????
http://www.root.cz/galerie/mageia-3-uzivatelske-prostredi-gnome/#1
Co to je?
To je "normální" gnome?
Omlouvám se, pokud jsem správně nepoznal nějaké super-hype-cool gnome 3 nebo něco ještě onačejšího?
Jsem na bubuntu 10.04, kde je gnome 2.30....
Je to vlastně Gnome Shell postavený na Gnome 3. Na tom screenshotu se musí najet do levého horního rohu, tím se zobrazí ten levý panel. Na něm - úplně dole - je ikona s devíti čtverečky. Na tu se klikne a pak to zobrazí všechny instalované aplikace. Je to úžasné prostředí. Po třech dnech jsem měl chuť vyhodit počítač z okna.
Aha, takže to není klasický "widlácký" bordel na ploše, to se tam objeví jen díky tomu Tebou popsanému postupu, to jsem si oddechl.
Jen pár poznámek:
1. Vzhled těch oken mi připomíná kde, ale to je asi díky tomu, že jsem kde viděl naposledy docela dávno a gnome 3 (ještě?) nepoužívám.
2. Chápu to správně, že už se nainstalované aplikace negrupují do určitých skupin, podle podobných vlastností/zaměření, jak jsem zvyklý? Jako třeba Accessories, Graphics, Internet, ... ?
3. Pořád si myslím, že je ten vzhled takový humpolácký.
@ 2. Chápu to správně, že už se nainstalované aplikace negrupují do určitých skupin, podle podobných vlastností/zaměření, jak jsem zvyklý? Jako třeba Accessories, Graphics, Internet, ... ?
Napravo jsou ty katagorie (Všechno, Internet, Kancelář ...), těma se to dá vyfiltrovat.
Ten vzhled je asi trochu kvůli dotykovým displayům. Od verze 3.8 to prý má nějaký mód "Classic", mělo by to být jako za starých dobrých časů, ale to jsem ještě nezkoušel.
Jenže UI Windows 8 je oproti Gnome 3 dosti nešťastné. V Gnome 3 se dá oproti Gnome 2 zvýšit produktivita. Ve Windows 8 oproti Windows 7 nikoliv, protože se do všeho cpe Metro. Ano, Windows 8 se dají přiohnout k obrazu svému a je to o něco lepší, ale na Windows 7 to nedosahuje. Ale když si přiohnete Gnome 3, pak je to naprosto dokonalé a na Gnome 2 snadno zapomenete. Když se na to však podívám z jiného úhlu, přijde mi zbytečné plýtvat výkonem jen na desktop. U Linuxu se to snadno vyřeší přechodem k jinému UI, u Windowsů má člověk smolíka.
U rpm distribucí nelze dohledat spousty dodatečných témat pro milovníky omalovánek tak jako u většiny jiných včetně Archu? Ne, že bych to vyžadoval... Jinak jako poutač k Mageie solidní článeček. Bývávalo nicméně zvykem, že se popisoval instalátor, defaultní aplikace a utility, způsob konfigurace (nebo alespoň změny u popsaného během vývoje). Osobně mám radost, že Mandrake, se kterým jsem před patnácti lety začínal, má důstojnějšího pokračovatele než byla Mandriva... A že česká Mandriva byla tím, čím byla hlavně díky neskutečnému úsilí bibriho...
Jako chapu, ze autor clanku je fanousek, ale pro lajka opravdu nema zadny smysl instalovat Mageiu, nakonec jak uz to i autor zminil, u Ubuntu pokud narazite na problem, tak si muzete byt na 99,9% jisti, ze uz na tensamy problem narazil nekdo pred vami a i ho vyresil, takze staci umet pouzivat Google a mate naprosto dokonal system, tim se moc dister pochlubit nemuze. Mageia je proste distro pro fanousky byvale Mandrivy a tak to asi i zustane, vcelku proc ne, linuxovych dister je hromada.
U Ubuntu vidím jako hlavní problém, že to není plnohodnotný linux, protože to nemá jasně a jednoznačně oddělená rootovská a uživatelská práva (k právum roota se dá dostat, u uživatele normálních dister blivno vyvolávajícím způsobem, přes heslo usera). Jsou s tím problémy i v případě, kdy člověk potřebuje plnohodnotnou rootovskou konsoli a musí si pomáhat pochybnou skrčkou sudo su.
Mageiu vidím přinejmenším jako věc k vyzkoušení, už proto, že deb distribuce, k nimž jsem přešel poté, co Mandriva začala chcípat, začínají "windowsovatět".
