Osobně se domnívám, že jedinou možnou cestou je varianta, kterou kráčí již delší dobou KDE: vtvářet desktop jako univerzální stavebnici, ze které lze uvařit ovládání v nejrůznějších podobách a pokud si někdo nevybere, tak si danou komponentu snadno doprogramuje. Jen tak lze předejít zbytečnému forkování, v situaci, kdy původní autor byl blbec a řekl ne bude to takto, protože, ... (typický případ posledního vývoje GNOME)
druhou věcí je pak nutnost při vývoji klíčových technologií na kterých tato stavebnice stojí brát v potaz, že si nemohu dovolit za žádnou cenu vydat jako stabilní kód, kde je něco rozbité s tím, že to v příští verzi opravím - což se bohužel KDE občas stává