Ale aj podla statcounteru ma Linux napr. v Nemcku 4-5%
http://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/germany/#daily-20170101-20171106
a globalne okolo 2%
http://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide/#daily-20170101-20171106
Článek poukazuje na nesrovnalosti v metodikách apod. a přitom se dopouští mnohem zásadnější nesrovnalosti. Zatímco NetMarketShare ukazuje hodnoty pouze za desktopové systémy, statistiky StatCounter, kde má Linux pouze 0,7 %, za všechny systémy. Když si vezmete, že mobilní zařízení dneska dělají polovinu návštěv, tak je logické, že podle GlobalStats musí mít mezi desktopovými systémy (tedy ve srovnatelné kategorii) minimálně dvojnásobný podíl a ejhle, má ho :)
Ještě bych doplnil, že StatCounter sleduje ChromeOS odděleně, zatímco NetMarketShare ne. Pokud spojíme podíly Linuxu a ChromeOS u StatCounteru, dostaneme se na 2,59 %, zatímco NetMarketShare momentálně dává Linuxu 2,98 %. To už jsou hodně blízká čísla, která se dají odůvodnit jinou metodikou, jiným vzorkem atd.
Jinak vyjádření Vince Vizzaccaro z NetMarketShare se týkalo toho skokového zvýšení podílu Linux z měsíce na měsíc z 3 % na 6 %. To byla zjevná chyba a NMS ji opravil a podíl Linuxu se vrátil ke 3 %, kde podle dlouhodobého trendu má být.
Takže žádná senzace, globální podíl Linuxu včetně ChromeOS je někde mezi 2,5 a 3 %, jak už statistiky ostatně ukazují nějakou dobu. Linuxový desktop nepřekopává desktopový trh, ale daří se mu docela dobře a jeho podíl slušně roste (v roce 2011 měl podle StatCounteru globální podíl v desktopových OS 0,76 %), i když se nás snaží článek přesvědčit o opaku. Samozřejmě pokud započítáme všechny zařízení včetně mobilních, podíl se drží pod 1 %, ale to mi nepřijde jako neúspěch vzhledem k tomu, že na světě přibývají miliardy mobilních zařízení a základna se prudce zvětšuje.
http://royal.pingdom.com/2011/05/12/the-top-20-strongholds-for-desktop-linux/
Par zajimavych statistik. Napriklad v Evrope mame Linuxu nejvic: 1.14%.
Zaujimalo by ma ci existuju nejake statistiky predaja Chromebookov. Ja uz Chromebooky pouzivam minimalne tri roky ako svoje domace PC a momentalne ich mam 2. V Amerike ale podla mna su Chromebooky uz dost rozsirene, aspon podla sirky ponuky roznych modelov od roznych vyrobcov na Amazone a roznych clankov, ktore som si pozeral, ked som sa rozhodoval o kupe prveho aj druheho Chrobmebooku. Pre bezneho pouzivatela je to uplne postacujuci stroj a aj profesional si moze doinstalovat plny linuxovy system cez Crouton. Na internete su k Chromebookom aj uzasne reklamy, takze myslim, ze toto je asi najvacsia sanca pre linuxovy desktop aby zvysil svoj podiel nejak podstatne. Vyrobcov notebookov a PC ma podchytenych Microsoft a jedina sanca je aby im marketingovo konkurovala nejaka ina firma a Google na to ma zdroje aj vplyv.
ono v zasade meni moc appek bez reklam nebo ke koupeni bez preplatneho.
A druha vec ovsem je, ze v nerootnutym androidu je problem reklamy blokovat i v internetu protoze google proti tomu velmi aktivne bojuje. A v lodledni dobe se to jeste horsi protoze spousta webu jede na https.
Přesně tak. U služeb kde se nic neplatí, jsi většinou zboží ty. Jediný problém, který google opravdu zajímá je ten, jak do tebe dostat co nejvíc reklam tak, aby ses jim na to nevy... Pravda máš za to i nějaké služby: např. vyhledávání u kterého nemáš tušení, jak ti google zamýchal s vysledky podle aktuální situace na reklamním trhu a politickém vedení ... Že to kdekomu nevadí ... ok, ale dělat že se to neděje?
Takhle mne budit uprostred tydne.. Co rict, mne uz jen kafe :-)
Ono linuxovy desktop je pekna teorie. Bohuzel prax je zoufala. Nikdy to nebylo poradne udelane a nikdy ani nebude. Cannonical mel moznost z toho udelat neco stabilniho ale nepovedlo se. Kdyz mel clovek stesti tak se upgrade povedlo, kdyz nemel tak bylo nejjednodussi zavest noveho uzivatale a zacit s nastavenimi na zelene louce. A mne zacali postupne ty drobne nedodelky srat natolik, ze jsem linux desktop povesil na hrebik. Tolik casu tomu piplani clovek venuje a nic z toho.
Tak jsem presel na macOS a desktop resim tak raz za rok, vsechno funguje jak ma, vypada dobre a je stabilni jak kamen. A za pokles linuxoveho desktopu mozna muzu taky, par lidi jsem uz ukecal a z toho bordelu zdrhli. Verim, ze se zachovate podobne.
No a zbytek je historie a zabava v sekci Humor :-D
Nevím no já sem dával Linux rodičům na PC je fakt že nejsou nároční uživatelé ale je tam už 5 let a žádný problém . Upgrade na novější verzi neprobíhal v pohodě na žádném OS co znám vždycky se vyskytne nějaká chybička a proto radši udělám čistou instalaci a mám zase 5 let klid za předpokladu že používáš LTS . Co se týče Mac OS tak tam je to spíš otázka peněz , ne všichni mají na to si kupovat produkty od Apple neříkám však že jsou špatné to určitě ne ale je to spíš o tom že když si koupíš například Macbook tak tím to zdaleka nekončí potřebuješ ještě kvantum redukcí a dalších věcí za které vyhodíš další kvantum peněz .
