Názory k článku Linuxový desktop v potížích: škodí mu roztříštěnost a nedotaženost

DE + distro - to by ničomu nepoškodilo a navyše stále by bolo dosť alternatív pre tých, ktorým niečo na tom-ktorom DE nevyhovuje...
(napr. ja som spokojný s obstarožným WM...)

Osobne niesom za spojenie desktopu s distribuciou. Je dobre, ze si clovek moze vybrat, hoci je to zaroven aj nevyhoda.
Som toho nazoru, ze mat alternativu ma viac vyhod ako nevyhod. To by sme si mohli polozit rovnaku otazku naco je nam tolko desktopovych platforiem - Win, Linux, Mac, ChromeOS/Andro­id,.... Jedna poriadna by predsa netrietsila vyvoj a zdroje. Ktora je ale ta spravna? No a na to nenajdeme jednoznancu odpoved. Je dobre mat len jednu? Nie a to z mnohych dovodov. Z toho mi vychadza ako najlepsie riesenie - jednotny zaklad a desktop nad tym podla chuti. No a to mi viac ako len pripomina koncept Linuxu a Linuxoveho desktopu.
Som za jedno jadro webovych prehliadacov ale to jadro musi byt odstatocne flexibilne a neobmedzovat, co neviem, ci "googlovske" splna.
Pracujem na desktope na vsetkych majoritnych platformach(Win, Linux, Mac) a prilis ma netrapi, co pod povrchom ale to na povrchu a tu si fakt neviem predstavit jedno prostredie. Viem, co mne najviac vyhovuje ale kolegovi hned vedla zase uplne nieco ine.
Na serveri si ale neviem predstavit nic ine ako linux, ktory ma najmenej obmedzuje a umoznuje mi tolko veci a nevadi mi dan za to - narocnejsie nastavovanie. Pracoval som aj s embedde HW a je super vec rozbehnut linux na embedded doske s minimalnou HW konfiguraciou, na ktorm by si windows ani neskrtol a aj na superpocitaci z mnozstva uzlov. Tam kde nam stacil 1W VIA CPU, tak windows konkurencia potrebovala vykon klasickeho desktopu.

Ne nevzniklo. Narazite na problem typu ze vic hlav vic vi. VIc hlav vic nevi. Coz se primo dotyka kombinatoriky a mnozstvi komunikacnich kanalu mezi vyvojari. Jedine komercni distribuce, kde hlavni vyvojari to maji zaplacene, je jich omezene mnozstvi a muzou se tomu venovat na fulltime, muzou neceho docilit.

Pozor, toto je velmi trefný postřeh - představa, že když se nebudou jednotliví vývojáři rýpat ve svých menších projektech, budou se angažovat v těch (správných) velkých a budou mít vše lepší a rychleji, je zcela naivní. Mimoto jejich práce na jednotlivých projektech podporuje nejen kvalitativní konkurenci, ale i samostatnost a zaměnitelnost částí systému. Myšlení typu vytváření distribucí s desktopovým prostředím jako jeden celek je velice nebezpečné, protože vede na monolity, ve kterých je vše prorostlé se vším (jako příklad stačí moloch Widlí)!

Ono je to i o tom, kdo ten linuxový desktop používá a jak.
Hračička si ladí vzhled a je permanentně nespokojený. Ti co na něm i pracují na omalovánky nemají čas a ani to neřeší, protože je zajímá aplikace.

Chybí autorita, co by to tlačila vpřed, aby to mělo smysl i ve firemním prostředí. Někdy je lepší i blbé rozhodnutí než takový chaos.

Souhlas. Linuxový desktop používají stále primárně geekové a pokročilí uživatelé, jimž nevadí, že občas něco v GUI nefunguje správně či je nekonzistentní a zároveň nemají příliš velkou potřebu používat pro správu systému/softwaru GUI (vyhovuje jim terminál), což se bohužel negativně odráží v kvalitě softwaru pro tyto účely (viz například GNOME Software). Souvisí s tím i ve článku zmíněné zaměření firem na jiné oblasti, než desktop (viz počet aktivních vývojářů GNOME Software a dalších klíčových částí GNOME). Je to škoda.

"Distribuce mají tendenci vydržet pár let (uvádí 5 až 6), po kterých jejich vývojáře dostihne běžný život a obvykle to vede k rychlému konci, kdy vše nahradí nějaká další nová distribuce. Pravda, výjimkou je v tomto asi Ubuntu, ale to je zaštítěno velkými penězi Marka Shuttlewortha, nicméně jako primární cíl už také nemá desktop tak silně jako kdysi."

Našli by se i jiné výjimky, třeba Fedora je tu už přes 15 let. Podobně SUSE/openSUSE. Lze argumentovat, že s oběma distribucemi je spojen zájem komerčních firem (a ano jejich primární zajem nebude desktop), ale obecně mi právě tohle přijde jako zdravý model. Nemám dojem, že by ani v jedné ze zmíněných distribucí desktop strádal.

Těch výjimek je víc. Viz například Debian či Slackware.

A ten MINT taktéž (Development of Linux Mint began in 2006 podle wikipedie).

Bohužel, projevuje se pravda, že peníze hýbou světem. U serverů trh existuje. Snad miliardy instalací jedou zcela zdarma a profitují ze svobodného softwaru. K tomu ale existují miliony zákazníků, kteří za provoz serverů a technickou podporu platí. Proto se servery mohou vyvíjet za přílivu peněz.

V desktopu není žádný potenciál pro zisk. Online služby generují zisky i bez linuxového desktopu, jejich vývojáři se soustřeďují na Windows (nejrozšířenější platforma) a na Mac (lukrativní segment zákazníků). Úspěšným vendorům se nenavrátí, když budou linux podporovat. Linux není zajímavý ani pro grafiky, ani pro CAD, ani pro práci s videem, ani pro práci s hudbou, ani v prepressu, ani v CNC technologiích ani pro žádnou jinou specializaci... Technický přínos oproti Windows je diskutabilní (zcela chybějící jednoduchá centrální správa práv a politik v rámci firemní sítě), rozdíl v ceně, kdy Windows stojí asi jako dva kartony cigaret, nehraje roli.

Proto je vývoj desktopu záležitost nadšených jedinců (pěkně popsáno v článku), nebo experiment firem, které se odhodlaly, že to přecijen zkusí zadotovat. Úhyn je ale velký: RedHat nevyvíjí a Fedora je úlitba masám nadšenců. SuSE desktop prakticky vzdalo. Mandriva pošla na úbytě. Debian umí servery, ale desktop, ehm, bídně. Ubuntu se ještě snaží, ale už taky svoje velkolepé plány mockrát redukovali.

Dokud nějaký projekt nespojí desktop na linuxu s obchodním záměrem, budou to dál po večerech vyvíjet jen nadšení idealisté.

Dal jsem palec nahoru, ale..

"Debian umí servery, ale desktop, ehm, bídně."

Mohu se zeptat, co je přesně bídnýho na desktopovym Debianu? Osobně ho na desktopu používám hromadu let jako jedinej OS a nějak s ničim nemám problém. Programuji, koukám na filmy, používám browser.

