Historie Mandrivy byla v posledním roce zajímavá. Fork Mageia se měl během letoška čile k světu, vývojáři o sobě dávali vědět a vydali dokonce první stabilní verzi. Pak vody utichly a uživatelé se dali do čekání na to, s čím přijde Mandriva. A čekání se vyplatilo, protože Mandriva vzala desktop za úplně jiný konec. Zatímco u Mageia jsem neměl pomalu ani o čem psát, protože se dá s nadsázkou říct, že se jedná o GNOME druhé řady spojené s dobře vypadajícím klikacím rozhraním, u Mandrivy tomu je naopak. Vývojáři se snažili přiblížit ovládání prostředí uživatelům, podobně jako to dělá Ubuntu, ale na rozdíl od něj použili jako základ KDE. Jemná inspirace je na první pohled zjevná, ale stejně tak i konzervativní přístup. Rozhodně nečekejte, že Mandriva má KDE, jak ho znáte z jiných distribucí, a možná budete i příjemně překvapeni.
Na druhou stranu se na Mandrivě zjevně podepsal nedostatek času, podobně jako na jiných projektech. Vývojáři si toho nabrali hodně a i když je systém připravený na každodenní použití, občas narazíte na věci, které by si zasloužily trochu lásky a péče.
Instalace
Instalační obraz si můžete stáhnout ze stránek Mandrivy. Na rozdíl od Mandrivy 2010, která se roztahovala na celé DVD, si zde vystačíte jen s 2 GB USB flashkou. Rozhodnutí vývojářů, podporovat pouze KDE, se tímto způsobem na velikosti obrazu příjemně podepsalo.
Jestli patříte mezi uživatele, kteří soudí distribuce podle instalace, tak u vás Mandriva mnoho bodů nezíská. Instalátor je nový, ale nezajímavý a vypadá jak kdyby na něj designér zapomněl. To naštěstí neplatí pro programátory, takže systém se na disk dostane. Proti předchozím verzím byl instalátor okleštěn o nepotřebné volby a jediným technickým krokem zůstalo rozdělení disku. To lze samozřejmě zjednodušit použitím celého disku. Instalaci Mandrivy 2011 zvládne i běžný uživatel a když v příštím vydání nepůjde z instalátoru strach tak jako teď, určitě bych se nebál to nějakému svěřit.
Už od instalace je vidět inspirace u Ubuntu. Tím nechci říct, že vývojáři Mandrivy opisovali, to vůbec ne, ale tlak na změnu zaběhlých konceptů tu je zjevný.
Design
Po přihlášení na vás vykoukne obrovská ikona s vaším avatarem a žádostí o heslo. Efektní začátek není narušen ani zadáním hesla a nalogováním do systému. Než naběhne KDE, chvilku trvá, a tady bude muset Mandriva ještě hodně zabojovat, protože Ubuntu s Unity toho do systému zavádí mnohem méně a je tedy rychlejší. Prostředí po zalogování je jednoduché a přehledné. Je kladen důraz na to, aby uživatel nemusel cestou různými nabídkami. Linuxové distribuce si po dlouhé době uvědomily, že uživatel pracuje s relativně omezenou skupinou programů a jejich spouštění by nemělo být zjednodušeno jen nějakým appletem, co doplňuje panel, a tlačítkem pro komplexní nabídku. Stejně jako v Unity je Mandriva udělána tak, že vám předhodí to, co používáte, a komplexní nabídka je v panelu jen do počtu.
Naštěstí je v Mandrivě staré dobré KDE, takže i když tu píši o vcelku podařeném výchozím rozhraní, na jeho úpravy je Mandriva více než dobře vybavená a zjevně se snaží své nápady KDE přizpůsobit, než aby je nahrazovala nebo narušovala.
ROSALabs si dala práci s ikonami nejen programů a vytvořila do Mandrivy vlastní pod názvem ROSA Theme. To znamená, že i když systém kombinuje GTK a Qt, rozhodně to na ikonkách není poznat a všechno k sobě krásně ladí.
