DVD autoring,webkamery, tablety,ekonom.softver.Iste ak niekomu nieco staci len napisat, odprezentovat zo svojho notbooku, poslat mail a precitat, stiahnut fotky a upravit isto staci.Potom Win nie su potrebne.Realny pohlad na problem linux vs win nam pomoze vsetkym co sme za dobry, slobodny software.
Ceska klavesnice se pusti:
setxkbmap cz
nebo
setxkbmap cz_qwerty
a americka
setxkbmap us
to vse napsano to terminalu (xterm, apod). Vetsina grafickych manazeru pro to ma nejaka graficka klikatka, nebo si je lze udelat (klikat na skripty s timhle obsahem), nebo si lze udelat klavesove zkratky (to ma zase kazdy graficky manazer jinak, jak se to dela ve fluxboxu je vam asi k nicemu), nakonec ecistuj jeste nejake cz_us, nebo us_cz (ted nevim, jak se jmenuje) mapa a ta kdyz se loadne, tak se prepina cz-us prez pravy alt (dokud je drzen) a scrollock (prepinac).
Icon warrior nejsem, takze s tim neporadim ... ikony vidam jen na cizich desktopech a nijak mi nechybi, muzu poslat skript, ktery naotevira 3x3 terminaly vedle sebe na screenu 1664x1280 :-).
Prostredni tlacitko je vlozeni oznaceneho textu - jednoduche, pohodlne, prijemne ... asi nejcastejsi zdroj sprostych vyrazu na adresu windows, kdyz uz me v nich nekdo donuti neco udelat (treba pustit telnet) ... premapovat by to urcite slo, ale netusim, jestli aplikace v X std podporuji existenci scroll krize ... pravdepodobnost, ze to pujde bez editace textovych konfiguraku odhaduji asi tak stejne, jako ze vybouchne temelin ...
Integrovane winmodemy jsou prisery a vyrobci k nim nedavaji specifikace ... problem budete mit i s jinou versi windows, nez pro kterou vyrobce udelal drivery ...
Ad. diskuse - dpoprucuji precist si faq jak se ptat. Ve zkratce: ptat se presne na to a jen na to, co potrebujete, s uvedenim cest, ktere jste zkusil (a nevedly k vysledku), i stroha odpoved RTFM casto pomuze, je-li nasledovana odkazem na relevantni dokumentaci. Na hulvata samozrejme muzete narazit vsude ...
Pouzivam X na desktopu uz par let a problemy s tim nemam ... ale jsem ten clovek, kteremu prijde rychlejsi napsat do prave otevreneho xtermu "mozilla&", nez hledat mys a spravnou ikonku ...
Kdyztak se muzete ptat na mailu rm-rf na jednom cestem freemailu, seznam to byl ...
alternativne si vyeditovat keymapu sam a prepinat pres xkbcomp. Bohuzel defaultni keymapa ma par much, jako napr Shift + KP_insert hodi znak 0 misto aby to pastlo jako shift+insert. Spravit to je celkem dost slozite, rucni editace keymapy je dost tezka, nakonec to vyresilo jakesi klikatko z gnomu, ktery modifikovalo keymapu na serveru dle mycy predstav a ja si ji pak ulozil :O)
Jinak si nejsem jist jestli je ve fluxboxu/bbkeys mozne nejak nadefinovat prepinani treba pres alt+shift nrbo oba shifty ... ted mam ctrl+alt+f1|f2 coz neni to nejlepsi.
BTw fura programu pouziva prostredni tlacitko jako ... prostredni tlacitko. Treba Inkscape tam ma scrolling, browsery "otevrit v novem okne", dalsi programy ho pouzivaj na jine veci. Premapovavat ho na neco jineho mi prijde jako tezka hovadina.
> kteremu prijde rychlejsi napsat do prave otevreneho xtermu "mozilla&"
Ve chvili kdy zacne takhle spusteni program psat do konzole nastava nekdy problem. pak je spis lepsi si napsat skriptik
#!/bin/bash
$* & >/dev/null 2>/dev/null
ulozit ho treba jako "s" a poustet pak "s mozilla"
Keymapu jse si delal vlastni - mel jsem pravy alt+pismeno=pismeno s diakritikou
- - a => 'a'
shift - a => 'A'
- RAlt a => 'a s carkou'
shift RAlt a => 'A s carkou'
chtel jsem to namapovat na samotne F1-F12, protoze je pouzivam akorat s Alt, nebo Ctrl-Alt na prepinani konzoli, ale to uz se mi nepovedlo (nebyl cas se tim zabyvat).
Dokud clovek zustane v ramci pismenek a cisel, tak je to sranda ...
Tak zbesile kombinace, jako alt-shift, nebo shift-shift bych si nikdy na to nedal (zvlast ta druha zni velice prakticky - oba shifty najednou drzim docela casto, protoze na nektere veci uz mam automaticke hmaty a kdyz jsou po sobe ...), ale kdyz tak uvazuji nad formatem toho konfiguraku, tak to asi tak jednoduse nepujde ... na jedne masine jsem pouzival LWokno/shift LWokno, dobre jsou multimedialni klavesy navic :-), na jine masine jsem mel LWokno A a LWokno Z (je to blizko u sebe) a taky LWokno HJKL na posun okna :-). Asi by to slo resit nekde pred tim, nez se to dostane do Xek, ze by se detekoval stav Shift+Shift a ten by se poslal dal jako nejaka extra klavesa ... kdybych musel (nejsem moc sw :-)) tak bych to asi resil mikrokontrolerem mezi klavesnici a pocitacem :-) ale cistsi by to bylo nekde v jadre okolo inputdevices ...
To, ze to pise neco na konzolu neva ... z jednoho xtermu poustim mozilly, GIMPa a tak, dalsich nekolik desitek mam na jine veci ... v grafickem prostredi s TABy to neni problem ...
no to ze to pise na konzoli to nevadi, ale nektery programy se kvuli tomu seknou .... dokud je nehodim pres fg do popredi, tak nejedou, pac jsou zastaveny kuli vystupu na konzoli.
Wokenni klavesy by na switch mohly byt dobry, akoratze na svy klavesnici jimi nedisponuji a vyrabet mikrokontroler mezi kb a pc je asi nad moje schopnosti :O)
na posun/resize oken pod fluxboxem je dobry alt+ cudlitka mysi :O)
Ktere sesekaji? Zadny me nenapada ... (fakt je, ze moc grafickych programu nepouzivam) ... pak je vas skript asi nejlepsi reseni ...
Wokenni klavesy mam taky jenom v praci :-) ale levy alt + blizka pismenka a cisle tvori dostatek zajimavych zkratek ...
Alt+cudlitko mam rad, ctrl+cudlitko zase nastavuje parametry xtermu ... a nejlepsi vec je, kdyz si clovek udela takovy prompt, ze to vypisuje do titulku okna aktualni adresar a masinu - pak je z prosteho pohledu na 30 tabu nad sebou hned videt, kam sahnout ...
Vsechny co chrli ruzny debugovaci hlasky na konzoli ... mozna je to zalezitost nastaveni nekde v bashi, ale mne se to deje pravidelne, pri prvnim printu se to sekne .... no pokud se to nekomu nedeje, tak se aspon tim mym reseni nesvini konzole.
alt+neco opatrne, pak clovek zjisti ze ta ktera klavesa uz je v necem pouzita (v midnigtu treba alt-a, alt-h ... jinde neco jinyho ... )
Browsery (treba zrovna windowsovsky Firefox, na rozdil od linuxoveho), tam maji otvirani odkazu, ale jen v pripade ze klikam na odkaz, jinak scrollovaci kriz... takze maximalni spokojenost :) Taky jeden z duvodu, proc v linuxu nedelam - i kdyz treba moje skoda :)
Bez urazky - toho vaseho kamarada, "co nainstaloval desitky serveru" a neni schopen si nainstalovat desktop, bych rad poznal. Pripadne bych rad videl ty servery...Tak mam takovy dojem, ze s nimi asi nebude vse vporadku.