Taky používám Debian. Zkoušel jsem i jíné distra, ale vždy jsem se vrátil zpět.

Taktéž - kdysi vyzkoušeno x distribucí, pokaždé návrat k Debianu. Teď už nic jiného ani nezkouším (tedy mimo různé testy třeba na hodně starém železe). Žádný problém s Debianím desktopem.

"Technický přínos oproti Windows je diskutabilní "

Tak to bych neřekl. Konkrétně. MS podělal jarní update a manželčin NTB končil po 10 minutách na modré obrazovce. Návrat zpět se nepovedl, protože to dál kolabovalo a nepřišel jsem na to proč. Týden mě přesvědčovala at ji tam dám něco jiného a skončila s Ubuntu podobně jako já. Od té doby bez problémů. MS ten problém nakonec opravil, jenže po měsíci.

Něco podobného se mi stalo s desktopem Cinnamon a když mi došla trpělivost tak jsem tam dal Mint a byl klid. Bez reinstalací, ztráty dat a zabralo to asi 10 minut.

Po koupi nového NTB HP Spectre x360, kdy jsem byl zvědav co vše na něm nepojede, jsem byl dost překvapen. Instaloval jsem Ubuntu s Gnome 3 na Wayllandu. Kromě zadních reproduktorů jede vše, včetně pera a dotekového LCD.

Podobne clanky me vzdycky prijdou jako obrovska drzost. Je treba rict ze z pohledu vyvoje software neni zasadni rozdil mezi velkymi OSS projekty (kernel, firefox/chrome, docker & spol.) a klasickym komercnim software. Troufam si rict ze 90% kodu delaji placeni vyvojari v pracovni dobe a podle pokynu/prani sveho zamestnavatele.

Pak tu na druhe strane jsou mensi projekty ktery delaji lide pouze ve svem volnem case a zdarma, proste proto ze je to bavi. A rekneme ze desktop je nekde uprostred nebo blize velkym projektum (minimalne Gnome/KDE).

A co me vadi? Vycitat firmam ze nedavaji dostatek penez na desktop, z ktereho nic moc nemaji, je zcestne. Stejne tak muzete nadavat sousedovi ze nechce jit uklizet k vam domu. A jeste troufalejsi je nadavat dobrovolnikum, kteri pracuji na OSS ve svem volnem case a pro svoji zabavu. Tito lide to delaji pro sebe a pro svoji radost (popr. maji jine motivace), chteji aby prave ten jejich produkt byl ten nej. Zkuste jim rict, ze travi cas zbytecne, ze by se meli spojit s nekym jinym a delat neco jineho abyse vy meli lepsi produkt...to je maximalni drzost, nic jineho.

Co se tyce Linuse s podobnych - ano zacinali jako nadsenci ale uz X let pracuji jako normalni zamestnanci, berou plat a plni plany/zadani tech co je plati. To ze vysledky jejich prace jsou svobodne dostupne na tom nic nemeni.

A proč bych člověku, který pracuje na zbytečnosti, nemohl říct, že je to zbytečnost ? To přece nemusí být výčitka nebo nadávka. Pokud to autor dělá jen pro své potěšení nebo prospěch, tak je to samozřejmě čistě jeho věc. Ale pokud si nechce jen hrát a jeho motivací je vytvářet něco užitečného i pro jiné, tak by se i on sám měl zajímat, co to vlastně znamená, protože sám od sebe na to sotva přijde, a řídit se tím.

Rici mu to takhle nemuzete, protoze ma nejake emoce. Obvykle clovek neco dela, protoze mu to uspokojuje nejake jeho potreby, napr. pocit sounalezitosti, sebeucty (sebehodnoceni - dokazal jsem neco), atd.

Kdyz prijde nejaky Ondra a rekne mi, ze moje vnimani sveta je spatne, a ze vlastne to co jsem vytvoril je nanic, tak asi tezko z toho budu mit nejake dobre emoce a Ondreje nejspis poslu do haje, nebo se sam stahnu. A co kdyz Ondrej nema pravdu a nejaky smysl moje prace ma ? Jak vidno, je to slozitejsi.

Nemyslim si, ze autor systemd o sve praci pochybuje. No, ja treba nejakou svoji odstepenou casti ano, ale nepujdu ho presvedcovat, aby prestal. Bud' pouziji jine reseni, nebo se pokusim problem vyresit sam.

Měl jsem z toho podobný pocit, jen jsem ho nebyl schopen nějak rozumně formulovat (je to postavené jen na pocitech).

Ale naštěstí jsi dokonale vyjádřil, co jsem měl na srdci.
(dík)

A přesně takové názory jsou problém Linuxu. Źe něco dělám zadarmo, tak mám právo vydávat nedodělky ??? To snad ne!

Kdysi se o tom rozepsal jeden linuxový vývojář, který je naštěstí jeden z rozumných a dle něj je nejčastěji slyšet následující názor: "Je to open source, dělám to dobrovolně, tak proč bych měl dodržovat nějakou kvalitu a hledět na uživatele? Vyvíjím to primárně pro sebe a je pouze má dobrá vůle, že kód zveřejňuji." - Ačkoli je tento názor samozřejmě naprosto zcestný, stejně se najde spousta lidí co jej budou podporovat (dle poměru plusů/mínusů i zde na Rootu). Kvalitu a použitelnost GNU/Linuxu tohle (spolu s neochotou firem zaměstnávat dostatek placených vývojářů) bohužel dost zabíjí.

Placené vývojáře najdete tam, kde je z čeho je platit. Takový Red Hat prodává RHEL Standard (tj. se supportem přes mail v pracovní době) za $800 za rok, nemluvě o dalších produktech. Nasbírá tak poměrně velkou částku, kterou může investovat do vývoje. Ale pochopitelně investuje víc do serveru, který mu přináší peníze, než do desktopu, ze kterého moc peněz nemá. Ještě tragičtější je to u "domácích" dister, které jejich autoři nemůžou dotovat jinak než vlastním časem.

Vezměte si konkurenci. Takový Apple prodá ročně okolo 20M strojů s MacOS. I kdybychom počítali, že z toho jen $20 je za SW, tak jde o $400M, což je v přepočtu okolo 9 miliard Kč. To je řádově částka, jakou Apple může investovat do vývoje OS. V případě MS jsou ty počty ještě jiné, protože se ročně prodá cca 200M strojů s Windows. Na druhé straně MS musí podporovat obrovskou spoustu HW konfigurací a koordinovat celý obrovský PC ekosystém, kdežto Apple má svých pár konfigurací.

Ta čísla jasně ukazují, proč si Microsoft a Apple mohou dovolit velmi dobře udržovat desktopový OS. Prostě na to mají peníze. Za open source desktop uživatelé neplatí, a výsledek je, že nejsou peníze na vývoj. Vývoj je pak placený malými darovanými penězi, darovaným časem, různými "mesiáši" a lidmi kteří vyvíjejí pro sebe a ne pro uživatele atd. Za takových okolností je vlastně menší zázrak, že vůbec nějaký open source desktop existuje a funguje. Stejný problém můžete vidět u projektů jako je LibreOffice, Gimp, a dlouhá řada dalších.

