Takze DRM pro kindle de fakto uz davno neni, byl prolomen, je na to python script ;-)) ... tolik k demenci lidi, co chteji DRM ;-))
Naklady na vydani eknihy ... jakych 45.000 ... chci napsat knihu, napisu ji v LaTeXu a mam knihu bez korektur, ale spickove zalomenou ... bud knihu necham korektorovat, nebo ne ... pokud ne jsem na 0kc nakladech ... tada autor ne, ten to dotoval svymi penezy, ale to pri jakemkoliv nakladu, pokud neni znamy a nedostane penize za exkluzivitu .... takze asi tak k tem blabolum ...
Pisalek neumi LaTeX ... a neumi to zalomit v necem jinem, pokousi se to delat ve wordu ... no tak je v dobe kamenne a nema o cem psat, je to primitiv, co zustal v 18stoleti ... vitejte v 21 stoleti ;-))
Ze nekdo nema rad PC a nic se ucit nebude? ... tak kanaly muze kopat i bez tehle znalosti ... libi ... tak to ma blby ;-(
Ano, tak bych si to představoval taky, ale už jsem musel akceptovat fakt, že technické manuály nejsou jediná literatura a že lidi s uměleckým talentem mají obvykle i nějaké anti-talenty, a ten technický bývá (vedle sociálního) jeden z prvních. Takže lidi, co píšou nejúžasnější beletrii, mohou považovat za příliš složitý vynález i psací stroj... o TeXu nemluvě... (a novodobý psací stroj se jmenuje holt Word, s tím nic nenaděláme...)
V názoru na DRM se shodneme - principiálně je to nesmysl, jakmile někomu dáte právo zobrazit tak to nějak zkopírovat jde (i kdyby se to mělo prohnat nějakým OCR softem). Stejně to skončilo u CD, ani nepamatuji kdy jsem naposledy viděl nějaké s ochranou proti kopírování.
Ale s těmi náklady to tak prostě je - náklady na výrobu/distribuci jsou prostě menší část ceny, většinu spolknou nutné náklady typu odměny pro autora, korektury, sázení apod. Ne, skutečně si nemyslím že by autoři (např. beletrie) měli umět sázet v LaTeXu. A chci číst knihy po korektuře (úplně mi stačilo vaše "penězy"). To že si autor a nakladatel zaslouží přiměřený zisk doufám nezpochybňujete ...
Ale to vubec nemusi byt pravda - to zarizeni bude majitele pouze PRONAJATO - a chrabeno blombami a zvalstnim napajanim obvodu - ktery v okamziku otevreni smaze - prepise desifrovaci klice - takze - vse co tam dale bude bude mu k nicemu.
Muze to leda oscenovat ci ofotit jako papirovou knizku.
V servisu samozrejme za poskozeni (= nasilny vniknuti) zaplti tucnou pokutu.
Mnoho netechnickych lidi rado pronajem zarizeni - ktere to vzdy precte klidne zaplati - nemuseji se vice o nej zabyvat.
Samozrejme desifrovaci klice bude mit kazde zarizeni vlastni.
Samozrejme, autor to dela vetsinou pro penize ;-))
LaTeX neni nikterak slozity, ba naopak je lehci nez word, ucili jsme jednu studentku historie, ktera mela problemy s wordem LaTeX ... stacilo par hod vysvetlit, dat ji sablonu a psala jak d.i.v.a ... puvodne chtela jen neco vysazet staro slovanskym p.i.s.m.e.m, jenom cast, pak zjistila, ze to na obrazovce vypada stejne jako na tiskarne ... a kdyz zjistila, ze to umi samo delat i ty nenavidene n.o.r.m.o.s.t.r.a.n.y ... A.M.A.Z.I.N.G ;-))
Jinak pro nakladatele by byl taktez LaTeX idealni ... jeden text bez jedine upravy vysazi jak pro knihu, tak pro Kindle ... dokonce to umi udelat vystup primo na profi tiskarny, vcetne orezovych znacek, pokud jsou potreba ;-))
Jinak ja videl i knihy tistene/sazene primo z wordu ... otresny to zazitek, unavuje to oci ... naopak s LaTeXem nemusim byt odbornik a vysazim text s naprosto profesionalnim vysledkem. Jen me hold LaTeX nuti delat strukturu textu, nadpisy, kapitoly etc. ... ale troufnu si rict, ze je jednodussi naucit se strukturovane psat v LaTeXu nez ve wordu ... no a pokud to autor neumi? tak at sakra nebreci! musis si to zaplatit a musi si na to vydelat ... nevydela, jeho problem ... ja si taky ledasco neopravim sam na aute ... a kdyz na to nemam, tak hold nebudu jezdit.
Prosím Vás byl byste tak hodný a poslal mi nějaký odkaz, kde by byly vidět chyby sazby ve Wordu ve srovnání s Latexem. Všude nacházím jen obecné informace o tom, že sazba ve Wordu je otřesná, ale chtěl bych to vidět na nějakých příkladech konkrétně. Například čím to unavuje oči atd... Můj dotaz není myšlen jako flame, jsem připraven se ten Latex naučit, jen chci mít jistotu v čem je to lepší a k čemu mi to bude.
Díky
Například tady: http://nitens.org/taraborelli/latex
Ale nejjednodušší je vzít kus textu, vysázet to pomocí obou a pak to porovnat. Uvidíte co bude vypadat "lépe" a přirozeněji.
Děkuji, no jednodušší je pro mne jako neznalého ovládání Latexu podívat se na ty příklady. A ve vašem odkazu jsou dostatečně názorné, abych se o Latex začal více zajímat.
Chtěl jsem se dále zeptat, zda budou tyto typografické fičury, pokud text zpracuji v Latexu, ve výsledku vidět korektně i na e-čtečce? Konkrétně mám na mysli Kindle 3. Nebo se ve čtečce vše nějak překonvertuje do podoby podobné spíš Wordu? Tisknout texty totiž nemám zájem, chci je číst jen na čtečce.
Můj současný postup je takový, že nejprve si knihu koupím v papíru, naskenuji ji, projedu OCR programem, opravím chyby scanu, pak uložím jako doc, opravím a nakonec to překonvertuji do MOBI za pomoci Calibre. A ve finále čtu ve čtečce, v papíru už ne.
Dobrý den,
pouze drobná (nepříjemná) zkušenost: hezké typografické "fičury", které se mně osobně tolik líbily v LyXu Kindle je neumí/nezná, takže pak nelze vyhledat např. řetězec "film" (kde LyX vytvoří z "f" a "i" ligaturu "fi"). Tentýž problém jsem měl s Calibre.
Tomáš R.
Hmm, tolik k "prumernym technickym resenim", ktera tu nekteri v diskuzi prosazuji. Kdyby slo skutecne o to prodavat obsah (ne kontrolovat segment trhu), vsechny prachy co sly do neucinych DRM mohly byt vlozeny do vytvoreni pouzitelneho otevreneho standartu, ktery by ctecky mely podporovat ...
Ale ne, v dnesnim svete si prece knihkupectvi musi privydelat tim ze jako mamuti moloch zacne vyrabet nikym nechteny HW a jenom pro nej vydavat svuj nikym nechteny format. Oni (ok, je to dedictvi co uz se taky chvili tahne) vypestovali generace zlodeju, tim ze zacali okradat jako prvni, tim ze nedali schudnou moznost a ted, kdyz uz v te prdeli jsou tak zacnou rvat "tak to prrrr, my jsme jedini kdo tu bude krast" ?
Vzdyt tady vubec nejde o pokrok, at uz jde o limonady, susenky, mobilni telefony nebo cokoli jineho, trh je tim zavalen, prakticky se to od sebe nelisi, a stejne kazdy dela jako by to jeho hovno bylo Salamounovo. A davy nakupuji, hadaji se ci hovno ze je lepsi, hadaji se do krve (a kdyz jde o frontu pri zahajeni prodeje tak i rvou) mezi sebou o picoviny misto aby si stoupli a rekli vyrobcum: Sereme na vas a vase reklamy, chceme funkcni zbozi ne polofunkcni smejd a na vase praktiky kasleme.
Tak v PDF umi, jenze to neni vse, nemusim delat jen PDF ;-)) muzu to vysazet primo pro kindle a nebudu mit jediny problem ;-))
Hlavne mi to spravne rozdeli a zarovna, da znacky pro mobi ;-)) ... cimz dosahnu spravne formatovaneho textu, ktery nebude unavovat oci
Kindle umi mnoho veci delat dobre i bez formatu, lze si tam dodat i vlastni fonty ... ja uz mam davno kindle hackly ;-))
Talik k lidem, kteri neznaji typografii, co se PDF tyce, tak fi neni jako jeden znak, je definovano spravne, jen to nekdo muze blbe precist ;-)) .... ale kdyz to latexem vysazim do mobi, tak mozna ani ten slitek neudela ... pokud ho neudela ctecka sama
ad Typograficke ficury - nie, text vysadzany v Latex-u bude vyzerat inak ako na Kindle
V tomto priklade plnia Latex & Kindle de-facto tu istu funkciu. Obidve zoberu strukturovany text spolu s urcity "typografickymi" znackami a tento potom vysadzaju: Latex do pdf/tlaciarne, Kindle na obrazovku.
Jediny sposob, ako docielit to, aby knizka/text vyzeral rovnako v outpute z Latex-u a na Kindle, je z Latex-u vyprodukovat pdf a ten potom zobrazit na Kindle (ale to asi robit nechceme, vsak?;)
A este jedna vec: na Kindle mozes v e-knihach menit velkost zobrazeneho pisma, pricom sa ti zmeni aj formatovanie textu na stranke.
Pokud je to jen pro čtečku a nechystáte se knižku tisknout, je Latex kanón na vrabce. Ostatně, stejně jako Word. Knížka pro čtečku by měla jít udělat ve Wordpadu (Write). Pokud je kniha ilustrovaná, tak je dobré použít nějaký editor, ale neexistuje jeden nejlepší. Pokud se finalizace provádí v Calibre, tak je možné volit z více vstupních formátů. Záleží na zkušenostech a náladě.
Presne tak.
Podla toho, co som cital, tak formaty e-knih su istym typom xml suboru, resp. kontaineru, ktory obsahuje isty typ xml suboru + dalsie subory, napr. obrazky.
A ked sme uz pri typografii - velmi rychlo sam zistis, ze typograficke schopnosti citaciek su zhruba rovnake ako pri www prehliadacoch (hovorime o relativne jednoduchych textovych dokumentoch) - prehliadace jednoduchym sposobom zarovnaju strukturovany html (xml) text a zobrazia ho tak, aby bol akceptovatelny na citanie. Ale nejake ligatury, inteligentnejsie nastavenie medzier a pod. od neho ocakavat nemozes.
Cisto teoreticky by sa taketo funkcie dali implementovat aj do citaciek. Lenze skus si skompilovat nejaky subor v LaTeXu do pdf, zmeraj si cas, zober si vykon procesora v citackach a lahko ti vyjde, ze takato kompilacia na citacke by trvala hodiny, mozno aj dni. A to prebiehala by vzdy, ked by si zmenil velkost pisma alebo orientaciu obrazovky na sirku ;)
Ja kdybych chtel vydat knizku pro Kindle, tak ji naopak napisu v LaTeX a rozhodne dam ve formatu PDF, protoze to proste vypada vyrazne lepe nez ten hnus, co mi Kindle sam vysazi. A proste dam ke stazeni knizku v ruznych formatech, s ruznou velikosti pisma, takze si clovek muze stahnout to, co mu na te ctecce bude vypadat nejlepe. LaTeX/TeX je profesionalni sazecsky program a vystup z nej samozrejme vypada mnohem lepe.
Takže chcete vytvářet pro každé zařízení hned několik různých verzí PDF, řekněme pět různých velikostí písma? Tedy pět verzí pro Kindle 3-5, pět verzí pro Kidle Paperwhite, pět verzí pro Kindle Fire, pět verzí pro Kindle Fire HD 7", pět verzí pro Kindle Fire HD 8.9" a to jsem ještě nezačal jmenovat zařízení jiných výrobců...
Promiňte, ale to nejde označit za nic jiného než nebetyčnou hloupost, která jde přímo proti základním principům elektronických knih.
Nějak vás nechápu. Když se bavíme o e-knihách, není možné se bavit o klasické sazbě, protože stránka se sestavuje až ve čtečce. Záleží na nainstalovaných fontech (i když ty se dají do knihy přibalit) a na velikosti písma. Pokud byste chtěli mít e-knihu nějak natvrdo zformátovanou, ztratí to hodně výhod, které má. Např. nastavení velikosti písma a možnost použití displaye na výšku, nebo šířku.
Některé prvky sazby jsou v e-knihách totálně zbytečné, jsou to například okraje po stranách textu.
Mozna pred 10 lety nedelal, ale ted jsem to otestoval na MS Office Prof Plus 2010 a dela to presne dle prikladu.
Sice nemam v prikladu pouzite pismo "Adobe Garamont Pro" takze jsem pouzil nainstalovane pismo "Garamont" a Word se chova spatne presne dle uvedeneho prikladu http://nitens.org/taraborelli/latex#kerning
Mimochodem v Linuxu nepracuji, pracuji ve Win.
Select the text whose kerning you want to adjust.
Display the Font dialog box. (In Word 2007 press Ctrl+D. In earlier versions of Word choose Tools | Font.)
Make sure the Character Spacing tab is selected. (Click here to see a related figure.)
Click on the Kerning for Fonts check box.
Adjust the character point size to indicate when Word should start adjusting kerning.
Click on OK.
Ono nemá moc smysl řešit kerning, když ve Wordu chybí i podstatnější věci. Nikdy jsem tam třeba nenašel, jak vytvořit roztažitelnou nezalomitelnou mezeru, bez které se v češtině prakticky nedá zarovnávat do bloku. (Ale uznávám, že poslední Word, kde jsem hledal, byl verze 2003.)
Možná proto že se to dělá jinak? Máte holt jiné zvyklosti z jiného SW. Podobně se chovají sekretářky: "Jééé.. to je blbý!!!Tady není ta a ta ikona, to nechci!"
Každý je zvyklý na "svůj" postup a jiný pak považuje za blbý. Navíc se do takové situace člověk většinou dostane zrovna, když honem něco potřebuje udělat a není čas na čtení manuálu.
O té "ikonce" to bylo řečeno jenom pro ilustraci stavu, který dnes a denně zažívám v práci.
Hlavně jsem chtěl říct: Neumí? A co když se to prostě jen dělá jinak? Ono je jednoduché říct že program něco neumí, když ho neznám a neznám postupy, které se v něm používají. Osobně bych problém řešil právě úplně jinak. Ovšem stejně tak jako onen uživatel bloudí Wordem, já zas nemusím třeba "Vim".
Ale ano, já samozřejmě chápu že je rozdíl mezi "software něco neumí" a "nevím jak to udělat protože používám něco jiného."
Ale alespoň co já vám tak Word tento typ mezery (roztažitelnou nezalomitelnou) prostě neumí. A upřímně řečeno, pro správnou a pěkně vypadající sazbu je to natolik podstatná věc že pokud je schovaná za deseti položkami v menu, je to jako kdyby ji neuměl.
Use googleni lze davat pozor prave na slitky, kerning (spravne zarovnani pisem, mezery dle typografie).
Dale umi zarovnavat do prostred a delat male mezery + deleni pisma podle typografickych pravidel a ne nahodne.
Dale kdyz vezmu stranku, nahnu ji mirne na lezato, zamzouram ocima a meoo by se slit do jedne roviny (kraje) ... a neni to jen tak pro srandu kraliku, cela ta typografie je proto, ze krom toho, ze to dobre vypada, tak z toho taky tolik neboli oci, oci jsou spravne vedeny spodni linkou dole u pisem a mene se namahaji ... kazdy kdo videl vystup s LaTeXu tak word hodnoti jako fialovy hnus s zelenym rameckem ;-))
Pisma sazi na presnost jednoho fotonu a kazdou chybu loguje
O uzivatelsky prijemnou formu se snazi:
http://www.lyx.org/Screenshots
Jedine co se v tom sazi hure je moderni modni casopis, na to je pak dobry spise quarkxpress, AdobeIndesign ... nouzove Scribus ... i kdyz jeden modni casak vysel prave v LaTeXu, kdyz to dali nekomu, kdo umi jen LaTeX ... takova nouzovka ... rikal, ze sice text to sazi skvele, ale sibovani brazku po rozmerech je dost neefektivni, kdyz musi pokazde generovat nahled, myslim, ze nedko ale vytvoril nejake graficke udelatko pro obrazky ;-)) ... jinak takove to vedecke dodani obrazku do dokumentu tam jde samozrejme hladce ... ale tak graficky orientovany casak ma vyssi naroky a kreativne se to dela okometricky ;-))
Jedna z podstatnych chyb Wordu je (aspon myslim ze stale jeste tam je), ze neumi roztazitelnou nezlomitelnou mezeru. Takze kdyz Vam nejaky automaticky nastroj nastrka nezlomitelne mezery za neslabicne predlozky, vypada text opravdu otresne, protoze na jednom radku jsou ruzne siroke mezery.
Dalsi chyba je, ze ve Wordu je daleko tezsi (i kdyz ne nemozne) psat ciste (= nadpis oznacit jako nadpis a vzhled ridit pres styl odstavce nadpis) nez neciste (oznacit mysi a zmenit pismo). Jednou mi nekdo odevzdal bakalarskou praci, ktera byla psana velikosti 11 pt, akorat jedna kapitola byla 10pt. Okem to mozna neuvidite na prvni pohled, ale na papire to vypadalo hrozne.
-Yenya
„ale troufnu si rict, ze je jednodussi naucit se strukturovane psat v LaTeXu nez ve wordu“
Nevím jak ve Wordu, ale v OO Writeru lze strukturovaný text psát velmi jednoduše na pár kliknutí. Že to většina BFU nedělá, to už je jiná věc.
Osobně si myslím, že když už nutit BFU LaTeX, tak v nějaké „grafické“ formě typu LyX nebo Kile.
Ježíši :-))) tenhle komik (izák) píše ty svoje chytrystiky i sem a ještě píše, že fotí modelky :-))) na www.fotopatracka.cz z něj mají všichni srandu, taky tam rozumí všemu a všem radí, problém je, že umí úplný ..... nic
Chtel jsem rict, ze autorovi staci na vydani knihy vlastnim nakladem mnohem min nez 200 000 Kc. Lze si to spocitat pro konkretni zadani na webech techto nakladatelstvi.
Ja jsem takto loni vydal s kolegou knihu o 75 stranach v nakladu 200 ks a stalo to 12 000 Kc.
Nakladateli jsme dodali pdf, do nehoz nemusel uz nijak zasahovat.
Myslíte náklady bez vašeho honoráře resp. vašich honorářů? Ty ale musíte zahrnout do investice, protože buďto svůj čas investujete do psaní knihy nebo do něčeho jiného. Navíc to samé dělá i nakladatel, takže abyste porovnával stejné věci, musíte to také započítat.
Hladkou sazbu asi běžný autor dnes zvládne. Nejsou ale daleko doby, co ani to ne. Cokoli jiného bude problém. Na druhou stranu by sazbu mohl zvládat specialista efektivněji něž autor, který se má soustředit na obsah a nikoli na formu (jak se všude v IT prosazuje viz. značkovací jazyky :-))
A i když se bude jednat o hladkou sazbu, tak by (i el.) kniha měla mít nějakou obálku. To už je za hranicí schopností běžného autora, pokud to nemá vypadat jak vysokoškolská skripta.
A to májí knížky i ilustrace... práce ilustrátora, nemusíte podklady dostat v el. podobě (běžné pro existující starší ilustrace z důvodu ceny) a to hned stavíte autora před další problém - barevný prostor, rozlišení, formát (+ příp. parametry formátu) a pozicování, aby to zvládaly čtečky a hlavně, aby to na nich dobře vypadalo příp. aby to vůbec nějak vypadalo (i čtečky mají své dny...).
Nakladateli jsme dodali pdf, do nehoz nemusel uz nijak zasahovat.
Pro tisk? Takže jste jim PDF dodali včetně
1. spadu?
