Rok se s rokem sešel a nová Mandriva je tu. Tak tohle byla první věc, která mne napadla, když se mi dostala Mandriva 2007 do rukou. Mandriva má sice nyní roční vývojový cyklus a vyšla v podstatě včas, ale něco mi na tom tvrzení nesedělo. Za oním „něco” se ukrývalo docela překvapivé uvolnění ISO obrazu Free (download) edice zároveň s obrazy pro členy placeného Mandriva clubu. Free edice je sice zatím k dispozici pouze přes BitTorrent, ale i to je zajímavý posun ve firemní politice. Pro platící zákazníky tu pak jsou připraveny tři varianty Discovery, Powerpack a Powerpack+ v cenách od 44 po 179 €. Podrobnosti o jednotlivých verzích najdete v internetovém obchodě Mandrivy. S čím vyrukuje náš čerstvý platinový partner Mandrivy si budeme muset pravděpodobně ještě chvíli počkat.
Instalace
Co je doma, to se počítá a CD/DVD s různými distribucemi bych za ta léta napočítal opravdu hodně, ale jen málokteré jsem použil i po instalaci. V mém případě tedy padla volba na síťovou instalaci přímo z FTP stromu, což se ukázalo jako rozumná volba. Pokud dáváte přednost klasické variantě, ISO obrazy jsou k dispozici prostřednictvím BitTorrentu, jak již bylo zmíněno.
ISO obrazy
Aktualizováno: V tuto chvíli je už možno stahovat ISO obrazy i z FTP zrcadel. Jejich seznam naleznete na Mandriva.com. K dispozici jsou i čtyři česká zrcadla.
U síťové instalace stačilo stáhnout soubor boot.iso, vypálit jej např. na CD RW a instalace mohla začít. Pokud se vám zdá 13,5 MB ISO CD zbytečně velké a ještě máte 3,5" disketovou mechaniku, k dispozici jsou i obrazy disket, ale tuto variantu jsem nezkoušel. Po nabootování z CD se objeví instalační program v „textovém režimu”. Uvozovky proto, poněvadž byl použit frame buffer s docela příjemně bleděmodrým okrajem. Zde je na výběr z několika síťových protokolů a lokálních zdrojů na CD či pevném disku. Po výběru FTP je zapotřebí nastavit síť a zvolit o co máme zájem. V mém případě se jednalo o officiali586. Dále pak následuje výběr zrcadel a kontrola umístění na FTP. V době, kdy jsem prováděl instalaci, ještě „current” ukazovalo na zdroje Mandrivy 2006 a instalace nemohla pokračovat, dokud nebyla ručně upravena verze na 2007, jak je vidět na následujícím obrázku.
Tím krokem instalační procedura končí v textovém režim a ze sítě je stáhnut X server a grafický instalační program, který vypadá velmi podobně jako v minulosti. Instalace již probíhá stejným způsobem jako z CD/DVD, tedy výběr jazyka, licence, nastavení klávesnice, zabezpečení, rozdělení disku a výběr balíčků. Jelikož instalace probíhala ze sítě a nechtěl jsem riskovat zbytečné opětovné stahování X serveru a instalačního programu, tak jsem si na rozdíl od loňska odpustil zkoušení sebemenších detailů, ale klasická střední cesta vedla bez zaváhání k cíli.
Po výběru balíčků, jejichž výběr skupin bylo možné vidět na obrázku, následovalo jejich stahování z FTP a instalace. Tato fáze trvala na dvoumegabitové lince necelé dvě hodiny a byl stažen přibližně 1 GB dat. Během instalování již tradičně nechyběly snímky, líčící, jak je Mandriva skvělá, a i reklama zde již má své pevné misto. Jestliže peníze z ní jdou na dobrou věc, proč ne? Skype zůstal stejně jako loni, ale na rozdíl od Intelu se zde tentokráte prezentuje např. Cedega, hra Flat Out, či Arkeia Software.
