ahoj linuxaci!
linux sice pouzivam denodenne ke sve praci,
lec jednu vec bych chtel po vas vysvetlit!
sam pouzivam graficke programy, jenz jsou 100%
pro x-window. takze me zajima co to je nyni casto
zminovany framebuffer?
sam tusim nekolik moznosti:
ovladac graficke karty primo v jadre takze grafika
je primo v jadru, nebo sada programu s pristupem ke
graficke karte a zprovoznujici grafiku mimo x-ka???
diky za odpoved.
Obe (nekolik :-) zminovane moznosti jsou vicemene spravne. Framebuffer je rozsireni jadra, ktere umoznuje pracovat s grafikou i bez pouziti Xserveru. Musi to umet samotna aplikace (je to neco jineho, nez Xserver). Ovladace samotne jsou az na svetle vyjimky postavene na pouzivani VESA standardu, takze neni dobre cekat nejakou rychlost (az na nekolik konkretnich karet s lepsi podporou). Pouzivat framebuffer umi treba mplayer. Pro podrobnosti doporucuju dokumentaci o framebufferu co je v jadre.
Přijde mi to trochu zmatený, takže se taky pokusím o vysvětlení :o)
Framebuffer je jakási abstrakce přístupu ke grafické kartě, která je přímo v jádrře. Při bootu jádro nahodí grafický mód a textová konzola je pak emulovaná v tomhle módu, takže může mít roztodivné rozměry. A dají se na ní pak spouštět grafické aplikace podporující framebuffer. Rozlišení se dá normálně měnit (fbset(8)), etc.
Kromě toho existuje svgalib a spol., které umožňují používat konzolu víc jako v DOSu, tj. s menší úrovní abstrakce než v případě framebufferu. Tento přístup používají(ly) některé hry.
SVGATextMode, který umožňuje nastavit na konzole obskurní rozlišení (textová) přeprogramováním VGA registrů, s ní myslím souvisí jen nepřímo, je to samostatný balík.
Aby toho nebylo málo, LILO umožňuje nastavit (textový) videomód při bootu.
Pri bootu, jeste nez jadro zapne chraneny rezim procesoru (a tim znepristupni volani biosu), zavola lilo jistou sluzbu biosu (jestli si spravne vzpominam na stare casy na dosu, tak by to mohl byt int $10, ale nekamenujte me, jestli je to spatne ;-), ktera nastavi zadany graficky rezim (zrejme nejaky VESA rezim). Ten pak "prezije" start jadra, do ktereho je jiz zakompilovana podpora pristupu do prislusne videopameti, ktere se rika framebuffer. No a tak bezi i konzoly v grafice. Je mozne, aby vedle toho bezel jeste separatni X server. No a jak je na Linuxu zvykem, fb se pouziva pres nejake zarizeni, coz by v tomto pripade melo byt /dev/fb. Snad moc nekecam, kdyz tak me opravte ;-). Osobne totiz preferuju konzoly v textovem rezimu. Martin
Tento clanek je totalni blabol. I kdyz je mi jasne, ze je orientovan na uplne zacatecniky, prilis informaci z nej asi nenacerpaji. Informace jsou prinejmensim zavadejici, nechci-li je oznacit primo za chaoticke, a nevypada to, ze by se autor v tom, o cem pise, prilsi vyznal. Formulace vagni a rozplizle. Celkova odflaknutost silne pripomina slohovku nerpilis zdatneho stredoskolaka nadrasanou v poslednich minutach pred hodinou.
"Ma-li byt neco strucneho, musite prece neco vynechat!" - v tom pripade se mel zjevne vynechat cely clanek!
Dle meho nazoru strucny != zavadejici, strucny != vecne nespravny. A snaha o strucnost neni omluvou pro tyto vlastnosti, ktere clanek vykazuje.
Nicmene clanek chvalim, protoze jsme se u nej hlasite zasmali, a i to se dnes ceni... :-)
Omyl, jadro pskytuje zakladni funkce, zejmena pristup k hardwaru a meziprocesovou komunikaci. Ostatni zalezitosti lze resit na aplikacni urovni. Za operacni systemem pak oznacujeme prostredi, ktere bezi na jadrem a umoznuje nam s nim komunikovat -- sem by patril i shell.
Co je jadro nebo ne z hlediska vnitrniho usporadani
se rozlisuje kontextem, kde za jadro se bere to, co bezi v tzv. kontextu jadra. O to, co v nem bezet ma a co ne se dokazou tvurci operacnich systemu dokonale hadat. Pritom je to asi tak, ze pokud vemzme neco mimo jadro, melo by to zlepsit robustnost systemu, ovsem za cenu rezie potrebne ke
komunikaci pres hranici kontextu.
Alespon ja to tak vidim :)
Hrubě nesouhlasím s vaší definicí operačního systému. Zajímalo by mě odkud jste tuto představu o operačním systému získal.
Cituji z knihy "Operační systémy" autor Ondřej Čada, vydalo nakladatelství Grada 1994, strana 24:
"Operační systém je správce prostředků."
Konec citace. Těmy prostředky se myslí strojový čas (CPU), operační paměť, souborový systém a různá periferní zařízení ke kterým je třeba řídit přístup. To těžko můžete dělat v "user space".
Existují operační systémy (může platit i pro Linux), které žádný shell nemají a přesto nelze pochybovat o tom, že se jedná o operační systémy.
Tím nechci tvrdit že samotné jádro Linuxu je kompletní operační systém, který jen tak bez ničehom můžete použít na desktopu.
Přesto však musím trvat na tom, že stěžejní část operačního systému v případě Linuxu představuje právě jádro.
> Hrubě nesouhlasím s vaší definicí
> operačního systému.
Ja myslim, ze se hadate celkem zbytecne.
Ustalena definice OS totiz neexistuje.
Vami citovana definice je pouze jednou z mnoha definic, nebo spise pokusu o definici...
Osobne mam nejradeji tuto:
"An operating system is similar to a government. Like a government, it performs no useful function by itself. It simply provides an environment within which other programs can do useful work."
obavam sa, ze ak by bola definicia taka neurcita, ako tvrdite, pripadne ak by platila ta, ktoru citujete, tak by v tom bol pekny chaos. je pravda, ze pojem 'OS' nie je zo vsetkych stran jednoznacne ohraniceny, ale ak niekto uvedie pojmy 'Linux', 'BSD', 'DOS', dokonca aj 'Windows' - je jasne ze ide o OS.
odporucam pozriet sa na webopedia.com, citujem aspon cast:
"The most important program that runs on a computer.";
"Operating systems provide a software platform on top of which other programs, called application programs, can run."