2. ořezových značek?
Pokud tam byla barva (aspoň na obálce), tak jste to dodali:
3. ve CMYK modelu?
4. se soutiskovými značkami?
Pro ofset (což asi nebyl váš případ) byste musel dodat ještě
5. každý kanál zvlášť
6. vytvořit tiskový rast pro každý kanál
7. udělat kontrolní tisk a příp. proces upravit.
Tohle běžný autor (aspoň) ten současný nezvládne. A ani není důvod si myslet, že by to dělal efektivněji (z pohledu ceny a kvality) než specialista.
Vydani knihy vlastnim nakladem vetsinou neni komercni zalezitost, a tak to bylo i v nasem pripade. Kdyby nam slo jen o komercni hlediska, nepousteli bychom se do toho. Jenze svet ridici se pouze komerci je podle naseho nazoru neprilis vhodny ke kvalitnimu zivotu a toho se tyka i ta kniha, staroindicka sbirka aforismu.
Je bez ilustraci, s barevnou obalkou (soubor zvlast), kterou delal celou kolega, takze podrobnosti neznam. Oba jsme vyuzili sve zkusenosti s publikaci a grafikou a nejsme tedy bezni autori. Platit specialisty by bylo financne neunosne. Presto kniha svym provedenim nezaostava za beznymi tituly, o obsahu nemluve. Takovy samizdat 21. stoleti.
Jenze svet ridici se pouze komerci je podle naseho nazoru neprilis vhodny ke kvalitnimu zivotu
Obecně vzato růst životní úrovně společnosti byl vždy důsledkem (ne jediným.. a nejen ...) obchodního rozkvětu. Aspoň tak se to učí v dějepise s odkazem na známá obchodní centra.
K vydání knihy vám samozřejmě gratuluji. Je to jistě zajímavá zkušenost. Ale pro vznik široké nabídky je komerční činnost nezbytná. A i když to ve vašem konkrétním případě třeba neplatí, tak i kvalitativně (a je třeba si po tím představit desítky parametrů) bývají komerční věci, kvůli konkurenci, výš - řečeno slovy statistika.
Ale zadne korektury nejsou treba, ty si udela uator sam. A pokud ne, ja mu je udelam zdarma, nebo tak za 30 Kč/ stranu. Pri 100 str. to je za 3000 Kč. Uz jsem to delal.
Zádna sazba neni potreba. Mám asi 15 free ebooks mn enebidnutych od USA inet marketeru a dle nich jsou naklady na ebook 0 USD. Jediny naklad je cas autora. Vsechny ebooks jsou v PDF.
Dement označuje ostatní za dementy. Úsměvné. :-) Pokud nechápete reálný svět (ad DRM, ad jiné profese než IT krysa), tak se
a) o něm nezmiňujte nebo
b) vyjděte ven a koukejte se kolem sebe
Ta matematika vám vůbec nesedí. Nebo pracujete zadarmo? Pracujete vůbec? Jo vám nedochází, co je za potřebí k vydání knihy. Pak je to jasné. Odborník na vše (hlavně na to, čemu nerozumíte).
LaTex? A nejlépe v terminálu bez myši a nikoli X. Na co vlastě myš, že? Tak to jste v době "kamenné" vy (resp. 30 let zpět).
Mily martinku, nikdo se nebavil o terminalu, a ano, [La]TeX je porad nejlepsi a nejjednodussi moznost sazby. Zadnej *%#$ GUI program nedokaze konzistentne zmenit vsechna pravidla pro vysazeni jen tim, ze mu dame "novou sadu pravidel" (includneme jinej file; to mimochodem autora nezajima, ten potrebuje jen par blbejch znacek a KONEC, vse ostatni dela nekdo jinej).
Podelanej word ma svou sadu _DEDICNYCH_ problemu (napriklad neni takovy problem dostat do textu nesmazatelene oddelovaci cary, kontrola pravopisu je takova zkurvena zobmie co furt leze z hrobu at uz ji vypnete kolikrat chceme, a kurvit nam text neprestava ...).
Konec koncu kdyz je autor (v dnesni dobe) natolik mimo, ze nezvladne pracovat s psacim strojem (pocitac s plaintext editorem; a nemyslim zadny markup, jen holy text), klidne muze tu knihu nadiktovat (kdyz je takovej borec ze i kdyz neumi tak to bude nekoho zajimat. Dobrou knizku vam klidne opisou z rukopisu ...).
Ten kdo zvladne aspon holy text to muze nekomu dat vysadit, o level vyse je pouzit nektery z easy markup jazyku a konvertovat do TeX-u. O kousek vys je plain-text markup TeX-u a nadstaveb co behem odpoledne pochopi skoro kazdy kreten, pak dlouho dlouho nic a nakonec stupidni graficka pekla a-la Word (co na tom ze to cpou do ubozaku uz na skolach, kdyz se to chova nekonzistentne, casto v rozporu se zdravym rozumem a ocekavanim, chovani se meni mezi verzemi ...).
A co se tyce DRM, taktez chape NAPROSTO presne o cem mluvi, na rozdil od tvych plku, ktere si dovolily pouze nesouhlasit ale na argument uz se nezmohly. DRM bude (z principu) vzdy prolomeno.
Mozna podobne jako s MHD, vyhodte revizory, vyserte se na posrany open-karetni tunely a MHD se KOMPLETNE zaplati ze statnich dotaci (akorat uz si na tom nenakrade nikdo dalsi, a o tom to cele je, vytahnout z lidi prachy navic a pak je rozkrast, i kdyz revizorska masinerie - vcetne vseho co existuje aby ji podporovalo - je spis zatez nez zisk, takove setrvacne kralovani dedicne stupidity).
Kdyby se poskytovatele vysrali na DRM a o naklady na nej snizili ceny, koupi si to vic lidi. Pak zlevnit jeste o neco a najednou se tolika lidem nevyplati krast (uplne to odsranit by byla otazka nekolika generaci, prihodnych podminek atd., ale to uz mluvime o lidech co nekoupi nikdy). A v te chvili kvantita zakazniku prebije stav kdy mensina platila nehorazne castky.
...."Nejlepší" jsou ti, co tvrdí, že všichni to dělají blbě, a že by se to mělo dělat tak a tak. A přitom v dané oblasti nikdy nic nedělali....
bohužel náš čechistán je jich plný
a nejúsměvnější je, že mají naprosto jasno od designu BMW, přes problematiku plomb ve stomatologii až po sazbu knih...
hezký den
Je vidět, že jste Word viděl maximálně z rozjetého vlaku, když ani netušíte, že ty vodorovné linie jsou parametrem odstavce a jako takové je lze vlmi snadno přidávat a odstraňovat.
Kontrola pravopisu ve Wordu je to nejlepší, co je dnes v textovém procesoru k vidění.
Možná máte komplexy, že ten váš milovaný LaTeX nikdy nebude nikdy rozšířen, na linuxovém fóru se vám však dostane většího zastání.
Představa, že knižní redaktoři, sazeči, ilustrátoři, odborní a jazykoví korektoři, grafici a další jsou jen vyžírkové, také svědčí o primitivismu.
Ano, obzvlast snadno jdou odstranovat pokud je nahodou vlozite na konec a aby sly smazat potrebujete vybrat jeste radku nad nimi a radku pod nimi, ktera tam ovsem neni a kterou tam uz nedostanete, protoze se to vytrvale drzi na konci. A protoze pojebanej word je integrovanej do outlooku, kterej je integrovanej s pojebanym exchangem, uziju si toho dost (teda nastesti ne, pac vim jak se do ty situace nedostat).
LaTeX neni muj zamilovany, nepouzivam ho (vystupem me prace obvykle neni text, a tu trochu dokumentace co musim delat bohuzel musim delat ve wordu, coz je to jediny s cim hovadka z okoli zvladnou pracovat, nekteri to dokonce povazuji za vykrik pokroku, ztotoznuji se s tim a kdyz se to nekomu nelibi tak to berou jako osobni urazku - nic jineho se nechteji ucit a proto ani nenauci, jako obvykle jsou ovladani strachem a pocitem menecennosti, ktery je ve vysledku degraduje na uroven slepicince), je vsak naprosto transparentni, dava konzistentni vysledky a ma moznosti o kterych se Wordu nikdy nemuze ani zdat.
Nemluvil jsem o kvalite kontroly pravopisu, ta je mi u prdele, kdyz mi o to jde zkontroluju si to po sobe sam, zadnej spell-cheeker (ano, to byl tongue-in-cheek) nebude z principu 100% protoze nechape obsah, ale ano, dozajista je to to nejlepsi na trhu. Mluvil jsem o tom, ze tato "zazracna featura" se prakticky neda vypnout a i kdyz se to na chvili podari tak za casek se zase sama zapne.
O primitivismu predevsim svedci snaha mi podsunout neco co jsem nerekl (nenavazel jsem se do korektoru, sazecu ani ilustratoru, odborni a jazykovi korektory pravdepodobne vymreli, nebo je par vytecniku nezamestnava a usetrene penize rozhodne nedavaji zakaznikum). A to ze nekdo dela nejakou profesi z nej rovnou kretena nedela, to treba az to jak ji vykovana a to ze si mysli ze to jinak nejde.
>> Kontrola pravopisu ve Wordu je to nejlepší, co je dnes v textovém procesoru k vidění. <<
Ten byl dobrej, ten si musim nekam poznamenat. :-P
Tak v tom pripade nechapu, proc mi furt kurvi ruzne casti textu nesmyslnymi hovadinami. Aby se clovek nezblaznil, musi to vypnout. Mozna pisete o verzich 2007 a vyse, ty uz jsem nezazil. Presel jsem na OO/LO, ty mi to nedelaji.
hledal jsem o tom nedavno info, cili potvrzuji; na rozdil od veci jako je aspell apod. ta kontrola cekuje slovo k kontextu ostatnich slov a umi odhalit i nektere (byt jich je vcelku malo) gramaticke chyby, mluvim o cj, v aj je to asi mnohem lepsi; rovnez jsem nasel clanek, ze ktereho vyplyva, ze se na teto kontrole podilel ustav pro cj, ted pri rychlem googleni nachazim http://weblog.jakpsatweb.cz/b/1120175412-ms-word-umi-ceskou-gramatiku.html
cili ano, smich nad wordovskou kontrolou pravopisu opravdu neni na miste, hodnotime li vzhledem k ostatnim sw tohoto typu
Já píšu knihy, pohádky pro děti, a publikuji je zadarmo na Kindle - stejně by je za peníze nikdo nechtěl :-) K psaní jsem používal Word a vkládal jsem tam obrázky. Teď mi to dělá kamarád, který má ve studiu Adobe InDesign s pluginem pro Kindle. O LaTeXu jsem slyšel hodně, ale používat ho nebudu a věřím, že InDesign je lepší, protože umí i grafiku. Takže já Word a pak to jde do InDesignu.
Zalezi co za grafiku potrebujete:
http://www.texample.net/tikz/examples/
Vysledek vetsinou pekne ladi se zbytkem. Ovsem uznavam, ze na pohadky se to asi moc hodit nebude :-D
I v e-knihách přece bývají obrázky! A ty obrázky mohou být navázány na text. A kolem nich bývá okraj, který může být závislý na obsahu obrázků. Umí vůbec LaTeX specifikovat plovoucí obrázky pro dynamické e-book formáty tak, aby byly vždy na stránce, kde je na ně v textu odkaz?
Sazbou v TeXu jsem se zabýval profesionálně, a tak vím, že vysazení obrázku na spad v pevně daném místě stránky, obtečeného zleva a zprava dvěma sloupci, je na samotných hranicích programovacích možností TeXu (či spíš daleko za nimi - TeX úspěšně hází klacky pod nohy každému, kdo se o to pokouší).
Nejen že to není nic, co by v LaTeXu zvládla zaučená studentka. Nezvládne to ani zkušený TeXpert. Teprve na na wizard level se lze vůbec pokusit o počítání řádků od začátku kapitoly, a úspěšně tak najít začátek stránek a odstavců na nich, a do správných míst vložit zalamovací příkazy. V mých Upages makrech se o to staral asi 1000řádkový hutný kód, a nikdy se mi jej nepodařilo odladit tak, aby spočítal místo zalomení vždy přesně.
Ja se latexu taky obaval a nakonec se ukazalo ze je to dost jednoduche. Napsal jsem v nem jednu knihu. Musel jsem si ovsem vytvorit vlastni styl, protoze jsem mel jiny nazor na to jake a kde se maji delat mezery. Taky jsem si napsal styl pro indexy protoze ten standardni mi nevyhovoval.
Mozna bude i neco lepsiho, ale u nas jsem videl lidi co s tim delaji pouzivat
Už ani ten Python neni potřeba, stačí jeden exe soubor viz zde:
http://www.pina.cz/2011/01/18/amazon-kindle-3-–-jak-odstranit-drm-z-ebooku/
Ten neumi obrazky.
TeX je dobry pro urcite typy dokumentu, jejichz vystupnim mediem je tiskarna nebo PDF. A nehodi se pro radoveho uzivatele. Idealne se hodi pro programatory a napriklad programovou tvorbu tiskovych sestav. Programatori si snadno poradi s jeho vlastnostmi a vcelku levne ziskaji velmi kvalitni vystup.
Pro elektronicke ctecky nema jeho pouziti smysl, protoze pro ne neni vhodny format DVI, PDF ani PS. Pro ne je vhodnejsi format, v kterem lze snadno dokument preformatovat podle parametru ctecky a jejiho nastaveni uzivatelem.
Izak je hnup, ktery tomu proste a jednoduse nerozumi.
Pane Zandl, vidím, že jste odborník. Rád bych nějakou eknihu připravil. Pokud je MS Word ten pravý program na tvorbu eknih, jak ho mám nainstalovat? Mám obavu, že MS Word pod GNU/Linux nefunguje a v MS Windows nefunguje mnoho pro mne a moji rodinu důležitých programů. Bohužel nemáme nikdo čas se učit pracovat v MS Windows a neustále kvůli tvorbě eknihy přebootovávat... Bohužel nemám již tolik času na hraní.
Dobrý den, myslel jsem, že když tu debatujete o vhodnosti Wordu a LaTeXu, máte už jejich zprovoznění pořešené. Ale samozřejmě rád poradím, když vím více. Pokud nechcete přebootovat, zkuste použít online verze například Docs.com nebo docs.google.com, případně software jiných dodavatelů, který vám vygeneruje DOC/RTF soubor. Jistě vám to pomůže.
A ženě i dětem, pro které máte v linuxu důležité programy, prosím vzkažte mé hluboké sympatie, že držím palce!
No, jestli je tohle pro tebe tak zasadni a neprekonatelny problem, tak by ses mel dat radeji na pesteni redkvicek a nepokouset se o tak mentalne narocnou cinnost, jakou je tvorba ebooku. Schopny zemedelec bude spolecnosti nepochybne prospesnejsi nez omezeny demagogicky linuxak.
"chci napsat knihu, napisu ji v LaTeXu" je výrok, který mě opravdu rozesmál. Na které planetě to žijete?
Za prvé, obyčejný uživatel rozhodně nepoužívá obskurní programy typu LaTeX, v životě o nich neslyšel a na nic je nepotřebuje.
Za druhé, naprostá většina autorů knih je právě těmito obyčejnými uživateli.
Za třetí, "sazba" pro elektronickou knížku je něco docela jiného než sazba knihy klasické. Z hlediska formátování si bohatě vystačíte s Wordem, přinejmenším pro beletrii či poezii. Dokonce bych řekl, že Word je už poněkud "kanón na vrabce". A s trochou sebekázně stejného vzhledu dosáhnete snadno i s WordPadem či jinými jednoduchými RTF editory.
Pokud to chce někdo dělat profesionálně, chce mít spoustu vychytávek pro export pro konkrétní čtečku, ať použije LaTeX či jakýkoliv jiný pokročilý program, ale to neznamená, že je to jediná možná cesta.
"bud knihu necham korektorovat, nebo ne ... pokud ne jsem na 0kc nakladech"
"... autor ne, ten to dotoval svymi penezy"
Právě k tomu je dobré dát ty peníze na tu korekturu :) V diskuzi mi to nevadí, ale kdybych si měl koupit knížku, ve které by "autoři něco dotovali svými penězY", tak bych asi moc nadšenej nebyl :)
LaTeX, to je ten system, co mu na jednu stranku date obrazek a on se vykresli o dve stranky dal? Skvela featura v technickych skriptech, kdyz se obrazek k zadani prvniho prikladu zobrazi v reseni toho nasledujiciho :-).
Bych ten latex tolik neprecenoval, normalni text si clovek muze napsat klidne ve wordu a ma aspon jistotu, ze se to vytiskne tak, jak to vypada a ne jak se to hodi nejake umele pseudointeligenci.
Ano, LaTeX je ten systém který vám umožňuje mu určit kde chcete ilustraci (figure) vykreslit pomocí nepovinného parametru, a když na něj budete hodně zlý tak můžete použít "!" čímž vyřadíte jeho algoritmus pro určení vhodného místa. No a nebo můžete použít rovnou "includegraphics" a on vám to vysází přesně tam kde je to vloženo.
ted jeste prosim ten podstatne obtiznejsi problem s tiskem obrazku na kazde liche strance v pravem hornim rohu..
LaTeX ma sve opodstatnene uziti, jednoduchy markup, ale ani tvorba ebooku ani narocnejsi interaktivni (v tom smyslu, ve kterem se asi pouziva v casopisech) sazba mezi ne nepatri..
Tak na vaši knihu se opravdu těším, když neumíte napsat ani jednu větu správně. A co takhle spisovatelství jako něčí zaměstnání, myslíte že Dan Brown nebo Jame Rollins budou psát své romány do InDesignu, aby uspokojily něštastníky jako vy? Dobrá kniha vzniká prakticky roky a celé měsíce autor spolupracuje s redaktory, ale to samozřejě vy nikdy nepochopíte.
Vaše "linuxácká" averze proti wordu je trapná a ubohá. Ne každý kdo píše na PC nebo jiném počítači je linoxovej nerd. Mě nevyjímaje. Word není zázrak, ale je to úplně normání postačující editor pro 99 procent lidí. Napsal sem v něm dvě diplomky a nevidím v tom problém a opravdu se kvůli tomu nebudu učit s nějakým absurdním editorem. Howk. konec.
V pripade silneho elekro magnetickeho zareni, se znici ;-))
Obecne zijeme v dobe elkro magnetickeho smeti, CD po 300letech nikdo neprecte, vytistene fotky po X letech zblednou, nebo se ztrati uplne, krom tech. na kterych tisknou profici ... ale tak kazdy chce prece fotku za 1.50 ;-))
Tuzk na papire vydrzi veky ... ale mi uz ani ten papir nemame, papir je dnes uz totiz latex ;-)) a tohle leatexove belidlo nam ho hezky rozezere ;-))
ja resil archivaci, jsou 2 cesty: MO nebo pasky s tim, ze je silo automaticky previne a po 100 letech oklonuje ... treba i na novou tech, nebo drive pri kazde nove.
nebo se udrzuji na zalohovanych polich, s tim ze se vzdy nakopiruje na dalsi, idelane jeste replikovane na vice mist, diky pokroku dnes nevydana kapacita uz za 10 let bude sranda, ktera se tam jen znova umisti a zabyra treba 2% celkove kapacity noveho uloziste ... idelani ja samozrejme svetovy mirror na stovkach FTP ;-))
Tak ja mam kindle 3w a nejsem registrovany nikde, ani na amazonu, o nejakych ceskych serverech ani nevim ... ted treba ctu knihu, ktera uz neni ... bolsevicka cenzura je zpet !
