Názory k článku LinuxAlt 2012, neděle: 3D tisk, SSH a Nagios
-
radek (neregistrovaný)
Pomalu vuci cemu? :) pomalu vuci obrabeni? Pomalu vuci rucni vyrobe? Mozna tak pomalu vuci konkurenci-tim myslim 3d systems a z tech drazsich stratasys (bavime se o FDM).
I kdyz vuci obrabeni to bude pomalejsi, nebot CNCčku staci pouze hrubovani a kvalitou se vyrovna reprapu :)
-
No ono to zas tak horké nebude. Jednak tahle hračka asi dokáže zreprodukovat jen určité díly (ty které jsou z plastu), jednak je poměrně pomalá a jednak stejně je nutná obsluha, dozor a kontrola. Elektroniku a kovové díly ještě "vytisknout" neumí. Takže myslím, že zatím by nás nějaká "vzpoura mozků" neměla moc ohrozit.
Každopádně hodně zajímavá věcička. Spíš jak nějakou válku s roboty, to může znamenat, že se může blíží doba, kdy si na internetu zakoupíme elektronický model, nějakého předmětu z plastu, pošleme ho přes kompl do mašinky, nastavíme pár parametrů, a po několika hodinách si z 3D tiskárny vyzvedneme hotové díly, složíme je a hotovo. Hmmm....
-
Pepa Průša na letošním InstallFestu říkal, že už se podařilo vytisknout první tranzistor. S tiskem z kovových materiálů se už experimentuje. Čili možné je všechno, za deset let můžou být věci jinak.
-
Pan X (neregistrovaný)
Z kovu sa uz tlaci normalne, len je to (zrejme) drahe a vyhradene pre urcite odvetvia. Napriklad tu vytlacili celust z titanu: http://vat.pravda.sk/clovek/clanok/25687-zena-dostala-celust-vyrobenu-v-3d-tlaciarni/ a mal som aj par dalsich podobnych clankov o tlaceni z kovu. A toto je hned prvy link co vyhodi gugl: http://3dprinting.com/materials/metal/3d-printing-metal/ Len skoda tej ceny...
-
Nezačne se to používat ve větším měřítku. Na běžnou produkci je to pomalé. A prášková metalulgie bude vždy mnohem dražší než odlévání nebo obrábění.
Tyto přístroje například již dnes používají automobilky nebo firmy vyrábějící přesné plastové výlisky. 3D tisk kovů se tam používá na úpravy a opravy lisovacích forem. To je nasazení, kde se to i s extrémně vysokou cenou vyplatí. Odladěná forma na složitý a přesný díl totiž stojí miliony, a znovuvyrobení jediného dílu může zabrat dny.
Když jsem se ptal na detaily, spočetl jsem si aktuální cenu přesného 3D tisku kovů v reálném nasazení na statisíce za kilogram. I když je kovový prášek velmi drahý, a většinu stroj bez užitku rozhází po okolí, zdaleka nejvyšší podíl na ceně má amortizace stroje za desítky milionů. Stroj totiž ročně vytiskne pouhé desítky kilogramů.
-
Martin (neregistrovaný)
3D tlacenie toho dokaze viac ako klasicke obrabanie. A to je jeho buducnost.
Dokazete vyrobit velmi zlozite tvary, ake sa nedaju vyrobit obrabanim.
Predvadzana tlaciaren je len hracka, profesionalne 3D tlaciarne su uz uplne niekde inde.
Taktiez "one-shot" aplikacie, napr. pre vasho chirurga vyrobia fixacne prislusenstvo vam presne na mieru podla nasnimaneho 3D modelu vasho tela.Takze 3D printing nie je len na nahradu klasickeho obrabania, s 3D printingom sa otvara novy svet moznosti o akom sa nasim dedom ani nesnivalo.
-
To sice máte pravdu, ale například ono fixační příslušenství na míru (pokud není z extrémně tvrdého kovu) vyrobí mnohem rychleji a levněji robotický obráběcí stroj. Předpokladem je použití sofistikovaného software na automatickou konverzi 3D modelu na obráběcí plán.
3D tisk se začne vyplácet až v okamžiku, kdy uvnitř dílu potřebujete netriviálně tvarovanou dutinu, kdy potřebujete složitý konkávní tvar, kdy přesný 3D díl potřebujete navařit na stávající odlitek bez jeho zahřátí, a zároveň jste ochoten platit vysoké částky za jeden kilogram výrobků.
Příkladem, kde se 3D tisk uplatňuje v praxi, je třeba vložka do lisovací formy s chladící trubicí uvnitř. Takový díl je klasickým obráběním prakticky nevyrobitelný.
-
Hmmm... můžou.