Trieskaš pekné blbosti, jedna vec je ulepiť si volajaký skript na jednorazove premletie dát, kde ma zaujíma len to, aby to zbehlo a urobilo to čo má a druhá vec je dačo zverejniť a prezentovať sa tým na verejnosti, pred kolegami, študentami, zamestnávateľom. Ak to odflákneš, buď si istý, že Ti to poriadne natrú. Snažíš sa tu troliť o tom, že open-source lepia dáky amatéri, ked dolezú domov zo šichty a namiesto vysedávania v krčme smolia doma v kúte dáke programíky. Ak si vidíš trochu ďalej od nosu, tak poznáš, že open-source je v súčasnej dobe v kope oblastí ďaleko progresívnejšie a flexibilnejšie ako korporátne výtvory - v oblasti vedy a výskumu absolútne. No a nelepia to amatéri, čo asi podla Teba majú problém s odsadením v Pythone, pozri si čo ako open-source produkuje Sandia National Laboratory (trilinos, xyce ...), MIT (meep), CSC (elmer ...), kopy knižníc z neurónových sietí, medicíny atď, atď. ... No a z tých bežnejších a používanejších ostatne napr. kompletne celý ekosystém Pythonu - a neskúšaj tu troliť o tom, že je to lepšie ako Matlab ...

To právo samozřejmě má každý, ale neměl by se potom divit kritice. Vůbec mi přijde dost ubohé obhajovat takové fušerství stylem "je to zadarmo a strávil jsem nad tím roky práce, tak si nestěžujte". Buď chci dělat dobré věci dobře, a potom bych se měl zajímat, jestli to za dobré považují i jiní než já sám, nebo je mi jedno, že to bastlím, ale pak bych měl mít aspoň dost soudnosti, abych nečekal uznání.

Řekl bych to jinak: Buďto to dělám pro sebe, pak stačí, když to bude splňovat moje požadavky, nebo to dělám (i) pro ostatní, pak by to mělo splňovat i jejich požadavky, jinak to nebude přijato.

Já posílám pravidelně peníze Mintu, Netbeans a Apache. Myslím, že kdyby to dělalo více lidí, problémy s financováním by neexistovaly.

Díky, takoví lidé jsou potřeba. Jen myslím, že by takto měly vývoj sponzorovat primárně firmy, které dané produkty využívají. Zrovna linuxový desktop dnes používá spousta firem (a spousta z nich na něm staví i své produkty), jeho vývoji či finanční podpoře se však věnuje jen minimum z nich.

Neboli posílat můžeme všichni, co používáme, přitom stačí pár šušní od každého.

Podľa mňa je prvý problém ten že pre tento účel jednoducho neexistuje dobré DE a to som už vyskúšal asi všetky a "dal som im aj čas."

A druhý problém je že chýba nejaká "trhová autorita, facka od neviditeľnej ruky trhu" alebo iba samotná autorita ako je to pri BSD. To neznamená že niekoho budú bičovať že niečo chce urobiť inak, ale už to konečne urobiť poriadne tak aby sa to dalo "predať zadarmo".

Tretí problém je bludný kruh:
[1.] chýbajú dobré drivery a SW -> [2.] kvôli bodu 1. uživatelia nechcú používať GNU/Linux -> [3.] kvôli bodu 2. nechcú spoločnosti vydávať SW a drivery.

Pre tento účel (rozšírenie GNU/Linuxu pre BFU uživateľov na desktopoch) mi ešte celkom prišlo dobre KDE kvôli svojej celistvosti a iným faktorom, ale! minimálne KDE ktoré beží na Archu alebo na Gentoo.
Na OpenSUSE a Fedore sa mi nedalo vydržať ani 2 dni, príliš veľa balastu (ale chápem sto ľudí, sto chutí)

Nakoniec som skončil pri minimalizme, vyskladaný Archlinux + i3wm.

A hlavne keď niekto vytvorí distro na Archu s KDE tak nech to nenazve "Manjaroo", nieje to vôbec zlé distro ale už len kvôli názvu je pre BFU nepoužiteľné, keď som to povedal nejakému nelinuxákovy tak iba sa pol hodinu smial že Manjaaaarooo, tak to asi dobrú reklamu nerobí.

Tenhle článek stojí na velice vratkém předpokladu, totiž že cílem Linuxu je jakási světová nadvláda. Předpokládá se to velmi tiše, skoro bych řekl automaticky a bez nějakého důkazu. Hlavní sílu Linuxu vidím v jeho svobodě, přizpůsobitelnosti. V tom, že ať už si Linus Torvalds nebo Greg Kroah-Hartman nebo antarktický prezident myslí co chtějí, nemají nad Linuxem absolutní moc.

Čo by som dal za funkčný desktop... V poslednej dobe som vyskúšal rôzne distribúcie s rôznymi desktopmi a všade som narazil na niečo, čo ma núti skúšať zase niečo iné. Včera som mal dokonca na 0,5 sekundy myšlienku, že by som sa... vrátil k Windowsu... Našťastie to prešlo, ale je to fakt zlé.
Momentálne sa trochu hrám so zvukom všeobecne a to je vám peklo. Ani jedna distribúcia, ani jeden desktop to nemá poriešené "tip-top".

Aleže netáraj, nevieme čo si skúšal a ako (napíš a popíš), ale napr. Mint funguje po inštalácii trvajúcej cca 15min absolútne bez problémov ... vrátane zvuku, presmerovaní zvukového kanálu na iné zariadenia (HDMI, BT) atď.
Minulý týždeň son v robote nafasoval nový notebook s predinštalovaným Win10, ak chceš zažiť peklo, tak si to vyskúšaj. Po prvom zapnutí notebooku nekonečné množstvo totálne stupídnych otázok o špehovaní, cielení reklamy, zisťovaní polohy, odosielaní údajov o uživateľovi, po inštalácii totálny chaos, na ktorom sa nedalo robiť vôbec nič, s kopu priblblých reklám a potrebou inštalácie aj obyčajného tupého editora, čo trocha poznýá syntax. Vydržal som sa s tým grcom hrať tak 20min, potom som tam nainštaloval posledný MInt, pustil jeden vlastný skript, čo mi doinštaluje všetky veci ktoré potrebujem okrem toho, čo tam už tandardne je a hotovo ...
Jediný menší problém je s jednoduchým prepínaním grafických kariet, nie že by som to potreboval (integrovaná grafika je ok a výdrž na baterku s ňou je cca 5-6 hodín, notebook je tichý a vetrák nefučí), ale zaujímalo ma to z princípu, Mint je posledný a notebook je tiež jeden z najnovších modelov, predpokladám, ako zvyčajne, že to niekto za pár týždňov preštiepa ...

Potrebujem zachytávať a analyzovať zvuk, ktorý ide cez zvukovú kartu. Na jednom notebooku v KDE si ani neprdnem, v Gnome mi to ide, ak v biose vypnem mikrofón. Skúšal som to v OpenSUSE a Ubuntu. Malo by vraj pomôcť zapnutie modulu snd-aloop, ale dostalo ma to do stavu, kedy som dostával nejaký šum a nič iné.
Na PC mi to ide, ale zato som tam nachvíľu omylom prepol default zvukovú kartu a nedokážem to vrátiť do pôvodného stavu, nech robím čo robím.
Bluetooth reproduktor - neverending story o tom, ako ho pokaždé pripájam na 10 krokov.