Mezi lidmi dělajícími software probíhá několikrát přirozená selekce - napřed ti normální, inteligentní a pracovití odejdou k dobře placeným majoritním platformám, pak ta druhá liga založí rodiny, potřebuje peníze, tak trochu zapne a vyzobe ty zbývající ne už tak lukrativní místa u majoritních platforem, pak ještě naskočí pár opozdilců, a kdo zbude u různých tzv. svobodných, neplacených a opensource projektů? Podivíni, idealisti, autici, lidi s aspergrem, těžké poruchy osobnosti, psychotici kteří se zrovna zotavují z ataku, alkoholici, lenoši, lidi co se nemyjou a podobně. Pak ten linuxový desktop podle toho vypadá.
Ježíšmarjá, to je nadělení...
Vám opravdu nezávidím.
Máte zázemí velkých firem, které vás skvěle platí, abyste mohli umořovat dluhy a hypotéky. Vedle vás je neustále armáda testerů a kvalitářů, projekty řídíte agilními metodami... Jezdíte na drahá školení...
Korporace do toho lije spoustu peněz, stejně tak do reklamy a přetahování údajně nejlepších lidí....
A přitom parta nemytých chudých asociálů s aspergem, idealistů a podivínů dokáže v podstatě totéž, jen má občas trochu problémy s řízením kvality... Technicky je na tom sem tam i lépe.
Jste dobří, strašně dobří!! Za cenu obrovských investic jste technicky o fous lepší než ta nemytá a nečesaná banda...
Ruku na srdce - není to sakra hubený výsledek?
;-)
Linuxáckemu dektopu by velmi pomohla hrubá čára za minulostí. Teď když je Wayland už použitelný je na to ten pravý čas. Seknout se zpětnou kompatibitou té znůšky hacků zvanou Xwin. Vzdáleny desktop dnes nepotřebuje téměř nikdo a kdyby, pořád si ten Xwin můžou nainstalovat.
Chce to pure wayland, pure wayland aplikace a nativní wayland desktop environment. Žádné předělané Gnome či KDE, žádné GTK a QT co jsi táhnou ten kolos a vláček minulosti za sebou.
Ano nebude to pro každého, ano spočátku bude výběr aplikací omezen. Ale celé je to jen investice do budoucna. Normálního budoucna. Kvalitního budoucna.
Ano. Bába Kudláková spouštět GUI aplikace na vzdálených strojích asi nepotřebuje. Já třeba ano. Wayland je pro mě noční můra.
Některé problémy s desktopem primárně nejsou vinou Xorg. Příčinou je chybějící kvalitní řízení některých projektů, nedostatečné testování a kontrola kvality. Prostě věci, které najdete ve firmách a při komunitním vývoji mohou být někdy problém.
Mimochodem s prostředím Cinnamon žádné problémy nemám. Jednoduché, rychlé, stabilní. Mint prostě nainstaluju a pracuju...Toto distro objevuje čím dál víc lidí.
Méně zbytečných keců bych tedy prosil..
linuxáckému desktopu by pomohlo hlavně sjednocení, Xorg, wayland, mir, různá grafická prostředí gnome, kde, xfce, lxde, JaNevimCoJeste, různé rafické frameworky atd. Výsledkem je, že každá aplikace vypadá jinak, chová se jinak, a potřebuje 150 různých knihoven.
Chtělo by to nějaký radikální řez. staré aplikace z důvodu kompatibility umožnit spouštět pouze s něčím jako "seamless virtualization" a nové aplikace pokud by nevyužívali nové rozhraní a nerespektovali nějaké základní design guidelines tak by nebyly zařazeny do repozitáře. Ale opensource komunita vyznává punkovou svobodu "ať si kdo chce dělá a vyvíjí co chce a jak chce" a podle toho výsledky vypadají.
Gui aplikace na remote strojích by šlo snad řešit nezávisle na grafickém prostředí přes něco jako remote desktop / remote apps(nestreamuje se celý desktop ale jenom okno konkrétní aplikace). případně rovnou integrovat podporu rdp.
To bu musel najpr linux nejake zakladne gui mat. Ale nema. Xfree86 ano Xorg nebol vymysleny pre linux, len dobastleny aby v nom fungoval. Wyaland je trochu ina pesnicka ale je to len kompozer. Nema ziadnu standardnu gui kniznicu s widgetami ktore by mohli aplikacie pouzivat. Zas to skonci len na nejakej kniznici typu GTK, QT v desiatich verziach a piatich forkoch, lebo sloboda.
Sa ani nedivim, ze ti co chcu multiplatformne aplikacie siahnu radsej po elektrone a cele to spravia webovymi technologiami, lebo to je aspon nejaky standard - rovnaka sprava fontov, rovnaka sada "widgetov" = html elementov, rovnaka sprava farieb a grafickych efektov, rovnaka sietarina, rovnake audio/video a clekom slusna HW nezavislost (napr minimalne HiDPI problemy).
Taky Micorosft Visual Studio Code je snad najkrajsia a najbezproblemovejsia linux apka poslednej doby, lebo je v elektrone. A vyzera a funguje rovnako na Win/Mac/Lin.
Linuxovy desktop nepotrebuje vobec nic z toho, co si popisal. Akekolvek snahy o "zjednocovanie" ho naopak zabijaju (vid problemy okolo systemd). Myslienka, ze "ten jediny spravny desktop" bude vyhovovat vsetkym, je scestna uplne od zakladu.
Jedine, co linuxovy desktop (a vlastne nielen desktop) naozaj potrebuje, je rozumna podpora zo strany vyrobcov hardware (napriklad ked uz robia nieco nestandardizovane a nechcu sami vytvarat ovladace pre linux, nech aspon zverejnia specifikacie).
"Organizovanych a nepunkovych" desktopov predsa existuje viacero, tak nech sa paci, mozes si vybrat aj bez radikalnych rezov.