PDF cist nebudu, kdyz dostanu PDF s DRM, tak je prolomim, prevedu do .mobi nebo neceho normalniho ;-) .... i kdyz ted mam zajimavy SW na oriznuti PDF v jave ... takovy vizualni vyvinuty prave kvuli cteckam
to je sice fajn, ze do kindle si viete skonvertovat knizku podla potreby, ale:
1) bezny pouzivatel to nevie
2) vydavatel na tom biznis nezalozi
3) ak vydavatelia a autori nebudu za svoje diela plateni, trh postupne zdegraduje (stale budu autori, co budu pisat zadarmo, ale celkovo toho bude menej. a editori zadarmo nerobia)
Možná je toto off topic protože jsem článek celý nečetl ale osobně nedám dopustit na klasické papírové knížky. Dobře se to čte a nemusí se nikde řešit šílenosti s nějakou DRM ochranou a podobnýma věcma. Výhody knížky v elektronické podobě je snad možnost rychlého vyhledávání a možnosti uložit do jednoho zařízení více knížek - dobré na cesty apod. Ovšem na klasiku to zřejmě nikdy mít nebude :-).
„Dobře se to čte“
To je diskutabilní. Samozřejmě LCD notebooku nebo mobilu není na čtení žádný zázrak, ale pohodlí skutečné čtečky - tenké A5 destičky s e-inkem - je podle mě s papírovou knihou nesrovnatelné. Já čtu papírové knihy často vleže a mám s tím prostě problém, obzvláště když jde o knihu srovnatelnou s TLDP (1300 stran) nebo Jádrem systému Linux (tlustokniha od Luka, 700 stran) (ale stačí v podstatě cokoli nad 150 stran, nebo cokoli blbě slepeného). Lehounká čtečka, u které se nemusí řešit listování, je proti tomu zázrak.
„dobré na cesty apod.“
Nejen na cesty. Dají se takhle skvěle číst kratší slohové útvary (fejetony, povídky atd.) například při čekání ve frontě, na autobus, při jízdě metrem. Sám jsem se takhle divil, kolik času se takhle dá nashromáždit po pár minutách. Proč kratší slohové útvary? Při takovémto přerušovaném čtení se snadno ztrácí kontext.
A ja zase nedam dopustit na to listovani - kolikrat vim, ze nejaka informace se objevila zhruba 20-30 stranek nazpatek, vim zhruba v jakem kontextu, ale nepamatuju si ani klicove slovo ani nic - a pak neni nad to strcit prst kde prave jsem, prolistovat nazpatek, proletet ocima a najit tu informaci a rychle se vratit kde jsem prestal. A kdyz studuju neco komplexnejsiho, tak kolikrat mam v knizce i vsechny prsty jedne ruky, a prekladam okamzite... Ale samozrejme, proti gustu...
A na to jsi přišel jak ? Momentálně (no vzhledem k tomu, že už to tu prosáklo, tak to snad mohu zveřejnit), chystá vstup na náš trh a český obsah aktivně vyhledává (oslovuje majitele práv).
Nechci nikomu brát jeho enthusiasmus pro nový projekt, ale z pozice nakladatele bych to viděl trochu jinak: běžný spotřebitel vleze na mediálně nejznámější knihkupectví, které má propracovaný a funkční systém (a tím nemyslím jen technickou realizaci objednávky, ale zejména ostatní marketingové nástroje, které nenásilnou formou doporučují další zboží), ověřenou spolehlivost (zejména platební brány) atd. I když tam konkrétní titul nebude většinou si vybere něco z doporučené nabídky.
Těch pár fajnšmekrů, co budou hledat konkrétní knihu a vlezou kvůli ní na neznámé knihkupectví Nějakého Lojzy z Horní Dolní a svěří mu údaje o své kreditce, ti nikoho neuživí
Zamerne poporovat verbez, ktera udelala vse pro to, aby zakaznik mohl nakupovat pouze u ni? Tak si tak predstavuji, jak vznikne naprosty monopol Amazonu a ten jediny bude rozhodovat o tom, co mame pravo cist a jake knihy nam z Ksindle odstrani. Kdyz e-ctecku, tak leda takovou, ktera podporuje hafo formatu a o jejimz obsahu rozhoduji sam. Pokud takova existuje.
Ta 'verbež' jak ty říkáš, srazila ceny čteček na polovinu toho co stály před rokem a tím v podstatě odstartovala éru skutečného používání elektronických knih v ČR. Kindle podporuje všechny běžné formáty (včetně PDF) a nijak nikomu nebrání v přístupu. To že neinvestuje prostředky do jedné proprietární technologie třetí strany, navíc původně navržené k úplně jinému účelu, fakt nevidím jako nějakou evil vlastnost. Pokud vím, tak to bylo Adobe kdo nabídku na port toho jejich bastlu na Kindle odmítlo (jasně, bylo to o penězích, ale já fakt nevím, proč bych měl v ceně zařízení platit licenci něčeho, co slouží jen k mému omezování a generování zisku jiných).
Jo, to je zasluzne. Nebude to srazeni ceny tak nejak podobne, jako u konzoli Sony? Tim, ze Amazon prodava ve svem proprietarnim formatu, ktery je podporovan pouze na jeho vlastnich cteckach, donuti zakaznika, aby si koupil Kindle. A kdyz uz zakaznik ma Kindle, tak kde jinde by nakupoval, kdyz ne u Amazonu? Tak proc nesrazit cenu ctecek?
A na to jsi přišel jak ? Momentálně (no vzhledem k tomu, že už to tu prosáklo, tak to snad mohu zveřejnit), chystá vstup na náš trh a český obsah aktivně vyhledává (oslovuje majitele práv).
Nechci nikomu brát jeho enthusiasmus pro nový projekt, ale z pozice nakladatele bych to viděl trochu jinak: běžný spotřebitel vleze na mediálně nejznámější knihkupectví, které má propracovaný a funkční systém (a tím nemyslím jen technickou realizaci objednávky, ale zejména ostatní marketingové nástroje, které nenásilnou formou doporučují další zboží), ověřenou spolehlivost (zejména platební brány) atd. I když tam konkrétní titul nebude většinou si vybere něco z doporučené nabídky.
Těch pár fajnšmekrů, co budou hledat konkrétní knihu a vlezou kvůli ní na neznámé knihkupectví Nějakého Lojzy z Horní Dolní a svěří mu údaje o své kreditce, ti nikoho neuživí
Hmm. Autor teda zase dostavá pár šušní, koukám že je to skoro stejné jako s vydavateli audia/videa. Je to článek co chce nejvíc schramstnout a přitom se bez něj dá obejít. Samozřejmě pokud to co chce autor prodat za to stojí.
Pokud tisk dělá jen 20% z ceny a já vidím ty cenovky v normálním krámu, tak je jasné že nakladatelé jsou nenažraní. Zvlášť když se to v levných knihách prodává za čtvrtinu. Ať teda přidávají k normální knize i verzi elektronickou, "zdarma". Ale to né, taky chtějí rejžovat jako u audia/videa, za stejnou věc dvakrát.
stejné jako s vydavateli audia/videa.
stejné, jak s kdekoli jinde, třeba i ve vašem případě. Jedno zlaté pravidlo zní, že 70% úspěchu (a s ním souvisedící podíl na zisku) tvoří prodej.
Smiřte se s tím, že nakonfigurovat Samba server dokáže, každý jouda. Firewall, SMTP možná míň joudů, ale i tak. Prachy přináší do firmy prodej v konečném důsledku. Raději přijmu do firmy schopného obchodníka a průměrného ITka než průměrného obchodníka a schopného geeka. Tedy nehledě k tomu, že obecně se zaměstnávat geeka nevyplatí vůbec vzhledem k jeho asociálním vlastnostem (viz. John Welsh)
Ale hlavně se smiřte s tím, že vydělávat není nemorální, jak tvrdili komunisti, když mluvili o buržoazii a vykořisťování rolníků.
Az jednou zbytek sveta prijde na to ze asocialy dela z geeku predevsim tupost, omezenost a nepratelstvi okoli (citi se [okoli] ne nepravem nedostatecne / menecenne).
I kdyz stacilo by pochopit ze tvorit velke molochy je samo o sobe sbohem efektivite a cesta do pekel.
To pak kazdej bude mit radsi 1 (slovy jednoho) geeka, nez 10 prumernych kretenu (co ani neumi hledat na googlu / cist manualy; o to vic kecaji, natrasaji se a pisou "enterprise-class" maily) a jedina jejich odpoved je: tohleto nakoupime / outsourcujeme tady, a aby nam to chodilo zaplatime premium support tady (uch, snad za me vyresi zakladni problemy a ja budu moct jen preposilat maily o tom jak to funguje; nedej boze aby se s tim opravdu neco stalo), tak si na sebe asocialni geek v klidu vydela, protoze nema zajem oblejzat kancelare vetsinu problemu vyresi z pohodli sve sesle a vsichni maji klid, pokoj, jen tupe stadecko geekovi nemuze odpustit ze jsou mu naprosto ukradeni.
Az jednou zbytek sveta prijde na to ze asocialy dela z geeku predevsim tupost, omezenost a nepratelstvi okoli (citi se [okoli] ne nepravem nedostatecne / menecenne).
řekl geek ? příští revoluce nebude komunistická, ale geekovská? :-)
Neuvědomujete si, že tupé tupé stádečko tu tvoří právě jen geekové, co neznají nic jiného než google.
Loučím se s vámi vaším pozdravem: Gooo, Gooo
Umis neco jinyho nez se vysmivat vecem, ktery poradne ani nechapes, chlapecku ? Neumis, a o to vic se snazis ...
Umis vubec cist ? Nevypada to, alespon smysl nechapes. Ukolem spravce / programatora neni znat vsechno, ale rychle se ve vsem zorientovat, a k tomu potrebuje zdroj informaci, napr. manual, internet + jeho zalozky - google a dalsi vyhledavace; vsechno jsou to ovsem jen prostredky k tomu jak nacpat znalosti do sve hlavy pokud mozno v kratkem case, coz je pro tebe zrejme nepochopitelne.
Nejsi taky jeden z tech co se nechteji nic ucit, chteji to totiz jen pouzivat ? Co opovrhuji lidmi jen proto, ze nahodou nemaji v hlave nasrano (au, ta zavist, ten pocit nedostatecnosti, z toho jsou pekne mindraky, neni liz pravda ? Mohl bys skusit zapatrat po tom proc ti vlastne "geekove" tolik vadi, ale chce to dostatek charakteru umet si priznat ze je to zavist / mindrak ...)
Kdyby dalsi revoluce byla "geekovska" (tedy revoluce lidi, kteri pro zmenu VI CO CHTEJI A VI TAKY PROC), vubec bych se nezlobil. Negeekovskych revoluci tu bylo dost a koukej kam to to tupe stado dotahlo, nic se nemeni (jen to kdo bude stado okradat, kdo mu bude lhat a tvarit se ze pro nej neco dela).
Situace prumerneho tupce (samozrejme relativne vzato; prumerne podminky se zlepsuji) se za poslednich par set/tisic let jen trochu zhorsuje (driv clovek vedel ze je majetek / otrok, dnes je to tak neprime ze si to vetsina neuvedomi), spolu s tim jak se koncentruje moc / majetek do rukou cim dal tim uzsich skupin.
Samozrejme ze technologicky pokrok umoznuje rychlejsi a pohodlnejsi zotrocovani - velkym hitem je zmanipulovat stado tak aby si myslelo ze je svobodne, a pak pomoci kombinace strachu a tvrzeni "za to si muzete sami" utahovat srouby vic a vic, az je nakonec celkem jedno ze lide nemaji status otroku, protoze plni stejnou ulohu), takze se nam to za poslednich 100-200 let o dost zrychlilo).
ale promin, myslim ze hovadko jako ty bude netknute sociologii, politologii, psychologii i historii, takze z ceho by se ve tve prazdne hlave zrodilo pochopeni, ze ?
Ale proc to vlastne rikam tobe, ty nechces poslouchat, ty si sem jdes jen vylit svou frustraci.
Goooo Goooo ...
No, jenze se staci podivat, kam vydavatelstvi audia/videa smeruji.. samozrejme, marketing zpravidla tvori nejvetsi cast uspechu, ale uz to nikdy nebude jako driv, ze stacilo prodavat cokoliv a hrabat pohadkove zisky.
Mam nejakou ctecku knih v iPhone a v ni par knih zdarma, ktere jsem nikdy necetl. Papirovych knih jsem taky za poslednich deset let moc nekoupil ale urcite jim dam prednost pred elektronickou podobou. Snad bych neco malo priplatil za obe media soucasne. Co by se mi vylozene libilo jako e-kniha, jsou technicke dokumentace a manualy, ktere kdyz potrebuju, nemam napotvoru zrovna po ruce.
1. zákazník nechce dokonalý produkt - nezaplatí ho (mluvím ve statistice)
2. geek nikdy nebude vymýšlet produkt, ale jeho technické řešení. Vlastnosti specifikuje marketingové oddělení (tedy to pravé, nikoli reklamka)
3. tudíž budu mít s průměrným ITkem možná tak průměrné technické řešení dílčích částí, ale nikoli průměrný produkt
A protoze o kvalite produktu rozhoduje predevsim technicke reseni dilcich casti a ne iluze sirene "tim pravym marketingem", prave sis kapitalne nasral do ust, chlapce.
Ze to vetsine (pri jeji nezmerne moudrosti a inteligenci) nedochazi, a podporuje prodej smejdu, neb se poctive krmi reklamou, vytvari problem samotny. Akorat slovo "nezmerne" bychom meli nahradit slovem "prumerne" a blizime se te tragedii.
Prumerny clovek si bohuzel nezvladne a nechce pripustit jak moc spatne na tom je v porovnani. Rekneme ze mezi prumernym clovekem a nadprumerne inteligentnim, ktery ani nemusi dosahovat pocatku geniality je priblizne stejny rozdil jako mezi prumerne inteligentnim clovekem a pocatky mentalni retardace.
IQ (ano, mizerny ukazatel ale aspon nejaky) nad 120 zas neni az takova vyjimka, a vetsina zmetku co okrada ve velkem (nebo alespon to okradani ridi) na tom bude pravdepodobne lepe, proto je pro ne tak jednoduche tupci manipulovat. Mimochodem skvela zabava, jen je to trochu jak znasilnovat male holcicky co se ani nemuzou branit, nebo trhani hmyzich koncetin, musite na to mit zaludek nebo se dostatecne oblbovat kecy ala martinek abyste si ani neuvedomili ze to co zdomacnelo jako "normalni chovani" je v podstate pekna zmrdovina ktera v nejlepsim pripade pomaha spolecnost udrzet stejne zkurvenou jako je ted.
No u te kvality produktu, je vzdy otazka o tom jak ho merite. Pokud ho budete merit treba spokojenosti uzivatelu, tak vubec nemusi byt pravda ze technicky nejkvalitnejsi bude nejkvalitnejsi v tomto testu. Proste kvalita zarizeni neni absolutni velicina, vzdy je to otazka zpusobu mereni a co je v mereni nejdulezitejsim meritkem.
Pro nektere je nejdulezitejsi dobra dostupnost servisu a to i nodborneho. To maji treba vyrobky M$ daleko nejlepsi, kdekdo vam pomuze opravit problem na vasich Windows.
Pokud budete jako kvalitni chapat zarizeni s nejvetsim mnozstvim funkci, pak bude urcite kvalitnejsi Windows nez Mac. Pokud budeme ale jako kvalitni povazovat to co ma urcitou skupinu funkci nejstabilenjsi (i kdyz jich bude malo) budo to presne naopak.
Takze skutecnou kvalitu zarizeni urcuje prave marketing asi vice, nez technicke parametry zarizeni. (Nehlede na to ze technicka kvalita ma dost nejasny vyznam. Nebylo by lepsi pouzit kvalita techniky?)
To maji treba vyrobky M$ daleko nejlepsi, kdekdo vam pomuze opravit problem na vasich Windows.
a časom možno prídu na to, že opravujú problém nie "vašich" Windows, ale "svojich" Windows, pretože, ako je všeobecne známe, Windows do vlastníctva nezískavate. Ale aj to, že sa im podarilo presvedčiť národ(y) o tom, že sú to "ich" Windows, je kus obchodníckej šikovnosti...
A potom príde autor nejakého trojana a Windows je razom jeho :-))))))))
Naprosty souhlas, ten It man, ktery si hraje na experta vsehomiura je naopak s jeho nazory nejvetsi brzdou.
Mam Kindle a chci si kupovat i ceske knizky, prozatim je velmi omezeny vyber diky temto chytrakum hledajicim alternativy a jejich medialnim zviditelnovanim. Sproste receno, seru na ne, chci mit kindl, nechci cist na PC, Ipad a spol a chci za obsah platit, stejne jako platim za muziku.
Diky takovym lampertum hledajici socialni spravedlnost js,e v CZ mimo iTunes aspol. lamperte, bez nekam, ja chi plati za knizky a nechci, aby se hromadne kradly .
Tak tu mame ereading.cz -> nabidka nic moc, co jsem koukal, cteni jen na pekne predrazenych zarizenich.
pak tu mame http://rajknih.cz/, s jejich cteckou wooky. Ta jede vsude (ipad, android, windows mobile..), ale zase nepodporuji moc klasicke e-ink ctecky a neda se platit paypalem...
Opravdu, uz aby Amazon sel na cesky trh, protoze nami vymyslene kola jsou tak trosku hranate.
Ja bych si rad ceske e-knihy kupoval, zel zatim davam vydelat Amazonu, pouze, za knihy anglicke :( Oba projekty mne zas tak moc, abych tam utratil penize neoslovily. Rad bych totiz ty knihy cetl i za rok, dva, tri, a tolik tem hranatym, koleckum zatim nedavam...
Celé je to špatně. Prodej eknih by měl být založen na novém modelu a né být našroubovaný na ten stávající. Defakto by stačil prodejní server a autor knihy. Udělal bych úplně stejný model jako např. u prodeje v appstore od apple. Takhle se na tom nažere plno lidí kteří jsou úplně zbyteční.
Takhle to ale může bez problémů fungovat. Předpokládám, že můžeš přijít třeba za eReadingem (prodejní server) a nabídnout mu vlastní knihu. Korekturu si ale musíš zaplatit sám nebo ji nemáš, sazbu si taky řešíš na své triko a propagaci ti neudělá nikdo. Poslední položka je velmi důležitá, pokud lidé o knize neví, tak si pro ni na nějaký prodejní portál jen tak nepřijdou.
To není nic nového, spousta lidí se snaží vydávat papírové knihy vlastními silami, ale pak obíhají s batůžkem knihkupectví a prosí sami o přidání na regály. Tohle ale drtivá většina autorů nechce.
Zrovna propagaci bych jako autor očekával od eReading, pokud mají 1000 uživatelů chápu, že s propagací mnoho nenadělají a může za to Amazon nebo Kindle. Sám jsem byl na jejich webu několikrát, pokaždé když si chci koupit knihu absolvuji stejné kolečko, ebook si koupit nemůžu 9/10 není 1/20 je pro wooky tudíž k ničemu 1/20 je jako PDF což skřípaje zuby z nutnosti koupím. Ve zbytku případů zbývá papírová kniha. Od ledna 2011 již odbornou literaturu v papírovém provedení nekupuji, tím nám zbývájí anglické verze a tam je sakra jiný výběr. A beletrie? Zde narážím na absenci tištěné verze, dotisk se nechystá a ebook není, nezbývá než warez.
Zbyteční? Myslíte, že nakladatel bude jen tak platit zbytečně a snižovat si tak vlastní marži? Chtěl bych znát takového charitativního nakladatele.
Možná zbytečný z vašeho pohledu = třeba nepotřebujete korekturu a i/y je vám jedno, možná nepotřebujete ani ilustrace, asi nepotřebujete vůbec nikoho kromě autora. Izak by vám poradil, abyste se naučil psát knížky (proč by se měl učit jen autor, že?) a pak nepotřebujete ani toho autora.
Vse je otazka dohody, pokud uz vydavatel drzi v ruce zlato a vi ze se bude prodavat pak se treba rad postara o korekturu / propagaci (kdyz mas _PORADNE_ vydavatelstvi, obejdes se i bez externi reklamy, teda pokud vis jak na to).
Konec koncu _PRESNE_ kvuli tomu je tady, sve penize si musi zaslouzit, sve naklady si muze odecist z odmen autorovi, a _PORAD ZBYDE DOST PRO OBE STRANY_ (bylo by fine kdyby _PREDEVSIM_ pro autora, ktery prispel necim co vydavatel zajistit nedokaze, tedy obsahem) ...
