Kdyby měl Linux rodný list, mohli byste se v něm dočíst, že přišel na svět ve Finsku, a to 17.září 1991. Otec se jmenoval Linus Torvalds. Jedná se o svobodný operační systém, jemuž byl vzorem UNIX, konkrétněji akademická varianta MINIX (zdroj: Wikipedia). Od začátku byl šířen pod svobodnou licencí GNU GPL. Není to zase až tak úplně správné, protože se jedná o tzv. Linux kernel, česky říkáme linuxové jádro, tj. jakási kostra operačního systému. V tomto případě to však není zase až tak na škodu.
Než se Linux dostal tam, kde je dnes, musel ujít docela složitou a strastiplnou cestu. Od začátku měl pozici docela složitou, protože byl stále vnímán jako hračka, případně nástroj několika akademiků a počítačových nadšenců. Tento názor je dnes, zvláště u uživatelů konkurenčního systému Microsoft Windows, jaksi hluboko zakořeněn a je nesnadné s ním bojovat. Tento seriál by vám měl však dokázat, že se jedná o velmi dobře použitelný systém, který opravdu netrpí žádnými nedostatky a nejedná se o žádný nedodělek. Jaké připomínky lze považovat za dnes již překonané a nepravdivé?
Linux se ovládá pouze z příkazové řádky
Dnes již existuje opravdu jen málo distribucí, které by se ovládaly jen a pouze z příkazové řádky. Jdeme-li do důsledku, snaží se tvůrci linuxových distribucí co nejvíce připodobnit dnešním ovládacím standardům. K těm bezesporu patří Windows či Mac OS. A tak i v Linuxu používáme myš a převážná většina funkcí se dá nastavit z přehledných a vcelku jednoduše ovladatelných grafických rozhraní.
Linux neumí česky
S tím, jak se Linux šíří po stolních počítačích běžných uživatelů, vyvstal také požadavek na komunikaci v češtině. Žádná z celosvětově rozšířených distribucí češtinu neignoruje. Můžete tedy nejen česky psát a brouzdat internetem po českých stránkách, ale navíc s vámi váš systém skutečně česky komunikuje. Dokonce jdou někteří dodavatelé Linuxu tak daleko, že předčí i svého konkurenta, když podporují nejuniverzálnější kódování nazývané UTF-8, které zvládne prakticky všechny jazyky na světě v rámci své tabulky znaků. Nemusíte pak mít problémy se čtením např. čínských či korejských znaků v systému, který je dodáván v češtině (ne že byste to mohli někdy reálně využít).
Pro Linux neexistují žádné profesionální či alespoň dobré aplikace
Možná to platilo dříve, dnes je situace v mnohém jiná. Existuje totiž docela dost aplikací, které jsou tzv. multiplatformní (existují ve verzích fungujících ve Windows a např. Linux zároveň) a jsou vyvíjeny komerčními subjekty. A samozřejmě existují i programy vyvíjené na komerční bázi a určené jen pro Linux. Dnes už si totiž i velcí výrobci uvědomují, že v Linuxu je potenciál. Další komerční doménou je nasazování Linuxu do všemožných výrobků, třeba do mobilních telefonů, DVD přehrávačů atd.
Linux není právně v pořádku, prý obsahuje „ukradený“ kód
Objevilo se několik kauz, které chtěly dokázat, že Linux obsahuje nějaký kód, jenž má někdo chráněn svými patenty. Dokonce na tom jedna firma chtěla vydělat a založit si na tom svou existenci. Bohužel se jí u soudu nepodařilo své tvrzení dokázat. Poslední dějství se odehrálo před pár týdny, kdy na sebe firma musela vyhlásit bankrot.
Další firmou je Microsoft, který vydal oficiální prohlášení, že Linux (přesněji jeho zdrojový kód) obsahuje více než 200 sporných bodů. Přes veškerá prohlášení však nikdo z Microsoftu nikdy konkrétně neřekl, co přesně je sporné. Obecně se má za to, že je to jen zdržovací taktika, která má vyústit v to, aby si opravdu velké firmy rozmyslely přechod na Linux právě proto, že existuje nějaké podezření, že Linux není úplně „čistý“.
Aplikace se v Linuxu instalují velmi složitě
Dnes už má každá distribuce k dispozici tzv. balíčkovací systém, který instalaci nových aplikací podstatně zjednodušuje. K dispozici jsou velká úložiště programů, připravených samotnými tvůrci distribuce. A tak máte jistotu, že se vše nainstaluje správně a bez nějakých problémů. Je pravda, že jiné systémy mají systém instalace postavený jinak, výsledek je však stejný – aplikace je nainstalována velmi jednoduše. Jde jen o to zvyknout si na ten který způsob.
Linux nikdo nepoužívá
Je určitě pravda, že na počítačích domácích uživatelů v drtivé většině Linux nenajdete, objevuje se však tam, kde byste to nečekali. Chodíte na poštu? A víte, že Česká pošta na Linux přešla už před nějakou dobou? Velké množství počítačů v sídlech bank běží také na Linuxu. Velké množství serverů postavených na Linuxu obsluhuje všemožné internetové stránky. Linux najdete na mnoha místech, jen o tom nevíte nebo se to neprezentuje.
Z pohledu běžného uživatele je Linux moderním operačním systémem běžícím na široké škále hardware, s nízkými pořizovacími náklady a se širokou paletou dostupných aplikací. Musíme být ovšem vyvážení a samozřejmě zmínit i nedostatky. Většina z nich není pravým nedostatkem. To, co některé uživatele odrazuje, je to, že v Linuxu nemohou spouštět programy z Windows. Buďme přesní – nejvíce žádané jsou hry. Nikdo už však neříká, že ve Windows také nejdou spouštět programy z Linuxu. Je pravda, že Linux není zrovna herní platformou, ale situace se trochu zlepšuje. Někteří výrobci už vydávají i verze pro Linux. A existují i firmy, které se snaží různými způsoby zprovozňovat přímo Windows hry.
Dosti velkým nedostatkem se také může paradoxně jevit možnost až přílišné volby. Když si nainstalujete Mac OS nebo Windows, máte jakési prostředí, které je v podstatě vždy stejné. V Linuxu to ovšem neplatí. Nelíbí-li se vám jakákoliv součást, můžete jí nahradit jinou. A často takovou radu od zběhlejších uživatelů dostanete. Až zase někdy uslyšíte něco o nějakém Linuxu, o tom „marťanském“ systému, vzpomeňte si na tento článek. Nasadit Linux se určitě vyplatí, už jen proto, že budete moci používat tento systém v podobě, jaká vám bude vyhovovat. Budete si prostě moci vybrat. Nebo budete moci ušetřit. Můžete být i in. Protože Linux je moderní a letí.
