XML je výborný jazyk pro popis, co ten konfigurák může obsahovat. Samotná konfigurace by v XML nebyla (je to naprostá zbytečnost, která by běh zpomalovala a zvyšovala nároky na paměť), ale všechny možnosti by mohly být popsány v XML a jednotlivé konfigurační nástroje by pak neměly problém zjistit, co tam vlastně může být. Tím by se řešila i validace.
Plaintext nemá žádný formát. Nejčastější formát bývá INI. Složitější struktury než [sekce, klíč, hodnota] se tam nedělají (protože rozumně napsaná aplikace je stejně nepotřebuje).