Samozrejme pokud je vydavatel nenazrana svine pracujici zpusobem "vy si vsechno zaridite a ja uz za to jen budu brat prachy, mozna vam z nich taky neco necham" ...
Takze zatim jediny kdo predevsin neni potreba ses TY (a vydavatele podle predchoziho odstavce, nechcete se odstehovat nekam kde nebudete obtezovat ?; nebo zkuste vymrit, dekuji pekne).
kdyz mas _PORADNE_ vydavatelstvi, obejdes se i bez externi reklamy, teda pokud vis jak na to
:-)))))))) to není moudré (jemně řečeno) dělat z výjimek pravidlo.
Samozrejme pokud je vydavatel nenazrana svine pracujici zpusobem "vy si vsechno zaridite a ja uz za to jen budu brat prachy, mozna vam z nich taky neco necham" ...
... pak nastal výstřel Aurory a začla nová doba.
Nejdriv se objevi jedna vyjimka, pak ledy prasknou a nad zbytkem, vcetne posmevacku co se byvaleho mainstreamu zastavali, se zase hezky zavrou.
Geekovska revoluce, ted zas Aurora, vsadil bych se ze si komunisty u nas ani nezazil, a jediny cos pobral je, ze kdyz zacnes ukazovat prstem a rvat "komunista, komunista" tak to ma znamenat ze dotycny "je vyrizenej".
Nejhorsi na tom je jak to narod pekne zere, hada se o tom kdo je a neni komunista, koho by meli zakazat atd. A mezitim ti zmrdi co umi jen ukazovat prstem a hazet spinu na druhe (a krast, samozrejme) v relativnim poklidu kradou.
Pred volbami halda slibu, nadavky na konkurenci, neco na adresu komunistu. Po volbach se stejne nejak dohodnou, jediny kdo prohrava je obcan, a spolu s nim i nejnizsi zivotni formy jako nas martinek, ktere nepobraly dost rozumu na to aby pochopily ze jsou vlastne k politovani, natozpak tolik aby jim doslo se to co hlasaji bylo do jejich vymytych mozku vecpano a nekdo si s nimi po zbytek zivota bude vytirat prdel.
Nejdriv se objevi jedna vyjimka, pak ledy prasknou a nad zbytkem, vcetne posmevacku co se byvaleho mainstreamu zastavali, se zase hezky zavrou.
A kdyby to nešlo přirozeným výběrem, tak tomu pomůžeme nelegálním kopírováním a zvyšováním jejich ztráty...
vsadil bych se ze si komunisty u nas ani nezazi
Prohráls. Trovna jako Izak s windowsovskou lamou.
Opět špatný odhad. Dobrá, tak abyste nebrblali nesmysly: 42let, ženatý, 2 děti, podnikatel, noťas mbp, servery netbsd, gentoo, 4roky práce v latexu ve škole a 1 rok komerčně s arabštinou, paralelně 2 roky práce v quarku, smysl pro spravedlnost, logiku a realitu.
Lide, kteri vlastni ctecku nemusi nutne stahovat knihy ze serveru s publikacemi. Ja treba ctu dokumentaci k frameworku Django, kterou jsem si vygeneroval pomoci Sphinxu do .epub A dal root.cz nabizi taky par titulu knih ke stazeni :-)
Zajimave by mohly byt noviny stazitelne ve formatu elektronicke knihy :-)
Servery, které zdarma zasílají články na Kindle
idnes.cz - vychází 2x denně
http://vice.idnes.cz/kindle_zadani.asp
linuxexpres.cz
http://www.linuxexpres.cz/blog/clanky-z-linuxexpresu-do-vaseho-kindlu
Magazín VTM.cz (věda, technika, technologie, budoucnost) - vychází týdně
http://vtm.zive.cz/ebooky
aktualne.centrum.cz - vychází denně (ráno po 6:00)
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/redakce-aktualne.php?itemid=11726
-- "Kindlisti ale tvoří určitě nejsilnější skupinu, že?"
-- "Ano, ale ne platící skupinu. Typický uživatel Kindle je bohužel člověk, který hledá českou literaturu na pirátských serverech. Oni už investovali do zařízení s přesvědčením, že knihy už budou mít zadarmo. "
Takové přesvědčení nikdo nemá. Osobně jsem třeba majitel Kindle a koupil jsem si elektronicky už 20 knih, mnohem více než za to samé období papírových.
Samozřejmě, všechny anglické.
České bych si kupoval taky, ještě ve větším množství, ale není kde je koupit. Majitelé Kindle si nechtějí knihy různě "warezit", chtějí pohodlně kliknout na odkaz knihy v obchodu asociovaném s jejich kreditkou, ale nemají jinou cestu. Pokud se český vydavatel nechce dohodnout s Amazonem, ani nechce nabídnout knihy v MOBI bez ochran, je bohužel "warez" jediná cesta.
Třeba trilogii od Larssona mám (Host Brno) mám jako klasické papírové knihy, ale do Kindle jsem si "uwarezil" i jejich scan, protože jsem třetí díl chtěl dočítat na dovolené, ale nechtěl, aby mi zabral půlku kufru.
Svalovat vinu na majitele čtečky, že si nekupuje české knihy, když není kde, je zrůdné. Realita je taková, že Kindle je nejlepší hardwarová čtečka, přitom za nejnižší cenu, když se vydavatel nepřizpůsobí, může si nadávat jen sám sobě, že to bude muset zabalit.
Není to pro vydavatele nejlepší cesta, ale když neakceptují realitu, mohou donekonečna nadávat na Kindle a NEPRODÁVAT. Ti chytří začnou PRODÁVAT knihy bez DRM.
Takové přesvědčení nikdo nemá. Osobně jsem třeba majitel Kindle a koupil jsem si elektronicky už 20 knih, mnohem více než za to samé období papírových.
Vy, vy, vy :-) Ne každý je bohužel (v některých oblastech bohudík :-)) jako vy.
Kdyby těch majitelů bylo řádově několikanásobně víc, tak bych s tím i souhlasil, ale v počtu tisícu převládá spíš majitel typu, který popsal Lipert.
Většina lidí si kupuje Kindle proto, že chtějí ČÍST.
Když se nějaký vydavatel rozhodne dobrovolně tento tržní segment ignorovat, je to jeho problém, ne čtenáře, protože ten je schopen si nalézt jiné způsoby (scan + OCR) jak knihu získat. Ale není to jeho primární záměr, primární záměr je ono (pohodlné a legální) ČTENÍ.
2 tisice uz je ale pekne cislo (a ocividne bez DRM), a pokud nekdo chce knihu ukrast - tak to proste udela, a zadne DRM mu v tom nezabrani
pointa je, ze dnes to jinak nez ukrast proste nejde, nikdo ebooky neprodava tak, jak by si zakaznici predstavovali - tj. vidim ze vysla nova kniha, klikam na svuj eshop, platim kartou, za pet minut uz ctu
oslavny jasot nad tim, ze nekdo dokaze nabidnout eshop s portfoliem nezajimavych a neaktualnich titulu, s velice otravnymi zpusoby platby, rozhodne neni na miste, takze pan z eReadingu by asi mel upirat sve nadseni spis timhle smerem, nez premyslenim nad tim, kdoze je nejvetsim zlem...
Aha, takze kdyz mu to zjednodusime a snizime naklady (-DRM; prijemne by bylo kdyby to znamenalo i snizeni ceny, ne jen vic prachu pro uz tak dost nenazrane vydavatele), tak budeme tratit (uz ted je nulovy problem to ukrast; az bude nulovy problem / riziko to koupit, mohl by se problem zacit resit sam; rozhodne bude ucinnejsi peer-pressure, protoze krast najednou bude o neco nemoralnejsi, nepujde totiz o akt sebeobrany) ?
Tohleto vydavatele pres koleno nezlomi, tohle vychazi z narusene osobnosti / zebricku hodnot, clovek od malicka vyrusta ve spolecnosti kde se jedna vec rika a druha dela, "nikdo nekrade" a pritom kradou vsichni (nekdo kopie z netu, nekdo originaly v obchode, nekdo krade v supermarketu, nekteri z nas jezdi na cerno ...).
Napravit tuhle situaci je otazka jedne az dvou generaci ktere vyrustaly ve svete kde neni zvykem krast, a vydavatele tomu mohou napomoci tim ze se zlodejinou prestanou jako prvni (a odstranit vsechny zlodeje, to by bylo najednou tolik penez ktere jsou ted nakonec vzdy vydreny z danoveho poplatnika) a situace se zacne "srovnavat sama" - krasna to vlastnost vsech systemu s dynamickou rovnovahou.
Vy asi máte v hlavě takový stav, že když vám někdo něco řekne, tak to jde jedním uchem dovnitř, tam se to nemá kde zarazit a druhým uchem to hned jde ven!
Existuje rozdíl mezi úrokem a lichvou a stejně tak existuje rozdíl mezi marží a zlodějinou. Zlodějina je s velkou pravděpodobností Windows, ostatně to vidíte na ziscích fy. Microsoft. A marže je třeba Avast nebo Corel, abych to konkretizoval. Domnívám že že asi máte problém chápat abstraktní pojmy, tak tyhle příklady snad budou pro vás pochopitelnější.
To též je vydávání. Pokud bude CD s hudbou za 500 nebo DVD s filmem za 700, tak je to nejspíš zlodějina. Jinak nechápu že je možné vydat DVD s filmem i za 50 Kč. U knih je to v bleděmodrém stejné. Když je možné knihu prodávat v Levné knize za 99 Kč, tak nechápu proč by jinde měla stát 299 nebo 350 Kč. Ebook zatím v ČR trpí tím, že vydavatelé chtějí rýžovat a donutit čtenáře k platbě v podobné výši (autor článku mluvil o slevě 20% proti tištěné verzi, i když možná by p. Lipert připustil že i doprava je levnější). Což je nesmysl. Ebook porazí vydavatele, stejně jako CD porazilo gramafonové firmy a DVD pomalu poráží filmová studia. Vede k to poklesu úrovně a výraznému poklesu ceny. Dnešní výrobek již není tak pečlivě vyrobený krasavec jako byl třeba dřevěný gramafon před 50-ti lety, dnes je to lisovaný plast s pár nasmolenými součástkami z Číny. Stejně dopadnou knihy, nebude už krásná sazba, nebude kerning, s fonty se nikdo nebude moc párat, ale výsledná e-kniha bude za 50 Kč. A pak nastane stav jako je u DVD. Ty se už nevyplatí kopírovat, člověk si je raději koupí. A za 50 Kč si raději e-knihu koupím, než bych jí někde warezil. Ale prodá se jich mnohem více než dnes. Náklady těch DVD s filmy za pár šupů jsou desítky tisíc kusů - rozdíl proti době, když DVD stálo 1000 Kč.
existuje rozdíl mezi marží a zlodějinou
A právě na tu hranici jsem se ptal. Už chápete?
Pokud bude CD s hudbou za 500 nebo DVD s filmem za 700, tak je to nejspíš zlodějina.
Nejspíš nebo je? V tom byste měl mít jasno. A taky PROČ by to měla být zlodějina.
Pohybujete se v rovině emocí a dohadů nikoli faktů a v tom je problém vašeho úsudku.
Tu hranici byste ziskal vyzkumem verejneho mineni s pouzitim konkretnich prikladu. Jina moznost me nenapada.
Zlodejnou se ukaze byt to, co bude vetsina lidi povazovat za neprimereny zisk, tj. znacne prevysujici naklady a uzitnou hodnotu veci. Treba dvd za 500 oproti dvd za 50.
A neměli by na to zareagovat tím, že to nebudou kupovat resp. že koupí substituční produkt? A když už si to zákazník (dobrovolně) koupí, tak to nelze nazvat zlodějinou. To byste tak musel nazvat jakékoli podnikání včetně prodeje DVD za 50 (a že se takoví najdou).
BTW už tu několikrát padlo, že premiérový film nikdy nebude na DVD za 50. DVD za 50 nesplácí náklady na výrobu filmu. To by nikdy nezaplatily. A vy potřebujete ještě vygenerovat zisk kromě zaplacení nákladů
Tady nejde o to, co by meli udelat, ale co udelaji. Je to v psychologii.
Zakaznik si to muze vlivem okolnosti koupit (vetsinou kdyz nema jinou moznost), ale presto muze mit pocit, ze byl vzat na hul, treba kdyz v zahranici je totez o dost levnejsi. O tento pocit se vetsinou podeli se svym okolim (diky FB muze byt velmi pocetne) a to je neco, cemu se snazi vsechny firmy na rozvinutych trzich (u nas spise ne, alespon o nevim o konkretnich prikladech) predchazet.
ale presto muze mit pocit, ze byl vzat na hul
Ano, vím přesně o čem mluvíte. Kamarád byl přijat do zaměstnání za dohodnutých mzdových podmínek. Asi 2 měsíce na to, se náhodou dověděl, že člověk s horší kvalifikací ve stejné kanceláři bere téměř 2x tolik.
Co na to říct? No, jednak s tou cenou zákazník při koupi souhlasil (stejně můj kamarád se mzdou) a přitom nemusel. Řekl "ano" a mohl říct "ne". To, že si nezjistil potřebné informace (cena u konkurence atd.) není chyba prodejce (zaměstnavatele).
Ano, psychologie je potvora. U človeka to znamená, že bude vinit za svou chybu ostatní. Bohužel.
Tohle je neprijemne, ale v tomto pripade si muzu nadavat jen sam.
Mel jsem na mysli situaci, kdy funguje prakticky cenovy kartel (napr. ceny Kindle na zbozi.cz). Jiste, nemusim to kupovat nebo se pokusim to ziskat ze zahranici, oboji je pro me ale nestandardni postup. Normalni je prece to koupit tady za cenu srovnatelnou s okolnimi staty.
Tou psychologii jsem mel na mysli psychologicke cenove stropy - "za tohle vic jak X Kc nedam".
S tím kartelem se mi to úplně nezdá. Spíš bych to přičítal nedostatečné elasticitě poptávky, což se může rychle změnit přímým prodejem zejména rovnou do čteček a s tím spojených různých cenových akcí.
Na druhou stranu zápasit o zákazníka cenou je z obchodního hlediska až to poslední na řadě. Pokud (cenově neelastický :-)) zákazník počítá a priori s tím, že za knihu zaplatí XXX. Tak mu raději dodám vyšší kvalitu (když budu hodný :-)) než že si řeknu o míň, protože případný rozdíl utratí možná u konkurence nebo za steak :-)
Spojení „nepřiměřený zisk” je levicový blábol. Nikdy nic takového není (pokud nezasáhne stát se svojí neomylně regulující rukou, to se pak dějí lecjaké věci -- dobrým příkladem jsou solární elektrárny -- tam mají majitelé nepřiměřené zisky, protože tržní cena jejich produktu je někde ale úplně jinde, ale i tak za ni vesele prodávají), protože v případě vysoké ceny může přijít konkurence a dotyčného prodejce převálcovat. Upřímně řečeno, pokud si nasadím marži 70-90 % a i tak mi lidi div neurvou ruce poptávkou, tak si nebudu připadat jako „zloděj” provozující „zlodějinu” a získávající „nepřiměřený zisk”, protože mě nic nenutí tu cenu snížit, ba naopak ji možná ještě zvýším. Když pak přijde konkurence, tak už budu muset jít dolů, to je jasné. Jsou to prachobyčejné zákonitosti trhu, nic víc v tom netřeba hledat.
Ostatně to je myslím vidět poměrně dobře: v Česku je X ečteček, ale prodeje eknih tomu moc neodpovídají. Zkrátka trh. Prodejce někde dělá chybu. A pokud to je hodně nadsazená cena, tak si můžete být jisti, že žádný nepřiměřeně vysoký zisk nemá, ba naopak dost možná živoří. Nepřekvapivě.
Počkejte si a ona přijde konkurence, která se z jejich chyb poučí. Český trh je teprve na startu, musíme si holt chvilku počkat, přes noc nikdo nevyroste. Možná kdyby se bylo začalo dřív, ale to už je zase jiná pohádka.
Levicovy blabol neresim, podstatne je, ze takto uvazuje dost lidi, ktere neprevychovate. Rozhodne nejsem zastancem statniho dirigismu.
Vyse neprimereneho zisku je samozrejme subjektivni podle situace a osoby. Nekdo tu zminil 30% pro distributora, ktery se muze zdat byt zbytecnym meziclankem, zvlast kdyz autor musi byt rad za 10%.
Pokud vam lidi rvou ruce, tak nemaji ten blby pocit, ktery zminuji o kousek vyse.
Naprosto souhlasím s Radkem.
Anglické knihy kupujeme na Amazonu, české sháníme nepohodlně jinak.
Zajímalo by mě, na čem pan Lipert staví svoje "statistiky". Má v nabídce 41 titulů použitelných v Kindle, vše tituly, které frontu nezpůsobí. To má být důvod k registraci v jeho "obchodě"?
Časem možná někdo přijde na to, že ta čísla "ukradených" knih jsou jen virtuální a začne se zabývat jen skutečným obratem. Lidi, kteří knihy (hudbu) chtějí kopírovat pouze zdarma, vám žádné peníze stejně nedají, tak proč s nimi kalkulovat a snažit se je odradit ochranami? Zbytečně to zesložiťuje a prodražuje proces pro skutečné zákazníky.
Od pana Liperta to beru jako snahu o laciné PR - kontroverzní článek, který má přitáhnout pozornost k jeho vydavatelství. Zhruba na úrovni mediálních kampaní "celebrit" v Blesku. Možná by mu pomohlo víc, kdyby si veřejně zasouložil s Agátou Hanychovou.
(Většina lidí si kupuje Kindle proto, že chtějí ČÍST.
Když se nějaký vydavatel rozhodne dobrovolně tento tržní segment ignorovat, je to jeho problém, ne čtenáře, protože ten je schopen si nalézt jiné způsoby (scan + OCR) jak knihu získat. Ale není to jeho primární záměr, primární záměr je ono (pohodlné a legální) ČTENÍ.)
Jinými slovy řečeno: Když se nějaký pekař rozhodne dobrovolně neprodávat dalamánky, je to jeho problém, ne mlsouna, protože ten je schopen si nalézt jiné způsoby (páčidlo + šperhák) jak dalamánky získat. Ale to není jeho primární záměr, primární záměr je ono (chutné a legální) POJÍDÁNÍ.
A na to jste prisel jak? Ani pan Lipert, nema zadnou seriozni studii. To sve presvedceni si cuca z prstu, zadnou dulezitejsi informaci nez "blabla bla bla" z toho clanku nedostanete.
Btw. tvrzeni ze Kindle je problem pro e-knihy je stejny jako tvrdit ze MP3-palyery jsou problem pro digitalni hudbu.
V obou techto odvetvich je to stejne, zarizeni, ktere implementuji omezeni uzivatele je drahe a tak lidi moc ani hudbu s DRM ani knihy s DRM nekupuji. Proc taky? Vyber je tak mizerny, ze stejne vam nezbude nic jineho nez hledat jiny zdroj, ceny jsou tak vysoke, ze vlastne neni rozdil mezi digitalni podobou a podobou prodavanou i s fizyckym nosicem (CD nebo kniha).
A vsechno se to svadi na piraty, ze DRM je nutne kvuli piratum. Nicmene jak knih tak hudby je bez DRM jako warez dostupne nasobne vetsi mnozstvi nez v placene verzi. A kazda dobra kniha i hudba se v prubehu max. dvou mesicu dostane do e-podoby s pricinenim komunity. To same plati i o vide. Tak proc proboha DRM?
Osobne v tom vidim neco jineho. Pokud se e-ctecky rozsiri bude schopny dobry autor vydavat sve knihy uplne bez vydavatelu. Dneska to uz delaji nektere kapely (treba Nohavice, tusim ze i Linking Park atd.). Dneska je sireni vlastni literatury k masam pro autora vlastne nemozne bez nakladatele. Kdyz tu ale budou siroce zname e-schopy a naklad na vydani bude pouze plat spisovatele a korektora (to je plat dvou lidi), bude si schopny vydat svou knihu kdekdo a dostane ho velmi rychle k sirokym masem. A reklamu mu udela sam e-schop. Btw. stejne je tomu i u e-zinu a mrkejte na to jak tim casopisovy a novinovy trh trpi. Podpora e-schopu prodavajici e-booky je stejna jako podpora budouciho nakladatele, protoze od urcite velikosti nebude e-schop vubec nakladatele potrebovat.