Jenže ta roztříštěnost velice komplikuje nasazení v komerční sféře. typickému linuxákovi je jedno že aplikace vypadají každá jinak a chovají se jinak. Ale pro netechnické uživatele to problém často je, naučíš je pracovat s jednou aplikací ale neví si rady s jinou a generuje to obrovské množství dotazů na support a tím to zvyšuje náklady. Další více náklady jsou při vývoji aplikací, představ si, že firma by vyvíjela nějakou aplikaci a každý z jejich 5ti zákazníků by používal jinou linuxovou distribuci s jiným desktopem, dokážeš si představit kolik hodin testování by to bylo? a nejde jen o základní funkčnost ale aby to i nějak vypadalo, texty byly čitelné i na hi-DPI displeji, funkční vyhlazování písma, atd. najednou z pohledu TCO vychází windows bohužel i levněji.
S tou podporou od výrobců hardware. v čem je tak strašně super opensource ovladač vyvinutý komunitou oproti funkčnímu binárnímu blobu od výrobce?
"a nejde jen o základní funkčnost ale aby to i nějak vypadalo, texty byly čitelné i na hi-DPI displeji, funkční vyhlazování písma"
Tohle všechno za vás řeší grafický toolkit, takže stačí napsat aplikaci v GTK nebo Qt a máme z 99 % po problému. A klidně si ten toolkit můžete bundlovat, jestli se nechcete spoléhat na systémovou verzi, ale pouze na tu vámi otestovanou.
Děláme aplikaci, která musí běžet na Linuxu, Windows, i macOS a nedá se říct, že by to na Windows a macOS byl nějaký med, spíš naopak, linuxová verze je nejméně problémová. Ale možná to je tím, že je vyvíjená primárně pro Linux. A to si myslím, že bude ten hlavní problém aplikací pro Windows a macOS, které chce autor provozovat i na Linuxu.
Asi je to zbytocne, ale...
- Nasadeniu v komercnej sfere vobec neprekaza takzvana "roztriestenost", skor naopak. Komercny subjekt si vyberie jednu verziu z mnohych a na tej stavia dalej. Vacsia moznost vyberu je pozitivum.
- Netechnicki uzivatelia funguju systemom "cvicenych opic". Ich televizor/settopbox ma ine ovladanie, radio/prehravac v aute zase ine, aplikacie v mobile este ine, no a programy v pocitaci zase ine. Navyse sa to v case postupne obmiena. Klasicky BFU praveze nechce/nevie pochopit filozofiu ovladania, takze konzistentnost ovladacich prvkov by mu aj tak v nicom nepomohla. Navyse nie je pravda, ze by kazda aplikacia vyzerala uplne inak. Respektive, nie je to len fenomen linuxu, ale vyskytuje sa to u vsetkych OS a nikde to nie je az taky problem, aby to bolo treba nejako obzvlast riesit.
- Co sa tyka vyrobcov HW, vo velkom mnozstve pripadov neexistuje ani len ten binarny blob. Opytaj sa napriklad majitelov notebookov (pripadne pohladaj na nete - su toho plne fora). Co sa tyka "funkcnych" binarnych blobov, tak s tymi vacsina ludi nema ziaden problem. Teda az dovtedy, kym nechcu upgradovat system a nezistia pri tom, ze stary blob s novym jadrom uz nefunguje a vyrobca novsiu verziu blobu uz nikdy nevyda, pretoze dany HW medzicasom vyhlasil za EOL.
No jestli vám připadá jako ideál mít hromadu distribucí, které se liší ve všem od kernelu, přes dostupná API až po odlišné GUI, "oslazené" tím že neexistuje stabilní kernelové ABI/API, balíčky se vydávají pro konkrétní verzi konkrétního distra, zpětná kompatibilita je tristní, a ta distra chrlí napůl otestované verze po pár měsících, tak mám jiný názor. Od základu postaveném kdysi na POSIXu se Unixy postupně rozcházejí, a u Linuxu je to dost extrémní. Snahy o zavedení nějakých standardů na Linuxu selhaly. Příkladem může být Linux Standard Base, kde má certifikaci na verzi 4.1 z roku 2011 má z rozšířených dister leda RHEL, a LSB verze 5 (na kterou má certifikaci jen jakýsi EulerOS) "pro jistotu" rozbíjí zpětnou kompatibilitu. Svět open source nepotřebuje žádnou konspiraci Microsoftu, žido-zednářů, včelařů a cyklistů. Různé skupiny tvořící svět open source se totiž chovají jako malé děti, které se na pískovišti domlátí po hlavách hrabičkami.
Strc si svoju majkrosrotiu demagogiu vies kam. Z tych tvojich obohranych kydov "stabilní kernelové", "ABI/API", "zpětná kompatibilita", "cerifikace", "základu postaveném na POSIXu" a pod., ktore pouzivas vo svojich postoch, by sa dala maximalne tak zostavit pekna tabulka do bullshit binga... na nic rozumne tie kydy nie su pouzitelne.
Normalnemu cloveku je jasne, ze ziaden "ideal" v desktope nemoze existovat, pretoze ludia maju casto uplne protichodne poziadavky. Ale tak nech sa paci, mozes ten ideal napriek vsetkemu aj tak hladat. Praci cest a telemetrikam zdar!
jj soudruhu, nam daleko vic vyhovuhe system, ze kteryho mizej veci s kazdym patchem, trebas takovy GPO umoznijici ty aktualizace vypnout, nebo trebas filesystem https://blogs.technet.microsoft.com/technetczsk/2017/09/28/nova-edice-windows-10-workstation/ nebo trebas veskera konfigurace a cast aplikaci .... jo zapomel sem na spoustu dalsich veci, trebas jako ze tem co si !koupili! mediacenter ho M$ proste smazne ... atd atd.
Třeba tím, že tam jaksi zapomněli implementovat instalační závislosti programů? Takže aplikaci si aplikace navzájem vesele přepisují verze knihoven? A programy pak nefungují? A programátoři to pak řeší tím, že podstatné knihovny raději přibalí k instalátoru. A co se pak stane, když se v knihovně najde zranitelnost a aktualizuje se jen někde, snad nemusím popisovat.
Instalační závislost programů samozřejmě implementované jsou, a aplikace si mohly vzájemně přepisovat knihovny naposledy tuším ve Windows 2000. Autoři aplikace si mohou vybrat, jestli pojedou na sdílené knihovně (což je případ systémových knihoven), nebo si ji potáhnou s sebou odděleně (což se týká většinou vlastních knihoven).