Ad prostřední tlačítko myši: Já bych místo změn všemožných konfiguračních souborů a mapování tlačítek (kláves) tento problém řešil raději nákupem nové kvalitní myši, která má více tlačítek, a které již jdou nastavit dle potřeby... V práci mám úžasnou MX510 od firmy Logitech a všechny tlačítka jdou libovolně namapovat. Bohužel ta hezká aplikace je pouze pro Win, nicméně věřím tomu, že se dají najít i obdobné ovladače pro Linux. Ta myška za to vážně stojí, s Geniuskou se to nedá moc srovnávat...
Pod tucnakem to lze samozrejme taky, mam MX500, kolecko(scrolovani) se chova jako 2 ruzna tlacitka, lze nastavit klidne pro kazdou aplikaci zvlast "co to bude delat".
Na forums.gentoo.org je o tom docela dost informaci.
Nemůžu si nastavit prostřední tlačítko myši aby mi fungovalo tak jak chci (scroll kříž místo paste).
vsechno jde:
v xorg.conf staci k sekci InputDevice popisujici vasi mys pridat
S Vaším hodnocením bych nesouhlasil - také jsem zkoušel spostu a spoustu dister, a jen vzácně něco nefungovalo - jedině rozlišení obrazovky se obvykle nenadetekovalo na 1280x800, a u Debianu a Fedory nešla zvukovka (ale ve Win taky ne) - jinak všechno v pohodě. Uznávám, v multimediích a také hrách jsou na to Linux hůře než Win. Nicméně v těch multimediích se to srovnává. (A bude i ve hrách, ale kvůli hrám Linux nemám, tak co.) Přehrávání videa, mp3/ogg, DVD, vypalování je až na vzácné výjimky naprosto bez problémů - zde bych jen poznamenal, že ve Win se mi pravidelně mršilo vypalování v Neru, jedno CD v prdeli za druhým, což se mi na Linux nestalo ani jednou. Netvrdím že je chyba ve Vás - třeba máte netradiční hardware či tak něco. Mě osobně amarok atp. vyhovuje velice, je to velmi dobrý nástroj, MPlayer je naprostá špička a dívat se na DVD pod ním je opravdu nádhera.
Uspávání se zatím považuje za problematické, ale mně v Ubuntu 5.10 (a 6.04 testing) šlape nádherně.
Ty diskuse občas bývají horší, někdy - a ne nijak vzácně se tam nějaký blbec najde, také už jsem byl posílán do... atp. Ale pořád je na nich většina lidí, kteří chápou, že svět s Linuxem je lepší, a lidštější a že i oni by se měli zapojit také, tak pomáhají ostatním...
Obecně si myslím, že normálního uživatele rozhodně nemohou Linuxí multimedia odradit.Každopádně výhody Linuxu jsou jinde. Já už Win nemám vůbec a rozhodně mi nechybí.
promin, ale jestli si nedovedes nastavit cz klavesnici v kde, notabene, kdyz je automaticky nastavena, kdyz pri instalaci linuxu zvolis jazyk cestina, tak jsi dementni a nic ti nepomuze. Btw, kde ve windows nastavim, aby se mi oznaceny text kopiroval do schranky a prostrednim tlacitkem ho pastoval? Mam pocit, ze ty vyzadujes ne zakladni ovladani, ale ovladani na ktere jsi zvykly z windows, coz je velky rozdil. V linuxu jsou jine zvyklosti, ber nebo nech byt, ale nepomlouvej.
Nevím, jak jste instaloval ty dřívější distribuce, já na svém IBM 600X "rozchodil" integrovaný modem napoprvé prostým instalováním Mandrake 10.1 CZ. Čeština funguje všude, rovněž ihned po instalaci a také se mi nic nikde neztrácí. A to mám totéž i na "velkém" počítači. Co se názoru na ovládání programů týče, mohu Vám ze své bohaté zkušenosti říci, že to je věc velice individuální, napsat rozhraní pro všechny prostě nejde. A obecně ovládání jakéhokoli na funkce bohatšího programu pod Windows je méně efektivní než v Unix-like systémech. Plyne to z filozofie ovládání daného OS. Sám dělám dost se zvukem a opravdu tedy CoolEdit a jeho následovníky nepovažuji za vrchol všeho. Ale to je , viz výše, individuální pohled. A co se Vašeho známeho týče, na to se dá odpovědět takto: Windows si dokáže nainstalovat skoro každý, mnozí těch instalací mají za sebou i tisíce, ale kolik lidí v nich opravdu umí pracovat a kolik z nich také efektivně nakonfigurovat či řešit systémové problémy? A to jsme u "blbých" Windows, kteréžto ve srovnání s Linuxem jsou pouhý jednoduchoučký soft! Takže dnes již počet nainstalovaných linuxových serverů neříká nic o tom, jak zkušený linuxák se za těmi instalacemi ukrývá. Dnes, jak jistě víte, se Linux dá v distribuci typu Debian či Mandriva, nainstalovat za 20 minut, přičemž to jediné, co se po Vás chce, je tu a tam vyměnit medium v mechanice. A pak založit uživatele. Přeji hezký den a dodávám, že i pod Windows XP se ne zrovna málokdy lze setkat s problémy při rozpoznávání HW atd. A to navzdory dodaným ovladačům. Ale to je na další dlouhou diskuzi.
Zadny OS neni pro vsechny. nechapu proc si kazdy mysli, ze jestlize investuje neco do linuxu, tak ze to nutne musi dopadnout "uspokojive".
PS: a arogance predpokladu, ze windows jsou jednoduche, uspokojive konfigurovatelne a tak podobne, me uz opravdu nebavi.
PS2: evolucni vyvoj, co? neslysel, hmm, njono tak nic, no...
- kdo rozhodne zda je nejlepsi ta ci ona verze toho sameho? Vy, Buh, kdo?
ach jo.
Apropos: lze si linux nechat nainstalovat od profesionala, _mozna_ by tudy vedla cesta... (je vsak urcite levnejsi, si kupovat kompatibilni hw. jeho vyhodou je obykle kvalitni a transparentni (specifikace) zpracovani, ktere ocenite jak v MS tak v linuxu ci jinych OS.)
Ahojda,,souhlasím s tebou Používám starší verzy Cool edit pro a teď mám nejnovější verzy Sonaru,je to dost podobný,jen Sonar má víc možností kombinovat midi waw a podobně.Nechceš udělat výměnu? Milin.@seznam.cz
No nevím, ale mimo mplayeru bych vzpomněl ještě na Vlc, které toho umí také hodně a pro uživatele přišlého z windows je nepochybně troch uvíce klikací.
A na audio já osobně používám Rhythmbox, asi není tak nabitý funkcemi (a ještě ani není ve verzi 1.0), ale postačuje a jeho ovládání si mě naprosto získalo - aneb v jednoduchosti je síla.
Pokud vim, tak Vlc sam o sobe nepodporuje titulky... Pro vetsinu lidi, co znam, je to pak skoro stejne, jako kdyby nedokazal prehravat zvukovou stopu. Nicmene ja Vlc pouzivam na vsechno.
Ja nevim jak moc to ma VLC "samo od sebe", ale po tom, jak jsem na kUbuntu apt-getnul balik "vlc", titulky jedou jak po masle .. vcetne cestiny samozrejme.
