Ale jsou jedinou šancí pro udržení neutrality internetu. Jakmile bude trh nasycen těmi co preferují určité zákazníky, objeví se komerční uzly, které se budou snažit prorazit na obsazeném trhu neutralitou. Systém pak sám najde optimální míru neutrality.
Pokud bude "neutralita" pouze udržovaná státní regulací, operátoři si přes své lidi v politice a médiích prosadí takovou regulaci, jakou potřebují.
No přeregulovaná evropská společnost spěje samovolně k zániku, tedy obnovení svobody a k deregulaci, tedy po krátkém totalitním intermezzu, které jistě přijde.
Proč je síťová neutralita správná, aby měla být udržována státní regulací? V přírodě nic takového neexistuje, vždy existuje jistá bariéra, kterou musí inovativní trendy překročit, aby se mohly uplatnit. Je to bariéra, která prospívá optimálnímu rozdělení zdrojů, není optimální hned investovat prostředky systému do nějaké inovace, když staré trendy ještě slouží. A kde je ta hranice? Tu právě umí najít jen trh, který realizuje evoluční kolektivní algoritmus a kolektivu propůjčuje kognitivní funkce, které kterýkoliv jednotlivec postrádá. Postrádá je i synchronizovaná skupina, protože rezignuje na hledání inovací.
Proč je špatné, když potřebnost trendu, je určována tím, jaké prostředky na svůj rozvoj a obnovu na trhu získá? Proč by měly být podporovány trendy, které nejsou schopny na trhu získat prostředky pro svou existenci? Co takového společenství přinášejí, když společenství není ochotno jim poskytnou část své energie dobrovolně.
Křesťanství je založeno na dobrovolnosti, proto bylo tak úspěšné a vedlo k v lidské historii nevídanému technologickému skoku.
Na vašich příspěvcích mne fascinuje spojení brutálního neoliberalismu s důrazem na křesťanské (ve vašem pojetí omezeno na evangelické) hodnoty. Přiznám se, že toto jsem moc nikde jinde neviděl.
Když se to vezme ad absurdum, tak bezpochyby máte pravdu. Regulace člověkem určitě není potřeba, jediným opravdovým regulátorem jsou přírodní zákony. Z lidského pohledu, omezeného poměrně krátkou dobou žití, to má ale jednu slabinu. Pro přírodu/boha je tisíc let jako nic. Ne tak pro člověka. Takže proto vznikly zákony (desatero), které vytvářejí alespoň elementární hranice, kde se pohybovat. Samozřejmě, že se můžeme přít o míře regulace (taky se mi zdá leckdy přehnaná), ale tvrdit, že jakákoliv regulace je zlo znamená popřít vše, čím si lidstvo prošlo.
Při diskusích s lidmi, kteří mají podobně vyhraněné názory jako vy, většinou narazím, když se dostaneme k uplatnění těchto pohledů do jejich osobního života. Jen málokdo je ochoten přistoupit na to, že nehodlá žádným způsobem regulovat vývoj vlastních dětí (rezignace na výchovu). A z druhé strany je pak téměř nemožné nalézt někoho, kdo by byl ochoten žít s někým, kdo uplatňuje tyto principy do důsledku (absolutní nevypočitatelnost - život bez hranic).
Ale to to špatně chápete, křesťanství se s liberalismem nevylučuje, vždy jde o samoregulaci, tedy o morálku, kdy každý rozvažuje co ještě udělá a co už ne, bez ohledu na to co dělají ostatní. Návody jak co hodnotit jsou v Novém Zákoně a na každém pak záleží, jak je interpretuje a podle té vlastní interpretace bude souzen. Pravé křesťanství je v tomto ohledu taky liberální. Nejde o pravidla někým všem nařízena, nějakou světskou mocí, třeba církví. A proto bylo křesťanství ve své reformační podobě tak úspěšné, neruší ba právě naopak podporuje kognitivní schopnosti společenství, protože každý pravou cestu hledá samostatně a sám za sebe.
S tím se dá souhlasit, ale samo o sobě to není argument, proč dát z ničeho nic volnou ruku neviditelné ruce trhu. Ona ta seberegulace společnosti nemusí fungovat moc spolehlivě a pokud zabřednete do divokého kapitalismu těžko se z něj dostáváte. To samé pro další nežádoucí varianty, například vládu mafie, ideologie apod.
Jinými slovy, pokud dáte volnou ruku například dítěti nebo hrubiánovi, skončíte nakonec stejně u nutnosti dotyčného vést (dítě) nebo regulovat (hrubián). Neustálé posouvání od regulace k deregulaci nic neřeší. Pokud se nechcete zacyklit ale chcete iteraci a vývoj, musíte mnohem víc zapracovat na obsahu, mít vizi, jak to dělat, mít patřičný étos. A tím se ocitáte už někde úplně jinde. Stanovujete pravidla, která ten étos zachycují, například - síťovou neutralitu.