SimpleWelcome, TimeFrame, StackFolder
Když kliknete na místo, kde je obvykle velké K s vyskakovací nabídkou, může vás překvapit dashboard, který zde dostal název SimpleWelcome. Opět bych řekl, že jde o inspiraci v Ubuntu a vcelku zdařilou. Kromě zjednodušeného přístupu k naposledy použitým aplikacím, místům, souborům a seznamu všech aplikací nabízí SimpleWelcome také funkci TimeFrame. Ta vybírá soubory (obrázky, videa a dokumenty) pomocí indexovacího nástroje Nepomuk na základě zvoleného časového intervalu. To znamená, že si můžete prohlédnout třeba fotografie z dovolené, na které jste byli v červnu a nemusíte se přehrabovat adresářovou strukturou. Podporovány jsou následující formáty včetně náhledů:
- Obrázky: jpg a png
- Videa: mp4, flv, wmv, mpeg, mkv a ogg video
- Dokumenty: odt, doc, docx a pdf
Další novinkou, o poznání jednodušší, je StackFolder. Jde o applet vyvinutý ROSALabs, který umožňuje z panelu rychle přistoupit k souborům ve zvolených adresářích. Změna adresářů v appletu se provádí prostým drag&drop. Applet umožňuji procházet i podadresáře, podporuje náhledy u některých typů souborů a samozřejmě umí soubory otevírat v asociovaných aplikacích.
Všechny applety jsou umístěny na tzv. RockerBar, což je fork klasického KDE panelu. Tady by mohlo nastat nedorozumění, protože se RocketBar snaží přidat do panelu určitou inteligenci, ne nepodobnou tomu, jakou známe z Unity. Spuštěné aplikace jsou prezentovány jejich ikonkami v task manageru Rosa Tasks. Ten si ale hlídá, aby nezobrazil ikonky, které už na panelu jsou, takže když spustíte svůj oblíbený program pomocí ikony z panelu, tak se mu jen podtrhne ikonka a neobjeví se podruhé.
MandrivaSync a Sphere
Každý velký operační systém má dnes u sebe nějakou službu, která mu umožní synchronizovat soubory mezi počítači. Kluci z ROSALabs nemohli zůstat pozadu a do nové Mandrivy dali MandrivaSync. To je služba podobná Ubuntu One nebo Dropbox, ale na rozdíl od nich je to zatím jen beta. Uživatel má na MandrivaSync k dispozici 2 GB prostoru, ale vzhledem k tomu, že jde o betu, do další Mandrivy se může ledasco změnit. Služba Ubuntu One nedávno zvedla kapacitu neplacené varianty z 2 GB na 5 GB a dá se předpokládat, že tu zapracuje konkurenční prostředí.
V Mandrivě si uvědomují, že bez zpětné vazby nejlepší distribuci neudělají, a tak se rozhodli uživatelům pomoci při hlášení chyb. Mandriva Sphere je klient technické podpory umožňující uživateli se spojit s podporou v několika jazycích. Zatím je podporována pouze angličtina a ruština, ale vývojáři slibují i další evropské jazyky. Jazyk se volí automatický podle systémového nastavení. Aplikace umožňuje anonymně posílat bug reporty nebo ověřené uživatele spojit s živou podporou.
Závěr
Mandriva si vytyčila směr kterým půjde a minimálně jde o zajímavý směr. Je hezké pozorovat, jak se dvě distribuce, které mají stejně kořeny, rozhodli jít každá jinou cestou a už s prvním vydáním jsou navzájem tak odlišené. Že se vývojáři nechali inspirovat u Ubuntu a Unity, si někde všimnete, ale vůbec to nevadí, do Mandrivy vložili i dost vlastních nápadů. Vývojáři mimo jiné pracují ještě na Mandriva Package manageru, který se ale do tohoto vydání nedostal, protože je momentálně pod masivním vývojem a byl by spíš na škodu. Mandriva 2011 si poradí i bez něj.
ČLÁNKY DO MAILU