Uz ti tu odpovedeli, da se to predelat. Ale me na domacim stroji sudo s heslem uzivatele hodne bavi, je to rychle, je to jednoduche a po Ubuntu s tim prisel i Microsoft, takze je videt, ze to je vhodne i pro bezneho domaciho uzivatele, na ktereho se MS specializuje a proto to od Ubuntu zkopiroval. Samozrejme na server, kde resim bezpecnost bych to nechtel, ale bavime se o beznem desktopu.
Po operačním systému nic extra nechci. Nepadavost, odlaďěnost ve výchozí instalaci, správu programů a procesů, odstínění od periférii, unixovou konzoli, bezproblémové přepínání klávesnice, GUI založené na evoluci Windows 95. Pak ještě nebonzování, nešmírování, nevytěžování zbytečnýmí procesy na pozadí. (Žádná synchronizace s facebookem, lokální vyhledávání v amazonu, antivirus, automatické zálohování...) Fakt nic víc. Ubuntu tohle splňuje posledních 5 let čím dál tím méně. Takže i nenáročný uživatel musí hledat alternativy.
Nic ve zlém ale doporučoval bych si to přečíst znova.
To že v ČR není extra rozšířená neznamená že to ak není ve světě. Pokud někdo navíc vládne googlu + angličtině není problém se omezit na český web.
Např. Slax ač Český projekt tak web je ýhradně v angličtině a většina přispěvovatelů není z ČR.
Takže bych rozšířenost neporovnával s ČR > my jsme MOC malej píseček na velké závěry.
Osobně se na ni chystám , stále mám na NB svoji Mandrivu 2010
Další vysvětlení ke směru, kterým se Mageia vydala, se nalezne zde:
http://www.mageia.org/cs/about/values/
V hodnotách distribuce Mageia je mj.:
"Budeme náš svobodný software a náš operační systém plynule dále rozvíjet a zůstaneme prvotřídní volbou při výběru technologie pro práci s počítačem.
(...)
Budeme usilovat o co nejjednodušší používání systému, současně ale nabídneme i celistvý soubor novinek určených jak pro nováčky tak pro pokročilé uživatele."
Zbytek si přečtěte taky.
Moc pekny clanek. Z uvodu clanku je videt, ze autor Mageiu zna a tak ji umi urcite zhodnotit a jak casto vidam jen na screenshoty z rychle instalace. Osobne jsem Mageiu3 jeste nemel cas vyzkouset, ale s 2 jsem byl uz velmi spokojen, takze 3 bude urcite dobra. Jen co se tyce serveru, tak jsem zvedav, protoze oproti Mandrive mela Mageia2 chutsi repozitare.
Stav Gnome by me take zajimal, sice pouzivam KDE, ale co pamatuju, tak prave Mandriva mela jako jedna zmala dobre odladene obe prostredi a tak mel uzivatel na vyber.
Nutne to nemusi byt pravda, muze byt treba 100 dister, kazde pro 50 uzivatelu (celkem alternativnich lidi 5 000) a pak muze byt jedno distro pro 100 000 000 uzivatelu, razem se ty ostatni distra jevi jako nepodstatna a ty jako beznej uzivatel je vubec nemusis resit, tech par lidi by stejne nikdy nic "davovyho" nepouzivalo, takze se vlastne o zadne tristeni sil nejedna. ;-) Samozrejme tim jednim zasadnim distrem myslim Ubuntu (respektive Ubuntu family - pocitam sem i vsechny klony, ktere se sice jmenuji jinak, ale v zasade to jsou stale takove skoro ubuntu - treba muj oblibeny Mint, ze ktereho prave pisu. :-))
Takže tím zásadním distrem je vlastně Debian (už i u Mintu to pochopili), to jen pro upřesnění. No a co se týče té většinovosti, tak to má velkou nevýhodu v tom, že taková distribuce je mnohem častějším středem útoku a všelijakých jiných bejkáren, což u 50ti uživatelů se tím nebude nikdo zabívat. Takže mluvit jako o tříštění je dosti neadekvátní.
Jiste, pokud to beres tak, jakoze kdo to vsechno spachal, tak zasadnim distrem je jiste Debian, ale popularitu mu vypracovalo prave Ubuntu. (Jinymi slovy Debian na server, Ubuntu na desktop, Mint na desktop, ...)