Taky mě zaskočilo, že není zmínka o VideoLANu - nějak jsem si na něho navykl a používám ho ve Windows na všechno. Ještě jsem nenarazil na video, které by nepřehrál.
Titulky nevím jistě - ještě jsem nepotřeoboval - ale je tam na to volba.
VLC titulky umí, ale neumí letterboxovat 16:9 video na 4:3 a titulky dát do černých pruhů. U všech ostatních přehrávačů a filtrů to je standardní funkce.
VLC ve Windows je ale něco jiného než VLC na Linuxu. Ve Windows lze totiž použít DirectShow a přehrát i WMV. Co bude říkat na MOV a RM nevím. Za zmínku ale u VLC stojí rychlost jeho dekoderů. Přehrávat MPEG-4 ASP 640x360 (XviD) s 3% zatížení CPU na Athlonu 2000+ je opravdu slušný výkon.
Já na Windows používám dokonalý opensource přehrávač MPC, který zvládne opravdu jakékoliv video. Od standardních MPEG formátů až po RM, MOV a WMV. Umí definovat vlastní filtry pro konkrétní formáty a má spousty dalších nastavení.
Pro mě jsou ve Windows nepostradatelné 3 přehrávače - VLC, MPC a malý a rychlý ViPlay. Všechny 3 jsou opensource.
... MPC a malý a rychlý ViPlay. Všechny 3 jsou opensource.
Za to bych vývojáře OSS střílel - když už mají tu drzost dělat MS-only, ať to nedávají pod GPL. Je to ostuda Svobodného softwaru. Spousta lidí zaplatí Gatesovi za to, aby mohli používat Win-only "OSS".
Dobrý komerční program na Svobodném operačním systému mi nevadí, ale na "OSS" Win-only jsem alergický.
Nojo, jenže pod Linuxem prostě neni možný pořádně zpracovávat video. A i s tím přehráváním to je poměrně tragedie. Na Win mám kupu komerčních střihových programů, v Linuxu je akorát jenoduchý Kino, zbytečně složitá Cinelerra a komerční MainActor.
Ještě tristnější je situace okolo video přehrávačů. MPlayer je neskutečně nabubřelý. Umí sice skoro všechno, ale strašně složitě. V podstatě se dá rozumně používat akorát VLC. Čekám jako na boží smilování až se konečně dotáhne do konce systém GStreamer jako náhrada za DirectSHow a udělá se i port pro Windows. Jinak se neprosadí.
A je pravda, že bych celkem rád přešel na Linux, ale u Windows mě drží právě Win-only opensource/freeware programy, bez kterých si nedovedu práci s videem představit. Jsou to hlavně AviSynth (plánovaná verze 3 bude prý i pro Linux), VirtualDub a filtry pro tyhle programy. Potom enkoder HC, autoringoveý programy Muxman a DVDAuthor GUI. DGMPGDec demultiplexer a MPEG-2 dekoder, MeGUI (i když to by mohlo možná běhat i pod Mono), YAMB, Beligh+BeSweet a plno dalších utilit, bez kterých bych se jenom těžko obešel.
Je mi líto, že ty programy nejsou multiplatformní, ale co s tím nadělám? Používám holt to, co je.
"MPlayer je neskutečně nabubřelý. Umí sice skoro všechno, ale strašně složitě. "
To si snad delate srandu, vzdyt mplayer je nejrychlesi na pouzivani.....prasknu enter a je to....prehravam film i s titulkama, vyhlazovani atd... jedinny co je neohrabany je prehravani dvd, ale i to zvladne cvicena opice...
Řada těch programů má multiplatformní základ (např. vyvíjený na Linuxu) a jenom windowsové GUI. I pro ty Windows-only nástroje jsou alternativy - např. Avidemux je slušná náhrada VirtualDubu s tím, že toho umí víc než VirtualDub (podpora MPEG-1, MPEG-2, MP4, MOV, OGM atd.), obsahuje i řadu filtrů z AviSynthu a dalších programů. I kdyby pro Linux žádná náhrada některého z nich nebyla, často to funguje pod Wine.
V čem se Avidemux oproti VirtualDubMod krčí smutně v koutě? Mimochodem, VDM je v podstatě mrtvý program, jehož drobné aktualizace vycházejí tak jednou za dva roky. A že se skoro blíží VirtualDubu - spíš se mu v řadě věcí čím dál víc vzdaluje, zejména v podpoře vstupních i výstupních formátů je to úplně jiná liga. Například je to první free video editor na světě ve stylu VirtualDubu, který podporuje formát MP4 (vstup i výstup).
VirtualDub je VfW aplikace. jediny, co tak asi ma spolecnyho s directx je, ze pro zachytavani videa z analogu jsou pouzity ovladace wdm a pro vykreslovani si muzes zapnout urychleni pomoci directshow
Presne tak, VLC je supr program a uzivatelum k/ubuntu funguje hned po nainstalovani narozdil od zminovaneho mplayeru, ktery s parametrem --enable-gui nezle zkompilovat bez sprostych slov a instalace binarky take neprojde, pac to chce nejakou zupa knihovnu z debian stable zdroje.
Jedine co mi VLC neprehraje je video WMV verze 3, zvladne zvuk, ale uz ne obraz, naproti tomu xine zas zvladne obraz, ale uz ne zvuk.
Na první pohled vypadají dobře. Díky za tipy. Právě nějaké editory sháním, ale zatím u žádného jsem neobjevil podporu vícekanálového zvuku – resp. exportu a importu do/z vícekanálového formátu (a stále ještě nevím, jestli například formát ogg vorbis více kanálů podporuje...).
Ke stávajícím bych přidal ještě tento: http://ardour.org/ což není zrovna 'jen' editor zvuku, ale mezi audio programy patří. :)
Tak zmiňované programy sice poskytují možná dostatek funkcí, které může běžný uživatel potřebovat (např. aplikování nějakého filtru na celou skladbu apod.). Ovšem všechny jsou katastrofální z hlediska ovládání, jak už jsem se zmínil výše, tj. např. práce s malými úseky zvukového souboru je doslova příšerná a pro takovou práci jsou tyto programy nepoužitelné, Adobe Audition (win) je v tomto směru minimálně o dvě třídy výš (kvalitní funkce nepočítaje). Tato situace mě snad donutí napsat vlastní editor, až k tomu budu mít dostatek programovacích schopností :-)
Tu si dovolim oponovat, skoro kazdy softver ma "katastrofalne ovladanie" (Co taka Premiere pre windows?) pokial ho neovladam. Potom zrazu clovek zisti, ze to az taka katastrofa nie je.
Vsetko je to len otazka naucenia, nebral by som to tak tragicky. Rezound je v sucasnosti spicka v Linuxe, netvrdim ze dosahuje kvalit studiovych profi programov vo Windowse, ale je tesne za nimi a na domaci a polo-profi strih audia urcite staci.
Kazdopadne je hriech ho v takomto clanku nespomenut.