Ad co se pak stane, když se v knihovně najde zranitelnost a aktualizuje se jen někde - Totéž co na Linuxu, kde je řada komerční aplikace staticky slinkované. A totéž co se na Linuxu děje u Snap apps, které si táhnou veškeré knihovny s sebou (včetně kusů GNOME), případně u Flatpaku nebo AppImage.
"Ad co se pak stane, když se v knihovně najde zranitelnost a aktualizuje se jen někde - Totéž co na Linuxu, kde je řada komerční aplikace staticky slinkované. A totéž co se na Linuxu děje u Snap apps, které si táhnou veškeré knihovny s sebou (včetně kusů GNOME), případně u Flatpaku nebo AppImage."
Pokud si nejaky projekt tahne kusy kodu staticky slinkovaneho, ktery by jinak mohl byt sdileny, prebira za tyto veci odpovednost autor. To stejny plati i vpripade, ze si projekt taha vlastni knihovny (cemuz nelze nijak branit) Jednou z vyhod ktere poskytuji balickovaci sytemy prave diky reseni zavislosti je aktualizace pro vsechny dalsi projekty, ktere jsou na nem zavisle.
Jen z cire zvedavosti, tvrdite, ze "Instalační závislost programů samozřejmě implementované jsou". Mohl by, jste prosim, zevrubne popsat jakym zpusobem jsou zavislosti ve Widlich reseny? Dovedu si to predstavit u Apps store, nebo v pripade komponent samotnych Windows. Moc by me vsak zajimalo, jak by se to u vas resilo pres klasickou widloidni instalacni proceduru (tedy ne z appstore, popripadne je instalacni procedura stejna z jakehokoliv zdroje), Uvazme -ciste hipoteticky prikald: Aplikace 'A' bude vyzadovat tez instalaci projektu 'B' a 'F'; pricemz 'F' bude vyzadovat, aby byly pritomny dale produkty 'X', 'Y', 'Z'. Produkt 'Z' pro svou instalaci vyzaduje, aby 'Y' jiz byl nainstalovan a nakonfigurovan. Dale plati, ze zaroven s produktem 'X' nesmi byt v systemu nainstalovan produkt 'W'. Predpokladejme pro nas hypoteticky priklad, ze kazdy z techto produktu jsou dilem jineho, nezavisleho subjektu.
2 D.A. Tiger: Zavislosti se ve widlich resej tak, ze si bud sam napises instalator, nebo teda pouzijes nejakej instalator treti strany (paac widle nic takovyho pochopitelne neumej) a ten si ocucha co asi tak bywoko je nainstalovany, coz je mimo jiny casto spojeno s tim, ze pokud mas tu drzost, a neco nainstalujes jinam nez do defaulni cesty, tak to pochopitelne neni k nalezeni.
Vetsina instalatoru pak hleda konkretni soubory na disku, protoze sacovat tu hromadu sracek v registrech je nanic.
Ovsem tohle plati jen pro tvuce s "vyhezkanou" instalaci, vsichni ostatni to delaj tak, ze k tomu megu vlastni aplikace prihodej dalsich 100MB toho, co potrebujou, a nechaj to nainstalovat vsechno. Drtiva vetsina appek totiz ani neumi rict, co jim chybi a proste bez pozdravu zbuchnou.
Zarnym prikladem budiz 99% games, ktery sebou prevazne tahaj minimalne dve veci - tu "spravnou" verzi Dx (kazdy widle na kterych je 10 + her maj isntalovanych 10+ verzi) a pak samosebou vcredist ... (toho uz je taky nejmin 5 vzajemne nekompatibilnich verzi).
Ty instalátory třetích stran většinou používají Windows Installed API. To jestli je nainstalovaný potřebný SW zjistí setup package buď pomocí Windows Installer API, nebo třeba z Registry. Pouze velmi neschopný autor by spoléhal na cestu. Pokud aplikace nemá vyřešené závislosti na potřebných komponentách na úrovni setupu ani Release Notes, tak ji asi psalo nějaké prase.
Hry neinstalují DirectX, ale DirectX runtime components. Ke každé verzi DirectX je více verzí runtime components. Visual C++ Runtime je podobný případ. Autor aplikace může buď přiložit merge moduly k vlastní aplikaci, nebo balíček stáhnout z webu MS (což autoři her z nějakého důvodu nedělají), případně uživateli prostě říct "smůla, nainstaluj si A a B" (což může mít smysl u serverové aplikace, ale ne u hry).
Jo tovizejo, z webu M$ ... uz se M$ naucil nainstalovat do svych vlastni widli z vlastniho webu vlastni .NET? Jo aha ... to nejde ... a vratit aspon nejakou smyslulnou hlasku co jako s tim ... to taky ne .. zejo ...
Parada co? Uzasnej postup ...
Neboo... co takhle ze by se M$ SQL na M$ widlich dalo i odinstalovat nebo dokonce ze by sla ta databaze modifikovat co do features ... jo aha, to nejde, protoze vono se to vopatchovalo, a vono to ma jinou verzi instalatoru, nez s jakou to bylo nainstalovany ... zazrak.
This problem occurs because security updates 2966827 and 2966828 for Microsoft Security Bulletin MS14-046 for the .NET Framework 3.5 require metadata that is added to the system only if the Microsoft .NET Framework 3.5 feature is enabled on the system. ... The issue is now resolved by update 3005628.
https://support.microsoft.com/en-gb/help/3002547
MS SQL Server se samozřejmě dá odinstalovat, a dají se přidávat i odebírat nainstalované komponenty.
Ad Pokud si nejaky projekt tahne kusy kodu staticky slinkovaneho, ktery by jinak mohl byt sdileny, prebira za tyto veci odpovednost autor. To stejny plati i vpripade, ze si projekt taha vlastni knihovny (cemuz nelze nijak branit) - jj, přesně jako ve Windows.