A na to jste prisel jak?
Své (potenciální) zákazníky by mohl znát. Pokud ne, tak je to pochopitelně problém. To je docela klíčová informace v jakémkoli podnikání.
tvrzeni ze Kindle je problem pro e-knihy
Paradoxní nadpisy je třeba vždy brát s rezervou. Mají jen upoutávací účel. Vždy.
zarizeni, ktere implementuji omezeni uzivatele je drahe a tak lidi moc ani hudbu s DRM ani knihy s DRM nekupuji. Proc taky? Vyber je tak mizerny.
DRM určitě nehraje roli ve výběru titulů.
ceny jsou tak vysoke, ze vlastne neni rozdil mezi digitalni podobou a podobou prodavanou i s fyzickym nosicem (CD nebo kniha).
A proč se cena měla lišit resp. proč by měla být nižší?
Tak proc proboha DRM?
Třeba proto, že příležitost dělá "zloděje". Třeba proto, že bez DRM to dílo zkopíruje i moje ségra. S DRM nikoli a zas tak moc jí to nebolí. Možná ne pro ty notorické stahovače, ale pro ty příležitostné.
Pokud se e-ctecky rozsiri bude schopny dobry autor vydavat sve knihy uplne bez vydavatelu.
Určitě vznikne skupina autorů, kteří budou takto fungovat. Osobně si myslím, že v dohledné době jich ale nebude nějak podstatné množství. Budou to spíš noví autoři a ti, co u velkých vydavatelů nebudou mít velkou šanci.
DRM určitě nehraje roli ve výběru titulů.
DRM nehraje roli, ale to ze drtiva vetsina pouzivanych zarizeni nepodporuje format, ktery DRM obsahuje uz roli hraje. MP3 nema podporu pro DRM, takze je potreba prodavat WMA (pokud tam chcete DRM), jenze to zase neprecte bezny MP3 prehravac. A stejne je tomu u PDF s DRM. Proste pokud chcete v dnesni dobe pouzit v nasem prostredi DRM v e-knize znamena to znacny pokles prodeje, proste protoze nejsou lidi, kteri by meli ctecku, ktera to podporuje.
Třeba proto, že příležitost dělá "zloděje". Třeba proto, že bez DRM to dílo zkopíruje i moje ségra. S DRM nikoli a zas tak moc jí to nebolí. Možná ne pro ty notorické stahovače, ale pro ty příležitostné.
HBO vysila filmy uplne bez DRM, vysila je skoro v DVD kvalite a stahnout je umi i male dite. Presto filmy jsou na netu v drtive vetsine nakradene ze DVD a nebo rovnou z kino projekci. Kazda DRM ochrana je driv nebo pozdeji prolomena a nastroje na prolamovani jsou upraveny do takove podoby ze se s nima nauci delat i absolutni analfabeti. Staci se mrknou na CD a DVD, jak to byvalo slozite, dneska si lidi ani neuvdeomuji ze prolamuji nejaky css2 kod a proste to zkopiruji a i preformatuji do avi, nebo mp4.
Určitě vznikne skupina autorů, kteří budou takto fungovat. Osobně si myslím, že v dohledné době jich ale nebude nějak podstatné množství. Budou to spíš noví autoři a ti, co u velkých vydavatelů nebudou mít velkou šanci.
Ano jiste v dohledne dobe to urcite bude takhle. Ve chvili kdyz ale uz nebude potreba mit distribucni kanaly, resp. budou velmi snadno dostupne vyrazne to zjednodussi pristup autoru na trh, bez nakladatelu. Myslim, ze se pak obchodni model kolem vydavani knih dost zmeni.
HBO vysila filmy uplne bez DRM, vysila je skoro v DVD kvalite a stahnout je umi i male dite. Presto filmy jsou na netu v drtive vetsine nakradene ze DVD a nebo rovnou z kino projekci.
A proč si myslíte, že tomu tak je? Podle mne proto, že stáhnout film z HBO představuje daleko větší bariéru než z DVD. Není to otázka zapnu-stisknu-hotovo jako u DVD. Jaká bariéra omezuje kopírování bez ochrany?
dneska si lidi ani neuvdeomuji ze prolamuji nejaky css2 kod a proste to zkopiruji a i preformatuji do avi, nebo mp4.
Standardní rozšířené nástroje prolamování nepodporují. Tudíž k tomu musíte mít přinejmenším určité know-how. Běžný uživatel jako třeba moje sestra to know-how nemá. Minimálně to pro ni představuje první bariéru.
Prostě někdo ten obsah musí tak jako tak zaplatit. A přijde mi spravedlivé, aby se na tom podíleli všichni, kdo ho využívají, vám ne?
A DRM navíc umožňuje vytvoření flexibilních obchodních modelů jako už zmíněné půjčování. Což ovšem někteří nechápou a myslí, že když zaplatili, mohou si s tím dělat co chtějí, byť zaplacením potvrdili, že cena zohledňuje jen dočasné užití.
ty stale operujes s tezi, ze v pripade vyskytu nedrm obsahu by
1.) zacli krast ti, co ted kupuji, at uz pro nynejsi duvod nakupu maji jakykoli duvod
2.) zacli krast ti, kteri ted nekupuji a nekradou, protoze to z jakehokoli duvodu nezvladnou
z 2. skupiny nemas zadne penize uz ted, zadna ztrata tedy, pokud tato skupina zacne krast, z teto skupiny nepoplyne; jinymi slovy -> logicky dusledek je, ze apriori predem tvrdis, ze tvi platici zakaznici by se stali zlodeji; budeme si hodne nerozumet, kdyz te oznacim za luzu, ze si toto dovolujes k nekomu, kdo ti plati?
pritom dukazy o tom, ze to delas spatne, jsi sam uvedl - 50000 vs. 1000, cena vyroby ebooku vs. 200 prodanych.., samozrejme je to nejspis zpusobeno tou zlodejinou :-)
ad flexibilni obchodni model/pujcovani .. a to v ktere realite? v te, co ziji ja, v te, kde si cokoli muzu bez placeni stahnout? jsem mimo ja a dukazy, ktere vnimam (cokoli si stahnu) jsou iluze, nebo jsi mimo ty a dukazy, ktere vnimas (tvoje cisla a obchodni nerentabilita) mi tvrde davaji za pravdu? clovek by rekl, ze pokud je premisou realita, pak drm neumoznuje vytvoreni flexibilnich obchodnich modelu.., pokud je premisou nejaka predstava, pak asi ano
Ja by som tipol, ze v clanku to bolo smerovane tak, ze na vine je ten, co si kupil kindle... Mal najprv zistit, ze ci mu tam pojde oblubena literatura... Rovnako ako si nekupim uctovnicky program, kym si nezistim, ze mi pojde na mojom pocitaci, avsak keby rozmyslam dopredu, tak si kupim pocitac taky, aby mi na nom islo vsetko, co potrebujem... (aj ked pocitac je prilis otvorena platforma na taketo prirovnanie)
Lichá je argumentace "Kindle zabíjí české (e)knihy". Kdepak. Lidé si kupují Kindle, aby tam četli dostupné knihy, anglické i české. Když české většinou nejsou k dispozici, není to Kindle, co zabíjí české (e)knihy, ale vydavatelé, které pro něj nejsou ochotní poskytnout obsah.
Vydavatelé hudby už dávno chápou, že o (třeba) WMA s DRM nemá nikdo zájem. Samozřejmě, trvalo jim 10 let kradení a převodu CD do MP3 než jim to došlo...
A panem Hulánem většinou nesouhlasím, ale tento příspěvek je ale čestná výjimka :-)
Pan Lipert také bude prodělávat kalhoty, než pochopí že přes DRM vlak nejede a zisk je jen ve velkých masových distribucích. Proč třeba Microsoft nezabezpečí Windows lépe? No jen proto, že chce aby ten systém byl skoro všude. Dělá BUBUBU, aby mnoho lidí raději zaplatilo než riskovalo, ale ve skutečnosti kopírování příliš nebrání.
Pokud bude mít národ ve svých Readerech z nahraných knih 70% od "Liperta", tak mu prodeje porostou k nebesům, i když nebude mít DRM. Ale když v Readerech bude 60% warez a 38% cizojazyčné knihy od Amazon, tak se brzy bude hlásit na úřadu práce!
Pokud není možná dohoda s Amazonem (či použití jeho DRM), je možné prodávat knihy v MOBI bez DRM. Ale schovávat si hlavu do písku a předstírat, že Kindle neexistuje, je tupé.
Je to jako s hudbou, lidé nechtějí primárně krást hudbu, chtějí ji poslouchat, a když se jim nabídne snadno ke koupení a bez (DRM) obstrukcí, kupují ji.
S knihou to není jiné. Scanování a OCR je pouze zoufalé východisko ze situace, kdy knihu není možné pořídit elektronicky jinak.
Tak ja som na tom obdobne - 90% knih, kt. som na Kindle cital, som legalne kupil cez Amazon (rovnako v anglictine), zvysok bol tiez legalne ziskany, okrem asi jednej knihy, ktoru som si stiahol.
Rovnako suhlasim aj s tym, ze z HW stranky je Kindle skratka najlepsia.
Moj nazor na Amazon, Kindle, formaty e-knih, cesko-slovenskych vydavatelov e-knih, DRM atd. atd. by sa dal zhrnut asi takto:
- Kindle & e-knihy bol pre Amazon v prvom rade nastroj, ako ozivit stagnujuci trh s knihami - a myslim, ze sa zhodneme, ze sa im to poradilo bravurne; a tomuto bolo podriadene vsetko ostatne
- ak by ste sa v Amazone spytali, preco nevydavaju ceske & slovenske knihy, tak sa asi spytaju, kde vlastne to Cesko & Slovensko je ;) Fakt je, ze velkost nasich trhov, ale aj ich pripravenost na e-knihy je pre Amazon zanedbatelna
- z toho, co som mal moznost citat, je vacsina diskusii o formatoch e-knih, "Amazon nepodporuje e-pub s Adobe DRM" nieco, co ja nazyvam "teologicke" diskusie a nariekanie - z coho mi vyplyva jedine: situacia sa informovanym ludom velmi nepaci, ale momentalne s tym nikto neurobi nic, ci uz z objektivnych (Amazon o tom nechce ani pocut) ale subjetivnych dovodov - nie je rentabilne vyvinut nejaku DRM pre format MOBI (a nehovorte mi, ze to nie je mozne)
Podtrzeno, secteno: uvidime, ako sa situacia vyvinie. Kindle je zda sa najrozsirenejsia citacka e-knih v Cesku, nepredpokladam, ze na Slovensku je to ine. Ak teda vydavatelia chcu zvysit predaj e-knih u nas (sice jednorazovo, ale zato min. 2-nasobne), tak budu musiet zacat Kindle podporovat. Zatial maju pred sebou ale este dlhu cestu, lebo momentalne su tam, kde Amazon bol pri spusteni Kindle pred niekolkymi rokmi.
PS Ak sa niekto chce stavit, ci Amazon ustupi a bude podporovat ine formaty alebo sa prisposobia vydavatelia, ja by som skor stavil na to druhe. Diskusie k e-kniham, kt. som na root-e sa tykaju (vacsinou) iba formatu knih - netreba ale zabudat na to, ze Kindle nie je len citacka knih, je to cely model, ktory zahrna velmi jednoduche a rychle nakupovanie knih (integrovany Amazon shop), integracia socialnych sieti (Facebook, Twitter), synchronizacia vo viacerych Kindle-och (aplikaciach) atd.
Plně souhlasím.
Chci pouze číst.
Pro to chci nějakou prima službu, která mi to umožní, nabídne výběr knih a čteček.
Já, jako zákazník, si vyberu kterou knihu a na jaké čtečce si to budu chtít přečíst a velice rád za kvalitní službu zaplatím.
O to lépe, pokud bude možné zajistit, abych si knihu přečetl na různých přístrojích, protože předpokládám, že se někdy ke své přečtené zakoupené knize vrátím a bude to v době, kdy již budu mít třebas šestou generaci čtečky.
O nic jiného nejde a nemyslím si, že nás je málo.
Petr
Přesně tak, koupil jsem si kindle s tím, že v dnešní době budu mít možnost si ty knihy koupit, rozhodně ne proto, že je bude někde krást. Pokud ale někdo sáhodlouze rozebírá proč ty knížky nevydá, tak si je pak nemám kde koupit a skončím jako ostatní: anglické knížky (amazon) a knížky po skončení autorských práv.
Veskere knihy stahuji zdarma a samozrejme sleduji i fora, kde nadsenci skenuji knihy a prevadeji je do el. formatu. I tady je obrovska poptavka po CZ knihach a lide jsou ochotni za knihy platit, ale vydavatele naprosto zaspali dobu. Problematicke je take to, ze nakladatele mnohdy nedokazi eknihu vytvorit v takove kvalite, kterou svepomoci vytvari knizni warezaci. Pak se doctete, ze dotycny si sice knihu koupil, ale kvuli strasne sazbe a chybam radeji pouziva z netu stazenou verzi.
Neustale se pripomina obchodni model z oblasti papirovych knih. U elektronickych odpada nutnost skladovych prostor a hmotne distribuce, tedy prave tech 80% ceny o kterych je rec v clanku. Stejne tak autor dnes muze knihu jednoduse napsat, vysazet a vydat elektronicky sam, napr. na lulu.com.
Zaroven veskere DRM a podobne sracky jsou znacne sklicujici, na dalku smrdici vendor lockem. Nechci elektronickou knizku, kterou si za 3 roky neprectu, protoze jsem zmenil vyrobce ctecky, apod.
Podle mnozstvi prazskych ctenaru v MHD zde Kindle jednoznacne vede. Pokud nakladatele vcas nevytahnout hlavy ze zadku budou muset brzo zabalit kram...
Cesi jsou narodem knihomolu, tenhle brekot nakladatelstvi opravdu nechapu.
U elektronickych odpada nutnost skladovych prostor a hmotne distribuce, tedy prave tech 80% ceny o kterych je rec v clanku. Stejne tak autor dnes muze knihu jednoduse napsat, vysazet a vydat elektronicky sam, napr. na lulu.com.
Zaroven veskere DRM a podobne sracky jsou znacne sklicujici, na dalku smrdici vendor lockem. Nechci elektronickou knizku, kterou si za 3 roky neprectu, protoze jsem zmenil vyrobce ctecky, apod.
Několikrát jsem byl na setkání studentů s vydavateli (především audio/video obsahu). To, co tam ti studenti plácali za kraviny.... Divil jsem se, že vůbec něco někdo vydává. Porušování zákona? Žádný problém. (Natož apelovat na nějakou morálku). Bohužel v tom pytli uvíznou i ty výjimky studentů, kterým buď čest.
Žijete ve velkém omylu, pokud si myslíte, že vydavatel má primárně zájem o použití DRM. Svůj byt/auto si také zamykáte před zloději, ne? O co lépe by se vám žilo, kdybyste to dělat nemusel. Kdybyste věc našel na stejném místě, co jste ji před týdnem položil. Ono totiž nasazení DRM také něco nemálo stojí a vzhledem k tomu, že nechcete vydávat jen pro Kindle, tak těch DRM musíte "koupit" víc atd. atd.
Bohužel to málokomu pod 25 dochází a bere "zákon" do vlastních rukou.
A vězte o čem mluvím, protože jsem spolupracoval s jedním nakladatelstvím, jehož trh jsou především školy. To máte pak chuť se na všechno vys....
Že je falešný tvrdíte vy a nemáte pro to hodnověrnou statistiku. Zámek u bytu vám taky dává falešný pocit kontroly? Tak se ho vzdejte a nemusíte řešit klíče a bude se vám žít lépe.
BTW Pokud DRM otravuje život, tak střílite do řad geeků, kteří to technické řešení nedokázali vyvinout tak, aby život neotravovalo.
Geekové hlavně vytrvale tvrdí že DRM je nesmysl, takže klást jim to za vinu je poněkud ... nešťastné. Jestli za to někdo může tak jsou to firmy které si na vývoji DRM postavily business. Není to tak dávno co jsme toto zažili u CD - nejpohodlnější život nakonec měli piráti, kteří měli CD bez ochran ...
"Svůj byt/auto si také zamykáte před zloději, ne? O co lépe by se vám žilo, kdybyste to dělat nemusel."
chces naznacit, ze vydavatele se chovaji realne a uzivatele ziji v nejakem utopickem bludu? je snad zjevne, ze je to presne naopak, uzivatele nebreci, uzivatele e-knihy maji, byt nelegalne, breci vydavatele; nebylo by lepsi zmenit pristup? ted (vydavatele) nemaji (skoro) nic (v clanku uvedena cisla mluvi jasne), kdyz odstrani drm, neco treba mit budou, je to rozdil NIC a NECO
jo chlape a kdokoli, kdo chce mluvit o jakemkoli realnu, by nemel zminovat natoz horekovat nad moralkou, je to jiste legitimni diskuze a povzdych, ale neposouva to situaci z A do B, podobne jako zminka o tom, ze zaba ma zelenou barvu..
Tak do teď jsem se držel zpět. Ale tento názor mne vyvedl z rovnováhy. Pane kolego, podívejte se prosím na justici do účetních závěrek průměrného nakladatelství a zjistíte, že nakladatelé jsou opravdu poslední článek, který na knihách vydělává.
Mimochodem nakladatel je ten, kdo nese všechno riziko, protože například všechny knihy, které vidíte v knihkupectví, jsou v majetku nakladatele dokud nejsou prodány (tzn. konsignační sklad). Pokud se knihy neprodají, tak je distribuce vrátí a nakladatel si je může dát pod postel. Účetně se pak knihy chovají jako zásoba a z knih pod postelí ještě zaplatí daně (resp. neuplatní náklady díky akruálnímu systému v účetnictví)!
Takže bych se prosím mírně krotil ve vyjádřeních na stranu nakladatelů. Děkuji.
otazka, ktera se mi dere na mysl: proc clovek, ktery muze v diskuzi poskytnout na konretni (a rekl bych, ze jich tu padlo dost) namitky konkretni odpovedi a posunout ji nekam dal, reaguje JEN na celkem mimozni vyrok?
1.) protoze obtizne argumenty jsou proste no .. obtizne? a mimozni vyroky jsou mimozni a jednoduse argumentovatelne
2.) protoze vi, ze nema dobre argumenty?
Ale tohle všechno u elektronické publikace právě odpadá, nehromadí se Vám žádné knihy na skladě, neřešíte fyzickou distribuci (když vidím knihu za 120Kč, ale na druhé straně republiky se 130Kč poštovným, tak si ji většinou nekoupím...) a neřešíte neprodané výtisky. Dokonce nemusíte řešit ani marži prodejců, pokud to na ten internet dáte sami.
Co pořád něco stojí je případná propagace mimo vlastní web, korektura a plat autorům (mezi autory počítám autora textu i případné grafiky). Naopak u čteček neřešíte sazbu (tu si řeší zařízení samo) a řešíte cenu distribuce v jiné formě (nějaký server + jeho správa a datový tok).
Ve výsledku jsou ale náklady i riziko u elektronické formy výrazně menší i v případě, že si knihu někdo stáhne bez placení (legálně pro osobní potřebu, samotným stažením se porušení zákona ještě nedopouští).
Jako bonus máte u elektronické formy "nevyčerpatelný počet kusů". Starší knihy bez blížícího se dotisku se v papírové formě opravdu shání špatně.
Takže vydat papírovou knihu nese jisté nezanedbatelné riziko, ale vydat ji v elektronické formě velké množství rizik odbourává (zvláště pokud jsou autoři placeni i podle prodaných kusů).
A DRM Vám spíše uškodí, protože za Vaše 20% snížení ceny dostanu něco, co si za rok už možná nepřečtu, protože se změnil typ zařízení a softwarového vybavení. To mi nepřijde jako dobrý obchod.