Premiere nepoužívám a tedy je mi jedno, jestli má mizerné ovládání nebo ne. Ale tenhle konkrétní příklad (Adobe Audition) není o tom, jak je uživatel naučenej svůj program ovládat. Zkoušel jsem se běžnou práci naučit jak v Rezoundu, tak ve Sweepu (které pod linuxem považuji za nejlepší, co se týče ovládání, ovšem neohrabané v porovnání s Audition), Audacity jsem vzdal rovnou. Jak už jsem řekl, běžná amatérská práce, vystřihnutí začátku (konce) skladby, aplikování nějakého filtru na celou skladbu, převzorkování atd., to vše je v těchto nástrojích ok a poslouží to dobře. Samotné ovládání, které tolik potřebuji, tj. označování malých částí zvukového souboru (cca zlomky sekundy), rychlá a snadná změna tohoto výběru, tudíž i kvalitní zoomování a posun ve zvukové stopě, rychlá a snadná (pomocí klávesových zkratek) změna sample rate (kvůli zpomalení skladby na poloviční rychlost) atd. - to vše tyto nástroje postrádají na použitelné úrovni, tedy se toto ani není možno naučit používat efektivně, obzvlášť pokud je člověk tyto úkony nucen vykonat nikoliv párkrát, jako je třeba při onom amatérském střihu, ale třeba stokrát u jedné skladby. Zkrátka v této oblasti má Linuxový software mezery a jsem nucen používat kvůli tomuto i Windows.
Chtel bych jen doplnit seznam o dalsi prvotridni softvery a podat par pripominek k napsanemu:
Pokud se bavime o srovnani programu pro win a Linux, co take pouvazovat jejich cenu? Programy pod Linux Audacity, Rezound, Sweep i Ardour jsou zadarmo. Tecka. Snad nemusim pokracovat. Jen bych chtel zminit, ze spickove nastroje jsou ovsem za penize a to ne zrovna zanedbatelne. V tomto ohledu bych rad zminil produkty firmy Steinberg http://www.steinberg.de/
a to konkretne 2:
1. vsechny odrudy virtualniho studia Cubase (VST, SX, atd.) http://www.steinberg.de/ProductPage_sb51ba.html?Product_ID=2442&Langue_ID=4
2. Spisckovy masterovaci editor WaveLab: http://www.steinberg.de/ProductPage_sb_wl6_eu.html
Oba produkty vyuzivaji VST pluginy a umoznuji real-time efektaci. Tedy: vyberu si filtr, zobrazim jeho ovladaci panel a behem prehravani zvuku tocim koleckama a cudlikama tak dlouho, dokud nejsem naprosto spokojen s vysledkem. Neni to vsak jen "nahled" pred aplikaci filtru!
Dale bych vzpomenul:
FL Studio: http://www.fruityloops.com/ Jedna se o konkurenci Cubase.
Produkty firmy Propellerhaeds: http://www.propellerheads.se/ jako: ReBirth, Reason, ktere jsou mimochodem propojitelne pres ReWire rozhrani s Cubase :-)
Linux:
Linux se sice stava stale vice mutimedialnejsi, ale samotny problem nastava uz v zakladech a to ovladacich na zvukove (potazmo graficke) karty. Nebudu nikoho hanit, ale ovladace ALSA, ktere pomalu ale jiste vytlacuji OSS, nejsou zrovna kvalitni praci. Misto rozsirovani uz ted kilometroveho seznamu podporovanych karet, by se spis meli vyvojari zamerit na duslednou podporu nejpouzivanejsich karet. Totez plati o user-space aplikacich jako mixery zvuku a ovladaci panely pro zvukove chipy - kde lze nastavit vlastnosti zvuku jako environmentalni efekty, surround, Tone control a podobne. Zaver: hraje to, ale dre to.
Z aplikaci pouzivam Rezound, audacity, sweep i ardour a to vetsinou stylem: kdyz neco nejde tam, tak to zkusim jinde. Na takove to amaterske az polo-profi zvukareni to staci, ale opravdu by to chtelo neco vic. Jinak souhlasim s Ivanem v tom, ze vsechno je jen otazka zvyku a nauceni se. Problem je, kdyz produkt postrada potrebne funkce a tedy neni se co ucit. :-(
ano, jsou zadarmo, ale doufam, ze tato fraze nebyla minena tak, jakym zpusobem se ji ohani vetsina ortodoxnich linuxovych uzivatelu, tj. ze pokud v linuxu neco nejde, tak reknou, ze co bychom chteli, kdyz je to zadarmo (predtim ovsem presvedcuji, ze v linuxu lze vse udelat stejne dobre nebo lepe jako ve windows)
kazdopadne diky za tip, programy ozkousim, penize nejsou prekazkou :-)
OK, to beru, ale je potreba uvazit, ze free-audio-programy nejsou zrovna nutnosti pro beh systemu a jsou jakymsi "doplnenim", takze si dovedu predstavit, ze tyto programy vznikaji nekdy vecer, po pracovni dobe, a potom tak take vypadaji.
Jen pro srovnani:
Produkt firmy Propellerhaeds - ReBirth: http://www.rebirthmuseum.com/
ma freewarovy ekvivalent - FreeBirth
Tak muzete porovnat rozdily. Ja jen upozornuji, ze jsou znacne.
a jak jsme se dozvedel z clanku, kde Disney dotahnul Adobe k uprave Photoshopu pod wine,
zacina Adobe brat linux vazne a uvazuje o portaci adobe produktu pod tucnacka ..
tak snad svitne slunko .. :-)
google (Disney adobe photoshop wine) nebo tak nejak ...
co som ocakaval o clanku bolo nejake porovnanie v oblasti streamov. pokial si pamatam tak v linux systeme sa mi nedarilo rozbehat napr televiziu..stream zvuku siel bez problemov ale videonic moc
na streamovanie videa cez web browser (cez windows media player embed) mozno pouzit mplayerplug. Dokaze sa v stranke chovat ako wmp, takze s nim uplne v pohode mozno sledovat live vysielanie. Beha to pod linuxom pod mozilla suite aj firefoxom a je to testovane (minimalne live vysielanie markizy pod tym slape).
nemuzes postnout nejakej link, kde se da sehnat mplayer na widle s GUI, nebo tu tvou verzi nekam uploadnout ? Moc by se to hodilo myslim vice lidem. Mam akorat nejakej MingW32 mplayer z oficialnich stranek, ale ten je v konzoli.
parada, takze takhle asi vypada ta podpora komunity ;) bez do prdele s linkem na oficialni site ty debile, to si myslis, ze sem tam jako nebyl KOKOTE ? opakuji neni problem stahnout oficialni binary build mplayeru na widle http://www1.mplayerhq.hu/MPlayer/releases/win32/MPlayer-mingw32-dev-CVS-050928.zip a ten je bohuzel jenom v command line, takze prosim toho uplne prvniho frajera co tvrdi ze ma mplayer na widle s GUI at sem postne ten link a pokud mozno konecnej link, ne jak ten debil na kteryho reaguju.
jasne taky budu nekomu tvrdit ze na linux prece existuje QCAD a ze to ma pouzivat jako CAD, ne, sere mne ten prvni clovek co placa nesmysly, jak mu v praci jede mplayer z GUI na widlach a pak ta pomoc v pripade zavadejiciho linku kde nic neni. toto je zavadejici, smazat cely vlakno at to nemate vic lidi a toho co tvrdi ze ma v praci mplayer s GUI (asi mysli jenom to okno co sebere parametery a pak zavola command line verzi mplayera, protoze nic jinyho na widle zatim neexistuje, leda ze by si to ten typek zkompiloval sam) vsadit na tyden do hladomorny bez komplu a bez internetu, to ho nauci blabolit nesmysly :)
trosku silna reakce, ale tak trochu ji chapu.
Na druhou stranu neni preci chyba autoru mplayeru, kdyz na svou stranku neumisti odkaz na kazdicky port...