Ad Jednou z vyhod ktere poskytuji balickovaci sytemy prave diky reseni zavislosti je aktualizace pro vsechny dalsi projekty, ktere jsou na nem zavisle - tohle máte ve Windows řešené automaticky pro systémové komponenty. A protože Windows API je daleko širší než libc :), tak pokrývá automatickou velkou většinu potřeb.
Ad jak by se to u vas resilo pres klasickou widloidni instalacni proceduru... Aplikace 'A' bude vyzadovat tez instalaci projektu 'B' a 'F'; pricemz 'F' bude vyzadovat, aby byly pritomny dale produkty 'X', 'Y', 'Z'. Produkt 'Z' pro svou instalaci vyzaduje, aby 'Y' jiz byl nainstalovan a nakonfigurovan. Dale plati, ze zaroven s produktem 'X' nesmi byt v systemu nainstalovan produkt 'W' - Funguje to podobně jako s MS komponentami (třeba .NET Frameworkem). Setup package je procedurální, takže v setupu projektu A zkontrolujete jestli je nainstalované B a F. Pokud B nebo F chybí, tak je buď můžete mít na svém vlastním instalačním médiu a spustit jejich instalaci (klidně unattanded), nebo je stáhnout z webu výrobce a spustit instalaci, nebo prostě uživatele upozornit a instalaci ukončit. B a F pak postupují stejně.
Takže pokud instalujete řekněme účetnictví které vyžaduje DB engine, můžete dát uživateli na výběr jestli použít lokální DB engine nebo se připojit k DB serveru. Pokud vybere lokální engine, můžete spustit jeho unattanded instalaci (pokud již není nainstalovaná) a poté vytvořit DB (pokud již neexistuje). Pokud se chce připojit k DB serveru, zeptáte se ho ke kterému. Samozřejmě se to celé dá provést unattended. Alternativně můžete účto prostě nainstalovat, a o DB se starat až později při jeho prvním spuštění.
Jinak instalaci na Linuxu ukazuje třeba Oracle. Myslím že je to celkem výživné. Ve zkratce: zkontrolujte velikost swapu, velikost shared memory, verzi OS včetně patchů, nainstalujte cca 20 balíčků včetně kompilátoru (na každém distru jiné), vytvořte uživatele a skupiny, nastavte parametry kernelu včetně limitů, vytvořte adresáře, nastavte prostředí pro uživatele, přimountujte instalační médium, a pak konečně spusťte wizard a projděte ho. Instalace složitějšího SW prostě není jen o dotažení pár balíčků a zkopírování pár souborů.
https://docs.oracle.com/cd/E11882_01/install.112/e24326/toc.htm
[LO]
"Ad Pokud si nejaky projekt tahne kusy kodu staticky slinkovaneho, ktery by jinak mohl byt sdileny, prebira za tyto veci odpovednost autor. To stejny plati i vpripade, ze si projekt taha vlastni knihovny (cemuz nelze nijak branit) - jj, přesně jako ve Windows."
Ne tak uplne. Nikdy nepouzivate Linux samostane, vzdy instalujete distro. Pokud projekt protlacite do offiko repositaru dister, pak vyvojari techto dister jsou jiz schopni situaci ovlivnit zadoucim smerem. At uz tak, ze k tomu donuti vyvojare, nebo instalacni balik vybuildi sami tak aby odpovidal jejich normam. Jde to i v pripade, ze projekt puvodne obsahoval vlastni buildy shared knihoven (napr). nekdy to samozrejme neni technicky uplne mozne (knihovna je autorem projektu napriklad ospekovana). Muzou pak vytvorit patch, opatchovanou knihovnu vlozit do samostaneho baliku, a s puvodnim balikem provazat pomoci zavislosti. Potom lze vyuzivat vsech vyhod balickovaciho systemu.Lze to samozrejme delat jen v pripadech kdy jsou k dispozici zdrojove kody, nebo autor spolupracuje s vyvojari distra.
"Tohle máte ve Windows řešené automaticky pro systémové komponenty. A protože Windows API je daleko širší než libc :), tak pokrývá automatickou velkou většinu potřeb"
To neni nutne vyhoda. Glibc je sice mala co do velikosti a rozsahu API, ale to je prave to co je pozadovano. Resi jen to nejnutnesi application runtime a syscally. O ostani se staraji dalsi samostane komponenty systemu. Vcetne centralizovaneho instalacniho subsystemu. To co je ve Widlich na tvrdo zadratovano do sys-molochu je v Unix systemech jako samostatny modul. Tim je dosazena stejne funkcionalita a navic bonus v tom, ze jednak neni nutne mit systemu mraky kodu, ktery treba nikdo nevyuzije, jednodusi udrzba a naprava chyb a nakonec, modularnost umoznuje zamenovat komponenty dle pozadovane funkcnosti a vykonu. Konec koncu, modularita, jednoduchost a specializace patri do filosofie Unixu jako takoveho ;)
"Funguje to podobně jako s MS komponentami (třeba .NET Frameworkem)... "
Me to tedy vychazi tak, ze kontrolu a provedeni zavislosti si musi instalator udelat sam. Jenze (vetsina) Linuxovych balikovacych systemu toto dela naprosto automaticky (i zde existuji vyjimky - napr. deb maji tez tzv "doporucene" zavislosti, jez se provedou pouze na pokyn uzivatele. Pouzivaji se na provazovani s baliky jejichz pritomnost v systemu neni nutna, ale mohou treba nejak puvodni projekt rozsirit atpd.).
Jak jsem psal v soucastech Widloidniho systemu, ci app store problem nevidim, ale jak vidno ze zadani, nikde neni psano, ze hypoteticke produkty budou pristupne v appstore, ci pristupne pres instalaci sytemu. Zdroj na webu poskytovatele je sice krasna vec, nicmene naprosto neuniverzalni (zpusoby stazeni mohou byt reseny opravdu vselijak) a navic se mohou kdykoliv bez varovani zmenit. S timhle si asi Install Shield neporadi ani s nafouknutym widloidnim API.
