Protože každý pes jiná ves. Dnešní aplikace, které běží na Linuxu - unixech, mají kořeny v několika různých unixech a v jistém druhu i filozofiích (MIT, Berkeley). Když si listuji v /etc tak mám pocit, že v zásadě existuje tak 5 formátů, a preferuje se nejvhodnější formát pro dané použití (group nebo passwd jsou triviálně parsovatelné. Jinak ale jediné soubory, které jsem poslední dobou editoval jsou /etc/ld.so.conf, xorg.conf, profile a yum.conf. Používám Fedoru 8 na notebooku na desktop na vývoj. Jinak fakt do konfiguráků nelezu (vyjma postgresql.conf, což nepočítám, že by někdo provozoval), takže mne překvapuje ta averze vůči konfigurákům. Krizový je xorg.conf - naštěstí snad byl - už aktuální verze Xorg se bez něj docela dobře obejde a v té další by měl odejít už na věčná loviště.
Schválně, když tady vedeme tak zarputilou diskuzi ohledně konfigurací, který cfg jste editovali ručně?