DIKEC ! ok, takze dekuji za link, jedna se skutecne o mplayer s plnym GUI (ne ten dialog box co pak zavola cmd line verzi) takze neco pro google a vsechny co to budou hledat : http://oss.netfarm.it/mplayer-win32.php linux mplayer windows binary full gui download
Velké množství ekvivalentů mezi windows a linux aplikacemi je zde: http://proc.linux.cz/ekvivalenty.html. Jen by neškodil ještě nějaký souhrnný seznam kladů a záporů a diskuze a názory uživatelů – což možná někde bude, jen jsem to nenašel :)
Tak misto AmaroKu bych se spis zminil o Rhythmboxu, ktery umi defakto totez (db, stream, ...). Mrzi me ale, ze s iPodem (Mini) ani jeden (ten druhej ani prostrednictvim gtkpodu) normalne a plnohodnotne pracovat NEUMI. Hlavni vyhodou Rhythmboxu ale porad zustava sviznost a nezavislost na KDE.
Ad Audition, souhlasim, ovladani a ergonomie v Linuxu asi kulha nejvice. Zrejme proto, ze na vetisne malych a stredne velkych projektech se podileji jen programatori, kteri si dost casto predstavuji, ze jejich soft budou pouzivat jenom a pouze "guru", kteri zcela urcite pochopi obcas i naprosto absurdni logiku a vzhled. Pokud pominu nektere programy vyvyjene "pod" Gnome a KDE, tak se odvazim tvrdit, ze Linux jako takovej user friendly rozhodne neni a tak ho stale radim spise do serverovych os.
S tím nemohu souhlasit (...když už jsem se na tom naučil i já...:-) Možná to budete mít za absurdní, ale ná osobně považuji takové ty rpmkové distribuce určitě stejně user-friendly jako Windows...Akorát dneska všichni byli donuceni pod Win pracovat, takže jim to teď příjde snazší, nicméně kdyby byli nuceni tímto způsobem do Linux, navykli by si taky...
Svuj prispevek jsem nezameroval na distribuce, ale na aplikace a jejich logiku, ergonomii a ovladani. Jelikoz pro win/mac existuje rada (i kdyz komercnich) softu od velkych spolecnosti, uzivatel neni nucen hledat neco mene user friendly. Velke spolecnosti maji dostatecny kapital aby investovali do rozsahlejsich studii, nekonecnych beta testovani (i na beznych uzivatelich), vysledkem cehoz je pomerne zrozumitelny a dost intuitivni produkt. Naopak na poli Linuxu dominuje GNU/GPL soft, podstatnou cast ktereho vyvyji mensi skupiny lidi (povetsinou pouze programatori). Nechci tim naznacit ze je GNU/GPL spatna myslenka, ale v praxi pak podstatna cast takovych softu ma zcela jinou uroven a je spise orientovana na dalsi "guru" ktere maji dostatecne IQ nato aby pochopili jak to vlastne autor myslel. Mnohdy se jedna o projekty bez rozpracovanych koncepci, coz pak ma za nasledek "bastleni" a kdyz uz to dobastlit nejde, tak opakovane prepisovani programu uplne odznova.
Me by zajimalo, kdo z tech co si stezuji na spatnou ergonomii se pokusilo pomoci ji autorum tech programu vylepsit. Treba tim, ze by jim srozumitelne popsali jake operace a v jakem sledu potrebuji vykonavat a jak je vykonavaji ted. V 80 % pripadu pujde jen o neznalost ovladani (a tedy pouhe vylepseni intuitivnosti) a zbytek autori u udrzovanych projektu radi doprogramuji.
Kdo z nich? Já tipuji, že nikdo. Skoro všichni kritici GNU/Linuxu kritizují beze snahy přiložit ruku k dílu. Ono je snadnější kritizovat než něco pro to udělat. Tím to asi bude.
Autor sice v úvodu článku píše, že má být seriál objektivním srovnáním možností, ale hned na začátku opoměl uvést, že WMP10 kromě přehrávání umí samozřejmě také ripovat (do wav, wma nebo mp3) a vypalovat (audio nebo datová) CD. I s tím velkým oknem je to ukázková polopravda, protože WMP umí pracovat se skiny a několik jich má v základní nabídce, mezi nimi i takové, které okno přehrávače dostatečně zmenší.
Takže - pokud má být seriál OPRAVDU objektivní, a ne objektivní jen natolik, aby z klání vyšel vítězně linux, bude třeba, aby autor opravdu prozkoumal možnosti software, o němž hodlá psát.
Článek není ani tak neobjektivní, jako spíš neúplný. Multimedia jsou široký pojem a těžko říct, jestli k aplikaci pro přehrávání patří i funkce grabování a vypalování. Mě osobně to nevyhovuje, ale jistě řada normálních uživatelů podobné kartely funkcí ocení. Ale v rámci objektivity musím říct, že mi v linxu chybí media player classic :)
Já se nijak netvářím, ale tady je odpověď:
Před časem jsem stavěl streamovací server (Debian, icecast, ices), výsledný stream byl v ogg vorbis. Testoval jsem to i ve WMP, stačilo doinstalovat patřičné kodeky.
Asi nechapem vyznam slova prehravac. Podla mna je prehravac urceny na PREHRAVANIE suborov. Na napalovanie CD a vytvaranie MP3 existuju samostatne programy, ktore to robia lepsie. To je choroba skoro vsetkych novych programov pre Windows - nakydat tam vsetko. Ked to takto pojde dalej, tak napalovat CDcka bude aj notepad a kalkulacka, v napalovacom programe bude web browser a v solitaire bude mailovy klient. Dufam, ze sa to do Linuxu nerozsiri.
Ale o tom přece vůbec nebyla řeč. Autor zmínil WMP jen okrajem a pak se rozepsal po Winampu, který podle něj - světe div se! - umí dokonce ripovat a vypalovat. Já jsem jen v rámci objektivity uvedl, že totéž umí i WMP. Autor napsal, že mu vadí velké okno WMP, tak jsem napsal, že WMP umí skiny. Nic víc, nic míň.
Na čisté instalace WXP Professional + SP2 + všechny dostupné updaty lze použít konpresi až 320kbps, tedy maximální možnou kvalitu, kterou MPEG L3 umožňuje. Nevím, zda za to může SP2 nebo update WMP, ale žádné další kodeky není třeba instalovat.
Zatim jsem nenasel zpusob jak pod Linuxem prehrat videa pouzivajici "Combined Community Codec Pack". Buhuzel jej pouziva mnoho funsubovych skupin pro Anime.
Ma nekdo reseni (mimo kontext widli..)?
Tak se koukni třeba na stránky příslušných fansubovacích skupin a zkus trochu pochopit danou problematiku. WMV9 nepoužívá nikdo, kromě Japonců, kteří ripují ty rawy doma z HDTV (byla kdysi jedna subovací skupina, která releasovala i WMV9, ale ta už naštěstí také zmoudřela, a právě kvůli té je v CCCP i WMV9VCM, ale osobně jsem se s jejich dílky nesetkal). Dneska jde většinou o XviD/DivX 5/AVC, zvuk MP3/HE-AAC, obálka téměř výlučně MKV, titulky SRT/VobSub/SSA/ASS.
Cože? Co to kecáš? Pokud myslíš novější releasy anime, tak ty budou pravděpodobně v Matrjošce/MKV (pro kterou je mj. Haaliho splitter v CCCP), kterou mplayer jakž-takž zvládá, pokud je správně zkompilovaný.
mam stejny problem v posledni dobe se objevuje
hodne anime ktere jednoduse v linuxu nejde prehrat
zda se ze se jedna vzdy o ten stejny audio codec ...
a at skousim cokoli proste to nefunguje ...
[mkv] Track ID 2: audio (A_AAC/MPEG2/LC), -aid 0, -alang jpn
==========================================================================
Trying to force audio codec driver family libmad...
Requested audio codec family [faad] (afm=faad) not available.