Navic zavislosti neresi jen instalaci samotnou, ale take navazne akce (update a nove verze, configurace, reinstall a odinstalovani) coz vam bohuzel vami popisovane reseni neuplne zavislosti nedovoli ( tedy pokud ostranite DirectX. verze blablabla, neodstranite tim dalsi produkty, ktere jsou na nem zivotne zavisle a naopak lokalni instalci muzete nainstalovat produkty, bez aniz by jste instalovaly dulezite externi komponenty). Windowsy maji jen mlhavou predstavu ktery projekt na cem vysi a po vetsinou se to tyka systemovych komponent a frameworku. Komponenty tretich stran uz systemove podchycene nejsou.
"Jinak instalaci na Linuxu ukazuje třeba Oracle. Myslím že je to celkem výživné. "
Chapu a verim, ze to musi byt pekny opruz. A nenapadlo vas, ze to spis skopalo Oracle, nez ze by to byla chyba Linuxu jako takoveho?
Ad vzdy instalujete distro. Pokud projekt protlacite do offiko repositaru dister - To se týká open source, který si autoři distra sami vyberou. Podvojné účetnictví, Skype ani (ty lepší) hry v repozitářích nenajdete. Autor pak buď musí vydat balíčky pro každé distro a každou jeho verzi (protože distra a jejich verze se liší ve všem od kernelu, přes dostupné API a jména adresářů až po GUI), nebo řešit distribuci své aplikace statickým linkováním, případně lokálními knihovnami.
Ad Glibc je sice mala co do velikosti a rozsahu API, ale to je prave to co je pozadovano. Resi jen to nejnutnesi application runtime a syscally. O ostani se staraji dalsi samostane komponenty systemu - Bohužel to vede k tomu, že se jednotlivá distra a jejich verze liší ve všem od kernelu, přes dostupné API a jména adresářů až po GUI. Jako bonus máte v systému spoustu věcí v deseti vydáních. Proč mít jedno API pro kreslení kolečka, když jich můžete mít rovnou deset :/. Proč mít jeden widget toolkit, když jich můžete mít také deset, každý s vazbou na některá API pro kreslení koleček :/. A proč k tomu celému mít jednu rozumnou dokumentaci, když může být po všech čertech, a v kvalitě od příšerné až po špatnou. Ohledně modularity: chci vidět, jak vyměníte třeba Qt a nahradíte ho pomocí něčeho jiného. Ve skutečnosti je aplikační ekosystém závislý na velkém procentu těch rendering enginů a toolkitů, takže je musíte mít na stroji všechny. Nejen že to zvyšuje attack surface, ale navíc pak každá aplikace vypadá jinak, a dokonce se i různě rendrují fonty.
Ad kontrolu a provedeni zavislosti si musi instalator udelat sam - no tak někdo to udělat musí :). Nebo na Linuxu balíčkovací systém nějak magicky sám zjistí, že aplikace má závislost?
Ad app store problem nevidim, ale jak vidno ze zadani, nikde neni psano, ze hypoteticke produkty budou pristupne v appstore - samozřejmě, a stejně není nikde psáno, že hypotetické produkty budou dostupné v repozitáři.
Ad Zdroj na webu poskytovatele je sice krasna vec, nicmene naprosto neuniverzalni (zpusoby stazeni mohou byt reseny opravdu vselijak) a navic se mohou kdykoliv bez varovani zmenit - To záleží na dohodě s autorem aplikace. Někteří autoři vám dají redistributable, který můžete zahrnout do svého package. Další vám můžou dát URL, kde bude aplikace ke stažení.
Ad zavislosti neresi jen instalaci samotnou, ale take navazne akce (update a nove verze, configurace, reinstall a odinstalovani) coz vam bohuzel vami popisovane reseni neuplne zavislosti nedovoli - od toho jsou Patch Packages, přípona .msp. Ty mohou opět například upgradovat jinou aplikaci.
Ad pokud ostranite DirectX. verze blablabla, neodstranite tim dalsi produkty, ktere jsou na nem zivotne zavisle - Ten samý problém máte přece i na Linuxu. Když odstraníte řekněme glibc-headers-2.3.4, tak se neodstraní Oracle RDBMS, který je na tom balíčku závislý. A když odstraníte Oracle RDBMS, tak se neodstraní glibc-headers-2.3.4, ani pokud je to jediná aplikace, která ten balíček používala.
Ad nenapadlo vas, ze to spis skopalo Oracle, nez ze by to byla chyba Linuxu - nenapadlo vás, že Oracle asi nechce psát 18 instalátorů jen pro Linux, které navíc stejně neřeší kontrolu kernelových parametrů, vytvoření uživatelů, nastavení prostředí atd.? Oracle napíše jeden instalátor, který nakrmí daty potřebnými pro instalaci na Windows, Linuxu, Solarisu, AIXu a HP-UXu. Je samozřejmě smutné, že neexistuje nic jako "balíček pro UNIX" nebo alespoň "balíček pro Linux", a místo toho pro jednu platformu UNIX potřebujete 22 různých balíčků. Ale když to tak je, tak to Oracle musí řešit nějak obecněji.
Dekuji za vysvetleni.
Podle toho co pisete je to presne jak se dalo cekat. Widle zavislosti (slespon v te forme, jak je chapeme na Linuxu) implementovany nemaji, a nebo jen urcite aspekty tohoto mechanizmu (pres msp). Je to i logicke, protoze v minulosti (do otevreni apps store) nebyl tento mechanizmus nijak moc potrebny a ani vicemene ve vetsi mire pouzitelny. Jako zdroje softwaru slouzily (a v podstate dodnes slouzi) uzivatelum volne lozene instalatory (msi), ktere nebylo mozne nijak staticky provazat, ani s nimi nijak kalkulovat a tim padem neni mozno komplexne spravovat sofwarove vybaveni na stroji, tak jak to delaji balickovaci systemi na Linuxovych distribucich.
A k vasim dotazum.