Áno, nedávno som mal tú česť inštalovať windows. Preto píšem, že ma to prešlo po 0,5 sekundy.

Ok, Tvoj problem sa ale netýka desktopu. Potrebuješ audio-dáta analyzovať v reálnom čase alebo Ti stačí off-line z nejakého dátového bloku, používaš internú alebo nejakú externú audio-kartu (a je podporovaná alebo je to nejaká exotika)? Ak to chceš mať v reálnom čase + nejaký data processing, treba sa popozerať po nejakej verzii real-time linuxu. Pokiaľ Ti funguje mic v normalnom nastaveni zvukovej karty, tak nevidím problém, prečo by sa k tomu nedalo dostať aj z aplikačnej úrovne, knižníc /aplikácií túto tému sú po internete mraky.

BT harampádie - ano, občas s niektorými vecami býva problém - ale nie na strane Linuxu, hlavne ak ten krám programoval nejaký zhúlený ping-pong na základe modifikácie basic examplov k API navyše k ukradnutým a skopírovaným obvodom, dačo sa mu horkoťažko podarilo, testovať netreba, šak načo a hneď to utekali vyrábať, aby to mohli plácnúť na Alibabu. S kvalitnými vecami som nikdy problémy nemal, ale najeký podivný bazmeg reproduktor na baterky sa nedokázal udržať ani 10min.

Podivné správanie sa HW, nedostuonosť periférií a pod. - s tým som sa už stretol, ak som mal na notebooku aj Win, kde decká naháňali dákych pimprdlákov, nejakým zázračným spôsobom sa niektoré periférie (aj zvuk) stali nedostupné, ak neboli Win na tvrdo v shutdown. Po odpáleni Win do večných lovíšť začalo všetko fungovať tak ako malo.

Se článkem souhlasím částečně. K tomu, kdo by co měl dělat nebo věnovat úsilí se nehodlám nijak vyjadřovat, nicméně co se týče stavu desktopu - souhlasím s problémem roztříštěnosti.

Nicméně nemyslím si, že problémem je množství DE - naopak, vidím, že mně, konzervě, plně vyhovují Xfce, jiní ale chtějí něco jako KDE, dalším se zalíbilo Unity a nevidím žádnou výhodu v tom se snažit toto nějak redukovat. Ovšem v čem vidím problém je něco, co bych nazval „backend“ (uvozovky znamenají brát použití toho pojmu s rezervou), tedy řešení funkcí, jako je řízení displayů (jejich rozlišení, DPI), přehrávání zvuků/hudby, schránky, typy souborů, speciální namountované systémy, atd.

Dodnes se setkávám s tím, že když si v nějaké aplikaci nastavím, v čem se má otevřít nějaký typ souborů, některé aplikace to reflektují a jiné ne - v závislosti na jejich původu. Zrovna tak mi každá aplikace otevírá jiný typ dialogu pro výběr souboru - v každém zvlášť si musím nastavit zkratky v levém panelu, některé přijímají adresu ze schránky a jiné ne. S DPI sám moc nebojuji (nemám 4K monitor), ale na toto téma jsem viděl diskuzí až až. KDE zase má vlastní systém na „mountování“ speciálních zdrojů (síť, archivy, ...), které ale „vidí“ jen KDE aplikace.

Toto (a spousty dalšího) vidím jako zásadní problém (v rámci roztříštěnosti desktopu) a zároveň ve většinou (kromě případů, jako je dialog pro výběr souborů) nejde o něco, v čem bych viděl smysl mít X implementací. Jinými slovy, tak jak Linux je jedno jádro pro práci s HW, tak jak GNU je jedna základní nízko-úrovňová množina nástrojů pro OS na kterém staví X typů serverů, tak nám chybí něco jako DEU („desktop environment utility“), na kterém by se mohly stavět DE. A nijak by to nebránilo tomu, aby KDE mělo svoje widgety, Xfce svoje nástroje v panelech nebo dwm má svoje dlaždice.

takže, když to řeknu blbě, tak linuxový desktop má různé Home verze, ale chybí tu jedna Pro, prohlášená za standard.
Taky bych čekal nějaké univerzální grafické "jádro", které by bylo posvátné, a nad tím se to olepilo kreslítkama/hej­blátkama. ...ale to by bylo pekelně drahé.

„takže, když to řeknu blbě, tak linuxový desktop má různé Home verze, ale chybí tu jedna Pro, prohlášená za standard.“

Pokud je toto myslíte jako shrnutí toho, co jsem napsal, tak jsem to tak určitě nemyslel a nemyslím si, že to by byla ta správná cesta.

Spíš to myslím tak, že všechny DE mají určitou množinu funkcí (většinou ne vizuální), která je znovu a znovu implementována, znovu objevováno kolo (příklady jsem již uvedl - schránka, přiřazené aplikace k typům souborů, DPI apod.) a v tom vidím problém ve smyslu roztříštěnosti...

Přesně naopak. GNU/Linux má spoustu "Pro verzí" (distribucí i desktopů), které jsou skvělé na profesionální použití, ale žádnou "Home" verzi, která by byla vhodná i pro běžného uživatele. Jediná světlá výjimka je v tomto Mint, ale i tam běžný uživatel naráží na problémy, které se (z jeho pohledu) nedají jednoduše vyřešit a často je bez použití terminálu nelze vyřešit vůbec.

já si Pro verzi představuji jinak - chybí mi hromadná správa stanic, univerzální "systémový management" a pokud jde o desktop, tak nějaký hlavní tah.
Ty Group Policy, co mají Windows, aplikace s tím nastavením počítají. V linuxu třeba Gnome má Dconf, ve kterém si můžete lecos zamknout/povo­lit/nastavit - problém je ten, že některé aplikace to vemou, některé ignorují.
Wayland nahrazuje Xorg, fajn, ale čekal bych ještě jednu vrstvu nad tím.
Když jsem dělal před lety v knihovně blbuvzorný kiosek, skončil jsem u Xfce - to nastavení fakt bolelo, ale pro ty účely bylo nejméně špatné, a to jsem si myslel, že Gnome je už dál.

Doma používám Debian s Gnome, u některých aplikací Xfce - oba v něčem těžkopádné, záleží jak se používají, ale pro běžné účely ničím omezující.

Váš pohled na Home verze - nevím, jak víc Home by ještě měly být. Běžný Franta uživatel si nenainstaluje ani ty Windows.

O molochu KDE se ani nebavím.

Linuxový desktop má problémů mnohem víc a není to jen v DE.

>já si Pro verzi představuji jinak - chybí mi hromadná správa stanic, univerzální "systémový management" a pokud jde o desktop, tak nějaký hlavní tah.

Jo, s tím souhlasím, nějaká rozumná alternativa ke Group Policy skutečně chybí. Částečně to řeší Cockpit + Fleet Commander, případně ruční konfigurace např. přes Ansible.