Enable it at compilation.
Cannot find codec for audio format 0x4134504D.
Read DOCS/HTML/en/codecs.html!
jedine cim to umim prehrat je cccp (samozrejme je to mkv a matroska)
a mimochodem bootovala jsem kvuli tomu windows snad po 18 mesicich
:-( jeste ze jsem ho nesmazala ... mela jsem to v planu ... :-(
Tak jo konecne vyreseno, skousela jsem kde co ale delala jsem to blbe
reseni je bud si zkompilovat svuj mplayer i s podporou faad anebo jednoduse
Odinstalovat mplayer z distribuce a nainstalovat plf (penguin liberation front
= hledej tucnaka se samopalem) verzi mplayer rpm a vsechno krasne funguje -
no jo softwarove patenty ...
Rekl bych ze oblast MIDI taky do tehle kategorie patri. Jako hudebnik bych rad MIDI v linuxu pouzival, ale na to abych mohl posoudit, jake aplikace jsou dobre a jake ne, tak to predpoklada, ze vubec pujde sequencer. A to je bohuzel u linuxu zasadni problem.
V Live distribucich (Ubuntu Live, Knoppix, Slax, Suse live) se mi midi nepodarilo pustit na zadnem pocitaci s integrovanou zvukovkou.
V regulerne nainstalovanych distribucich (Debian, Ubuntu) jsem horko tezko nainstaloval timidity a to jeste ne k plne spokojenosti, takze je ani nepouzivam. Nerikam ze to nejde, urcite ano (nejsem zadny guru), ale zkusenost mi rika, ze bezny uzivatel to nerozchodi.
Tie integrovane "zvukovky" ziadnu podporu MIDI nemaju, vo Windows sa to robi vsetko softwarovo.
Ale v Linuxe su problemy aj so zvukovkami, ktore HW MIDI maju. Mam ISA zvukovku (chip CMI8329A - SB16 kompatibilna) s HW wavetable MIDI - je to tam zapojene tak, ze to hra vtedy, ked sa pouzije akoze externy MIDI port. Vo Windows to chodi bez problemov (a dost dobre to hra, lepsie ako SB AWE64). Ale v Linuxe mi to nikdy poriadne nechodilo a dokonca som nenasiel ani ziadny normalny prehravac MIDI?!
Hardwarove otazce midi prilis nerozumim, ale pokud se dela vsechno softwarove, proc na nekterych integrovanych zvukovkach (typ si nepamatuji) to hraje pekne, a na jinych (treba na IBM T22) se to neda moc poslouchat?
Pomoci timidity se mi podarilo dostat (na tom IBM) dost slusny zvuk, ale tvarilo se to, jako, ze neco nestiha a bylo to prerusovane (900MHz, 512MB RAM - takze rychlosti pocitadla to urcite nebylo)
Software synteza pomoci timidity me zni vyborne (ma samo o sobe slusne vzorky), u hardware syntezy je treba sehnat poradne vzorky (nekde z Inetu jsem stahl cca 150 MB vzorky fluid_r3.sf2
Podle toho, zda chcete softwarovou nebo hardwarovou syntezu (na SB Live), zvolte 1a nebo 1b:
1a) Vytvoreni virtualniho ALSA midi portu se softwarovou syntezou:
(options -EFchorus=0 -EFreverb=0 jsou pro nizsi zatez CPU)
$ timidity -Os -iA -EFchorus=0 -EFreverb=0
1b) Nahrani vzorku do hardwaroveho syntetizatoru SB Live:
Byl by to pekny clanek, kdyby se autor zminil, ze ve vetsine dnesnich distribuci si uzivatel neprehraje MP3, natoz nejake video.
Uzivatele by asi radeji ocenili jak podpory v ruznych distribucich dosahnout, nez vyjmenovat par programu pro Linux.
graficke ekvivalenty mpg321 a ogg123 (vorbis-tools) se budou instalovat uplne stejne, jen clovek musi vedet jak se jmenuji ... kdyz se nepovede trefit jmeno balicku na prvni dva, tri pokusy, tak http://google.com/search?q=debian+package+cotovlastnechci
Nemohu si pomoct, ale ono je mnohdy lepší zkompilovat (předvčírem jsem jej kompiloval...:-) Jediný, co je na tom hloupý, že o tom aptčko/yast/urpmi...neví...
Nedela. Tedy pokud tim videem bylo mysleno DVD - nevim jak v ostatnich distrech, ale v SUSE (i OpenSUSE) skutecne po instalaci nelze DVD a mp3 prehravat (pokud jsem pochopil - nejsem zadny guru - chybi v systemu nejake knihovny ci co. Udajne zamerne.)
podpora MP3 chybi myslim kvuli patentum, DVD zase asi kvuli DMCA ....
Oba dva problemy jsou US-only, ale biti jsou bohuzel i lide co pouzivaj Suse ve zbytku sveta
Není to problém mj. i v Německu, kde se AFAIK SUSE vyvíjí? Tam byl snad také schválen zákon zakazující obcházet ochrany proti kopírování (mj. i CSS v rámci DVD-Video), je tak?
Pane Krsku, přehrávání Theory je v současné době opravdu dost výpočetně náročné, ale podle mě je brzdou přehrávání videostreamu. Do Oggu je možné zabalit třeba XviD, jak jistě víte. Podle mě ale OP nemyslel ani tak Ogg, jako spíš (Ogg) Vorbis.
ehm, no nevim: emerge mplayer xmms ... zeby ? Nejak sem si nevsim ze by mi to nehralo, co se tejce mplayeru, krom DRM zmrsenin sem jeste nenarazil na video/audio, se kterym by si neporadil.
Nemohu souhlasit - Linux se používá především na desktopy, používají jej i úplně normální lidé a těch (a nejen těm) o to jde. Mě je sice jedno, jestli pustím amarok či napíšu playmp3list bla bla bla, ale chci, aby mi to fachalo. Pravda je ale v tom, že výhody Linux dlí v úplně jiných věcech...J
Promiňte, blbě jsem to přečetl, jsem vůl...No v tom máte do určité míry pravdu, ale snad, nešálí-li mne paměť, pak v těch rpmkových distrách to problém není...Ano, já se svým Ubuntu to stahovat musel...
Článek byl bohužel dosti nekompletní a někdy až zavádějící...Ani mne, normálnímu uživateli, který chce, aby mu chodilo video a hrálo mp3 a ogg to nestačilo...:-/
Ja uz asi rok prehravam filmy a DVD zasadne pod Linuxem (Gentoo anebo Arch) a mam po problemech s tim, ze mi kazdou chvili chtel film stahovat nejaky kodek z internetu, ze se mi trhal obraz anebo zpozdoval zvuk. Pouzivam bud Xine anebo Mplayer. Pro mp3 pak pouzivam mpg123 (casteji) anebo xmms.
Windows uz pouzivam pouze kvuli MS Office (jsem ucitel - musim s tim jeste obcas pracovat), vypalovani CD a DVD a mp3 prehravaci Creative Nomad IIc, ktery v Linuxu nepripojim.
Misto MS Office doporucim OpenOffice. U druhe verze je mnoho zlepseni a pracuje se i na prenosu VBA(pokud mate nejake scripty) do OO. Ta pripominka ale patri do jineho vlakna.
jsem zvedavy, jak dlouho jeste bude trvat, nez lidi okolo linuxu pochopi, ze ovladat neco jako adobe audition z prikazove radky fakt nepude. linuxu hodne chybi nativni jednoduche GUI. ty nastavovane balasty stejne nikdy nepojedou, uz jen proto kolik jich vzniklo. bobtnaji a bobtnaji :))) fakt chlama jak graficky nadupane vypadaji, pritom jsou funkcne nepouzitelne, a pomale. zbytecne bojuji mezi sebou a kdo to ma programovat?