Čili - abyste pro formu (deregulace) nezapomněl na obsah (zda je skutečně neutralita dobrá nebo ne).
To zda neutralita je dobrá či ne, žádný jednotlivec neví a ani vědět nemůže, jeho mozek to neumí spočítat, spočítat to umí jen trh. A spoustu dalších podobných věcí. Ono taky záleží na kontextu a místě stavového prostoru, kde se právě nacházíte.
Nový Zákon ale poskytuje taková pravidla pro jednotlivce (společenství řeší jen okrajově, jen ve smyslu možnosti naplňování těch pravidel jednotlivci), která vedou k tomu, že nakonec ty otázky jsou zodpovězeny i když se těmi pravidly pokouší řídit zlomek společenství. Podmínka je jen jediná, aby každý tomu zkoušel porozumět po svém. Což bylo naší kulturou experimentálně ověřeno.
Obdobně funguje algoritmus ACO u kolektivního hmyzu.
Na divokém kapitalismu není nic špatného, právě naopak. 19. století byla dosud nepřekonaná doba v lidské historii, dodnes z ní žijeme.
Netvrdím, že to má rozhodnout „mozek jedince“, to byla diktatura, ne? Na druhou stranu bez účasti jedinců na ty otázky odpověď nenajdete. Což sám tvrdíte. Co mi na argumentaci nesedí je skutečnost, že dáváte jedinci zodpovědnost za vlastní individualitu a v druhém kroku vše vyřeší kolektivní inteligence, algoritmus nebo ruka trhu. Což mi trochu zavání ideologií. Ten mezikrok mezi transcendentnem a individualitou, tedy prostor setkání, vztahu a společenské diskuze, ten mi tam chybí.
A jinak, ačkoli mravence a především včely obdivuju, nerad bych se jimi stal. Rád bych zůstal člověkem, resp. o lidství usiloval.
To není otázka společenské diskuze, ale ustálení optimálního stavu, tedy otázka peněz, stav kdy výnosy pokryjí náklady. To nejde zvolit, to je dáno nezávisle na lidské vůli.
Reformované křesťanství pak vytváří vhodné klima, aby to celé mohlo efektivně fungovat, právě tím, že pro lidi je přirozené nespoléhat na autority a hledat vlastní cestu.
Díky tomu se společenství dostává na vyšší úroveň a jako celek projevuje kognitivní schopnosti, čehož jiné kultury nedosáhnou. A je to možné proto, že se paralelně činí mnoho různých pokusů k nalezení pravé cesty, úspěšné pokusy pak ostatní kopírují.
A úplně stejný kolektivní mechanismus využívají mravenci. Takže v jistém smyslu jsme jako mravenci. taky vytváříme sociální organismus se schopnostmi, které přesahují schopnosti jednotlivců.
Zavedete-li do tohoto sociálního organismu regulaci, konání jednotlivců se nadměrně synchronizuje, činí se méně nezávislých pokusů a optimalizační algoritmus se rozpadá, schopnosti společenství mizí. Což dnes můžete zřetelně vidět na probíhajícím rozpadu EU.
@Ivan Nový
"To není otázka společenské diskuze, ale ustálení optimálního stavu, tedy otázka peněz, stav kdy výnosy pokryjí náklady."
To záleží na tom, co optimalizuješ a jaké jsou počáteční podmínky. Pokud jsi narušený člověk pro kterého jsou jediným měřítkem peníze, tak ano. Pak ale neoptimalizuješ nic jiného než náklady/výnosy, což je pro normálně psychycky vyvynuté jedince jenom část života, prostředí nebo okolí, chceš-li. Pak ani není dovu, že ten tvůj pricip trhu můžeš aplikovat na včechno - protože na omezený pohlde použiješ stejně omezený nástroj
@NULL
Za společenství optimalizuje trh, nezáleží to na vůli lidí, ta optimalizace je výsledkem jejich individuálních vůlí. Není to o penězích. Peníze jsou jen ekvivalentem, kterými se ty jednotlivé vůle měří. Trh funguje i bez peněz, optimalizace probíhá i tak. Je na vaší vůli nezávislá. Společenství si nemůže zvolit, cíl optimalizace, jednoduše proto, že ho nezná a ani nemůže poznat, na to nedisponuje dostatečným množstvím informací.
To co si myslíte vy, že je optimální, optimální zcela jistě není.
@ebik
Tak jak to píšeš tak ano, ovšem v optimalizaci mají ty termíny které jsi použil jiné významy. Ono totiž optimum může klidně být i nějaké minimum (tak jak to vykládáš) ale to záleží kde a jakou hodnotu hledáš. Např pokud popíšeš spotřebu elektřiny funkcí která bude na nějakém intervalu nabývat v průběhu roku různých hodnot, tak ani optimální hodnota spotřeby asi nebude maximum a nejspíš ani minimum, aby jsi si mohl svítit i na záchodě . . .