Ve finále již pouze stačilo klasicky odsouhlasit souhrn, provést případnou aktualizaci systému ze sítě a tím byla instalace hotová. Pokud vás teď zarazily ony aktualizace, je to bohužel tak. Jejich zdroj nebyl během instalace automaticky nastaven.
Startujeme
Po úspěšné a vcelku bezproblémové instalaci přichází na řadu první boot. Testovací sestava je v Linuxu dlouhodobě používána, a tak vážnější problémy s detekcí hardware nebyly na pořadu dne. Pokud někoho zajímají podrobnosti ohledně konfigurace, jsou uvedeny v recenzi Mandrivy 2006.
Pouze bych zde zmínil multifunkční zařízení HP PSC 2110. Po dodatečném zapnutí si jej Mandriva sama detekovala a nainstalovala tiskárnu. Bohužel když po tiskárně přišel na řadu skener,zrovna jsem mačkal klávesu Enter v jiném okně, ale čerstvě otevřené dialogové okno si jej odchytlo a já nevěděl, jestli jsem podporu skeneru zamítl nebo nainstaloval. Dialogové rozhraní pro nastavení skeneru mne odkazovalo na PrinterDrake, kterému by měly tyto multifunkční zařízení HP podléhat, ale bohužel. Pomohlo až ruční doinstalování balíčku libsane-hpaio1. Uznávám svůj podíl viny na problémech se skenerem, ale očekával bych snadnější řešení problémů než nutnou znalost konkrétního ovladače a jeho ruční instalaci. Do podobné situace se může dostat i začátečník, který za „klikátka” nevidí.
Naopak mne potěšila funkční myš ze sady Microsoft Wireless Optical Desktop Pro. Pozoroval jsem problém jak s vanilla jádry řady 2.6.17, tak i s Mandriva jádrem ještě v Mandriva One 2007 RC1, kdy myš občas nebyla detekována. Zdá se, že Mandriva tento problém včas odchytila.
Oproti placeným verzím je rovněž Free edice z pochopitelných důvodů ochuzena o binární ovladače grafických karet Ati a Nvidia a o jejich instalaci se musíte postarat sami. Konkrétně u Nvidie se mi osvědčily připravené balíčky v PLF repozitáři. Správné nastavení grafické karty je nezbytné, pokud si chcete užít plně 3D akcelerovaný desktop.
Jako poslední zmínku k hardware si neodpustím výměnná zařízení. Automatické připojování CD/DVD disků, paměťových karet a flashdisků funguje na jedničku.
Vzhled
Již při prvním bootu nejde přehlédnout novou jednotnou grafiku. Převlečeno bylo vše od grafického Lilo přes framebuffer až po témata GTK+ a Qt aplikací. Spíše decentní šeď verze 2006 vystřídala velmi vesele působící výchozí světlá modř. Nová témata z rodiny Ia Ora působí taky velmi příjemně a to vše v kombinaci s 3D akcelerovaným desktopem dělá z nové Mandrivy velmi příjemné prostředí.
K výchozímu grafickému zpracování bych snad měl jedinou výtku, a to ke slovu „Free” jak ve výchozím pozadí, tak i v grafickém lilo a v obrázku zakrývajícím startovací výpis. Ono „Free” zde psychologicky působí poněkud laciným dojmem, jako by Free edice byla pouze jakési demo něčeho, co je vhodné koupit.
Závěrem
Síťová instalace proběhla až překvapivě snadno a rychle. Automatika detekce a nastavení hardware je taktéž na velmi vysoké úrovni a nebýt oné nepříjemnosti s multifunkčním zařízením, kdy jsem měl problém s dodatečným nakonfigurováním skeneru, tak bych zatím neměl žádnou výraznější výtku.
První dojmy z Mandrivy jsou zatím velmi dobré a právě snadná instalace a automatické detekce hardware je pro mnoho uživatelů to nejdůležitější. Příště se již podíváme, co že jsme si to vlastně všechno nainstalovali, jak si to spolu rozumí a uvidíme, zda-li si Mandriva svůj povedený začátek nepokazí.
ČLÁNKY DO MAILU