Vlákno názorů k článku Má Sycamore od Google kvantovou převahu? A co to vlastně znamená? od Petr M - To jako sorry, ale na VŠ jsem si...

To jako sorry, ale na VŠ jsem si hrál s Fourierkou. Na procesoru (8085) to běželo nějakou rychlostí. Kopnul jsem to na jiný, RISC s Harvardskou architekturou a dvojnásobnou šířkou sběrnice. No a bum ho, ukázlo se, že RISC je nadřazen CISCu. No a pak jsem to hodil fo FPGA, prostě pár MAC bloků za sebou a řadič RAMky, nic extra. Ale valilo to přes pipeline bez načítání programu a s trojnásobným taktem. No a ono to bylo zase o 500% nadřazenější tomu RISCu!

Ale mělo to jednu malou slabinu. Pokud o mělo jet univerzálně, stejně se na tom nadřazeným FPGA vyrobil klasický procesor (NiOS u Altery, ARM7 u ProASIC řady od Actelu, MIcro8 nebo Micro32 u Lattice,... ), nebo se dělají FPGA s klasickým CPU (Xilinx Zynq například). Připojila se RAMka, nějka se do toho krmil ještě klasický program a jelo to srovnatelně s klasickým CPU/MCU, jenom větší deska, složitější návrh, vít to žralo (a topilo) a celý to bylo o větších nákladech na vývoj, výrobu i provoz. Tolik k té nadřazenosti.

A nějak si nedokážu představit, proč bych měl mít na přehrávání videa, který dá normálně CPU/GPU, z telky vedený optický kabely do sklepa, kde se bude nějaké potvora s topit v tekutým héliu a pálit 10kW, aby simulovala dnešní Cortex A53 na 800MHz.

paralelizace = konstantní zrychlení. Úplně mimo téma.

To nikomu neberu. Jenom říkám, že ta "technologická nadřazenost" je relativní. Plno věcí se dá vyřešit líp i bez klasickýho CPU, třeba zpracování signálu - proženu to analogově operákem, nebo pipeline v zadrátované logice a je to pro danou úlohu kolikrát lepší řešení, než to louskat v software. Minulý měsíc jsem navrhoval nějaký nový HW, neměl ani procesor v žádné formě a celý zařízení jede na analogu. Schéma hotovo za den (stejně dlouho, jako počítání, sebere rozložení vývodů na jednočipu a jeho výběr), deska za den (funkční bloky se drátují líp, než kličkovat kolem jednoho velkýho brouka), dva dny dokumentace, 0 dní software. Zpracování signálu to zvládne za 0.27us.

Procesor - HW za stejnou dobu + 3 dny programování a z toho, co jsem našel ve skladu, by vypadl výsledek za cca 0.1ms. 60ks je u zákazníka a plná spokojenost, analog vyhrál na celé čáře. Ale řídit tímhle způsobem třeba grafický displej, nebo ládovat komunikační linku přes pár desítek hradel řady 74xxx bych už fakt nechtěl.

Problémů s kvantovkou je celá řada, hlavně to není univerzální, má to obrovskou chybovost, přehřeje se to i při teplotě pod 10K, potřebný předělání všech algoritmů,... I kdyby tohle všechno nějak zlomili, tak budu raděj, když při žádosti o důchod vrátí klasická SQL za 10s "tento člověk platil sociální X let a zaplatil Y Kč", než když kvantová obluda vybleje za 0.001s "S pravděpodobností 52% tenhle člověk opravdu existuje, platil sociální X+/-350 let a s 20% pravděpodobností zaplatil Y+/-20%" . Taková odpoveď je totiž pěkně na houby, když je v zákoně jasně daná hranice a díky kvantové obludě ji současně splňuješ i nesplňuješ a pro systém jsi i nejsi současně. A ve volbách vyhraješ i nevyhraješ současně, povinný ručení máš zaplacený s pravděpodobností 30%, i když jsi před třemi týdny posílal složenku,... No a s 30%ní pravděpodobností pračka bude napřed ždímat a potom se hned spustí předpírka. A v lednici pivo současně bude i nebude, to se dozvíš až po jejím otevření přesně jako před 20 lety. Dík za ty kvantový dary.

A po pravdě, když vidím pokroky v supravodičích za poslední roky (věčně omílaný "Do pěti let najdeme slitinu, která je supravodivá při pokojové teplotě"), jadernou fúzi, která už 80 let bude použitelná za 50 let, thoriový cyklus,... Že se to náhodou povedlo u "klasických" počítačů ještě neimplikuje, že se to povede všude.

Prima, tak jsi našel pár příkladů, kdy se kvantové počítání nehodí.

> A nějak si nedokážu představit, proč bych měl mít na přehrávání videa, který dá normálně CPU/GPU, z telky vedený optický kabely do sklepa, kde se bude nějaké potvora s topit v tekutým héliu a pálit 10kW, aby simulovala dnešní Cortex A53 na 800MHz.

Myslím, že to přirovnání dost kulhal. Dnes jsou normálně k dispozici notebooky, které mají dvě grafárny ( nebo jednu ze dvou části), která je schopna podle potřeby se přepínat. Na video a kancelářskou práci jede odlehčená nízkoenergetická, v případě náročné hry se to přepne do nabušené a nenažrané.

To, že budeme mít k dispozici specializovaný výkon kvantových počítačů asi nebude znamenat zánik těch klasických. Stejně jako v dnešní době 64bitovejch mnoho jadrovejch potvor se stále vyrábí a prodávají osmi- a dokonce čtyř- bity.