Lidé okolo Linuxu to pochopili už vcelmi hodně dávno, normálních audio editorů s normálním GUI jsou už velkou spoustu let mraky. A běžně se používají na moderní současné GUI v podstatě jen buď GTK+ nebo Qt. Ani ve Windows a programech pro tento OS se zdaleka nepoužívá jeden jediný "toolkit" pro GUI. Tvůj příspěvek je fakt hodně velká demagogie.
tak nejak jsi muj prispevek asi precetl ale nevnimal obsah. me slo o nativni GUI. dobre znam vyhody a silu prikazove radky, sam mam nainstalovany debian, ale ponevac jsem vychazel z amigy, jsem uz odpocatku zvykly na graficke prostredi a radeji bych se zbavil klavesnice nez mysi. prikazovy radek a klavesnice by mela jen doplnovat, nemeli by byt jako zaklad. ty jsi pravdepodobne zvykly z PC na DOS nebo unix a tak ani nepochopis o co mi vlasne jde. proc bych mel znat tunu prikazu, ktere vubec nepotrebuji? staci prece umet cist. klidne me ukamenujte a nainstalujte si sve kde,gnome,gtk knihovny. miluji otevreny soft. jen kdyz pracuji s linuxem , mam pocit ze porad s necim bojuji. linux neni jednotny a misto aby bojoval s ms windows, bojuji jednotlive distra, gui mezi sebou. staci si precist nektere zdejsi diskuze, mozna demagog jsem.
Proč mají všichni pocit, že Linux by měl bojovat s Windows?
Já nemám o Windows zájem; po téměř 2 letém používání Linuxu mám pocit, že se v tom ani nedá efektivně pracovat. Já používám Linux, zajímám se o FreeBSD a Solaris - co si dělají v MS za nové fičury zkopírované od Mac OS X nebo jaké nové DRM implementují je mi upřimně ukradené.
Mám radši GTK+ než QT, ale nedá se říct, že by mi QT nebo jiné toolkity (FLTK, ...) vadily.
Zajímavé. Vyjádříte svůj názor, kolega reaguje faktickou poznámkou a svým názorem, na který prohlásíte, že vás nezajímá, a to nejspíše proto, že vašemu názoru neodpovídá. Na faktickou poznámku ale raději nereagujete. Pane kolego, vy byste mohl být politik.
proste nemam rad kdyz me nekdo chyta za slovo. a jeste k tomu dela ze sebe guru tim, jak mu doma linux funguje a ostatni lide jsou neschopni s pocitacem zachazet.
jsem zvedavy, jestli uz nekdy zkusil strcit kytaru do lineout a neco nahrat. narazil by na tvrdou zed, chlapec.
na inet a v kanclu mi linux funguje vyborne ale situace kolem multimedii? pripada, tak jak jsem psal. prehravani mp3,divx jsou ,alespon pro me muzikanta, jen na hrani a nevyzadujou skutecny nastroj.
neco jineho je opengl a treba blender=skutecny nastroj. bohuzel 3D a gfx asi nepokryje oblast multimedii.
openOffice, gimp, blender, firefox, wine, ALSA, sweep a dalsi.... vselka cest. dekuji. bohuzel dale kolem vytvareni audia neni moc serioznich projektu. coz je skoda. za rok, 5 nebo 10 mozna bude lip. porad to zkousim :)
Co je podle vás nativní GUI a co je na GTK/QT ne-nativního?
Kdo to má programovat? Asi nemáte moc velké zkušenosti s vývojem GUI pod Windows a pod GTK+/QT, co? QT moc neznám, ale za GTKmm můžu prohlásit, že je to podstatně snažší než MFC/ATL/WTL/cokoliv... už jen to, že layouty jsou dynamické, je úleva...
no to se dalo cekat. ted jsi me pekne podaji cybermutanti :))) koukej, me nezajima jak dobre programujes. pocitac pouzivam k tvorive cinnosti(multitrack rec). a kdyz restartuji z deb do winxp, mam pocit jako kdyz vymenim hracku za nastroj. linux a multimedia, jeste asi dlouho ne.
nativni gui je, ze kdyz mas nainstalovane win, beos, QNX tak tam mas vlastni gui na ktere se muzes spolehnout ze tam je. nejde o to jak dobe se programuje ALE O TO ZE TA JE. proc je vic aplikaci pro win? protoze se lepe programuje? asi tezko :)))) a kdo ma ted pravdu?
Linux a multimedia uz jo jo. Jestli ti pride Linux jako hracka tak sis asi silne zvykl na Widlacky postupy. Kdyz by si posadil neznaleho uzivatele pred Windows nebo Linux tak je mu to jedno, nevyzna se nikde. Windows se uchytili jen pouze diky marketingove kampani, jinak by vypadala situace jinak.
no mas pravdu. linux neni hracka. hlavne jako server je seriozni os. ted uz bych se nebal dat linux ani do kanclu.
na multimedia, bohuzel hracka je. ale stejne me zase nekdo chyti za slovo. protoze prehravani divx,opengl jsou vlasne multimedia a kazdy pocitac pouziva na neco jineho. berte to jen jako muj nazor. linuxu sam fandim, pouzivam. jen se nebojim naplno rict v cem by mohl byt problem a co se mi na linuxu osobne hodne nelibi. nelibi se mi kolik zbytecnych knihoven tam musim mit. hlavne ty zdvojene gui. to me stve nejvic. linux+homerecording prozatim ne! nic vic.
Ja to klidne reknu co me stve, stve me zavislost balicku, hlavne u PC bez pripojeni k internetu je to vazne o nervy (uvidim jak se s tim popere PCBSD), stve me mnozstvi ruznych distribuci- ruzne balicky software, stvou me nedokonale ovladace pro grafickou kartu, a hlavne ignorace ze strany vyvojaru hardwaru, az tohle vymizi tak se Win muzou jit naveky klouzat.
Máte svatou pravdu, i když ji podáváte poněkud "neomaleným" způsobem :)
Když se řekne multimedia, 99% lidí si představí přehrávání mp3, případně videa. Nikdo už si neuvědomuje, že kromě "koncových uživatelů" musí existovat někdo, kdo to audio a video taky vytváří. A tihle lidé - muzikanti, zvukaři, střihači atd... mají zatím na linuxu smůlu. Ardour, Jamin, Rosegarden, Muse, Rezound, LADSPA, Audacity... to jsou pro profesionální práci nepoužitelné věci. Nejdále je Ardour, Jamin a Rezound, ale jejich ekvivalenty pro MacOS a Windows jsou o léta vývoje popředu. Za mnoho může samotný kernel, který není pro takovéto využití vhodný. Jistě, existují multimedia patche, RTC moduly a podobné snahy o zlepšené situace, ale i se vší dostupnou optimalizací jádra pro multimedia má jack (low latency audio server) velmi slabý výkon, s ASIO naprosto nesrovnatelný. Stačí jednoduchý test - dualboot Linux/Windows a porovnat si například výkon Ardouru + 20 pluginů 32 stop (pochybuju, že tolik stop v Ardouru vůbec bude hrát, můj počítač se zasekl někde u 12) a totéž třeba v Logic Audio, Vegasu nebo Samplitude (i v několik let starých verzích!!!) na Windows. Nebo zeditovat pár věcí v Rezoundu a pak v SoundFoge, třeba 10 let staré verzi 4.0. Nebo masterovat v Jaminu a pak v T-Racksu. V tu chvíli KAŽDÝ zjistí, jaký propastný rozdíl v této oblasti existuje mezi Linuxem a Windows multimédii. Nemluvě o podpoře profesionálních zvukových karet (ano, možná to je chyba výrobců, ale je to věc, se kterou se prostě musí počítat) a dalšího hardware. Předpokládám, že v oblasti videa to bude hodně podobné.
