Vlaková stanice je místo, kde zastavuje vlak. Autobusová stanice je místo, kde zastavuje autobus. Na svém stole mám pracovní stanici.
To je starý vtip z doby, kdy středobodem pracovního dne byl pro mnoho lidí klasický velký počítač zabírající celý pracovní stůl. Řešila se linuxová desktopová prostředí, ladil se vzhled, všichni se chlubili tím, co na počítači mají a jak to vypadá. Tak vypadal svět před dvaceti lety, současná realita je ale úplně jiná.
Ta doba je pryč, linuxový desktop už tolik netáhne. Nemluví se o něm a zdálo by se, že to je věc, která prostě zapadla a už nikoho nezajímá. Problém ovšem není v linuxovém desktopu, ale v pojetí desktopu jako celku. Ten nás už dnes přestal tolik zajímat.
Prodeje počítačů hovoří jasně, klesá počet prodaných stolních počítačů, notebooků a nakonec i tabletů. Internetových uživatelů ale neustále přibývá, takže tu musí zákonitě docházet k nějaké změně. Můžeme ji pojmenovat jako odklon od tradičního desktopu.
Nenechte se mýlit, linuxový desktop stále existuje, rozvíjí se a za posledních dvacet let ušel neuvěřitelně zajímavou cestu. Jenže uživatelé ji ušli také a vydali se postupně o dost jiným směrem.
Internetizace
Prvním velkým faktorem v této změně je internet. Komunikace je to, co lidi na počítačích dnes zajímá. Pro většinového uživatele dnes platí, že když nefunguje internet, nefunguje počítač. Počítač bez internetu je jen mrtvé železo, na kterém si můžete leda tak zahrát karty. To vás ale rychle omrzí a buď seženete Wi-Fi nebo sáhnete po mobilu.
Důvod je jednoduchý: většina uživatelů používá počítač jako terminál k internetu. Nepotřebují programovat, používat CAD nebo stříhat video. Potřebují komunikovat a konzumovat obsah. To vede k mnoha změnám v oblasti zjednodušování hardware, ale i zjednodušování softwarové výbavy.
Není už nutné mít nainstalované desítky programů jako před lety: poštovní klient, software pro hledání dopravních spojení, kancelářský balík, encyklopedie, slovníky, kurz autoškoly, domácí účetnictví, kuchařka a spousta dalších podobných. Nikoho by dnes nenapadlo si podobný software instalovat, přesto jsme ho v dávných dobách používali.
Všechny tyto a mnohé další funkce se přemístily na web jako na univerzální komunikační médium. Uživatel tedy dnes potřebuje v mnoha případech jen webový prohlížeč, a to je také to první a jediné, co na počítači spouští. Pomocí něj si pustí film, přečte poštu, prohlédne fotografie a přečte noviny. Desktop v takovém případě postrádá smysl, protože v něm už uživatel nežije. Žije v prohlížeči.
Generální partner speciálu Žijeme 20 let Linuxem
ACTIVE 24 je tradiční webhostingová společnost s více než dvacetiletou historií. Poskytuje komplexní hostingové služby pro živnostníky, malé a středně velké firmy i jednotlivce. Soustředí se na vysokou technickou úroveň služeb a kvalitní zákaznickou podporu. Pro své servery využívá primárně moderní datové centrum Tower v Praze na Žižkově.
Používáš KDE nebo Gnome?
To byla před dvaceti lety zásadní otázka, kterou linuxáci řešili. Dnes je odpověď jednoduchá: Nevím, používám Chrome.
Jde to ale ještě dál: uživatelům začíná být celkem jedno, jaký používají operační systém. Windows, macOS, Linux nebo třeba ChromeOS? Z uživatelského pohledu jsou si rovnocenné – umí spustit webový prohlížeč. Proto mají uživatelé rádi Chromebooky – počítač se zjednodušil na úroveň DVD přehrávače: zapnu, používám, vypnu.
Mobilizace
Druhým faktorem je přechod na mobilní zařízení, která jsou pro mnoho uživatelů pohodlnější, jednodušší, rychlejší a dostupnější. Prodeje během posledních deseti let rapidně narostly, dnes se prodá jeden a půl miliardy telefonů ročně.
Projevuje se to samozřejmě na tom, jak dnes lidé přistupují k internetu, jak ho konzumují a co od něj očekávají: jednoduchost, přímočarost, rychlost. Chytré telefony jsou tak populární, protože jsou velmi nenáročné. Nemusíte do nich instalovat operační systém, řešit antiviry a všechny ty komplikované věci kolem. Lidé je používají stejně jako už zmíněné Chromebooky – zapnu, používám, vypnu. Nestarám se.
Situaci dobře dokumentuje současná statistika. Na Rootu jsou uživatelé v zásadě konzervativnější, protože často sedí právě u velkého počítače a pracují na něm. Přesto je i tady trend jasný – 62 % desktop, 32 % mobily, 6 % tablety. Před rokem tu bylo čtenářů s mobily o 10 % méně.
Na opačné straně čtenářského spektra je pak Vitalia, která oslovuje mnohem širší publikum a má tak logicky několikanásobně vyšší počet čtenářů. Tam už mobilní telefony zvítězily a současná statistika vypadá takto: mobilních je 53 % návštěvníků, desktop používá 41 % a na tabletu je 6 %. Meziročně došlo k výměně mezi mobily a počítači o 12 %.
Význam desktopu klesá
Výsledkem těchto dvou velkých a vzájemně propletených změn je, že význam desktopu klesá. Netýká se to zdaleka jen toho linuxového, ale principu desktopového prostředí s mnoha aplikacemi jako takového. Uživatelé dnes chtějí, aby jim desktop nepřekážel, nenutil je dělat další činnosti a byl v pozadí.
Z důležité pracovní plochy se tak spíše dnes počítačové prostředí proměnilo v nohy stolu, jehož desku už ale tvoří něco úplně jiného. Je jasné, že vždycky bude existovat skupina uživatelů, kteří budou potřebovat víc než jen terminál. Těch už je ale teď menšina, jak se stále více činností přesouvá na web a do mobilních telefonů.
Naopak se desktop začíná postupně přibližovat mobilním uživatelům, protože ti jsou zvyklí na jiný způsob ovládání. Mladá generace je dnes zvyklá na dotykovou plochu než na klávesnici a myš a dochází tedy k postupnému sbližování obou světů. Jedním z výsledků jsou pak pokusy oba světy propojit například tak, že mobilní telefon vložíte do základny a uděláte z něj počítač. No, počítač… spíš velký telefon.
Celá tahle změna vytváří velké dilema pro tvůrce desktopových prostředí a tradičních aplikací. Pokud budou hájit své pozice, bude se jejich uživatelská základna stále zmenšovat. Pro tu hrstku uživatelů budou ovšem vytvářet užitečné a důležité nástroje. Pokud ale budou chtít oslovit většinového uživatele, budou se mu muset přizpůsobit. To znamená jednoduchost, rychlost, dostupnost.