>Váš pohled na Home verze - nevím, jak víc Home by ještě měly být. Běžný Franta uživatel si nenainstaluje ani ty Windows.

Běžný Franta si Windows nenainstaluje, software v nich již nicméně většinou ano. Třeba konkrétně u toho Mintu je problém s neodinstalací nepotřebných dependencí při odinstalaci balíku přes GUI. Co se týče distribucí obecně je navíc problém v tom, že nijak nejsou odděleny systémové a uživatelské balíky a systém je tedy potenciálně jednoduše rozbitelný - rovněž něco s čím si BFU neporadí, navíc jej na to, že transakce při instalaci nového balíku zahrnuje odinstalaci půlky systému nemusí GUI upozornit. Kapitola sama pro sebe jsou pak GUI na instalaci softwaru, které jsou často pochybné kvality a není snaha o jejich zlepšení. Uvidíme, jak tohle změní projekty typu Endless OS či Fedora Silverblue.

Tak todle je perfektní ukázka naprosto subjektivního a špatného názoru.

Minimálně polovina bodů ohledně nenastavitelnosti GNOME-Shellu je naprosto nevalidních a zrovna mně to funguje přesně tak, jak bys chtěl, aby to fungovalo a tvrdíš, že to nejde. Krása GNOME je v tom, že je jednoduchý a normální uživatel si je schopnej nějaký základní vlastnosti nastavit sám; což se ale nedá říct o KDE, kde je milion nastavení a najít to jedno konkrétní, který hledám, vyžaduje mít vystudovaný ČVUT FIT.

Pokud člověk chce v GNOME nastavit něco ne uplně běžnýho, tak je tu spousta pluginů (sic spousta neudržovaných) a případně se dá nastavit něco přímo v gconfu, nebo jak se to jmenuje, kdysi jsem v něm v Ubuntu přehazoval tlačítka pro zavírání, minimalizaci a maximalizaci okna z leva zase zpátky doprava. Ty poslední dvě řešení nejsou uplně ideální a BFU se do nich asi pouštět moc nebude, každopádně tu jsou a těch možností, jak něco nastavit, neni zas tak málo.

Osobně jsem KDE zkoušel hodněkrát, ale nikdy nefungovalo 100%. Nejen že nefungovalo 100%, fungovalo tak tragicky, že se nedalo používat. Jedna z těch vln bylo čerstvé vydání KDE4, dost možná ještě v nějaký betě, takže vinu za to nenesou vývojáři KDE, ale správci distribucí, že přešli z KDE3 moc brzo. Každopádně ten problém nastal.

Důvodů, proč lidi můžou chtít zkusit přejít na linux, je spousta, jedním z nich je třeba znovuobživit starý počítač, na kterym jsou widle nepoužitelný; tady si taky nemyslim, že je KDE dobrá varianta, protože hw nároky jdou s dobou. Takže mu někdo doporučí vyzkoušet Linux, že frčí rychle i na starších PC, týpek si stáhne livecd, nabootuje, bootuje mu to tejden a pak to funguje ještě hůř jak widle.

Za mě bych neprosazoval jedno prostředí jako výchozí, ať si každá distribuce dá výchozí, který chce. Majoritní distribuce maj stejně variant a třeba při instalaci Debianu (určitě neni jedinej, ale s jinejma distribucema zkušenosti nemám) si vybírám z několika prostředí při instalaci.

A ještě dodám jednu věc; když se mě někdo ptá jak si ten linux nainstalovat, tak mu i vždycky posílám videa různejch prostředí, ať si je omrkne a vybere si z nich to, který mu přijde nejpřívětivější. Nepamatuji se, kdy se mě teda někdo ptal naposled, takže nevim, jestli jsou lidi s mejma radama spokojení :D

:-D :-D :-D

Čekal jsem, kdy to příjde...

KDE bývalo už kdysi nadějné, ale vzali si příliš velké sousto, které nezvládli.

Velmi s Vámi nesouhlasím, že převažující výhodou je libovůle v nastavení. To není výhodné ani pro uživatele, ani pro podporu. Počítače a laptopy také kupujeme víceméně z dopředu určených sestav. Proč? Protože sestavovat (cokoliv) podle svého stojí příliš práce a přínos není vysoký. Daleko přínosnější je více standardizované prostředí. Pak Vám poradí víc přátel a odborníků, pak najdete konkrétní rady a postupy na internetu.

Věřím, že pár opravdu moc advanced userů (kteří se zároveň moc nudí, aby měli čas vymýšlet své nastavení) takové možnosti ocení. Já patřím asi k většině, které je jedno, jestli ji posadíte za windows, maca nebo (třeba) ubuntu.

Tu třetí otázku "jak si v Gnome" by nejspíš vyřešilo rozšíření Dash to dock nebo Dash to panel.

Pořád je GNOME přizpůsobitelnější než Windows. Na Windows 7 potřebuji jednomu 89 letému uživateli trochu omezit/zjednodušit ovládání desktopu a nenašel jsem pořádně žádnou možnost jak to udělat. V podstatě používá jen prohlížeč (Vivaldi), nicméně dělá mu problém, že sem tam někdy na něco klikne a okno se mu zmenší (z maximalizovaného stavu) a nezapamatuje si, jak to vrátit zpátky a v horším případě to okno ještě posune, že je vidět jen z části. V Linuxu by to částečně vyřešilo nechání jen zavíracího tlačítka jako to mělo/má(?) GNOME 3 v defaultu a hned by ten problém (z velké části) zmizel. Je teda fakt, že na starém notebooku s Lubuntu to bylo bez problémů a tyhle problémy nastaly až s "novým" notebookem (repasovaný Thinkpad), na kterém byly právě W7 a linuxové distra mi tam nešly záhadně vůbec nabootovat a pak už tam chtěl nechat W7.

Typické use-case BFU nebo ouřady, který má dle pracovní náplně celý den otevřený jeden nebo dva programy.

Právě ta jednoduchost GNOME je v současné době, kdy uživatelé přivykli rozhraní smartphonů, velké plus a naděje pro rozšíření linuxu. Ano, má spoustu drobných nedostatků, třeba šetření s místem, ale pro běžnou práci BFU nebo ouřady není nic jednoduššího.

Dost pochybuji, že by nějaká unifikace jednoho DE dopadla tak, že by všichni současní vývojáři dokázali a chtěli dělat na tom jediném pravém DE. A pevně doufám že to tak nedopadne, protože já například jsem se současným desktopem (Fluxbox já, rodina XFCE) vlastně dost spokojen; hlavně ne žádné úpravy ve stylu "zahodíme metaforu desktopu" a tak :-)

Nejde přece o totální unifikaci, ale nový projekt by měl vzniknout po nějaké diskuzi a ne aby si každý programátor (nebo manažer distribuce), protože se mu stávající aplikace nelíbí, založil svou vlastní!!!

Ať si klidně existují alternativy, pokud jsou natolik odlišné a mají své přednosti dané třeba inovativní architekturou, ale ne klony, kdy každý umí kromě základních funkcí třetinu, toho co ten další. Zvláště v případě Gnome desktopu mi ty aplikace přijdou často dost zbytečné, protože neumí skoro nic, zatímco aplikace třetích stran pro Gnome jsou leckdy jedinečné.