To mas asi tak jako kdyz se tvrdi, ze Windows napadaji viry tak casto proto, ze je nejpopularnejsi. Z casti to pravda byt mohla, ale ve skutecnosti to bylo hlavne proto, ze byl ignorantsky nezabezpeceny. V linuxu mas vzdy oddelena zapisova prava pro admina a uzivatele a tak se system nijak lehce napadnout neda, ve windows tohle zacalo byt reseno az u Windows 7, teda pomerne nedavno. Co chci rici. Vzdycky bude oblibene distro tercem castejsich utoku, ale je na tom distru jak k tomu pristoupi a jak efektivne se bude branit. V pripade open-source mas velke distro, velky pocet utoku, velky pocet uzivatelu a take velky pocet tech, kteri si vsimnou nejake diry a opravi ji nebo ji nahlasi. Takze zatimco bezpecnostni problem na Ubuntu muze byt vyresen za tyden, na 50ti uzivatelskem distru muze byt dira mesice, aniz by si toho nekdo krome hackera vsimnul.
Nesmysl, Debian byl k použití na desktopu v době, kdy se o nějakém Ubuntu vůbec nevědělo. Vzpomeňme dnes na již legendární Corel Linux, který jako první přišel s grafickým instalátorem. Ubuntu jen těží z velké finanční základny, od které se odvíjí naprosto vše. Být ty peníze nasypané do jakékoliv jiné distribuce, tak je Linux mnohem dále, než je dnes. Už jen z důvodu, že se nemusí začínat od samého začátku, ale investuje se do něčeho, co už má nějaké základy. Ano, ubuntu nelze upřít rozšířenost mezi lidi. Ale berme v úvahu, že u lidí se vždycky chytnou té horší technologie, když se jim patřičně vnutí. (př. VHS --> BETA, TABLET --> NOTEBOK) Ubuntu se sice dá používat, ale není to takový zázrak, za který ho jeho komunita považuje. Jsou lepší a i přívětivější distribuce, které jsou ergonomicky lépe zpracované. Kdo chce, najde si je, ostatní ať jdou se stádem jako ovce.
No a co se týče té bezpečnosti, ano systém může být bezpečný, ale k čemu to je, když ty útoky zahltí linku? Proto je dobré i Ubuntu maskovat za jiný název distribuce.
Zacinal jsem kdysi na Redhatu, pak Mandrake, Mandriva, pak Fedora, pak jsem zkousel PClinuxOS, OpenSUSE, vratil jsem se zpatky na Fedoru a po te jsem skoncil na Ubuntu (Debian jsem znal z prace a na desktop domu me nelakal). Dneska mam doma na PC Ubuntu a Mint, pouzivam vic Mint, ale znamym instaluju Ubuntu, je to jednodussi, na Mintu bylo treba vic veci upravit tak, aby to fungovalo, pro me ale zadny problem, tim ze je to s Ubuntu sesterska distribuce. Musim rict, ze Mageiu zkouset nebudu, Ubuntu me absolutne vyhovuje, vyhovuje mi spousta debianich DEB balicku, ktere funguji stejne dobre na Debianu, Ubuntu i Mintu. Myslel jsem, ze Mageia pouziva RPM kompatibilni s Fedorou, ale pry to byl omyl a pouzivaji vlastni balickovaci system. Takze se proti pripravenym balickum z Ubuntu absolutne nemuzou chytat a kompilovat programy me dvakrat nebavi.
Množství balíčků je zvláštní argument. Ano, pár jedinců využije některé nestandartní, ale většina potřebuje jen pár věcí a je pro ně důležitější funkčnost, než množství něčeho, co jindy nevyužijí. Původní Mandrake byl založen na Fedoře, ale postupem času přešli na své RPM. Používej si co chceš, nikdo tě k ničemu nenutí, stejně jako tě nenutí číst články o něčem, čím opovrhuješ. Ale také bych uvítal, kdybys nám nevnucoval něco, co nás nezajímá. U mne je to ubuntu. Zkusil jsem, viděl jsem a díky, ale nechci.
Ano, pravda, na RedHatu, když ještě vydával Free edici, pak ji ukončil a většina těchto uživatelů se přesunula k Mandraku, alespoň než vnikla Fedora a byla nějak použitelná. Dával jsem si bacha, abych nezmršil Mandrake --> Mandriva --> Mageia a tak jsem zvoral RedHat --> Fedora. Díky za opravu.
