Názory k článku Mark Shuttleworth: linuxový desktop nezměnil svět, ale stále má šanci

ad convergence - Android Q bude mit nativni DesktopMode kdy jedna aplikace bude moci mit jine rozhrani na LCD telefonu a jine na pripojenem externim monitoru:
https://www.xda-developers.com/google-more-information-desktop-mode-android-q/

"Dodnes ale nerozumí chování lidí, kteří Unity často přímo nesnášeli – ale odtud ona lekce, že lidem kolem Linuxu [asi nikdy] nebude stačit jediný správný desktop – dodejme: jak to může působit ve světě Apple / macOS."

Ja tomu rozumiem. Presiel som a vyskusal som asi vsetko. Univerzalne riesenie neexistuje.
Nielen ludom okolo Linuxu nestaci jeden desktop, bohuzial pri inych platformach nemaju prilis na vyber. Vlastne vela ludi nema na vyber ani tu platformu alebo nevie, ze ma na vyber.
Ak by som mal moznost vymenit desktop(nielen desktop) na macOS, tak to hned urobim.
Linux je moja hlavna volba aj preto, ze som tam najmenej obmedzovany a pri inych platformach si pripadam ako z pomocnej skoly(nesvojprav­ny).

Já to viděl u jedné paní, divila se, co to mám za systém a jak báječné to rozhraní je. Mám aktuální Ubuntu. Líbilo se jí více ploch, i že vidí minimalisticky všechna okna, přepínání mezi "sety" (jak jen to jinak nazva) apod. Ona o tom prostě nevěděla.

u Unity krome toho ze neexistuje/ne­muze_existovat nic jako "jediny spravny desktop" slo podle me o:
- jednoduse neslo o mainline desktop
- licence neumoznovala snadne pridani Unity balicku do jine distribuce, takze to bylo vnimane jako vendor lock-in
- slo v dost vecech o odlisny koncept "desktopu" podobne jako to melo/ma tezke GnomeShell

jinak osobne uz dlouho roky po turistice po vsemoznejch desktopech sem se vratil k (tomu lehkemu) Xfce, ktere povazuju za "tezkou klasiku" mezi desktopy, "roztristenost" rulez... ;-)

AFAIK licence nebyla ten problém u portování na jiné distribuce. Ten problém byl čistě technický. Unity bylo vyvíjené s tím, že poběží jen na Ubuntu, na ostatní distribuce se nebral ohled. Když už to někdo naportoval na jinou distribuci, tak to po čase vzdal, protože to vyžadovalo velké množství práce to udržovat.
Licenční problém u Unity byl contributor agreement, který musel každý přispěvatel do Unity odsouhlasit a který dával Canonicalu výhradní práva k přispěnému kódu. Vznikla tak dost nesymetrická situace, kdy správce projektu (Canonical) mohl s kódem dělat cokoliv, zatímco všichni ostatní se museli řídit GPL. Vznikaly tím i praktické problémy, kdy zaměstnanec typicky nemůže dát automaticky výhradní práva ke kódu třetí firmě. Zaměstnavatel to buď rovnou zamítá nebo to musí projít schválením a ve výsledku je takový projekt jenom odradí.

No CLA je otázka strategie. Nejsem právník, ale myslím že v případě kdy je copyright rozdroben mezi spoustu autorů (tedy bez CLA nebo jiné formy přenosu těch práv), tak asi bude dost těžké reálně vymoci dodržení GPL (soudně). V takové situaci se nabízí otázka proč vlastně používat copyleftovou licenci a ne nějakou slabší, například protože ty slabší bývají přijatelnější pro některé (potenciální) komerční přispěvatele.

Nebo se na to můžete dívat z opačné strany: pokud je copyright dostatečně "rozdroben", je to de facto garance, že projekt GPL také zůstane, protože přelicencování je obtížně prakticky proveditelné, ne-li přímo nemožné. Extrémním příkladem je linuxové jádro, to je GPL2 a tak to i zůstane, protože i kdyby někdo stál o změnu licence, nebude to reálně proveditelné. Oproti tomu firma, která si od všech přispěvatelů nechá podepsat copyright assignment, si vlastně nechává otevřená zadní vrátka pro případné pozdější přelicencování projektu na cokoli, co se jí bude zrovna hodit. Pro řadu vývojářů je to varovný signál a na přispívání do takového projektu se radši vykašlou.

To se dá všechno řešit v té CLA. Canonical není jediný, který u svých projektů CLA vyžaduje. Stačilo by tam dát, že souhlasíte s vymáháním licence Canonicalem, nebo tam může být, že Canonical má sice výhradní právo ke kódu, ale zavazuje se, že kód bude vždy šířit pod copyleftovou licencí. Jak je ta CLA postavená, ale spíš naznačuje, že prostě chtěli mít výhradní právo z toho v případě potřeby udělat uzavřený software.

zdravím,

Na Ubuntu s Unity jsem v Linuxu začínal. Konkrétně šlo o Ubuntu 14.04 .

Tenkrát jsem si koupil netbook Asus s atomen a s Windows XP. Chodilo to zoufale pomalu, a když do toho přišly aktualizace, tak to bylo ještě zoufalejší. V té době jsem někde na netu viděl článek o Linuxu a začal jsem o tom trochu hledat informace. První , na co jsem narazil bylo Ubuntu. Kouknul jsem na ubuntu.cz a bylo rozhodnuto. Začátky byly velmi těžké, jen samotná příprava instalační flešky mě zabrala možná celý den. Ale prokousal jsem se tím a nainstaloval jsem Ubuntu s Unity jako dualboot s windows XP.

Oproti Windows fungovalo Ubuntu mnohem rychleji, Unity mě přišli jako velice pěkné a jednoduché prostředí pro práci. A tak jsem s Ubuntu pracoval čím dál více a na Windows jsem pomalu zapomněl, že je mám také. Učil jsem se, objevoval jsem nový svět Linuxu.

Po nějaké době jsem si řekl, že vlastně Windows vůbec nepotřebuji a tak jsem to celé přeinstaloval jen na Ubuntu. Samotné prostředí Unity mě přišlo jako uživatelsky velmi přívětivé a pěkné, i když tam byly věci, které jsem vůbec nepoužíval a které mě přišli takové těžkopadné - jako třeba Dash.

Po čase jsem ze zvědavosti začal pokukovat i po něčem jiném a objevil jsem Manjaro s window managerem JWM. To bylo oproti Ubuntu ještě mnohem rychlejší a takové přímočařejší, pěkně se mě s tím pracovalo, a tak jsem přešel na Manjaro s JWM. Nějaký čas jsem s tím pracoval a poté jsem přešel na Arch Linux , kde mám také JWM a jsem zatím velmi spokojený.

závěr : Díky Ubuntu s Unity jsem objevil svět Linuxu a jsem za to velmi rád.