Záleží, co člověk míní „sazbou”. A taky jakého chce dosáhnout výsledku (jestli stačí slátanina nebo to má být eknížka, co vypadá skutečně dobře). Je pravda, že sazba pro tisk a web se v mnohém liší, o tom se přít nechci, ale i web má svá specifika, která je vhodné postihnout. A čtečka je neudělá; namátkou: české uvozovky, pomlčky místo spojovníků, poznámky pod čarou aj.
Dělal jsem pár let korektora a typografa na jednom IT serveru a čas od času si pro svůj Kindle eknížku taky vyrobím, takže mám celkem pojem o tom, co to obnáší. A vzhledem k tomu, že dotyčný člověk tak jako tak musí text projít celý, tak je v zásadě možné mezi sazbou pro tisk a web nedělat velké rozdíly, co se nákladů týče (pokud má výsledek za něco stát, samozřejmě).
Nerozumím, můžete mi to, prosím, vysvětlit? Jaká specifika čtečka nedělá? Čtečka nedělá NIC, pouze zobrazuje text uložený v paměti...pokud mám v originálním textu uvedené nedostatky, tak je tam prostě autor neměl psát!!! Čtečka za to opravdu nemůže...i když si myslím, že pomlčka místo spojovníku opravdu z knihy paskvil neudělá. BTW, je takový problém použít ve wordu funkci najít a nahradit? Ale čím pak zdůvodňovat svoji existenci, že? Takže korekce textu určitě ano, ale o sazbě nemůže být u čteček řeč, prostý text rozdělený do kapitol a odstavců je naprosto dostačující...rozdíly mezi knihou staženou z amazonu a vytvořenou v calibri z dobře napsaného docu jsou pro mne nepostřehnutelné.
Tady ale vůbec nejde o samotné zamykání domu, ale o to, jestli má smysl zamykat hlavní vchod domu, který nemá zadní stěnu - a to ještě ke všemu v situaci, kdy mám v domě prodejnu potravin, zákazníci chodí předem a zloději zadem a já sedím v obchůdku a nadávám, že zákazníci nechodí, jen samí zloději...
Fonografický průmysl tak dlouho vyřvával o potřebě ochrany, až přišel na buben. Jednoduše proto, že nedokázal udělat rozdíl mezi zákazníkem a zlodějem a klacky házel pod nohy oběma.
Hapruje to v několika ohledech:
1. neuvědomujete si, že nejde o to, zda DRM lze nebo nelze prolomit (i do zamčeného domu se lze dostat a nedegraduje to potřebu zámku)
2. jestli chybí domu zadní stěna je diskutabilní. Já bych spíš řekl, že ten zámek zepředu je přišroubovaný torxními šrouby. A hned to vypadá jinak.
Navíc DRM umožňuje vytvořit obchodní modely typu časově omezené půjčování. Proč bych si nemohl el. knihu půjčit jen na pár dní za menší peníze než je koupě? Nebo chcete při půjce apelovat na morálku čtenáře "Prosím vás si to po dvou týdnech smažte".
a nejake postrehy nebo protiargumenty ke zbytku?
zde pointa jasna - nikde neni psano, ze na takovehle sluzbe je vubec mozne vydelavat a ze ma smysl ji nabizet; obchod nedelam, ale intuitivne bych rekl, ze tam, kde bych nemel zisk, je neco spatne a ze to neco nebude cely okolni svet
zde pointa jasna - nikde neni psano, ze na takovehle sluzbe je vubec mozne vydelavat a ze ma smysl ji nabizet
Amazon to nedělá jako charitu, Apple také ne. Proč chcete diktovat obchodníkům jak má vypadat krám, aby ho mohli vůbec otevřít? Maximálně tam nemusíte chodit nakupovat. To je vše. Jenže vy se mu to snažíte vyrabovat.
ja? diktuji?
chlape, ty bud zalozis obchod na necem realnem, nebo si muzes stezovat, ze nekdo diktuje, rabuje, atd., asi chapes, co tim chci rict, mne je tvuj byznys ukradenej; ja ti tu jen maximalne uprimne ze sveho pohledu ozrejmuju, proc ti to i kvuli lidem, jako jsem ja, nefunguje; ale abys nerekl, ze jsem takovej necitlivej asocial - mas to tezky, nemuzes za to, nezavidim ti to, staci?
k Amazonu, Applu atd. - hele, tohle urcite zvladnes sam, najit 10 rozdilu mezi jimi a tebou v kontextu uspesnosti/neuspesnosti
jestli to kvůli lidem jako jsi ty, má vůbec šanci ... myslis lidem, kteri jsou ochotni si rutinne za $45 objednat knihu ze zahranici? kteri nikdy zadnou ceskou eknihu neupiratili? to nevim, jestli takovehle lidi chces zaujmout, neznam tvuj byznysplan
maximalizace zisku bude dost možná v bodě, kdy lidi jako ty budou stejně pořád nadávat ... opet neznam tve cile, zdali ti jde o minimalizaci nadavani, intuitivne bych rekl, ze by cilem mel byt ten zisk, ktery nemas a promin, ale celou diskuzi se jen divis, proc ho nemas + argumentujes, ze to jinak nejde; najdi si tu na rootu fulltextem BLEK.a, uplne jsem si na nej ani nevim proc vzpomnel
otázka, která se tu řeší .. z toho, co vidim, ty uz mas vyreseno :-)
Ad 1) Ono jde o to že pro používání je výrazně pohodlnější cokoliv bez DRM, takže kdokoliv kdo si to upirátí má 100x větší komfort než my poctiví blbci. A vo tom to je.
Nehledě na to že hudbu s DRM nesmyslem kterou jsem si před pár lety bláhově koupil si dneska nikde nepřehraju, protože prostě jaksi není na čem.
KOPIROVANIE NIE JE KRADEZ (teda prirovnanie k bytu/autu nie je relevantne). Ani v zmysle logiky (materialna vec kradezou zmizne, nematerialnu vec moze vlastnik dalej pouzivat aj ked si niekto urobi kopiu) a ani v zmysle zakona (trestny cin kradeze vs. trestny cin porusovania autorskych prav).
Co sa tyka tych studentov, je to generacia, ktora bude o 10-20 rokov ovladat spolocnost a teda ignorovat ich nazory "To, co tam ti studenti plácali za kraviny." je minimalne nezodpovedne, ak nie priamo sebaznicujuce.
Teda sa kludne moze stat, ze o 10-20 rokov bude legislativa upravena tak, ze kopirovanie pre osobnu, neziskovu potrebu bude nielen legalne, ale dokonca chranene (mozno ustavnym) zakonom. Zakony v demokratickej spolocnosti jednoducho musia odrazat nazory a volu vacsiny spolocnosti.
Staci si uvedomit, ze strajk bol tiez niekedy nelegalny, dnes je pravo na strajk uzakonene vo vacsine demokratickych krajin ustavne.
P.S: Nemam 25 rokov, som priblizne vo vasom veku.
Přečtěte si prosím post od Miroslava Prýmka z 15:14, celkem stručně tam shrnujee v čem je problém. Institut "legálního kopírování pro vlastní potřebu" je v zákoně zakotven z trochu jiných důvodů než je váš mylný dojem že "nikomu nic nezmizne." Autor do toho investoval práci, distributor kapitál, tím že to nekoupíte ale zkopírujete jim kradete zisk.
Já mám sice k problematice autorské ochrany poměrně benevolentní přístup, nicméně tvrdit že jakékoliv kopírování je OK je myslím poněkud přehnané. Nehledě na to že "legální != morální."
"Autor do toho investoval práci, distributor kapitál, tím že to nekoupíte ale zkopírujete jim kradete zisk." Rovnakou logikou sa da argumentovat, ze ak niekto do lubovolneho podnikania investuje pracu a kapital a pride konkurencia, ktora mu znizi zisk, tak ten konkurent je zlodej :-)
Ja nehovorim o moralnych aspektoch kopirovania, ja hovorim vyhradne o jeho legalnosti a porovnavani s kradezou. Moralka je totiz do vysokej miery subjektivna zalezitost (ine moralne kriteria ma trebars krestan, ine moslim a uplne ine ateista). Jednoducho si treba uvedomit, ze pravo (aj ked s urcitym oneskorenim) musi respektovat nazory majoritnej casti spolocnosti a veci ktore boli v minulosti nelegalne su dnes legalne (aj ked sa stale mozu povazovat za nemoralne). Ako priklad mozem uviest trebars homosexualitu, alebo mimomanzelsky sex.
Hlavnu myslienku, na ktoru som vsak chcel v mojom prispevku dat doraz je to, ze ignoracia nazorov mladych ludi (ktori su/budu volici a teda mozu ovplyvnit legislativu) je len zahrabavanim hlavy do piesku a spoliehanie sa na to, ze "kopirovanie autorsky chraneneho obsahu bude naveky nelegalne" je minimalne nezodpovedne, ak nie priamo ohrozujuce buduce zdroje prijmu.
Vysledky prace ineho, bez poskytnutia (priamej) protihodnoty vyuziva snad kazdy clovek. Je to jeden zo zakladnych principov ktory umoznil vznik a rozvoj civilizacie. Alebo snad platite vynalezcovi kolesa licenciu vzdy, ked sa veziete autom ? :-)
Tym samozrejme nechcem povedat, ze zarabat na predaji informacii je nelegalne, alebo nemoralne (sam sa tak tiez zivim ako IT konzultant). Ale nadmerna legislativna alebo technicka (DRM) ochrana v tejto oblasti skor skodi ako pomaha.
Niekolko tisic rokov po smrti, alebo 70 rokov po smrti (v pripade sucasneho autorskeho zakona). Jedna sa o rovnaku absurditu.
Ja osobne si myslim, ze ako prvy krok by bolo vhodne nastavit ochranu autorov na rovnaku uroven, ako je dnes nastavena ochrana patentov ( tam patria aj ti vynalezci technologii pouzivanych v autach).
Mali by platit nasledovne zasady (platne v sucasnosti pri patentoch):
Autorske dielo musi byt zaregistrovane, aby sa na neho vztahovala ochrana
Dielo musi prinasat nieco nove
Registracia sa musi v pravidelnych intervaloch obnovovat
Maximalna dlzka ochrany je 20 rokov od PRVEJ REGISTRACIE
Ochrana sa nevztahuje na sukromne a neobchodne pouzitie.
Vzhladom k tomu, ze objav patentovatelneho vynalezu vo vacsine pripadov vyzaduje niekolkonasobne vacsie mnozstvo casu, energie a kapitalu, ako vytvorenie bezneho autorskeho diela, povazujem ochranu ktora funguje pri vynalezoch (a prislusne firmy nekrachuju) za dostatocnu.
Práve včera som si robil prieskum e-čítačiek. Po prehľadaní internetu prichádzali do úvahy dve čítačky: Amazon Kindle a Nook od Barns and Noble. Po prelustrovaní českého a slovenského e-book trhu som zistil, že tieto trhy sú mŕtve, resp. neexistujú. Takže voľba padla na Amazon Kindle (Nook otravuje s DRM od Adobe). Na amazon.com mám účet a nakupujem tam knihy, holt budem aj elektronické anglické a nemecké.
Českí a slovenskí vydavatelia sú veľmi neprispôsobiví, ale to je ich problém. Ja ako čitateľ si budem čítať knihy napriek ich nechceniu :-)
Ja by som skor povedal, ze takyto trh je v plienkach, minimalne ten slovensky (priznam sa, ze cesky velmi nemonitorujem). Pokial viem, tak jediny vydavatel e-knih je Martinus.sk, ktory ma momentalne v ponuke 112 takychto knih (vid linku dole). Co sa tyka technologie DRM, tak pouzivaju prave Adobe epub.
Holt, ale tento business model sa na Amazon nechyta, tak suhlasim - sam ho pouzivam. A napr. synchronizaciu na viacerych zariadeniach si neviem vynachvalit - citam knizku na Kindle, cestou autobusom do prace precitam par stranok na Adroid telefone a vecer na Kindle pokracujem presne tam, kde som na telefone skoncil.
Myslim si, ze jste neco zanedbal. Trh eBook ctecek je vetsi. Nemusi se nutne jednat jen o ctecky s eInk technologii. Krome luxusnich ctecek s eInk a WiFi jsou na trhu I ctecky s TFT displejem bez WiFi, ktere krome eBook funkci slouzi i jako prehravac hudby anebo Videa. Take existuji SW ctecky, velkou cast trhu obsadi asi Andoid zarizeni pro ktere eBook SW jiz existuje; podobne chytre telefony anebo PDA a iPad. Ctecek je skutecne hodne. Lisi se komfortem cteni, obsluhy, velikosti a technologii displeje, vydrzi baterie, velikosti pameti, podporovanych formatu a tim, jak se vyrovnaji s ceskym textem, atd.
Pred mesicem jsem si poridil cinskou nonanme ctecku s 7" TFT displejem a 4GB pameti, ktera prehrava i video; nema WiFI, jen USB a slot na microSHDC kartu. Zdaleka se nejedna o dokonaly vyrobek, ale za cenu cca 80USD je to vyhovujici ctecka, na obcasne cteni EPUB textu staci. Nema podporu DRM. Jako nejvetsi slabinu vidim chybejici podporu ze strany vyrobce; firmware neni dokonaly a zrejeme to tak zustane, protoze update nebude.. :-( Pokud to srovanm s predchozi cteckou made in USA, tak tam sice podporu vyrobek ma, ale problemy s ceskymi znaky v EPUB ktere jsem reportoval dodnes neopravil (problem je zrejme v SW Adobe ktery pouziva)...
Jsme na serveru venovanem Linxuu, tak jeste rozvedu uvahu na tema eBook ctecek "Made in P.R.C.". Jsou levne, vyrobci je dokazi vyrobit a dodat na prani zakaznika, pokud tomu rozumim, staci objednat 1000Ks. Jsou postaveny na ARM architekture (treba ChipRock). SW instalovany vyrobcem je pouzitelny, ale neni dokonaly; a updaty zrejme nebudou; dobry HW, "podprumerny" SW/firmware. Ale pokud by existovala SW distribuce pro tyto ctecky, mohla by zmenit pomer sil na trhu; levny a dobry HW s kvalitnim firmwarem. Mozna by mohli knihkupci nabizet tyto zarizenim zakaznikum, mit "vlastni" ctecku. Ta moznost tady urcite je...
Pokus o distribuci pro eInk ctecky existuje, ale pocet podporovanych zarizeni je velmi omezeny.
Dalsi moznosti pro distributory eBooks je tvorba SW aplikaci pro Android, iPad, atd...
Soucasna situace vypada tak, ze se jen ceka kdy si nasi zeme vsimne Amazon a otevre tady oficialne svuj kram...
Myslím, že autor, který nedokáže napsat na začátek kapitoly něco jako \kapitola, nebo \kapitola{Její název} a jinak psát holý text a mezi odstavci vynechávat řádek, asi ani nic světoborného napsat nedokáže.
Takovýto text by zcela jistě měl projít korekturou (protože člověk po sobě chyby jednoduše nenajde); nicméně řada nakladatelství stejně knihu vysází a pošle autorovi obtahy ke korektuře.
Naproti tomu by měl autor mít v ruce finální zalomení textu, protože v kritických případech by měl on a jen on rozhodnout o tom, zda se změní slovosled, nebo se kritické slovo rozdělí "neslovníkově".
Vše ostatní je opravdu v rukou technika, který napíše na terminál "cslatex Kniha.tex" a "dvipdf Kniha dvi" (případně ekvivalentní příkaz pro převedení dvi do jiného formátu).
Technik také může provést to "sociální DRM", spuštěním nějakého skriptu před prvním uvedeným příkazem.
Jako potenciální zákazník vidím docela zásadní problém také v tom, že tu e-knihu nemám jak zaplatit, protože různé systémy, které otevírají obchodníkovi přístup do mého účtu přes kreditní kartu odmítám jako nebezpečné (na to prostě na trhu existuje příliš mnoho nesolidních a přímo zločinných subjektů) a v ostatních systémech zaplatím za platbu často víc, než je převáděná částka.
Pokud se vzpamatuje nějaký "kamenný" obchodník a začne e-knihy prodávat stylem "nahrajeme na kartu, platíte jen cenu a DPH", tak asi internetové obchody v jeho dosahu krachnou.
:-)
http://www.daemon.cz/kniha/246/simunek-jan--conan-a-sedm-dni-do-uplnku
http://conan-a-pan-stribrneho-netopyra.wales.cz/
Oboje dodáno do redakce jako pdf z LaTeXu ...
??? Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr???
Vy jste panu Pergillovi se snahou o dehonestaci napsal:
Omlouvá vás snad jen to, že mluvíte o oblasti, které nerozumíte.
A pak Vám pan Pergill ozřejmil, že oblasti rozumí.
Takže se mi to jeví, že vaše rozumové schopnosti nestíhají Vaše sebevědomí. Domníváte se že všemu rozumíte lépe než ostatní a kdo má náhodou jiný názor, tak je laik (nelámal na Quarku jako vy). Podle mne je to úplně jinak. Vy jste namyšlený mladý muž, který spěje k velmi bídnému životu až ho přestanou rodiče podporovat. Nejspíš nikdy nepřijdete na to, že i určitá míra pokory je k úspěchu nutná. Dovolil bych si odhadnout, že vy nikdy nebudete významným nakladatelem a pro knižní svět a pro čtenáře je to nepochybně dobře.
A já myslím, že autor, který umí we Wordu označit slovo jako tučné a název kapitoly označit stylem "Nadpis 1", může klidně napsat světobornou práci.
Skutečnost, že text zpracováváte v LaTeXu, ještě vůbec nic neříká o tom, že něco víte o tom, jak se připravují knihy pro elektronickou čtečku.
Nelze očekávat, že správné formátování použije budoucí autor sám od sebe. Ale pokud to bude podmínka pro to, aby knihu mohli prodávat, tak se to naučí snadno a rádi.
P.S. Já se většinou taky neučím to, co nepotřebuju.
P.P.S. Například Smahwords mají velmi podrobný návod pro autory, jak mají své knihy zformátovat, aby se daly bez potíží zkonvertovat pro čtečku. Podle mého názoru takový návod (v rodném jazyce) pochopí i BFU.
ty tele a nepouziva se nahodou LaTeX na "pevnou" sazbu? tj. ze ti z toho vyleze predformatovany vystup? k cemu toto na cteckach proboha? ty tve linkovane knihy, jak konkretne vypadaji na ctecce? naprosto necitelne titerne pismo, kdyz zobrazis celou stranku nebo musis porad skrolovat do VSECH stran, abys tim malym okenkem prosel celou stranku?
nejspis existuje nejakej balik, kterej i z LaTeXu vyrobi eknihu, ale k cemu ti potom cely ten sofistikovany textovy procesor je, kdyz ho zredukujes jen na markup jazyk? to uz to rovnou muzes psat napr. v markdownu a pomoci napr. pandoc mit X ruznych vystupu..
Ano, LaTeX je především na pevnou sazbu. Věřím, že by se dal vyrobit (pokud neexistuje) nástroj, kterým by se daly ty (v reálu u beletrie nepočetné) formátovací příkazy LaTeXu převést na značky pro nějaký program, který z toho udělá e-bookový formát (moje zkušenosti s e-booky jsou ovšem takové, že zpravidla mají velmi chaotické odstavce, často nadpis kapitoly splývá s jejím prvním odstavcem atd., takže typografická kultura mnohem horší než u plain textu). Minimálně se tím vyřeší problém, že budu mít jeden vstupní text pro papír a pro e-book, takže ten e-book nebude prakticky žádná práce navíc.
Nicméně opravdu není problém (nástroje na to v LaTeXu i plain TeXu jsou), udělat několik PDF od "rozumná velikost písma na A4" přes "rozumná písmena na Kindle" (případně "velká písmena na Kindle pro připoslepé staříky, jako jsem já") až po "rozumně čitelný text na Nokii". Změní se pár parametrů v hlavičce (pokud to mám uděláno šikovně, tak jen z té hlavičky načtu odpovídající konfigurační soubor) a maximálně se to musí projet podle chybových hlášek, kde u těch formátů s hodně krátkými řádky nastanou problémy s přesahem nějakého dlouhého slova (které navíc třeba ještě není ve slovníku). Asi by se dalo i nastavit, aby od určité velikosti přesahu došlo k zalomení slova bez ohledu na pravidla, pokud by byl moc drahý člověk, který by to procházel ručně.