No neviem. Mne osobne sa to ešte na nejakej inej distribúcii nestalo to čo teraz na Mageia 3, keď som ju skúšal. Dosť aplikácií bolo nestabilných a navyše akékoľvek nastavenie, ktoré som urobil v KDE sa neuchovalo a po reštarte to bolo zase tak ako pred tým. Napr. si nevedel prinútiť systém aby si uchoval nastavenie otvárať priečinky na jedno kliknutie, vždy po reštarte to bolo prepnuté naspäť na dva. Neviem či už niekto skúšal túto verziu, ale mne pripadá skôr ako nepodarená beta....
MGA 3 mám nainštalovanú od 2. Alphy. Ale to, čo popisuješ sa nejavilo ani v nej ani v ďalších vývojových verziách až do filnálneho vydania.
Nebude problém kdesi medzi klávesnicou a stoličkou??? Nechce sa mi veriť, že by to, čo ja mám nainštalované, bolo tak radikálne iné od toho, čo opisuješ.
No když si člověk zvykne na koncept OpenSUSE, tak je celkem fajn. Mageia bude o něco málo rychlejší, nebude mít tolik aplikací. URPMI mi přijde o dost přehlednější, než zypper, to je na můj vkus moc velký kanón. Drakconf má rychlejší odezvu, než Yast2. Yast2 zase asi nabízí více nastavení. Správce balíčků je tak nějak +/- podobný. U openSUSE vidím jako velkou výhodu http://software.opensuse.org OpenSUSE má odladěnější témata vzhledu. Obě distribuce jsou dobře použitelné. Obě distribuce používám na serverech i desktopech. OpenSUSE razí více novinky, a tak někdy leží konfigurák někde, kde bych ho nečekal. Mageia je spíše konzervativnější a nerazí novinky za každou cenu. To by ch bral jako plus, protože některé novinky v OpenSUSE mohou být problémem, minimálně, než si je uživatel nastuduje. Třeba Grub2 ... brrrr, občas si říkám, kolik Jointů u toho asi padlo? Drakconf i Yast skvěle pracují i v konzoli. Mageia mi přijde, že má logičtější instalaci grafické karty. A víc z paměti asi už nedám.
MGA3 s prostředím KDE používám od čtvrté bety (zhruba 6. týdnů) a zde je pár postřehů (Předtím Xubuntu 12.04)
1) Velmi dobře vyladěné distro navíc přehledné a graficky líbivé
2) Oproti Xubuntu extrémě kladně hodnotím přístup k nesvobodným ovladačům nVidia - pro mou N560GTX-Ti. Ihned po instalaci aktivní nesvobodný ovladač, akcelerace 100% funkční, v Xubuntu nutno přidat repozitář, a aktivovat v "dodatečných ovladačích"
3) Přehledný správce balíčků, množství programů v repozitářích
4) Centralizovaný nástroj pro správu PC - líbí se mi více než konkurenční YAST z Open SUSE
5) VELMI STABILNÍ - za celou dobu "nespadla" jediná aplikace
===============================================================================
Věci, které se mi v MGA3 nepodařilo zprovoznit
1) Nerozchodil jsem Bumblebee (od 9.5.2013 zmizelo z repozitářů) instalaci ze zdrojáků jsem nerozdýchal - z tohoto důvodu nemohu nasadit na notebook
2) Nepovedla se síťová instalace - v obou případech na vině síťovka 100 Mb nVidia a v druhém případě 1000 Mb Atheros AR8151 v2.0
3) Některé aplikace ne zcela funkční (většina testována v období beta)
. Calibre - nešlo konvertovat mobi formát - nová verze OK
. KDE Widget počasí - nezobrazuje počasí, město najde, ale toť vše
. Odinstalace balíčků - výjimečně se při odinstalaci označí za "sirotky" i komponenty, které by neměly b
==================================================================================
Toto je docela nešťastné řešení , které mate uživatele. Ten dialog o odstranění sirotků je pouze informativní a stiskem "OK" vlastně tuto informaci pouze berete na vědomí. Žádní sirotci se při tom neodinstalují. Mageia vám neodinstaluje nic co by jste sám nechtěl.