"vždy jde o samoregulaci, tedy o morálku, kdy každý rozvažuje co ještě udělá a co už ne, bez ohledu na to co dělají ostatní"
Jenze clovek zijici v lidske spolecnosti dost casto bere do uvahy "co udelaji ostatni". Ja treba v patek odpoledne, kdy jsou u nas v krame fronty u pokladen, nechodim nakupovat. Clovek je z principu tvor spolecensky a smysl zivota mu nezridka dava interakce s ostatnimi. To co dela vetsina lidi se stava jakousi nepsanou "spolecenskou normou" ktera je pro podstatnou cast lidi zasadni pri rozhodovani: Co jeste udelat a co uz ne.....
Ovšem, ale to není křesťanský pohled na svět, a právě proto, že se reformovaní křesťané na svět tak nedívají, byla civilizace založená na křesťanství tak úspěšná, úspěšnější než ostatní.
Protože to co píšete možná platí ve svobodné společnosti, ale přestává platit v totalitě, protože realita totality bývá zločinná i tehdy, když se jí všichni podřídí a považují ji za normální. Viz třeba morálně zlomený německý národ, který tím, že se odvrátil od křesťanství a přijal socialismus, se z toho nevzpamatoval dodnes. Pomyslná morální páteř toho národa byla nacionálním socialismem zlomená a srostla křivě. A důsledkem toho je dnešní autodestrukce Německa. To je trest, za odchýlení se od křesťanského základu, na kterém bylo kdysi i Německo založeno.
Krestanstvo na dobrovolnosti? No neviem. Vecsinu krestanov ktorych poznam (vratane mna) pokrstili po narodeni ked sme sa k tomu este nemohli vyjadrit. Sme tzv. "papierovy krestania" - to nie je viera. V lepsom pripade sa z nich potom stanu "veriaci zo zvyku" - ale to stale nie je viera. V tunajsich luhoch a hajoch je takychto "dobrovolnikov" vecsina. Pacil sa mi nedavny vyrok terajsieho papeza - radsej ateista ako falosny krestan. Chytry chlap. Sorry ze prilis OT ale nedalo mi.
Ani ja som nehovoril len o katolikoch. Podobne praktiky som zaznamenal aj inych odnoziach krestanstva. A to sa stale bavime len o "ziskavani novych oveciek". Mohli by sme pokracovat o presadzovani roznych zakonov roznymi "krestanskymi politickymi subjektami. To by uz bolo ale prilis OT aj na mna :-) Prajem prijemny vykend.
Jak by volný trh zabránil oligopolu?
Je prostor pro vytváření zisku?
Pak vstoupí další poskytovatel na trh.
Není? Pak je to přirozený mono/oligopol.
Za současné situace - STÁTEM REGULOVANÉM trhu je nemožné vstoupit na trh - stát neumožňuje konkurenci. Jinak bych postavil doma za domem vlastní BTS/eNodeB), připojil ji k nějakému inter-operátorovi a nabízel tyto služby zájemcům. Pokud budu mít zajímavější služby než konkurence, uspěju, jinak ..
V historii máme nejméně jednu společnost která byla de facto kapitalistickým monopolem a jejichž rozdělení vedlo k zvýšení cen pro zákazníky, tj v rozporu s jejich zájmem. Standart Oil.
@Neználek
Úplně jednodše:
1. ( (volný trh || volná ruka trhu) !== "mohu si dělat co chci" ) <=> Svoboda každého jedince začíná a končí tam kde . . . . a to pořád má zajištovat stát => vrcholné sdružení . . .
2. Jak teda přesně ten volný trh vyřeší problém potřeby vhodných rozsahů frekvencí?
Subjekty se budou muset domluvit a prostředníkem může být stát. Nikoliv několik úředníků musí vyplivnout normu . . .
Vyřeší to úplně jednoduše vhodný komunikační protokol, rozdělení frekvencí státem pochází z doby, kdy možnosti technologií nebyly takové jako dnes a nebylo možno frekvenční pásmo lokálně a cíleně sdílet. Vysílalo se naslepo do všech přijímačů na stejné frekvenci. A tohoto technologického rudimentu využili lobisti telekomunikačních firem, aby pomocí státu stvořili komunikační oligopol. Každý je přirozenými cestami nucen k domluvě, protože to buď funguje všem a nebo nikomu. Nemůžete si pásmo přisvojit, protože je velice jednoduché ho zarušit.
Ten problem je v trochu jine rovine. Stat muze samozrejme zregulovat i soukrome subjekty a cim vetsi ten soukromy subjekt bude, tim ochotneji se necha zregulovat. Dnes tu mame neutralni nekomercni uzel (ktery nema se statem vubec nic spolecneho, zalozily si jej prevazne komercni subjekty k prosazovani konkretniho zajmu) a naopak uzel (ci spise radobyuzel) komercni, ktery ovsem ma s neutralitou spolecneho jen velmi malo. Cili tak jednoduche, jak je presentovano, to neni.