A máte jedním vrzem sadu pdf pro různé přístroje a zákazník si může vybrat podle své čtečky.
Ano, LaTeX je flexibilní nástroj a určitě jde udělat optimalizovaný výstup pro celou sadu konkrétních zařízení. A samozřejmě, pokud budu vydávat normální i elektronickou verzi knihy, jeho použití má samořejmě velké výhody.
Pro čistě elektronickou sazbu už ale tak jasnou volbou není, protože vám ve většině případů postačí:
* 1-3 úrovně nadpisů/kapitol
* 1-3 velikosti písma
* tučné a kurzíva
* zarovnání vlevo, vpravo, do bloku
* možnost vložit obrázek
To je společný jmenovatel většiny zařízení, který navíc nebrání uživateli zvolit si při čtení vlastní velikost písma, typ/řez, okraje...
P.S. I optimalizované PDF bych bral jen jakou nouzovku a nejspíš bych si ho nekoupil.
P.P.S. Časem se nejspíš možnosti čteček rozvinou natolik, že nějaká ta pokročilejší sazba bude nutná, ale zatím žijeme v e-bookovém pravěku...
nejvice eBooks jsem precetl na PDA s PalmOS, Tungsten T2; TFT 3" displej 320x320. Na cteni PDF to vhodne neni, ale na beletrii bohate staci. Hodne dela SW, jak roluje stranky, jake lze zvolit fonty, atd. Velky displej na vetsi ctecce (5", 7", 10") je vyhodnejsi pro cteni, ale zase je ctecka vetsi, tezsi, hure se prenasi a displej se snaze poskodi. Stale si myslim, ze SW na cteni knih byl pro PalmOS lepsi nez SW ktery mam na specializovane eBook ctecce (ano nova eBook ctecka umi vice formatu a ma nove moznosti, ale neni tak vyladena jako SW pro PalmOS). Nakonec eBook ctecku s 7" displejem mam na cteni doma a PDA stale pouzivam na cteni mimo domov...
pointa je, ze se tu hazi sazbou, coz v kontextu ebooku nema patrne zadny vyznam, kdyz pro realne pouziti si to ta ctecka musi vysazet sama
Věřím, že by se dal vyrobit (pokud neexistuje) ... takze teorie, nemluvis z praxe, ze ne, a nebudes mi tu v reakci pastovat neco, cos behem 5ti minut vygooglil
udělat několik PDF od "rozumná velikost písma na A4" přes "rozumná písmena na Kindle" ... proc by se s tim nekdo sral, kdyz muze rovnou vyrobit ten ebook ve formatu, ktery pozre a preformatuje jakakoli ctecka? WTF?
A máte jedním vrzem sadu pdf pro různé přístroje a zákazník si může vybrat podle své čtečky. .. hm, zatimco kdyz to napisu v markdownu, tak mam 1 zdroj, ze ktereho si mohu nechat vygenerovat jak ten ebook, tak LaTeX, tak ODF, tak dalsi mraky formatu, rozumis rozdilu mezi "jde to" a "nejlepsi cesta"?
Onehdy jsem si zrovna přes TeX (tedy plain) zalamoval jako pdf příspěvky do jedné literární soutěže, kde jsem jedním z hodnotitelů. Ta Nokia má sice cosi jako word, ale normální doc to neumí načíst (to je holt výhoda, jak jsou ty "wokna" samy se sebou "kompatibilní", až je z toho jeden vykulený jak vyoraná myš). Takhle si je můžu číst cestou do práce a z práce na mobilu.
Čili jde to, a je to práce pro mírně vycvičenou opici, mění se tam pro různé velikosti písma jedno jediné číslo v záhlaví dokumentu (za bůhvíjakého znalce TeXu a LaTeXu se nepovažuji).
Pdf je univerzální formát, který je veřejně definovaný a má poměrně silnou podporu, včetně komunitní. Formáty určené přímo pro e-booky jsou vázány zpravidla na jedno nebo několik málo zařízení; za pár let se vám může stát, že to na ničem nepřečtete a budete ještě moc rád, pokud najdete nějaký reader, co to hodí na obrazovku počítače, abyste to copy-paste naházel do nějakého textového editoru.
Nicméně ještě jedna věc: Existují firmy, kam dáte .pdf (nebo něco podobného) a oni vám z toho vytisknou a svážou určený počet knih (některé začínají od pěti, některé třeba od dvaceti). Onehdy jsem potkal nakladatele, u kterého jsem vydal pět knížek, a nadával na to jak špaček: Každý si může vydat knížku, při těchto nákladech v tom má umrtveno poměrně málo peněz, když rozprodá jednu várku a je o to ještě zájem, nechá vyrobit další. Cenou může konkurovat nakladatelům, protože neživí nakladatelský aparát a kamenné knihkupectví. U literatury, jako je SF F stačí objet pár conů, rozprodá něco přes stovku a další zájemci mu o to mohou cíleně psát. I s balným a poštovným vyjde levněji než kamenné nakladatelství a kamenné knihkupectví. Dotyčný nakladatel nad tím "spuštěním" brečel jak želva.
E-book nějak podobně distribuovaný vyjde ještě levněji, nehledě k tomu, že ten bych klidně k té malonákladové knížce přihazoval jako bonus (nebo za mírný příplatek), to pdf klidně s věnováním konkrétnímu zákazníkovi.
ta nokia ma mobipocketreader, ktery umi velkou spoustu beznych formatu a na rozdil od pdf (pokud mate na mysli ten samy prohlizec, co mam v E61i), nemusim volit mezi silenym a neergonomickym skrolovanim nebo naprosto titerne necitelnym pismem
zbytek kydy bud, nebo nerozumim, jak se to vztahuje k subj.
Mobilpocketreader nepřečte ani doc ani docx. To, co uloží mobilpocketreader nepřečte word, i když je to "jakože doc".
V TeXu (i LaTeXu) mohu nastavit velikost písma takovou, že se mi vejde třeba jen 20 písmenek (v průměru) na řádek. Pak bude pdf čitelné i v Nokii (jen si nastavím v Acrobat Readeru příslušné zmenšení dokumentu, aby se mi řádky vešly na displej celé). Celý tento úkon se provede změnou jednoho parametru jednoho příkazu, takže se ve zdrojáku TeXu změní jedno číslo v záhlaví. Na rozdíl od jakýchkoli Office, kde bych za účelem něčeho podobného musel přinejmenším redefinovat styly. To, že takovouto prostinkou věc nechápete, nesvědčí o vaší intelektové kapacitě.
doc ani docx ani pdf (ktere neumoznuje reflow) nejsou formaty pro ctecky
formaty, ktere umi mobipocketreader, jsou
vyrabet 20 ruznych pdfek pro 20 ruznych rozmeru displeje muze jen blbec, at uz pouzije word nebo latex, proste blbec
a chces-li mit dojem, ze me ucinne urazis, pak musis rikat vyroky, ktere neco svedci o me intelektove kapacite, ono na ne stejne budu srat, ale jde o ten tvuj pocit, nechci ti ho upirat a rad poradim slabsim..
PDF je formát který je super pro dokumenty, které mají vypadat stejně jako na papíře. Pro ebook je to ale formát téměř nepoužitelný.
Ebooků jsem v mobilu s VGA rozlišením přečetl už kolem 200. Většinu ve pdb. Ve čtečce kterou používám si mohu volit barvu písma a pozadí, font, velikost písma, rozteč řádků, orientaci na šířku či výšku většinu těch věcí pohybem jednoho prstu. Nic z toho mě sebelépe udělané PDF zalomené přímo na konkrétní zařízení neumožní. Mít jednu "správnou" velikost písma nebo neustále srolovat do stran opravdu není správné řešení ebooku.
U html stránek také byla kdysi snaha dělat stránky na pixel přesně a tlačit uživatele do "jediného správného rozlišení" než po několika letech autoři stránek pochopili, že tudy cesta nevede a dnes už se nikdo o na pixel přesnou sazbu nikdo nepokouší. Doufejme, že stejného výsledku se časem dočkáme i u ebooků.
Od ledna mám Kindle DX. Knihy nestahuji, protože už z dřívějška mám staženo cca 5000 titulů v češtině a cca 15000 titulů v angličtině. Čtu rád a čtu celkem rychle, i přes nedostatek času jsem od ledna přečetl 26 titulů. Nicméně bych byl ochoten si knihy kupovat za předpokladu, že v nich bude maximálně social DRM, budou hezky zformátované a ilustrované a ve formátu, který mi vyhovuje. Když ovšem kouknu do toho vašeho shopu, vidím, že tam máte s odpuštěním lautr houno a ještě v pdf. Jo všiml jsem si, že můžu požádat o epub. Proč mám o něco žádat proboha? Tam má být u každé knihy 10 formátů na výběr při nákupu!
Probůh, ať si pan Lipert teda rozmyslí, jestli jsou majitelé Kindlu nesvéprávní hňupi, kteří si před koupí čtečky nedokážou uvědomit, co si na ní přečtou a co nepřečtou, anebo jestli je považuje za vychytralé piráty, kteří by okradli i vlastní babičku a nehodlají za knihy platit ani pětník. Zrovna tihle early adopters jsou často z těch, kteří si dobře uvědomujou hodnotu toho digitálního obsahu a *chtějí* za něj dobrovolně zaplatit. A když to můžou udělat pohodlně na pár kliků, tím líp. Jenže tady nemůžou, tak co nadělají? Opravdu je pro nakladatele zbytečné nad tím brečet, měli by se radši rozhlídnout po světě a přestat fňukat a kopat kolem sebe jako děti, kterým spadlo lízátko do louže.
Zrovna tihle early adopters jsou často z těch, kteří si dobře uvědomujou hodnotu toho digitálního obsahu a *chtějí* za něj dobrovolně zaplatit.
Je to přesně naopak. Procento těch, kteří jsou ochotni platit (za pohodlí dostupnosti obsahu) se zvyšuje s časem (= růstem počtu uživatelů). Právě ti early adopters jsou techničtější uživatelé, kterým nedělá velký problém získat obsah z alternativního zdroje. Průměrný uživatel zvolí raději stávající kanál distribuce.
Pokud "techničtější uživatel" pro vás znamená zároveň "bezskrupulózní uživatel", a pokud u technických schopností vidíte hlavně přímou úměru s ochotou využít je k okrádání, pak už se opravdu ničemu nedivím a přeju vám hodně štěstí, bude vám ho třeba.
Tady to totiž není jako u hudby. Early adopters v tomhle případě jsou z velké části dospělí lidi, kteří by se na nějaké pirátské tanečky mohli klidně vykašlat, nehodlají tím zbytečně ztrácet čas a radši by si knihu pohodlně koupili. Dnes ale české knihy warezí, protože jinou možnost prakticky nemají. Ale to je jak do dubu...
Přesně tak, navíc o elektronickém inkoustu se tu mluvilo snad už před deseti lety. Nakladatelé měli dost času na to, aby v okamžiku, kdy cena těhle zařízení klesla na přijatelnou úroveň, vrhli na trh desetitisíce knih v elektronické formě. Jenže ono je pohodlnější sedět na (_!_) a dloubat se v nose. Tak teď můžou v téhle činnosti klidně pokračovat.
V rozhovoru jsou hned dva zásadní nesmysly.
1. zkopírovat si knihu není totéž co krádež (kromě toho, že nikomu nic neubyde, je to dokonce, pro svou potřebu, zcela legální, nemluvě o těch poplatcích za zařízení).
2. Ten výpočet ceny vychází z toho že prodají 00nic. Logicky jim vyjde vysoká cena. Vtip je ovšem v tom, že prakticky nemají žádné další náklady, ani když těch kopií prodají 10 000 000 .... Je jen jejich problém, že nedokáží najít model, kde by se počet prodaných kopií vyšplhal o dva řády výše, eknihy byly levné, snadno dostupné a byl obrovský výběr.
Pevně věřím, že se vše pohlne správným směrem po digitalizaci 300 000 českýh titulů, které už nejsou zatíženy autorskou "ochranou", v našich knihovnách. Konečně by mohl být nějaký výběr a sním přímo související nárůst čtenářů.
1. zkopírovat si knihu není totéž co krádež (kromě toho, že nikomu nic neubyde, je to dokonce, pro svou potřebu, zcela legální, nemluvě o těch poplatcích za zařízení)
já to říkám furt, zaveďme zpátky socializmus. Můžu si půjčit na víkend tvojí sestru/dceru? Nic ti neubYde, neboj.
nikdy mně nepřestane udivovat totální neúcta linuxových uživatelů k intelektuální práci a duševnímu vlastnictví
Klasická krádež spočívá v tom, že někdo o něco přijde - tedy o tu věc, třeba auto.
Elektronická krádež spočívá v tom, že výrobce přijde o zisk - tedy v situaci, kdy pokud bych neměl možnost elektronickou věc ukrást, koupil bych si ji.
Kromě toho ale existuje i situace, kdy bych si danou věc prostě zaručeně (!) nekoupil - a jestliže ji v takové situaci ukradnu, nikomu žádná faktická škoda nevzniká. (protože nikdo nemá o nic míň než kdybych danou věc nekoupil a neukradl)
Ten třetí případ je zcela nový a nemá ve fyzickém světě obdobu. Teprve se učíme, jak s ním zacházet. Ti nejhloupější ji srovnávají s krádeží auta, ti méně hloupí se způsobením jiné škody (těhotná sestra/dcera). Na chytré, kteří tuhle věc budou schopni správně uchopit, se imho teprve čeká...
Kromě toho ale existuje i situace, kdy bych si danou věc prostě zaručeně (!) nekoupil - a jestliže ji v takové situaci ukradnu,
Můžete to nějak objasnit? Proč kradete něco, co si odmítáte koupit?
Mám totiž neblahé tušení, že se jedná o podobně pokřivený přístup, který má normální zloděj s tím rozdílem, že on na nějakou přímou škodu nehledí.
nikomu žádná faktická škoda nevzniká. (protože nikdo nemá o nic míň než kdybych danou věc nekoupil a neukradl)
Ale jistě, že mu vzniká škoda. Vy totiž získáte požitek tj. hodnotu a za tuto hodnotu nic nezaplatíte (neoprávněně se obohatíte) a autor tak příjde o spravedlivý nárok na odměnu.
Nebo chcete snad tvrdit, že autor nemá nárok na odměnu?
Abychom si rozuměli, já nelegální stahování čehokoli neobhajuji a nemluvím o své osobě. Pouze zmiňuju, že existují tři z morálního hlediska značně odlišné situace a není dobré je všechny házet do jednoho pytle.
Na otázky odpovídat nebudu, zkuste si promyslet, jestli vůbec dávají smysl viděno touto optikou:
dopady činu = (jaký je svět po činu) - (jaký byl svět před činem)
:-) to jsem pochopil, že to nebylo o vás. Dotazy jsem mířil na vás zástupně. A věřte, že jsem si to několikrát promýšlel. Ostatně jsem se s tím přístupem nesetkal poprvé.
Jde o to, že ten vaše třetí hledisko považuji za jedno z těch dvou předchozích a nikoli za nové hledisko. A dokonce neplatí jen pro autorská díla v elektronické podobě. Podobně byste si mohl způsobenou škodu "snižovat" o zisk i v případě fyzického zboží. Tj byste tvrdil, že jste škodu způsobil jen ve výši nákladů výrobce/prodejce.
I kdybych připustil, že to může být v jednotlivých případech opravdu tak, tak to nestačí. Právní systém musí zajišťovat rovnováhu a kontinuitu (řečeno laicky). Takže se v takovém případě stačí zeptat co by se stalo, kdybychom takové vysvětlení připustili. Odpověď? Kdokoli by mohl tvrdit to samé a využívat bez náhrady autorské dílo. Lze nějak prokázat takové vysvětlení užití? Ne. Výsledek? Nikdo nebude za autorské dílo v elektronické podobě platit. Je to dobře nebo špatně? Možná se shodneme v tom, že usilí by mělo být předmětem obchodu jakožto dvoustranné dohody.
Tady jsme prave dosli k tomu nerozumeni, pred kterym jsem varoval. Ja jsem mluvil o moralce, nikoli o pravu.
Priklad: Pokud nekdo potrebuje jednou za rok vysazet skolni casopis a ukradne si k tomu InDesign, tak *z moralniho hlediska* ja osobne proste povazuju skodu, zpusobenou timto cinem firme Adobe za NULOVOU, protoze kdyby ten InDesign ukrast proste nesel, tak onen clovek pouzije nejakou jinou alternativu, ale v zadnem pripade si InDesign nekoupi.
Pravne je to samozrejme jinak, o tom se neni potreba bavit.
Dal jsem priklad toho tretiho pripadu, jeste by to chtelo ilustrovat rozdil oproti druhemu: Graficke studio si ukradne InDesign a nabizi svym zakaznikum sazbu za poplatek.
Jestli mezi tim nevidite zasadni *moralni* rozdil, tak uz dal nemuzu slouzit :)
To, ze v tom pravo rozdil vicemene nedela, je imho chyba prava, ne naopak.
Nejsem si jist, jestli chápu dobře "morální hledisko způsobené škody", ale přijde mi, že se snažíte tvrdit, že pro soukromou potřebu si z morálního hlediska mohu použít cokoli (i když školní časopis není soukromá potřeba).
Já půjdu ještě dál. U SW vám to zakazuje zákon, ale mě přijde nemorální si pustit film nebo přečíst knihu, za kterou jste nezaplatil, byť to zákon umožňuje.
najprv vaka za vlákno bez osobných urážok ;-)
no a teraz moja troška: že nič nie je zadarmo nás presviedčajú najmä tí, ktorí chcú z nás dostať prachy. Veď posúďte sami:akosi sme zabudli robiť veci len preto, že je to správne a všetko prepočítavame na peniaze...
akosi sme zabudli robiť veci len preto, že je to správne a všetko prepočítavame na peniaze...
Podnikání je činost za účelem dosažení zisku. Mohu podnikat a ve svém volném čase se věnovat charitě nebo vytvářením něčeho v rámci svého koníčku. To se vůbec nevylučuje.
Ale zaměstnanci mě také pošlou do háje, když jim nezaplatím.
On nepise nic o podnikani. Nehlde na to ze podnikani je problem toho kdo chce podnikat. Paklize odebereme autorum atorskou ochranu stane se jedine to ze se bude muset podnikani v tomto oboru zmenit. Nevymizi, jenom se upravi. Spisovatele tu byli davno pred autorskym pravem. A dokonce tu byli i v dobe kdyz to meli zakazane a byli za to perzekuovani (samisdat).
Vyznam autorskeho prava je jenom tam kde spolecnosti neco prinasi a spolecnost z nej profituje. Jinak prvo je vzdy pozadu za moralkou. A pokud lide uz dnes porusuji autorske pravo jak na bezicim pasu a snad uz ani neni v tomto statu nikdo kdo by ho neporusoval, je otazka se zeptat jestli se nema zakon prizpusobit dnesni moralce, jinak budeme moct zmenit prislovi na "Co cech to krimianlnik".
Nehlde na to ze podnikani je problem toho kdo chce podnikat.
Tak tady se celou dobu bavíme o autorských dílech vzniklých/využívaných za účelem zisku. Můžeme to nazývat jinak než podnikání...
Prosperita podnikání je jistě v zájmu celé společnosti nikoli jen podnikatelů.
Paklize odebereme autorum atorskou ochranu stane se jedine to ze se bude muset podnikani v tomto oboru zmenit.
Myslím, že riziko dopadu revoluční experimentálních změn na ekonomiku je neúměrně velké. Společnost není laboratoř. Obzvláť když uvážíme, že historicky jiné přístupy ztroskotaly. I ty kibucy už dnes nejsou co bývaly. A zatím nikdo nic nového nevymyslel. Prostě obchod je obchod co svět světem stojí.