Něco je prostě špatně a podle mně má Linus pravdu. Hodně lidí z komunity by mělo jít do sebe a přemýšlet o tom. Pokud by se pohybovali v korporátním prostředí, tak by jim to zatrhnul buď nadřízený manager nebo demokratická diskuze na poradě projektového týmu.

No, kdyby se pohybovali v korporátnim prostředí, tak by dostali za svou práci zaplaceno, žejo. A kdyby chtěli věci dělat jako v korporátu, tak jdou do korporátu.

No, tak já nevím. Jednotný desktop je sice krásná představa ale nejsem si jistý, že by to byla spása a že by tím stoupnul počet linuxových desktopů. Ale možná se pletu a třeba by to opravdu zabralo. Otázka je, které prostředí je to pravé a hlavně zda je vůbec nějaké prostředí "TO PRAVÉ". Každý preferuje něco jiného a každému něco jiného sedne. Rovněž ne každý využije všechny vymoženosti KDE a ne každému sedne "omezenost" LXDE, XFC případně originalita Enlightementu a nebo strohost nějakých exotických prostředí. Lidi neradi mění zvyky a když BFU windowsák uvidí něco jako Fvwm2, nebo Unity, tak je naprosto jasný, že ten Linux je prostě shit.
Já jsem léta používal KDE a neměl jsem s ním žádný větší problém, používat se to dalo ještě tak do verze 3.5. Nevím jaká je teď současná verze ale stal se z toho moloch který teda moc svižně nepůsobí. Gnome mi příde daleko svižnější a jednodušší.
Otázka rozšířenosti desktopu by se měla položit jinak. A to, na co klasický BFU používá doma počítač? A až pak řešit desktop.
90 procent desktopů jede na Windows. 90 procent uživatelů tedy zná Windows. Co dělají na těch počítačích? Konzumují obsah (instant messanging, videa, hudbu), píší emaily, texty, dělají muziku, grafiku, DTP atd. To všechno ale Linux zvládne taky i když není třeba tolik kvalitních profi aplikací ale dá se to. Problém je jinde. Prostě to nevypadá jako Windows a hlavně se to nechová jako Windows. A pak ještě hry. To je zcela zásadní. A zde se naráží na další komplikace v podobě ovladačů, DirectX, a celkovou podporou hardware. Windowsovkej pařan nepřejde na Linux i kdyby ty hry pro něj byly, protože mu nepojede polovina HW a grafickej výkon dá li bůh, bude někde na polovině toho ve Windows.
Pokud výrobci HW nebudou dodávat použitelné ovladače a nějaká firma nezaštítí vývoj OS, tak je to předem ztracený.
Canonical sice do Ubuntu pumpuje hodně prostředků, Fedora a RedHat inovují, SuSe také ale většinou jen pro korporátní sféru. Těžko si budu doma instalovat RHEL na paření her.
Takže podle mě by desktop musel vypadat jako Windows (otázka je, jak by se na to tvářil Misrosoft) a zda to vůbec jde legálně distribuovat něco, co se hodně podobá MS Windows
Pak by musely být dostupné hry stejně jako pro Windows
Ovladače to je alfa a omega a nejlépe ještě výkonější než ve Windows
Tyhle 3 věci jsou zásadní, Přebarvit nějaký desktop na Windows to se celkem dá (viděl jsem např. LubuntuW7), hry se dají hrát na Steamu ale netuším jestli se tam dá dostat i z jiného distra než je SteamOS? No a třetí bod je nejspíš konečná, protože ovladače pro 1 procento trhu nikdo vyvýjet zadarmo nebude.
Když vezmu moje potřeby, tak hry mě moc nezajímají na WoT mám tablet a logický relaxovky si mastím v mobilu při cestě z/do práce. Jako desktop používám Mac OS (MacBook Air) a neměnil bych ani náhodou. Na velký mašině mám Windows 10 a nějaké to *buntu ale vůbec to nepoužívám. Se vším si vystačím na Macu a to co v poslední době předvedl Microsoft s Windows, to je prostě katastrofa. Hlavně ty aktualizace, to se Gates musí v hrobě obracet (i když tam ještě není)....
Ženě i tchýni jsem z počítáčů smazal widle a nahodil Linux Mint. Vzhledem k tomu, že používají pouze prohlížeč, tak je jim uplně jedno na čem to běží. Záložky nají jako měli ve win a jsou spokojené. Ani jsem nečekal, že to projde tak hladce. A rozdíl ve svižnosti je markantní.
Já osobně vzhled nijak neřeším ale co mě zaráží je fakt, že linux s realtime kernelem (Ubuntu Studio)16GB RAM na 6-ti jádrovém procesoru nedokáže korektně nasamplovat dvě zvukové stopy aniž by to nelagovalo. To Macbook má jen dvoujádro i5 a těch stop zvládá nespočet a to s nulovou latencí. V kanclu by linux asi stačil ale doma to je fakt jen hračka pro geeky.

Pokud vím, tak v PulseAudio se dají přímo nastavovat latence jednotlivých kanálů a zařízení...

Nevím, jak dnes, ale dřív se řešilo i kernelem.

To je zdání. Ve skutečnosti se "latencemi" v PulseAudio jen dá přidat víc vyrovnávacích bufferů, aby byl méně pravděpodobný výpadek paketu v kanálu. Pokud prý chce hudebník v reálném čase s minimální latencí posílat data ze vstupu na výstup a zároveň pochopitelně vyloučit jakékoli zapraskání, má použít nějaký balíček s úpravami, mimo jiné s úpravami kernelu.

Osobně se domnívám, že jedinou možnou cestou je varianta, kterou kráčí již delší dobou KDE: vtvářet desktop jako univerzální stavebnici, ze které lze uvařit ovládání v nejrůznějších podobách a pokud si někdo nevybere, tak si danou komponentu snadno doprogramuje. Jen tak lze předejít zbytečnému forkování, v situaci, kdy původní autor byl blbec a řekl ne bude to takto, protože, ... (typický případ posledního vývoje GNOME)

druhou věcí je pak nutnost při vývoji klíčových technologií na kterých tato stavebnice stojí brát v potaz, že si nemohu dovolit za žádnou cenu vydat jako stabilní kód, kde je něco rozbité s tím, že to v příští verzi opravím - což se bohužel KDE občas stává

