Lynx je mrtev, ať žije Links!

1. 9. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nestává se často, že narazíte na aplikaci, který vás donutí zahodit doposud používaný program. Mě se to nedávno stalo. Tím programem byl textový WWW prohlížeč Links.

Links je textový WWW prohlížeč, který má mnoho společného s asi nejznámějším programem této kategorie – Lynxem. Je nutno s jistou dávkou patriotismu podotknout, že autorem Linksu je Mikuláš Patočka, který jej na domovské stránce označuje za „WWW prohlížeč s podporou tabulek“. Že je to velmi zjednodušený popisek, o tom vás přesvědčí dnešní článek.

Jak jsem podotkl, Links má poměrně hodně společného s Lynxem. Kromě podobného názvu a faktu, že jde v obou případech o textové prohlížeče, jsou to také například některé shodné přepínače (např. -source nebo -dump) umožňující nahrazení Lynxu Linksem ve skriptech nebo podobné klávesové zkratky. Tím ale veškerá podobnost končí.

Links totiž

a) je velmi snadno ovladatelný i pro obyčejného uživatele
b) disponuje nesrovnatelně lepším renderovacím jádrem

Jednoduchost ovládání byla jistě brána v ohled již při návrhu programu. Veškeré funkce jsou dostupné z přehledných menu, do nějž se lze dostat několika obvyklými způsoby (F10 pro windowsáky, F9 pro uživatele zvyklé na Midnight Commandera, případně Escape pro ostatní :). Samozřejmostí jsou i klávesové zkratky pro většinu funkcí, převážně kompatibilní s Lynxem (například backslash pro zobrazení zdrojového kódu, „a“ pro přidání stránky do bookmarků, rovnítko pro zobrazení informací o stránce, „d“ pro download, atd.), případně s jinými un*xovými programy (vyhledávání a'la less nebo vim). Program lze ovládat i myší. Další významnou pomůckou je historie snad ve všech dialozích.

Za velkou výhodu prostředí považuji fakt, že se zásadně neblokuje při žádných operacích. Stahuje-li se zrovna stránku nebo hledá-li Links server, klidně můžete vstoupit do menu, zvolit si jinou stránku, vrátit se na předchozí dokument atd.

Jako druhou velkou výhodu jsem zmínil zobrazovací jádro. To si opravdu zaslouží jedničku z hvězdičkou. Mikuláš označil svůj program za „prohlížeč s tabulkami“ a ačkoliv jsou jeho možnosti mnohem širší, je třeba říci, že s tabulkami nakládá opravdu mistrovsky. Pominu-li absenci grafiky, vypadá layout většiny stránek prakticky stejně, jako v grafickém prohlížeči. Že to s tou chválou příliš nepřeháním se můžete přesvědčit na obrázcích, které najdete na konci toho článku (nebo ještě lépe přímo v praxi :). Kromě tabulek si Links poradí i s rámečky (frames).

Dalším vynikajícím prvkem, který vás doslova praští do očí na první pohled, je podpora barev. Lynx nebo w3m podporují také barvy, ale pouze tak, že je pevně nastaveno, že text bude třeba bílý, odkazy modré a tučné písmo fialové. Links oproti tomu využívá všech šestnáct barev, které nabízí slušný terminál, podle barev v originálním dokumentu. Například Seznam je tak skutečně laděn do červena, Slashdot do modro-zelena a upoutávka na soutěž o CD SuSE, která se teď právě nachází na titulní straně Roota bude v Linksu žlutá. Opět se můžete přesvědčit pohledem na obrázky.

Samozřejmě, nejenom pěkným vzhledem a snadným ovládáním živ je člověk, důležitá je také funkčnost. Links podporuje v základu většinu toho, co se dnes od prohlížeče očekává. Poradí si s formuláři (včetně uploadu souborů), podporuje cookies (za normálních okolností pouze v rámci jednoho sezení, viz dále), disponuje paměťovou keší (diskovou nikoliv) a obsahuje jednoduchého správce záložek (bookmarks). Pro našince je podstatná podpora různých znakových sad včetně ISO-8859–2, CP1250 a CP852. Pokud jej provozujete v X11, dokáže otevřít odkaz v novém okně, případně můžete s pomocí externích aplikací prohlížet i obrázky. Obecně lze přiřadit libovolnému MIME typu aplikaci, která bude použita k jeho otevření. Pokud vyberete dokument typu, který je svázán s externím programem, objeví se dialog, nabízející uložení i zobrazení, což je poměrně praktické. Šikovná je i možnost definovat externí aplikaci pro odkazy typu mailto: a telnet:.
Za velikou výhodou považuji možnost stahování v pozadí. Začnete-li stahovat nějaký soubor, objeví se samozřejmě dialog s „teploměrem“. Ten umožňuje odeslat stahování do pozadí, takže můžete dále s Linksem pracovat. Seznam všech downloadů v pozadí je k dispozici ve zvláštním menu, takže se můžete kdykoliv přesvědčit, jak vše probíhá.

Teď máte zhruba celkovou představu o tom, co Links dokáže. O tom, že si získal velkou popularitu i ve světě, svědčí ale adresář unofficial_pat­ches, který najdete tam, co distribuci Linkse. V něm jsou patche, které se zatím neprobojovaly do hlavní vývojové větve programu, ale které jistě mnoho lidí potěší. Například tu naleznete patch přidávající podporu SSL, autorizace na proxy, ukládání cookies do souboru a dokonce i jeden, který přidává velmi primitivní podporu JavaScriptu (ono jde spíš jenom o URL typu javascript: a několik funkcí, jako je třeba history.back() apod.). Nevýhodou některých z těchto patchů je, že jsou určeny pro starší verze prohlížeče, takže není úplně lehké je aplikovat na verzi aktuální. Pro případné zájemce jsem proto dal dohromady verzi, která integruje patche pro SSL, ukládání cookies a zmíněnou elementární podporu JavaScriptu. K jejímu provozu budete potřebovat OpenSSL verze 0.9.5a.

Závěrem nezbývá, než konstatovat, že Links je vynikající textový prohlížeč pro un*xy, OS/2, BeOS a dokonce i Windows (pozor, binárky většinou zdaleka nejsou aktuální), který na vás může mluvit anglicky, česky, německy, islandsky, litevsky, polsky nebo rusky. Co více si přát?

Obrázky (pokud vám některé barvy budou připadat poněkud zvláštní, není to nejspíš vinou Linkse, ale mojí barevné palety):

bitcoin_skoleni

Obrázek, Root.cz
Tak takhle vypadá v Linksu Root

Obrázek, Krysař
A takhle stránka s rámečky

Obrázek, Slashdot
Netřeba představovat, Slashdot známe všichni :)

Obrázek, Seznam
No a tohle je červeňoučký Seznam

P.S. Doufám, že jsem nadpisem tohoto článku příliš nepopudil příznivce Lynxu, a že mě za něj nebudou chtít zlynčovat :)

Autor článku