1) složitější struktury někdy potřeba jsou (ale to lze obejít - líbí se mi třeba aplikace, které mají v konfiguračním souboru jediný parametr: připojovací řetězec k DB. A všechno nastavení se pak už dělá v SQL).
2) Nejde jen o strukturovanost, ale i o takové "maličkosti", jako jsou parametry obsahující zalomení řádku, zvláštní znaky...
3) "XML je výborný jazyk pro popis, co ten konfigurák může obsahovat. Samotná konfigurace by v XML nebyla"
To by se musel dohodnout nějaký nový formát, který budou používat všichni, třeba:
[sekce]
klíč=hodnota
...
[jiná sekce]
...
Ale: proč vynalézat nové kolo, když už jedno máme (xml)? A když už přecházíme na nový formát, proč nepoužít rovnou ten, který nám bude dobře sloužit ještě dlouho a nenarazíme hned zítra na jeho limity (pouze jedna úroveň sekce, problém s escapováním, víceřádkovými parametry...)