"Nebo na Linuxu balíčkovací systém nějak magicky sám zjistí, že aplikace má závislost?" Ne. Zavislosti urcuje tvurce instacniho baliku na zaklade pozadavku daneho projektu/produktu. Nicmene jejich provadeni, kontrola a dalsi operace nad temito atributy baliku provadi vzdy a vyhradne balikovaci system. Baliky jsou v podstate "mrtve" archivy dat. I kdyz mohou obsahovat scripty urcitych instalacnich procedur, i ty jsou spousteny a kontrolovany (ci dokonce rovnou vykonavany) balikovacim systemem.
"samozřejmě, a stejně není nikde psáno, že hypotetické produkty budou dostupné v repozitáři." Ano, neni to zaruceno, i kdyz je tam velka pravdepodobnost. V pripade, ze balik neni v repositari balickovaci system bud instalaci neprovede, a nebo ano, ale vede jej jako poruseny. Take o tom da vedet uzivateli hned pri instalaci a tim padem se na ni da reagovat jeste pred spustenim samotne aplikace. To je velky rozdil oproti Widlim, kdy se tuto skutecnost vetsinou dozvite az po spusteni programu.
" Když odstraníte řekněme glibc-headers-2.3.4, tak se neodstraní Oracle RDBMS, který je na tom balíčku závislý. "
Pokud je na dany projekt na hlavickovych souborech Glibc opravdu zavisli (a neni to jen doporucena zavislost - coz je velmi pravdepodobne.) pak si budte jist, ze po odinstalovani tohoto baliku vyleti jen to hvyzdne. Predpokladem je, ze Oracle RDBMS je instalovana take pres balickovaci system. Samozrejme, ze na rozdil od situace na Widlich budete o teto situaci informovan a pozadan o potvrzeni teto operace.
"To záleží na dohodě s autorem aplikace. Někteří autoři vám dají redistributable, který můžete zahrnout do svého package. Další vám můžou dát URL, kde bude aplikace ke stažení."
Porad to neresi situaci, kdy poskytovatel daneho produktu se rozhodne formu poskytovani zmenit. Neni ve vasich silach jej nutit, aby kvuli nejakem projektu daval nejaky staly spusob poskytovani sveho produktu. Respektive, pokud vas projekt bude vyzadovat produkty dalsich dvaceti subjektu, jiste je vsechny budete kontaktovat a se vsemi se budete dohadovat o tom jak maji TRVALE poskytovat svuj produkt :-D
K Vasi zmatenosti dost prispiva i to, ze mate tendenci neustale Linux vnimat jako fixni moloch, jak to znate z Widli. To je ovsem chyba, ktera vede k mnoha zavaznym omylum ve Vasem dalsim chapani Linuxu. Treba otazka modularity.
Modularitu nelze chapat tak, ze lze vymenit cokoliv a kdekoliv a zacokoli. Spis jako moznost vyuzivat volby. Naprikald tezko donutim KDE aby plne bezelo pod GTK. To da rozum. Nicmene nejsem nucen vubec pouzivat ani Qt ani cokoliv co na nem zavisi. Mohu pouzivat aplikace stavene na GTK, ci nemusim vyuzivat GUI vubec a pracovat v prikazovem radku. Nebo mohu tyto moznosti libovolne kombinovat a mit ve svem systemu nainstalovano jen to co potrebuji (k tomu patri i zavislost). Stejne tak to plati i pro dalsi casti syatemu. Takove moznosti na Widlich nemate. Spoustu subsystemu mate natvrdo zadratovanych v systemu a nadelate s tim vpodstate hodne malo ci spise nic.
Co se tyce Renderingu, jste mimo uplne. Stejne jako Widle, i Linuxove distribuce poskytuji jednotne API pro rendering a to vcetne fontu. Widle pouze poskytuji navic i rendering defaultniho GUI. Jestli je to dobre nebo ne, jest otazkou jinou. Kazdopadne, rendering knkretnich prvku v konkretnim frameworku je ciste veci tvurce daneho produktu. Jestlize se rozhodne mit design wydgetu a pismo ala Sun OS, tak ma na obou platfomach moznosti jak toho dosahnout a taky to tak bude vypadat. To ze se toho na Widlich az v takove mire nevyuziva, je zas veci uplne na jinou diskuzi.
K Oracle: Obavam se ze to je spis o neschopnosti, nez problemu udrzovat projekt pro vice platforem. I reseni instlacniho procesu pro Linux obecne existuji. Dokonce i genericke, ktere Vam vyprodukuji baliky na konkretni distra (alespon mainstreamova). Ale to je uz na jinou diskuzi :)
Z uživatelského hlediska spravujete SW na stroji tak že instalujete a případně deinstalujete aplikace. Uvědomte si, že na Linuxu máte v podstatě distro se vším SW z repozitáře jako jeden velký kompaktní balík, ze kterého si nainstalujete vybrané komponenty, a závislosti řešíte jen v rámci tohoto balíku. Ve Windows jsou aplikace externí a šířené nezávisle na OS, takže to prostě má jiné implikace. Na Linuxu samozřejmě také existují aplikace které nejsou součástí distra, ale balíčky jsou určené pro konkrétní verzi konkrétního distra, a funguje to tak "skvěle", že se postupně přechází na model nezávislých sandboxovaných aplikací, tak jako ve Windows. A protože je to Linux, tak máte flatpak, AppImage a snap (plus samozřejmě Autopackage, Listaller, Zero Install, ROX a hromadu dalších). Jak linuxové. Vtipné ale je, že si aplikace do toho sandboxu tahají například celý GTK+ nebo Qt runtime, každá svůj. V podstatě vyjma X11 a libc má každá aplikace vlastní kopii celého API, protože neexistuje žádné společné a zaručené API pro každé distro.
Ad Zavislosti urcuje tvurce instacniho baliku na zaklade pozadavku daneho projektu/produktu - Takže přesně jako ve Windows.
Ad jejich provadeni, kontrola a dalsi operace nad temito atributy baliku provadi vzdy a vyhradne balikovaci system - Pokud se aplikace instaluje balíčkovacím systémem. Ve Windows je to podobné, .msi balíčky instaluje Windows Installer service. Pokud máte executable místo .msi balíčku, tak je to zpravidla selfextractor, ve kterém je ten .msi balíček a případný externí obsah.