Existují různá konsorcia, kde se všichni většinou domluví na nějakém standardu, např něco jako W3C a ten se pak snaží dodržovat. Možná by stačilo se domluvit na nějakém konkrétním předinstalovaném desktopu a voliteně ponechat pak možnost si zvolit a doinstalovat to svoje konkrétní prostředí. Problém/výhoda je v tom, že by pak všechny distribuce po instalaci vypadaly stejně. Někdo by to ocenil, protože by ho to nepřekvapilo ničím neobvyklým, jiným by to připadalo nudné a stereotypní. Podle mě je to příliš nereálné a jediný kdo by si tohle mohl dovolit je Microsoft. Ale proč by to dělal? Nebude si přece dělat konkurenci sám sobě. Mě by se ale takový Microsoft Linux Desktop líbil. To je ale těžká utopie. I když Nokia taky tvrdila, že Android ani náhodou ... :) A i když jsou tu jiné velké společnosti co do Linuxu investují nemalé částky, každý si jede na svém písečku. Všechno je to o penězích a bez nich to prostě nejde. Investice se musí vyplatit, a utápět peníze v neziskovém projektu moc dlouho většinou nefunguje. Canonical se o to pokouší už řadu let, a výsledek? V podstatě nula. S Unity to v podstatě zabili. Přitom Ubuntu je povedené distro ale pořád mu něco chybí. Pamatuju jak jsem byl nadšenej když vzniklo a říkal jsem si tehdy, konečně se Linux pohne z místa. A dneska, mi příde že, tady buntu, támhle buntu, tudle buntu, všude buntu. Nějak je najednou toho buntu všude kolem až moc a přitom se to na statistikách nikde neprojevilo. Je to trochu zvláštní u Windows tomu tak nebylo. Každej je chtěl a musel mít. Pamatuji přechod z DOSu na Windows 95, byla to tehdy dost hektická doba, Windows byly plné chyb a problémů, přesto se časem staly standardem a tak to vlastně zůstalo až do Windows 7. Byly mezi nima i nepovedené verze jako např. Windows 98, nebo Windows 2000, nebo Windows Vista, ale jedno měly společné. Vzhled. Ten byl po celou dobu téměř totožný. Každý při přechodu na vyšší verzi neměl problém najít v systému to, co potřeboval, protože to našel na stejném místě jako to bylo v té předchozí verzi. Když k tomu přidám zpětnou kompatibilitu programů, hry a ovladače, tak je to jedna z věcí, která měla zásadní, a nezanedbatelný vliv na rozšířenost Windows. Uživatel nechce pořád trávit čas neustálým hledáním a objevováním již objeveného, chce to zapnout a používat. Tak jak je zvyklý.

Abych byl přesný, linux používám už od doby Redhatu 5.0. Pak jsem přesedlal na SuSE Linux tehdy verze 6.3 a až do verze 9 jsem ho měl v dualbootu společně s Windows. Tehdy jsem si hrál ještě i s OS/2 Warp. Windows jsem měl hlavně na hry a na muziku, Linux na to ostatní.
Je ale pravda, že postupem času jsem používal Linux a i Windows čím dál míň. Ono vlastně i stolní počítač přestával pro mě mít nějaký zásadní význam. S příchodem chytrých telefonů a tabletů a pak někdy v roce 2011, kdy jsem si pořídil MACa se na něj v podstatě práší. Je ale fakt, že teď Linux moc nezapínám, protože na novém Macbooku už nejde standardně naistalovat a ve virtualboxu to prostě dělá psí kusy, hlavně to zobrazení na Retině. Na starém Macbooku (2011) to Ubuntu jelo fakt skvěle, dokonce mi přišlo že líp, než vlastní OS X. Dokonce tam fungovaly i když ne uplně všechny spešl klávesy, včetně kláves na podsvícení displeje a klávesnice. Jednu dobu jsem tam k OS X měl jak Linux, tak Windows a Grub fungoval na jedničku. Takže teď vlastně linux jako takový nepoužívám, to ale neznamená, že bych se o něj nezajímal. Všude kde to jde se ho snažím nainstalovat a nahrazovat jím Windows. A není to jen v doma v rodině. Dost jsem si oblíbil Linux Mint. Dobře vypadá a funguje i na starších strojích. Na flashce mám SLAX a už docela hodně počítačů s Windows jsem "zachránil" díky Gparted.

Unity. To je prostě prostředí, které mi vůbec nesedlo a trochu bych to přirovnal k šoku, co jsem zažil když jsem si koupil Windows 8. Vůbec jsem nechápal, která bije a díky bohu, za klasické Gnome. Netvrdím, že je to špatný desktop ale mě nezaujal absolutně ničím.
Tu nulu ohledně Canonicalu jsem myslel z pohledu statistik podílu Linuxu vs ostatní operační systémy. Canonical samozřejmě udělal obrovský kus práce, o tom žádná, ale statistiky to přesto nijak zásadně neovlivnilo.

Windows 98 byly děsné a verze SE to ještě více podtrhla. Windows 2000 nebyly až tak špatné to je pravda, myslel jsem Windows Millenium (sorry), byly to v podstatě převlečené NT, kde ale česká verze padala jak hrušky na podzim. Vistu nezabila RAM ale milión zbytečných nesmyslných dialogových oken, které uživatel musel pořád dokola odklikávat, aby vůbec mohl něco dělat. Tak agresivní a restriktivní politiku jakou tehdy MS zvolilo, jsem do té doby neviděl. Visty byly nejotravnější Windows všech dob. No ale možná, že je verze 10 trumfne, uvidíme. Windows 7 jsou podle mě nejlepší systém od MS, co kdy byl. Vůbec nechápu, jak po nich mohli vydat něco tak zprasenýho jako 8 a 10. Dopadne to stejně, jako s Windows Mobile. Vlastně by to bylo fajn, kdyby to tak dopadlo, to by možná Linuxu prospělo uplně nejvíc.

Po Windows 7 byly Windows celkem podobné, ale to se nedá říct o tom co následovalo po nich. Windows 8 přišly s tím dotykovým rozhraním "Metro" a spoustu lidí tím zmátli. A jen vypnutí systému v nich bylo na googlení jak přes GUI vypnout PC, bylo to v nich zahrabané na několik kroků, když se nepoužila zkratka Alt+F4 nebo příkazová řádka.

Technická: Na Androidu používám Firefox. Stejně jako na desktopu. A jednotné DE je prostě utopie. Kolik že je na gPlay těch Launcherů? A o roztříštěnosti Androida raději ani nemluvit. Zamknutý bootloader, binární bloby s ovladači, zastaralý kernel…

Haha, presne to jsem tu psaval poslednich 10 let. A uz to ani opakovat nebudu, nema to smysl, protoze vzdycky jsem mel pocit, ze jsem se ocitl mezi samymi autisty vysedavajicimi ustavicne doma za zatazenymi zavesy.

Co ja ocekavam od Linuxu. Linux nikdy nebude tak dobry jako je MacOS nebo WIndows, na to muzou vyvojari rovnou zapomenout. Od Linux Desktopu ocekavam bare metal a minimalismus a to za ucelem dosazeni toho, aby techcnicky vsechno spravne fungovalo a bylo to jednoduche. Klidne at si to treba nepodporuje moderni graficke karty, at tam neni zabudovana podpora pro cloud. A ani nepotrebuju mit NetBeans zabudovany v balickovem systemu.

Mnohem vic bych ocenil, aby na notebooku fungoval out of box battery management a byl vypilovany a aby se tam porad neco nekazilo.

Nebo aby bylo pripraveno fungujici reseni pro kompletni inkrementalni zalohovani disku, aby byl revert do predchozi verze v pripade problemu snadny jako 1-2-3.

