Názor k článku MAC OS X je taky unix (3): Dědictví NeXTStepu od Jakub Hegenbart - No, to máte těžké. Pokud tu krásu nedokážete...

No, to máte těžké. Pokud tu krásu nedokážete najít, asi na ni nemáte buňky. To už tak bývá, že každému svědčí něco jiného a že není programovací jazyk ten, aby se zavděčil lidem všem.

Krása Smalltalkovských metod Boolean>>ifTrue: a Boolean>>ifFalse: je v tom, jak eliminují potřeu řídicích struktur a převádějí ji na jednotný mechanismus volání metod. Pokud si člověk uvědomí, jak vlastně ifTrue: a ifFalse: pracují, dojde mu, že si může dělat vlastní řídicí struktury, které jsou neodlišitelné od těch standadních. (Máte chuť kupříkladu na ternární logiku? Tak si ji dopřejte! ;-))

Souvisí s tím i zjednodušení jazyka. Jak se píše třeba tady: "A language is at its best when it is simple enough for people to have a deep enough understanding of it to use it to its fullest potential. This means there should be few different concepts to master, even while improving on the functionality of earlier languages. One of the trickiest parts of language design is knowing what features you don't need." Zjišťuji čím dál tím víc, že s těmito názory nejsem ani zdaleka sám (další krásná zmínka ohledně "features stockpiling" je v R5RS).

Takhle by šlo pokračovat dál, třeba metatřídy jsou moc šikovná věc...ale pokud říkáte, že to nedoceníte, asi to opravdu nedoceníte... :-)