Na úvod jen drobné shrnutí. Řada začátečníků využívá služeb tzv. freemailů, tj. svou e-mailovou schránku si zřídí na speciálním serveru typu seznam.cz, centrum.cz atd. V rámci této služby dostává zákazník i přístup ke své schránce kdykoliv a odkudkoliv pomocí internetového prohlížeče. Zjednodušeně můžeme říci, že od provozovatele dostanete nějakou adresu stránky, kterou zadáte v prohlížeči, zde zadáte své přidělené uživatelské jméno a heslo a už před sebou vidíte obsah vaší stránky. Nic se nikam nestahuje. V dřívějších dobách, kdy bylo internetové připojení účtováno podle doby připojení, jste však byli nuceni platit za to, jak dlouho jste ve vaší schránce s e-maily pracovali. Navíc to vyžadovalo připojení určité kvality a rychlosti, jinak byla práce s e-maily nepohodlná. Na scéně se objevily programy pro práci s e-mailem přímo ve vašem počítači (existovaly samozřejmě mnohem dříve). Tak jako ve většině oblastí práce s Linuxem, i tato kategorie obsahuje několik programů, které si navzájem konkurují. V dnešní době už však skoro nebývá rozdíl mezi programem nainstalovaným na počítači nebo online klientem provozovaným z prostředí prohlížeče (díky způsobu a rychlostem připojení k internetu). Online varianty nabízejí v základu v podstatě totéž.
Z pohledu začátečníka můžeme začít tím, že si představíme výchozí programy na práci s e-maily umístěnými v jednotlivých desktopových prostředích. Pokud zůstaneme u prostředí KDE, bude nám nabídnut Kmail, v Gnome je to Evolution. V rámci mnoha distribucí bude k dispozici i bratr Mozilla Firefoxu, a to Mozilla Thunderbird. Sluší se zmínit i další programy jako je např. poštovní klient prohlížečů Opera či SeaMonkey.
Dovolím si ještě jednu malou odbočku. Ve světě e-mailů je důležité, pomocí jakého protokolu komunikuje váš program s poštovním serverem, na kterém jsou e-maily umístěny. Obvykle tento poštovní server nabízí možnost přímého přístupu pomocí online klienta (není to jen záležitost freemailů) a zároveň přístup pomocí komunikačního protokolu POP3 nebo IMAP. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že POP3 je forma komunikace, při které jsou do vašeho programu stahovány jednotlivé zprávy. Můžete si vybrat, zda je na serveru ponecháte nebo rovnou vymažete. Oproti tomu modernější IMAP protokol pracuje s e-maily trochu jinak – nic primárně nestahuje, pracuje s nimi přímo na serveru. Při práci s e-maily pomocí poštovního klienta nainstalovaného do linuxové distribuce je nutno vědět, jaký protokol váš poštovní server ve vašem poštovním programu podporuje, a ten pak s příslušnými parametry nastavit přímo. Při odesílání mailů je používán masivně asi jen protokol SMTP. Součástí informací o vámi používaném poštovním serveru by pak měly být základní informace nutné pro používání offline klientů. Je to uživatelské jméno, přístupové heslo, adresa příchozího POP3/IMAP serveru a také adresa SMTP serveru. V souvislosti se SMTP serverem je důležitý i parametr, zda při posílání používá tzv. autentikaci, tj. zda se musíte jako uživatel identifikovat. Nezabezpečený SMTP server se může stát terčem spamerů, tedy lidí, kteří odesílají nevyžádané zprávy v množství překračujícím desítky tisíc e-mailů v průběhu krátkého časového úseku. Proto provozovatelé SMTP serverů volí různé metody, jak zabránit zneužití, autentikace je jednou z nich.
Kmail je výchozím poštovním programem pro prostředí KDE a je k dispozici zdarma. Je typickým zástupcem programů svého druhu. Nabízí integrovanou podporu používaných komunikačních protokolů (POP3, IMAP, SMTP). Asi největší důraz je dnes kladen na to, jak se umí daný poštovní program vypořádat se spamem. Dle některých statistik je až 90 % zpráv nevyžádaného charakteru a každý, kdo e-mail někdy používal vám potvrdí, že se dříve či později nevyžádané zprávy ve vaší schránce objeví. I Kmail má integrovánu funkci, která dokáže analyzovat příchozí e-maily a na základě jistých znaků se snaží vyhodnotit, zda je daná zpráva vyžádána či ne. Obvykle se filtru daří oddělit vyžádané a nevyžádané zprávy správně a dokáže se učit dle toho, jak mu označíte zprávy jako vyžádané či nevyžádané. Jednou za čas je také dobré podívat se do příslušné složky se spamem, zda zde neuvízla nějaká špatně rozpoznaná zpráva a ručně určit, že je vyžádaná. Kmail navíc disponuje funkcí, která umožní třídit spamy ještě na straně serveru bez toho, aniž by se „závadné“ zprávy stahovaly do vašeho počítače. Většina filtrů totiž třídí zprávy až poté, co si je stáhnete k sobě do počítače. Pokud jste připojení klasickým modemem či po mobilu, určitě to oceníte, protože si pak můžete stáhnout skutečně jen to, co chcete. Existuje samozřejmě i možnost stažení tzv. hlaviček. Program nestáhne celou zprávu, ale jen základní informace o ní (odesílatel, předmět atd.) a vy máte poté možnost nechat si stáhnout zprávu celou a konkrétně tu, kterou řeknete.