Anebo v tom může být budoucnost open source technologií. Někdo navrhne mobil, zveřejní, já si jen koupím baterii, displej a káble - o zbytek se postará 3D tiskárna. Já to už jen potom smontuji, nahraji systém.... Tak mě napadá, že by to potom byl ten správný hřebíček do rakve patentům (a čínské výrobě) :)
Mimochodem, napadlo mě, že by ta 3D tiskárna byla naprosto dokonalá, kdyby k ní bylo ještě recyklační zařízení. Možná by nebylo zas až tak složité vytvořit trysku, chladicí a navíjecí zařízení. Pak by se tam hodily jen nepotřebné plastové předměty (samozřejmě určitého druhu a barvy) a na konci by z toho vyjelo klubko plastového drátu, který by se dal využít k dalšímu modelování.
-
MarSik (neregistrovaný)
http://www.3ders.org/articles/20120108-Filabot-turns-recycled-plastics-into-3D-printer-filament.html
Třeba tady je jeden takový pokus :)
-
Karel (neregistrovaný)
Elektronika se tiskne už běžně. Ne sice ještě masově, ale prototypy už se tím dělat dají. Už žádné leptání plošných spojů. Výhoda je, že to umí vícevrstvé pološné spoje, dokonalé prokovení otvorů, jde spolehlivě dělat prokovené otvory jen skrz několik vrstev (i bez díry), součástky jako rezistory můžou být přímo uvnitř desky. Pak jen stačí připájet integrované obvody a rozměrné součástky. Tištěné součástky jsou zatím mizerné, kromě rezistorů se zatím vše vyplatí mít jako připájenou součástku. Ale to se rychle mění. Už jsem viděl i OLED display včetně řadiče, kompletně celé vytištěné.
-
To je fakt. Já jsem se docela pohyboval v průmyslových odvětvích (včetně elektra), ale o tom, že by se běžně "tiskly" tišťáky i se součástkami slyším poprvé. Zatím potkávám většinou osazovací stroje (SMD, Radiály, axiály; většinou SANYO ), ruční osazování a vlnu.
Zas na druhou stranu, kdyby se podařilo nahradit SMD a tyhle součástky se tiskly rovnou v s tištěným spojem asi by to hodně zefektivnilo výrobu samotnou. Zas na druhou stranu, kdyby se objevila chybná deska rovnou by se mohla vyhodit. Nedej bože kdyby se vyskytla sériovka....
-
Marv-CZ (neregistrovaný)
Zatím, co v jednom sále běžela přednáška o Nagiosu, v druhém byla s názvem Blender Motion Tracker. Velmi pěkné téma včetně ukázek. Pro neznalé - šlo o umisťování počítačových 3D objektů do reálného videa. Jen škoda že přednášející neuměl moc přednášet. Tématu sice rozuměl, a podání kazilo dojem.
-
"Jen škoda že přednášející neuměl moc přednášet. Tématu sice rozuměl, a podání kazilo dojem."
Na mě působil dojmem, že měl obrovskou trému a zradila ho technika (což mu asi moc nedodalo). Zas na druhou stranu, z jeho přednášky si pamatuji všechno, to na jiné přednášce, kde přednášející problém s přednášením a trémou neměl se mi podařilo parádně vytuhnout....
-
blume (neregistrovaný)
je na stazeni (a prispeni) zde: http://www.thingiverse.com/
(pro ty, kterym uz dochazeji pomalu napady co tisknout :) )
-
Mates (neregistrovaný)
Po přečtení článku mi zůstal dojem, že nagios není schopen kreslit grafy. Sám o sobě to sice neumí, ale existuje vícero možností, jak do něj lehce tuto funkcionalitu integrovat různými rozšířeními, pak už zobrazuje grafy pro libovolné sledované veličiny. Stejně tak je škoda, že není zmíněno rozšíření na grafickou reprezentaci (NagVis) sledovaného prostředí. Na přednášce jsem nebyl, ale snad to tam zaznělo tohle je jen výsledek zkráceného popisu.
-
Clock (neregistrovaný)
Na to pouzivam takovou metodu:
1) Tvar dilu se vytiskne na papir
2) Vystrihne se to
3) Plech se cely polepi izolepou
4) Sablona se da na plech a obkresli se fixkou
5) Oba okraje cary se proriznou nozem na koberec
6) Vnikle tenke prouzky izolepy se sloupnou
7) Plech se nasvorkuje na tlusty draty
8) V octu se rozpusti sul co se ji tam vejde
9) Naleje se to do plechovky z prazdne konzervy
10) Konzerva se nasvorkuje na tlusty drat jako katoda
11) Strci se to do toho jako anoda
12) Zapoji se to na PC zdroj 5V, pozor nepretezovat ampermetr a mit adekvatni konektory, aby nevznikl pozar - dokazou se hodne zahrivat!
13) Da se to na balkon, sumi z toho vodik. Bacha aby kapajici rezata pena trvale nezaspinila podlahu!
14) Az se to prozere uplne skrz, vynda se to a vyloupe z te izolepyTakhle jsem uz par komplikovanych dilu tiskl, prenost zadna zavratna (asi 0.5-1mm), ale je to pro me super, clovek nemusi nic obrabet!
Jen bacha na tu rezatou vodu pak, hrozne to zaspini kde to kapne a hrozne tezko se to dostava pryc
ČLÁNKY DO MAILU