Ad Baliky jsou v podstate "mrtve" archivy dat. I kdyz mohou obsahovat scripty urcitych instalacnich procedur, i ty jsou spousteny a kontrolovany (ci dokonce rovnou vykonavany) balikovacim systemem - Opět velmi podobné.
Ad V pripade, ze balik neni v repositari balickovaci system bud instalaci neprovede, a nebo ano, ale vede jej jako poruseny. Take o tom da vedet uzivateli hned pri instalaci... - Jinými slovy jako ve Windows. A pokud si vývojář závislost nanastaví, tak aplikace spadne při spuštění, což je opět stejné.
Ad Pokud je [Oracle] na hlavickovych souborech Glibc opravdu zavisli... po odinstalovani tohoto baliku vyleti jen to hvyzdne. Predpokladem je, ze Oracle RDBMS je instalovana take pres balickovaci system. - Jenže Oracle, Lotus Domino/Notes, SAP a dlouhá řada dalších aplikací se neinstaluje přes balíčkovací systém.
Ad to neresi situaci, kdy poskytovatel daneho produktu se rozhodne formu poskytovani zmenit - To je ale totéž jako na Linuxu. Když se autor aplikace nebo knihovny rozhodne je neposkytovat, tak budete mít nejstarší verzi kterou poskytl, a tím to končí.
Ad Modularitu nelze chapat tak, ze lze vymenit cokoliv a kdekoliv a zacokoli. Spis jako moznost vyuzivat volby. Naprikald tezko donutim KDE aby plne bezelo pod GTK. To da rozum. Nicmene nejsem nucen vubec pouzivat ani Qt ani cokoliv co na nem zavisi. - A jakou má přidanou volby když máte dvacet widget toolkitů, které většinou vypadají jako retro z osmdesátých let? Nebo když máte dvacet API pro kreslení kolečka? Nebo když zamykání souborů liší mezi jednotlivými Unixy, verzemi daného OS, mezi FS a mezi lokálním a síťovým přístupem? Přitom libc i s frameworky nad ní je pořád proti Windows velmi chudé API. Připomíná mi to situaci kdy byste považoval za výhodu mít doma dvacet typů zásuvek s odlišnou voltáží, frekvencí a konektory, protože je super, že si můžete vybrat a nikdo vás do ničeho nenutí. Naopak: výhodou je mít jednu platformu, která má rozumné API s dostatečně širokým záběrem, a teprve speciality si každý může řešit jak chce. Buďme rádi že autoři původního Unixu udělali alespoň funkce pro přístup k souborům, protože kdyby to bylo na komunitě, tak těch pár desítek FS, které na Linuxu máte, bude sice dělat skoro totéž, ale mít každý vlastní API.
Ad Takove moznosti na Widlich nemate. Spoustu subsystemu mate natvrdo zadratovanych v systemu a nadelate s tim vpodstate hodne malo ci spise nic. - To není tak úplně pravda. Windows se dají používat na čemkoliv od IoT krabiček, přes telefony, tablety, notebooky a desktopy až po mission critical servery. Pokud chcete ořezané windows, koukněte se na Windows IoT, Windows Server Core nebo Windows Server Nano.
Ad Linuxove distribuce poskytuji jednotne API pro rendering a to vcetne fontu - Mohl byh se zeptat jaká konkrétní API to tedy jsou? A kde najdu dokumentaci API distra?
Ad Oracle; je spis o neschopnosti, nez problemu udrzovat projekt pro vice platforem; reseni instlacniho procesu pro Linux obecne existuji. Dokonce i genericke, ktere Vam vyprodukuji baliky na konkretni distra - Bohužel balíčkovací systémy neřeší ověření nastavení kernelu, vytvoření app adresářů, uživatelů, nastavení permissions, nastavení prostředí, a hlavně výběr komponent a zadání nastavení. Zkuste si ten Oracle installer někdy projít, abyste viděl, kolik věcí se tam dá vybrat. Jak byste tohle udělal s balíčkovacím systémem?
"A proto je dobré se spoléhat na vlastní rozum"
To je prave nerozum: Mozek je nejslozitejsi znamy organismus ve vesmiru a jeho aktualni probadanost se mezi neurology odhaduje na cca 5%. Spolehat se na neco o cem nemame potuchy jak vlastne funguje je holy nerozum. Kdyz vas mozek zacne selhavat (mentalnich onemocneni stale pribyva), jak to bez korektivu zvenci poznate?
@Unknown
Jenomže všechny ostatní způsoby nakonec stejně projdou přes mozek. Alespoň u většiny. Akorát si nejspíš ještě před tím jiným přístupem (vírou, srdcem, ...) zbytečně fakta zkreslíš/omezíš už dopředu ...
A i když budeš mentálně nemocný, z rozhodování vyloučíš vlastní rozum, myslíš že rozhodování podle, např. víry, bude pořád stejně "kvalitní"? O tomto jevu silně pochybuji ...
Věřím jen té statistice, kterou jsem sám zfalšoval. (Winston Churchill): výrok je připisován anglickému státníkovi na základě jeho obecně známého skepticismu vůči statistikám, ačkoliv jeho skutečným původcem je s největší pravděpodobností německá válečná propaganda. Podle některých pramenů je autorem dokonce sám Goebbels („Traue keiner Statistik, die du nicht selber gefälscht hast.”), přičemž cílem oné propagandy byla důmyslně vykonstruovaná diskreditace Churchillovy osoby. I když samotný výrok nutí k zamyšlení a není prost myšlenky, neměl by být připisován osobě Winstona Churchilla.
Zdroj: https://krejcifrantisek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=457184
Neverim zadne statistice, kterou si sam nezfalsuji, protoze statistika je totiz naprosto presna veda s naprosto nepresnymi cisly. A z toho plyne pouceni, ze existuji tri druhy lzi: Klasicka lez, milosrdna lez a statistika.
Ja vim, ze se opakuji, ale jednak je to pravda a jednak je to potreba neustale pripominat, protoze jak vidno, porad se najde dost lidi (****!), kteri to nedokazi nebo spis nechteji pochopit.