S tím nejde nic jiného než souhlasit. Protože MACa mám, tak můžu porovnávat a tyhle dvě věci jsou fakt v linuxu tragické. Ubuntu na MACu lítalo fakt skvěle, to už jsem tu psal ale ten battery management ten byl fakt hodně špatnej.
A nešlo jen o výdrž na baterii ale i o chlazení, uspávání, příp. hybernaci. V OS X mi MAC vydržel běžně 8-10 hodin na jedno nabití, v Linuxu to byla tak max. třetina. Uspání fungovalo, ale už to nešlo vzbudit, musel se použít reset a hybernace, ta se prozměnu neprovedla vůbec.
Dokud jsem tam neměl linux, tak jsem ani netušil, že Macbook má větráček. V linuxu se zapnul už pár minut po zapnutí a přestal hučet až s vypnutím počítače. Ale jinak tam fungovalo všechno.
Inkrementální zálohování se v Linuxu dá přidat do Cronu ale je to celkem piplačka. Měl jsem to kdysi na jednom serveru. Je ale pravda, že Time Machine v OS X je prostě úžasná věc a něco takového by Linuxu slušelo sakra hodně.

A si si istý že tie problémy s powermanagmentom je problém v Linuxe a nie v ovládačoch ktoré niesú dostupné?

No jistej si nejsem, ale co MAC používá intel architekturu, tak tam nejsou žádný extra špeky. Dokonce někde i sám Linus kdysi řekl, že nejlepší počítač pro Linux je MAC. Právě díky standardnímu hardware.
To ale u nových MACů už neplatí, protože díky čipu T2 už Linux nainstalovat nejde. Takže už je to stejně off-topic.

Ono s uspavanim je problem inde. Uspavanie a zobudzanie ma na starosti firmware pocitaca, operacny system ho o to len poziada.

Na standardnych PC sa to robi cez ACPI. Kvalita implementacii ACPI je taka aka je, na niektorych modeloch to funguje vynikajuco, na niektorych tragicky. Na (niektorych, nemam vsetky) T-ckovych Thinkpadoch som nikdy nemal problem.

Pocitace Apple, to je specialitka. Nemaju standardizovany ani hw, ani ACPI alebo podobne API. Samozrejme, vyvojari OSX/macOS vedia, ako ktore veci osetrit, ked zelezo a jeho firmware navrhuju ich kolegovia v tej istej firme. Linuxovi developeri tuto moznost nemaju, Apple im ukaze prostrednik a tak vsetko vznika reverse engineeringom. Preto sa dost cudujem, ze su ludia, ktori sa pokusaju pouzivat Linux na Macoch - to je recept na vela bolesti.

Ono ani Mac nie je dokonaly. Napriklad o existencii vetracikov viem velmi dobre, staci spustit Firefox (aj teraz mam Vysoka spotreba energie: Firefox). Alebo obcas ma problem zobudit sa, ak je pripojeny do TB docku - to je novinka 10.14, 10.13 taky problem nemal(!).

Inkrementalny backup v Linuxe je brnkacka, ci uz klikatka na inkrementalne zalohovanie, napr. Dejadup je v default instalacii Ubuntu uz minimalne od 14.04, alebo naskriptovany rsync. Time Machine ma tiez len pod kapotou rsync. Napr. tento skript (https://github.com/laurent22/rsync-time-backup) funguje vynikajuco, a ziadny standardny NAS tiez nemusi robit kuzla, aby ho TM akceptoval ako ciel zalohy.

Světe div se, Linux na hardwaru, který byl navržený pouze s ohledny na macOS, nefunguje tak dobře jako macOS. Kdo by to řekl... :)
Chcete dobré výsledky s Linuxem? Pořiďte si notebook, který se s ním prodává. Třeba XPS 13. Kvůli macOS si taky nepořizujete třeba Lenovo.

No mě právě přišlo, že Linux tam právě běhal velmi dobře, až na ten powermanagement.

No, já nevim, to mi přijde jako plakat nad tim, že linux nejsou vidle. No, nejsou. Padlo tady, že gnome vypadá jako vidle v roce devadesát osm. To je na prd, to já nechci, chci, aby to vypadalo v roce osmdesát devět :D. Bez grafickejch kravinek, efektů, který mě kradou výkon, bez poblbanýho pana sponky. Používám obvykle arch s awesome (teď musim mít v práci vidle a na práci používám prostě virtual box s archem, no). Pro mě je ten linux prostě stavebnice a poskládám si to podle svýho vkusu, bez zbytečností, třeba ne zrovna eye candy, ale maximálně ergonomický. Jako jo, nastavuje se to všechno v jednom lua souboru. Ale zase to pak dělá to co chci já. Na vidlích nastavim leda kulový.
Na rodinym laptopu je mint, s cinamonem. No, nejde tam nastavit tolik klávesovejch zkratek, aby se mi na tom dělalo pohodlně, ale pro mě prostě furt lepší, než vidle. Pro ženu a dceru, no, na internet a libreofficy to stačí, mejl v tom přečte, film pustí, minecraft (resp minetest) tam taky chodí. Osobně si nemyslim, že to, co hledá BFU uživatel nutně je nadupanej window manager s mrtě featurama a přehršlí nastavení. Spíš bych to viděl na něco logickýho, jednoduchýho a uživatelsky přívětivýho.

Mnohdy může fungovat něco pod osvíceným diktátorem lépe než pod nikdy se nehodnu vší skupinou.

Ale jezisinky, v momentě kdy je otevřenost definující vlastností, tak je jednotnost její naprostou antitezí. Stejně jako ve chvíli, kdy budu chtít vytvořit tým a dám mu za úkol vývoj na plný úvazek, musím ty lidi z něčeho zaplatit. A pak to buď musím mít z čeho subvencovat (což je v komerční sféře za některých okolností mimochodem nekalá obchodní praktika), nebo se nevyhnu přechodu na nějaký komerční obchodní model. A jsem opět v příkrém rozporu k tezi, že "správný" lino je bezplatný, zatímco placený soft je "fujky".

Přešel jsem před pár měsící z Windows 10 na Kubuntu a nemůžu si přechod vynachválit. Systém mi vyhovuje mnohem více, na rozdíl od Windows je velmi konfigurovatelný, aktualizace mi nikdo povinně necpe pod rukama (to je u Windows problém hlavně proto, že často ty aktualizace za moc nestojí a rozbíjí dříve funkční věci), webdevelopment je mnohem příjemnější i proto, že mnohem lépe odráží stav na serveru a aktualizace mi furt dokola neresetují dřívější nastavení systému. Abych ale jen nechválil, systém bych rozhodně nedoporučil začínajícím uživatelům. Windows přes všechny vady je mnohem více plug & play systém, kde toho uživatel zpravidla nemusí moc řešit, Linuxová síla je ve velmi robustním terminálu, při kterém ale běžný uživatel rovnou omdlévá a něco občas nefunguje optimálně - v 99% se to dá nějak řešit, ale je to nad možnosti běžného uživatele. A pro hráče je Linux velmi problematický - neříkám, že to nejde, já na Kubuntu hraju prakticky cokoliv chce relativně bez problémů, ale vyžaduje to opět nějaké to ladění - Valve v tomto směru ovšem udělalo neuvěřitelný kus práce, palec nahoru za to.