Názory k článku LISP: nové paradigma ve směrování (2.)

Navazování nových spojení MŮŽE být pomalé a SPÍŠE NEMŮŽE být nespolehlivé, je to v mnoha ohledech podobné jako s DNS, který zavádí podobnou úroveň indirekce nutné ke komunikaci. V LISPu potřebujete na xTR zjistit RLOCy k EID, v DNS potřebujete před začátkem komunikace přeložit FQDN na IP adresu. Provozní praxe ukazuje, že podobný problém (pomalé a nespolehlivé) se u DNS moc nevyskytuje.

Co se týče fragmentace adresního prostoru, tak u IPv4 to je jev vzniklý postupným vývojem Internetu. Ovšem odvážím se tvrdit, že jsou státy, ve kterých 2^24 ~ cca 16,7 mil. adres nikdy stačit nebude, např. v USA jsou jednotlivý ISP (např. Comcast), kterým ani celý /8 nestačí k oadresování všech zákazníků.

IPv6 se o zagregování snaží asi s takovým úspěchem a vizí jako IPv4! Nevím, jestli to nebylo v předchozím díle patrné, ale PA adresy (přidělené ISP a agregovatelné na jeho úrovni) jsou problémem pro libovolnou organizaci, která touží po multihomingu, mobilitě a možnosti měnit ISP bez přečíslování (renumbering). Proto právě tyto organizace používají PI adresy, které jsou ze své podstaty neagregovatelné a těchto adres je ve směrovacích tabulkách hodně. PI adresy existují jak v IPv4, tak v IPv6 adresním prostoru, proto IPv6 není nějakým deus-ex-machina řešením výše zmíněných problémů.

Snadnější multihoming, mobilitu a inbound traffic-engineering s důsledkem v podobě úbytku za těmito účely deagregovaných prefixů v DFZ.

> Úplně by stačilo, kdyby měl každý stát na světě vždy celý A rozsah, u banánových republik by se do jednoho rozsahu dalo dát pár států vedle sebe.

To je uplny nesmysl, protoze routovani v Internetu nema moc souvislost s hranicema statu, ale s tim, jakym spusobem a pres koho jsou jednotlive site navzajem propojene.

> Navíc IPv6 se o něco podobného už pokouší, takže proč vyrážet otevřené dveře.

Nepokousi, naopak jakekoliv snahy o agregraci rout [*] nad urovni autonomnich systemu jsou zavrhovane jako slepa cesta.

[*] v globalnich routovacich protokolech (BGP),

ALT jsou statické tunely a něco v BGP. Tedy jen další vrstva do současné technologie, která neškáluje, jak bylo ostatně v článku naznačeno. DDT mění problém na hierarchický vyhledávací strom. Podobnost s DNS není náhodná. Já se ptám:

Opravdu se zde předpokládá hierarchický EID prostor? Ale to jsme se vrátili tam, kde jsme teď. Vám nepřijde přidělování PA adres hierarchické?

Kdo bude přidělovat EID? Nedopadne to stejně, jako s reverzním DNS, kdy se na „jednotlivce“ ukáže dlouhý nos? Nebo se máme připravit na byrokracii jako s přenositelností telefonních čísel? Vzpomínáte na eNUM?

Možná vám přijdou tyto otázky příliš politické. Ale bez demokratizace EID se budeme stále utápět ve stejných břečkách.

Výborné otázky!

Přidělování EID je aktuálně "na přání", stačí napsat mail na patřičnou adresu. LISP BetaNetwork je jen proof-of-concept funkcionality a funkčnosti LISPu. Naneštěstí za hranice evoluce tohoto projektu nevidím a byly by to tak z mé strany jen spekulace o tom, jak se budou "organizovaně" přidělovat EID.

Z článků to možná dostatečně neplyne, ale LISP si neklada jako ambici nahradit kompletně směrování na celém Internetu, má být pouze nástrojem do některých síťově specifických scénářů, který je bude schopen řešit. Koncovým sítím s jedním poskytovatelem Internetu nepřinese LISP nic lepšího.