==================================================================================
Tak to je možná teorie. Ale zkuste třeba odinstalovat avahi daemon. Jako sirotků se vám označí "mraky" software, u mě to celkové znamenalo 1,2 GB sirotků.(Použito prostředí KDE 64 bit) Mohl jsem pouze souhlasit - tlačítko OK, nebo "křížkem" zavřít dialog, v obou případech následovalo chroupání a zuřivé odinstalovánvání. Po restartu jsem zjistil, že to mimo jiného odinstalovalo dm (asi tedy KDM, ale nevím přesně jaký tam byl, protože jsem zkoušel i Gnome, Xfce, LxDE), takže mi dalo hodně práce, abych se vůbec dostal do desktopu.
Žádná teorie, ale praxe. Pokud dám odinstalovat "avahi", tak mi odinstalátor nenabídne k odinstalaci žádné sirotky, ale závislosti, které "avahi" potřebuje ke svému chodu a to je velice podstatný rozdíl.
Jinak "Avahi" je docela dost prolezlé systémem, takže odinnstalovat je ho problém, jenomže nevidím důvod proč. Avahi deamon lze jednoduše vypnout.
nepřesně jsem to formuloval, správně je:
Pokud dám odinstalovat "avahi", tak mi odinstalátor nenabídne k odinstalaci žádné sirotky, ale závislé programy, které "avahi" potřebují ke svému chodu a to je velice podstatný rozdíl.
Závislosti, které "Avahi" potřebuje ke svému chodu v systému zůstávají právě jako ti sirotci.
Kliknutím na OK se nemůže spustit odinstalace sirotků, tu lze spustit jen pomocí urpme --auto-orphans. Provlém je u task balíčků, ten když odeberete, tak to na systém nemá žádný vliv, ale označí to spousty sirotků, hned po takové akci dělám urpme --auto-orphans on my vypíše celý ten seznam sirotků, ten si zkopíruji, zruším odinstalaci, pak jen dám urpmi a seznam těch balíčků, on je označí jako ručně instalované a už se jpřestane označovat jako sirotky! Jinak sirotci jsou dobrou funkcí, které k dokonalosti sice chybí kus, ale když se k tomu přistupuje s rozvahou, tak to nemá chybu.
Se slzičkou v oku spíš nostalgicky vzpomínám na Mandrake. Mandriva už je pro mě spíš symbol nejistoty, podivných fúzí a utíkání před bankrotem. Mandrivu jsem vlastně ani nikdy nepoužíval. Když to tam začalo být divoké, tak jsem přešel ke Gentoo, které používám dodnes. Občas mám na nějaké mašině i *buntu, ale Gentoo považuji za svou hlavní distribuci.
To bych ani neřekl. Mandriva byla přímým nástupcem Mandrake. Mandrake skončil a začala Mandriva. Mandrake koupil nějakou distribuci Captiva, která snad měla mít zajímavý tržní podíl v Jižní Americe a spojil názvy MANDRake + captIVA = MANDRIVA.
Z technologického hlediska se jednalo pořád víceméně hlavně o Mandrake. Captiva neměla moc co nabídnout, šlo v podstatě jen o to rozšířit "tržní podíl". Že se to moc nepovedlo asi není třeba komentovat.
Naopak Mageia je prostě klasický fork, který jde dál svou cestou.
Ty právní duvůdy byly, že pohltili Conectivu a soud jim nedovoli používat dál název Mandrake. Mageia je sice fork, ale nástupce Mandrivy zároveň, vždyť ten fork vlastně vznikl díky tomu, že v Mandrivě se nic krom propouštění nedělo, nová verze se pořád odkládala i když nakonec upoceně vyšla. Tak vznikl projekt Mageia a s první verzí bylo možné úplně bezbolestně přejít z Mandrivy na Mageiu. No úplně bezbolestné to nebylo pro uživatele s KDE, ale o problémech v prvních verzích čtyřkové řady KDE toho bylo napsáno dost. Navíc je to všechno stejně úplně jedno, důležité je, že onen koncept nezanikl, někdo v něm pokračuje a chce ho ještě více zdokonalit. Pravdou je, že ty změny názvů, ať už kvůli sloučení s jinou distribucí, nebo díky forknutí tomu moc neprospívají, ale kdo to sleduje, tak s tím nemá problém. Rosu také sleduji, ale ta jede svou vlastní cestu. Asi něco jako Mint na Ubuntu, resp. Debianu.
Ano, to zcela určitě ano. Já lovil z paměti, což není vůbec na škodu občas zkusit, co si člověk pamatuje, co zapomněl a co bylo jinak a co poplete. Někdo prostě se snaží svou hlavu používat, jiný použije vyhledávač. Čím jsem starší, tak dávám přednost první variantě i když ne ve všech případech.