A proč pořád ty textové soubory? Jak se udělá validace? Kvůli tomu budeme něco programovat? Proč nepoužít XML a schémata, kde validace funguje sama od sebe? Problém obyčejných textových souborů je rovněž v nemožnosti vyjádřit složitěji strukturovaná data.
U textu nemám možnost formální validace - to je jasné. Na druhou stranu formální validace v XML je pro řadu vazeb nedostatečná (vím o čem píši, pár xml schemat už mám za sebou), nad formální XML validací ještě občas potřebujete další aplikaci. Dost dobře vím, co se dá schématem vyjádřit a co ne. Jinak, tam kde je potřeba vyjádřit složitější strukturu, tak tam už se XML dávno používá. A ohledně výhod plain textu - snažší vyhledávání, editace, diff. Někdo rád gedit, jiný vim, třetí emacs nebo joe. Prostě Vám nikdo nenutí, co máte používat.
Non BFU se od BFU liší hlavně v tom, že BFU neví, co dělá - zkouší to. I když nakliká formálně správnou validací, tak to neznamená, že neudělal kardinální blbost. Proto se používá plain text, pro zkušeného uživatele je řádově správa jednodušší a efektivnější než GUI. Na druhou stranu je to tragédie pro BFU. Pravda je taková, že BFU nemá co konfigurovat comp. Ten ho pouze používá.