Takže pokud má mít tenhle seriál na rootu nějaký smysl a kvalitu hodnou jména serveru, který jej publikuje, bylo by vhodné, aby - pokud se díl věnuje multimediím - se těm multimediím opravdu věnoval. Protože pokrýt tak širokou oblast jen přehráváním audia a videa mi připomíná to přirovnání o horké jehle.
PS: dříve, než mně někdo osočí, že používám ukradený software (jak se už v podobných diskuzích mnohokrát stalo): nepoužívám. To, co potřebuju a používám, vlastním legálně.
Tak musim uznat pravdu obema stranam. Linux je vhodny pro beznou praci (surfovani, prehravani multimedii, kancelarska prace, prace do skoly apod.), velmi dobre se na nem programuje, efektivne se pracuje se soubory (sila prikazove radky, skriptu apod. je v tomto smeru neprekonatelna) - pro vsechny tyto ucely jej pouzivam, mam jej tedy jako hlavni operacni system a Windows uz pro tuto praci nikdy nechci.
Pro hudebniky, coz ja take jsem, je ale Linux opravdu nepouzitelny, nastroje pro praci se zvukem na Linuxu znacne zaostavaji. Toto je jednim z duvodu, proc stale jeste pouzivam i Windows.
Tak musim uznat pravdu obema stranam. Linux je vhodny pro beznou praci (surfovani, prehravani multimedii, kancelarska prace, prace do skoly apod.), velmi dobre se na nem programuje, efektivne se pracuje se soubory (sila prikazove radky, skriptu apod. je v tomto smeru neprekonatelna) - pro vsechny tyto ucely jej pouzivam, mam jej tedy jako hlavni operacni system a Windows uz pro tuto praci nikdy nechci.
Pro hudebniky, coz ja take jsem, je ale Linux opravdu nepouzitelny, nastroje pro praci se zvukem na Linuxu znacne zaostavaji. Toto je jednim z duvodu, proc stale jeste pouzivam i Windows.
Tak musim uznat pravdu obema stranam. Linux je vhodny pro beznou praci (surfovani, prehravani multimedii, kancelarska prace, prace do skoly apod.), velmi dobre se na nem programuje, efektivne se pracuje se soubory (sila prikazove radky, skriptu apod. je v tomto smeru neprekonatelna) - pro vsechny tyto ucely jej pouzivam, mam jej tedy jako hlavni operacni system a Windows uz pro tuto praci nikdy nechci.
Pro hudebniky, coz ja take jsem, je ale Linux opravdu nepouzitelny, nastroje pro praci se zvukem na Linuxu znacne zaostavaji. Toto je jednim z duvodu, proc stale jeste pouzivam i Windows.
Prisel mi email abych poopravil zneni clanku tak konam a za chybu se omlouvam.
Hlavne za tuto vetu a prevazne slovicko "pouze":
U Linuxu je situace poněkud horší. Za zmínku stojí pouze zmíněný software Audacity.
s linuxem, neboť jsem pro své rodiče - totální začátečníky s počítači - nainstaloval na levnou MB s integrovanou grafikou starší verzi UBUNTU, konkrétně Warty, desktop je celý česky, počeštil jsem tam balík openoffice, nainstaloval realplayer a skype a novější firefox. včechno jede v pohodě, rodiče surfují, píšou texty a učí se. oproti předchozímu OS co tam byl (win 95) už naštěstí nedochází k tomu, že by rodič nevědomky smazal nějaký důležitý systémový soubor. Mám zatím jediný problém - zadrhává se mi tam VoIP. mám tam softphone JSphone, ale hovor je slyšet dost trhaně. neznáte něco lepčího?
a moje rada: zkuste to s linuxem jako já a budete překvapeni výsledkem jako já. :-)
Srovnavate Ubuntu - pomerne nove distro s W95? Trochu neprimereny ne? Pokud v XPsach vytvorim uzivatelsky ucet, hned tak se mu teda systemove soubory smazat nepodari.
Jenom muj nazor, ktery se zmenit ani po teto diskusi nepodarilo: Jeji vyvoj totiz odpovida soucasny situaci. Resi se tu strih videa a dalsi, ale myslim, ze kdyz na problemy narazi i lidi, ktery s kompama aspon trochu delaji, beznej clovek narazi tim spis (a ten, kdo odpovi na dotaz Jaky mate pocitac? Bily. uz nema podle me sanci). Commandline proste lidem ani argumenty o jeji mocnosti nevnutite. Instalaci pres spusteni instalacniho programu (kde se rekne kam to chteji nainstalovat - kde staci potvrdit Dalsi - a kam umistit lnk ve Startu - taky staci Dalsi) hned tak nevytlucete sebelepsim balickovacim systemem. Jedna se o obycejny uzivatele, ktery absolutne nezajima, co je to graficka nebo zvukova karta, natoz jaky ma ovladace. Je to stejny jak s autem, zajima ho kde to ma ovladaci prvky a kde se do toho co leje. Jak to funguje uz neni jeho vec a nestara se pokud nechce.
Nejde ani tak o blbuvzdornost, ale o blbuprivetivost, kde je na tom woknous proste lip. Ocekavam zase bourlivou flame, jakej jsem idiot, ze nekomu to normalne funguje, tak kterej debil muze pouzivat widle. Na to uz si clovek co se tyce tohohle tematu musel zvyknout.
Tak usery nema co zajimat grafika nebo zvukovka? No to je pak uzasny od nekoho slyset ze chce instalovat pripojku na repracky nebo ze kamarad ma vzadu dve pripojky na monitor. Takze uzivatele to zajimat ma a ma vedet ze neco takovyho existuje. Pak by se totiz nesusili kocky v mikrovlnce. Uci se to i maly decka na kompech. User ma vedet co ma za HW. Takze kdyz pouziju to auto tak akorat vim ze ma nakej motor, baterku, olej a nakou nadrz kam se leje benzin. Ende schluss. Ze to nejede jen tak samo sebou. Usera taky MUSI zajimat ovladace. Ale ta instalace muze bejt co nejblbuvzdornejsi next,next,finnish(finština) pro něj.
Používám MV2Player uz několik let a nikde jsem neviděl konkurenci jemu rovnou. Je zadarmo což se u tak kvalitního programu až divím, existuje jen málo věcí co neumí a pokud jde o vypalování a konvertování do MP3 a jiných fomátů používám "profesionálnější" programy než přehrávače. :-)
..nejlíp do wordu a pak ho jako doc pošlu mailem. To už sem někde viděl. Tak to někdy zkus udělat tak jak to kritizuješ, porovnej velikost a možná pochopíš, proč to tak je.
představme si že máme otevřený nějaký opravdu jednoduchý graf. editor (třeba paintBrush) , máme zde vyřezané okno a chceme zde vložit Sreenshot nějakého webu
postup u Windows
PrintScreen
CTRL-V
postup u Linux
PrintScreen
SnapShot a uložit jakou soubor
otevřit ten soubor
a teprve pak editovat
KUWA proč NIKDO to nedotáhne do konce ten linux a nevytvoří takové základní věci
to je sice pravda, ale casto chci screenshot pouzit jinde nebo vyfotit jinou plochu. Nevite jestli je nejakej programek na vyfoceni obrazovky ale aby ulozil obrazek do schranky?