Standardem je samozřejmě i zabezpečená komunikace pomocí elektronického podpisu. Při odesílání zprávy takto vytvořenou zprávu podepíšete svým klíčem a příjemce je pak schopen pomocí veřejné části vašeho klíče (zjednodušeně elektronického podpisu) určit, zda se zprávou bylo nějak manipulováno či zda přišla tak, jak jste ji odeslali. Další možností je i šifrování zpráv, tj. převedení do takového stavu, aby nebylo možné je bez správného klíče číst. Máte pak jistotu, že nikdo nepovolaný se nedostane k vaší e-mailové komunikaci.
Kmail je integrován do KDE a nabízí využití i jiných funkcí jako jsou sdílené adresáře, kalendáře či poznámky. Nejedná se však o funkce programu Kmail, ale dalších prográmků, které jsou součástí KDE. Kmail je opravdu jen program pracující se zprávami elektronické pošty.
Evolution je pak programem, který je obsažnější. Kromě standardních mailových funkcí pak přichází vybaven dalšími již zmiňovanými funkcemi a bývá proto označován jako PIM (Personal Information Manager – správce osobních informací). Evolution bývá přirovnáván k programu Microsoft Outlook (pozor nepleťte si s programem Microsoft Outlook Express, ten je funkcemi podoben spíše Kmailu), který je v podstatě standardem ve firemním prostředí využívajícím operační systémy Microsoftu. Mají mnoho společných vlastností, navíc přidává podporu některých funkcí, které Outlook postrádá. Jeho hlavní zmiňovanou výhodou je, že může být nasazen jako alternativní klient pro připojení k poštovnímu serveru firmy Microsoft, pojmenovaný jako Microsoft Exchange (Outlook totiž není k dispozici zdarma). Tím se mu otevírá cesta do firemního prostředí. Jinak v něm najdete takřka shodné vlastnosti, které má Kmail. S mailovými klienty se to má tak, že sada základních funkcí (tedy nároků, které uživatelé na své programy mají) je prakticky neměnná a zahrnuje čtení a vytváření e-mailů, jejich třídění do složek, vytváření adresářů a třídění nevyžádané pošty. Programy se obvykle liší jen drobnostmi, kvůli kterým se rozhodnete ten který konkrétní program používat. Ale musíte si je najít sami. Začátečníkovi poslouží stejně dobře jako Kmail, může se však cítit neohrabaně, protože jej Evolution na první pohled může zahltit možnostmi, které nabízí. V množství funkcí je na tom Evolution podstatně lépe než Kmail. Vypíchl bych ještě možnost synchronizace s mobilními zařízeními (mobily či PDA) pomocí OpenSync a integraci s programem Pidgin pro tzv. instant messaging. Navíc existují verze pro MacOS a Microsoft Windows.
Obdobně je na tom i Mozilla Thunderbird a může se jevit jako rozumný kompromis. Obsahuje řadu funkcí, které má Evolution, zachovává si však jednoduchost a přehlednost (což samozřejmě nabízí i Evolution, je to otázka osobních preferencí). I zde naleznete balík standardních funkcí, které byste od mailového klienta očekávali a již jsme o nich mluvili. Řada uživatelů oceňuje možnost využití doplňků, podobně jako v případě internetového prohlížeče Mozilla Firefox. Ale i Evolution nabízí doplňky, jen Thunderbird jich nabízí dle mého více a přívětivěji instalovatelné z domovské stránky doplňků. Nutno také upozornit, že v základní instalaci neobsahuje Mozilla Thunderbird kalendář, je nutno jej doinstalovávat zvlášť, jako doplněk pojmenovaný Lightning.
Řada uživatelů také volí cestu, kdy neinstalují žádný zvláštní poštovní program a využívá nějaký integrovaný balík „internetové“ komunikace. Příkladem nechť je internetový prohlížeč Opera či balík SeaMonkey. Součástí obou je i mailový klient na úrovni Kmailu. Výhodou je instalace jednoho balíku s mnoha funkcemi spouštěná z jednoho prostředí. Existuje mnoho dalších programů a když se zeptáte někoho zkušenějšího, docela často zmíní program, o kterém jsem v tomto díle našeho seriálu nemluvil. Není však nic jednoduššího – program vyzkoušejte, zjistěte, jak se vám s ním pracuje a pak se rozhodněte.
ČLÁNKY DO MAILU