"ale mě přijde nemorální si pustit film nebo přečíst knihu, za kterou jste nezaplatil, byť to zákon umožňuje."
Opravdu? To popirate pomerne zakladni principy mezilidskych vztahu na kterem je spolecnost postavena. Takze byste svemu kamaradovi nepujcil zadnou svoji knizku/CDcko/DVDcko? At si hezky zajde vsechno koupit sam? Zakazal byste verejne knihovny? Vite kolik tisic lidi je pouziva s jasnym umyslem cist a nezaplatit? Nedovolil byste lidem v knihkupectvi aby si listovali knizkama nez zaplati? Zakazal/zpoplatnil byste zpivani u taboraku nebo ve sprse? Nedovoloval preskakovani reklam v televizi at uz chozenim na zachod pri vysilani nebo nahravanim a naslednym preskakovanim? Myslim ze pokud se nad tim clovek zamysli tak jedina rozumna hranice je ze pokud je to pro osobni potrebu a nikdo na tom nechce vydelavat tak je to ok. Jnak se velice rychle dostanem do tech popisovanych absurdnich situaci kdy lidi ocividne nezaplati a pritom si zadarmo nemoralne uzivaji.
Z toho vaseho "nezakoneho obohaceni" vidim hlavne zastydlou zavist autora ve stylu chcipla mi koza tak at sousedovi chcipne taky. Cili sice jsem o nic neprisel ale proc by se nekdo mel mit dobre mym zapricinenim kdyz ja z neho nic nemam. Ze ten nekdo treba muze o tom rict dalsim deseti lidem a nekteri z nich zaplati a ja ve vysledku i vydelam mi v me kratkozrakosti nedojde.
>> To popirate pomerne zakladni principy mezilidskych vztahu na kterem je spolecnost postavena.
Presne tek. Obcas neuskodi si pripomenout, ze zakony si vymyslime my lide proto, aby se nam dobre zilo a ne proto, abychom naplnili nejakou abstraktni ideu idealniho trzniho prostredi/demokracie/komunismu/medvidkopuismu/...
>> Nedovoloval preskakovani reklam v televizi at uz chozenim na zachod
Co, nejit na zachod! To samo o sobe nestaci. Obcas je potreba taky inzerovany vyrobek koupit, protoze to je to, cim realne za film platim - ze samotneho zkouknuti reklamy nikdo nic nema!
zakladni principy mezilidskych vztahu
Nevím přesně co tím myslíte, kromě přirozené vlastnosti urvat pro sebe co se dá a přirozený mezilidský souboj, které jsou nám dány geneticky.
Takze byste svemu kamaradovi nepujcil zadnou svoji knizku/CDcko/DVD cko? At si hezky zajde vsechno koupit sam?
Bavíme-li se o morálním pohledu, tak ano, považuji za spravedlivé, aby i z jeho užitku měl autor odměnu (v nějaké formě).
Zakazal byste verejne knihovny? Vite kolik tisic lidi je pouziva s jasnym umyslem cist a nezaplatit?
nezakázal. nejde o to jesti zaplatí čtenář nebo ne, ale zda autor dostane odměnu a tu dostane.
Nedovolil byste lidem v knihkupectvi aby si listovali knizkama nez zaplati?
dovolil, už jsem to zmiňoval, že jsem něco podobného řešil s úřadem pro ochranu spotřebitele
Zakazal/zpoplatnil byste zpivani u taboraku nebo ve sprse?
nezakázal, nezpoplatnil, pokud by ta sprcha nebyla na pódiu :-)
Nedovoloval preskakovani reklam v televizi
Zrovna reklamy jsou zde často dávány za příklad úspěšného modelu financování. Sotva budou funkční pokud se na ně nebude nikdo dívat. Sotva bude někdo platit za nefunkční reklamu.
Myslim ze pokud se nad tim clovek zamysli tak jedina rozumna hranice je ze pokud je to pro osobni potrebu a nikdo na tom nechce vydelavat tak je to ok
Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Takže vy byste ty knihy, filmy, hudbu (software?) pro osobní potřebu rozdával?
Ze ten nekdo treba muze o tom rict dalsim deseti lidem a nekteri z nich zaplati a ja ve vysledku i vydelam mi v me kratkozrakosti nedojde.
Proč by někdo platil, když to stáhne okamžitě bez problémů na http://www.obsahzdarma.cz ? Jak pak autor vydělá?
Tyhle názory/návrhy se opakují stále dokola, ale jsou bez řešení.
No tak to zpivani u taboraku bez zaplaceni autorskych poplatku je nelegalni. Teda je to legalni pokud tam je mene nez dvace lidi (tusim) a je to v rucite vzdalenosti od obydlene oblasti. Nicmene treba zpivani u taboraku na taborech vyzaduje placeni autorskych poplatku. Moc lidi si ani neuvedomuje za co vsechno by meli platit a nedelaji to. Pokud nap. mate otevrene okno a hudbu dost na hlas aby ji slysela verejnost (coz je skoro vzdycky), tak byste mel platit taky atd.
Neprijde vam trochu pokrivene chapani sveta "za jakykoli pozitek se musi platit"?
Btw. je mozne reklamovat nedostatecny, nebo spatny prozitek? Treba kdyz film, nebo kniha nejsou kvalitni? Ne to mozne neni i kdyz vas autor oklame zamerne kvalitnejsim trailerem, nebo ukazkou z knihy, ktere ale zbytek dila svou kvalitou nesaha ani po kotniky nemate moznost dilo reklamovat a pozadovat zpet sve penize. Proto neni mozene davat paralelu mezi hmonty statek a informaci. Jsou to proste dve zcela odlisne veci, ktere spojuje jenom to, ze ten kdo je vyprodukoval za ne chce dostat penize. Zadna jina spojitost mezi nima neni. Proto se na to vztahuji odlisne zakony a proto neni poruseni autorskych prav kradez. Proto neni ani mozne srovnavat skodu pri techto cinech, protoze neni jednoduche vycislit usly zisk obzlvast, kdyz pripadny "zlodej" (stahovac) ani knihu nedocte, protoze proste stoji za velke kulove. Kdyby totiz knihu nakrasnu koupil, byl by to on kdo by byl oklaman a poskozen. Nehlde na to, ze neni ani jasne jestli je vydavatel poskozeny ve vysi ceny knihy, nebo z ceny pujcovneho, protoze to je taky legalni pristup ke knize.
P.S.: Schalne kolik mate v knihovnicce knih, ktere jste nikdy neprecetl? Ja drtivou vetsinu.
Ona i hmotná věc mi nemusí vyhovovat a musel jsem za ni zaplatit. Ano dnes máme možnost odstoupit od smlouvy sjednané nadálku, ale to je "novinka". Mám řadu hmotných věcí, které jsem koupil a už bych je nikdy nekoupil a nelze stav řešit reklamací. To není specifická věc pro autorská díla.
Mimochodem dokonce jsem se snažil jednou řešit nemožnost zjištění "kvality" díla před koupí s úřadem pro ochranu spotřebitele, jehož pštrosí přístup mne dost namíchnul.
Sice autorské dílo i hmotné produkty jsou rozdílné, ale zároveň mají i společné rysy. Např to, že na jejich vytvoření je potřeba vynaložit určitou námahu. Pokud se dostaneme do stavu, kdy bude ochrana díla zrušena tj. dostaneme do stavu, ve kterém jsme (= společnost) už jednou byli (a to není zas tak častý jev), mělo by to být z popudu těch, kteří tuto ochranu využívají tj. autorů. Nikoli spotřebitelů. Ti by k tomu stavu měli přispět maximálně v mezích zákona tj. nekupováním děl.
Je potreba si uvedomit, ze ochrana nehmotneho dila je imaginarni bariera, ktera ma umoznit s nehmotnym dilem obchodovat takovym zpusobem, jakoby to bylo dilo hmotne. Dokud nemame jiny vhodnejsi model PRODEJE*, tak neni jina cesta - ovsem neni to reseni. Tim muze byt jedine novy obchodni model.
* zduraznuju prodeje, protoze o pravo a moralku tady v konecnem dusledku vubec nejde, tyhle argumenty se pouzivaji jenom proto, aby se mohl stary prodejni model zuby nehty drzet
Rozumne je napr. predplatne, ktere mi umozni konzumovat libovolne mnozstvi del - prodejce filmu na DVD si totiz muze lehce spocitat, ze vic jak dejme tomu 1500Kc rocne ze me stejne za filmy nedostane i kdyby se rozkrajel, takze budto mi proda dve "luxusni" plnotucna DVDcka, nebo 30 "trafikovych", nebo mi jednoduse za 1500 rocne zpristupni svuj kompletni archiv. Z jeho pohledu je to uplne jedno, o zadny zisk neprichazi, naopak u predplatneho ma daleko lepsi kontrolu nad cash flow a muze si snadneji spocitat, jake fixni naklady je s nim schopen splatit a jake uz ne. A o rozdilu pro me se snad ani nemusime bavit.
A to je jenom takovy jeden jednoduchy model, na daleko sofistikovanejsi stale cekame.
prodejce filmu na DVD si totiz muze lehce spocitat, ze vic jak dejme tomu 1500Kc rocne ze me stejne za filmy nedostane
Když víte, kolik dáte max. za DVD, tak proč prahnete po paušálu?
Systém paušálu pochopitelně na světě existuje a není novým obchodním modelem.
Mohl byste třeba navrhnout daň z využití autorských děl nebo křížové financování (což vlastně taky existuje). Vše je pochopitelně k dispozici. Ale vše má své negativní dopady (už teď se třeba dost lidí vzteká kvůli koncesionářským poplatkům apod.) A razantní změna strategie je vždy velkým rizikem. Tu většinou udělá někdo nový na trhu.
"mělo by to být z popudu těch, kteří tuto ochranu využívají tj. autorů."
A to jako proc? Mame preci demokracii, ne autorokracii. Nebo snad mate pocit, ze o vsem by mely rozhodovat zajmove skupiny? Zakon tu neslouzi ku prospechu autoru, ale ku prospechu cele spolecnosti (nebo alespon nejvetsi skupine volicu).
Ale no tak. Tady už z toho tlačení lezou oči z důlků.
Jak chcete obchodovat něco, co můžete bez omezení a zdarma naklonovat?
Autorský zákon právě vytváří takové omezení, aby umožnil vznik obchodu. Já jsem toto omezení zákonem nazval ochranou (...trhu). Před čím? Třeba před jeho (trhu) likvidací.
Nerozuměl jste mi. Každý z nás má nějakou hranici, kolik peněz utratí třeba za filmy měsíčně. Jestliže tolik už jsem tento měsíc utratil a víc PROSTĚ NEUTRATÍM*, tak prostě OBCHODOVAT (kupovat) NEBUDU. Čili když si nějaký film "navíc" tento měsíc (!) stáhnu, tak tím prostě a jednoduše NIKDO O ŽÁDNÝ ZISK NEPŘIŠEL.
Právníci se na to samozřejmě budou dívat jinak, ale to je jejich problém, ne můj.
Lépe svůj názor vysvětlit neumím, takže asi budu končit...
* nakrásně třeba proto, že další peníze už jednoduše nemám!
1. Zákon, o kterém se bavíme, umožňuje ochranu trhu principiálně. Nikoli jen do výše vaší plánované útraty.
2. To, že prostě víc nehodláte utratit tvrdíte teď, ale pravda to být nemusí a mohu vám myslet desítky důvodů. Každopádně to s existencí autorského zákona jako nástroje pro vznik a ochranu trhu s duševním produkty nijak nesouvisí. V současné době nelze totiž objektivně určit takový strop příp. určit zda takový strop opravdu existuje.
Čtyři měsíce po zveřejnění článku...pročítám to tu a nezbývá mi než naplno souhlasit s tímhle komentářem. Martin je dinosaurus, blázen s klapkama na očích, zahleděný akorát tak do sebe, má svuj monolog...a odhaduju, že i jeho život bude monologem. Obdivuju ztrátu času s nim, na druhou stranu jsi tu napsal plno komentářů, které by dohromady mohly vytvořit vcelku zajímavý článek.
Autorsky zakon primarne slouzi spolecnosti, protoze tady existuje presvedceni, ze vetsi mnozstvi a kvalitnejsich umeleckych del se dockame kdyz autorsky zakon bude, nez kdyz nebude. Ale to ze existuje tato domenka, neznamena ze je pravdiva, stejne jako vase implikace. Jisteji je daleko pravidejsi implikace Ochrna = znepristupneni => obtizny pristup => pokles (obchodu) = neprospech spolecnosti .
Komu poskytuje ochranu zakony o bankach? Obcanum, nebo bankam? V ci prospech maji byt psane? Co normy o chemicke bespecnosti? Jsou tu pro chemicky, nebo pro lidi? Loterijni zakon? Je tu pro provozovatele loterie a nebo pro lidi? atd. vzdy je odpoved zakony jsou tady pro lidi a pro prospech jejich spolecnosti. Je sice pravda, ze v dnesni dobe si zakony cato prolobovavaji zajmove skupiny (a i autori OSA a Dilia, ktera bere vypalne tam kde se nikdy jejich dilo nevyskytuje a vyskytovat nebude). Nicmene zakony pochazeji od lidi a jsou tu pro lidi. V zadnem pripade neni pravda ze by autorsky zakon na ochranu autoru tu byl z vule autoru, ale je tu z vule lidi.
Ale to ze existuje tato domenka, neznamena ze je pravdiva, stejne jako vase implikace.
Ten názor má ale oporu v historické zkušenosti.
Jisteji je daleko pravidejsi implikace Ochrna = znepristupneni => obtizny pristup => pokles (obchodu) = neprospech spolecnosti .
Tak zde máte evidentní chybu. Ochrana, kterou já jsem uváděl, se vztahovala k principiálnímu uznání určitých práv, což nemá žádnou spojitost se zpřístupněním. Dále souhlasím, že platí obtížný legální přístup => pokles obchodu ale zároveň jednoduchý nelegální přístup => pokles obchodu (čehož jsme svědky v současné době)
Nebo chcete snad tvrdit, že autor nemá nárok na odměnu?
--
za niektore knihy naozaj nema, zial su aj take .....
Ale jistě, že mu vzniká škoda. Vy totiž získáte požitek tj. hodnotu a za tuto hodnotu nic nezaplatíte (neoprávněně se obohatíte) a autor tak příjde o spravedlivý nárok na odměnu.
a co kniznice?
aj tam si precitam knihu a nezaplatim za nu ....
platim len clensky poplatok
ze by sme si vzali vzor od Arabov ktori spalili Kahirsku kniznicu?
tiez chranili autorske prava , pre zmenu v prospech Alaha
(alebo je tam to co je v korane a potom ju nepotrebujeme, alebo je tam to co v korane nie je a potom je skodliva a veitel vydal rozkaz podpallit alexandrijsku kniznicu)
ale toto nevidim ako schodnu cestu ...
ano stiahol som si z internetu kopec knih, ale precital som z nich mozno 2-3 percenta? ale mam tie knihy, keby nieco ...
osobne si myslim ale ze brat elektronicku knihu ako rovnocennu papierovej a teda chciet za nu rovnaku cenu je principialne chybne uvazovanie ....
vid ako dopadli filmy: ked sa daju kupit jeden za 40 Kc tak sa nikomu nechce stahovat, ale kuppi si aj daleko viac
poznam kvantum ludi co maju za celu bananovu skatulu DVD ze 40 KC a nikdy si ich nepozreli ...
ale ked stalo jedno DVD 800 KC tak vtedy sa naozaj velmi vyplatilo stahovat ...
proste treba aj trocha inak kaukulovat ako pri papierovej knihe ....
a co kniznice?
aj tam si precitam knihu a nezaplatim za nu ....
platim len clensky poplatok
Jako autor samozřejmě počítám s knihovním zákonem a v ceně knihy pochopitelně zohledňuji takovýto způsob užití svého díla. Jak? No jednoduše nějakým odhadem počtu prodaných kusů. V případě kamenné knihovny mi takový odhad nemusí dopadnou nijak katastrofálně protože:
1. ne každý chodí do knihovny
2. počet výtisků, které knihovna nabízí je fyzicky omezen
3. náklady na pořízení kopie jsou poměrně vysoké.
A teď to srovnejte s případem, kdy:
1. máte knihovnu "u nosu" (web)
2. náklady a čas na pořízení kopie díla by byly zanedbatelné
Není potřeba mít ekonomku, aby bylo jasné jak to zamává s odhadem prodeje. A kde je pak ten trh?
DVD za 40 jsou dávno zaplacené z kin, televizí prvních DVD (které nebyly za 40) a stánkový prodej je už jen příjemný uplift. Ukažte mi premiérový film, který se prodává za 40 a není to typ argentinská telenovela.
Vaše uvažování nemá logiku. Když vám namítnu v duchu vaší argumentace - Takže můžete vydávat papírové knihy za 30 Kč, ty které již byly vydány dříve knižně (to máte k dispozici v češtině mnoho tisíc titulů). - tak vybalíte nějaký nesmyslný argument proti. Musíte si uvědomit, že když bude námaha spojená s okopírováním eknihy (včetně obalu a dalšího příslušenství) větší než cena za nákup nové eknihy, tak je bude kopírovat jen cvok. Proto dnes už skoro nikdo nekopíruje DVD, protože si je za 50 Kč koupí. Ale vy se nepoučíte, nejste toho schopen.
Vaše uvažování nemá logiku.
Pak tedy nechápu, proč potvrzujete to, co jsem psal.
Proto dnes už skoro nikdo nekopíruje DVD, protože si je za 50 Kč koupí.
Vaše závěry nejsou slučitelné s realitou. Pro vaši informaci jen v českém prostředí cca 26 nových DVD za poslední týden dostupných na Internetu. A počet uživatelů jde v aktuálním čase do 4 ciferného čísla (nehovoříc o kumulovaném počtu)
„nikdy mně nepřestane udivovat totální neúcta linuxových uživatelů k intelektuální práci a duševnímu vlastnictví“
Opravdu se to týká jenom linuxových uživatelů? Podle mě bude podíl warezu mezi linuxáky mnohem nižší než mezi ostatními, alespoň co tak pozoruji kolem sebe ve škole (skoro každý samozřejmě „má“ Photoshop, Windows 7 Ultimate, MS Office…).
Vy srovanvate odebrani hmotneho statku, ktery puvodni majitel alespon po urcity cas nemuze pouzivat. A nabyti informace, kterou puvodni tvurce nepostrada.
Jadine co je tady srovnatelne se socialismem je touha po zamezeni v sireni umeleckeho dila.
P.S.: Dusevni vlastnictvi je pouze konstrukt dnesniho prava. Jedna se o konstrukt relativne mlady. Vlastne prvni obdobnou vec vidime az v renesancni italii, kde se to ale vztahovalo jenom na inovace a trvani bylo vyrazne kratsi nez dnes (kde je to obludnych 70 let po smrti autora. V Ameru dokonce ted nove jeste dyl.) Dusevni vlastnictvi tady existuje jenom z rozhodnuti spolecnosti a kvuli spolecenske moralce. Pokud dojde k jejimu vyvyoji, ktery ho omezi, nebo uplne zavrhne neni to nic spatneho. Jedna se jenom o vyvoj. Mimochodem ani bible, ani koran a ani thora nic jako dusevni vlastnictvi nezna a ani v desateru neni nic jako "nenasdilis", nebo v pripade vaseho predrecnika "nestahnes". Proto ani srovnani se smrtelnym hrichem "nepokrades" (precijen mame koreny v krestanstvi) neni vhodne.
Btw. ja osobne platim jak za hudbu tak za video tak za knihy, ktere nejsou volne siritelne a dusevni vlastnictvi uznavam. Nicmene neprijde mi nic ohavneho na vyvoji dnesni moralky. Chapu to jenom jako pristup k dalsi kvalite.
Ale to je přece blbost. Duševní vlastnictví existovalo prakticky od doby, co se člověk stal člověkem, i když nebylo formálně zakotveno v právu. I když šlo třeba jen o znalost, jak ze dvou šutrů vykřesat oheň, byla to znalost, která dávala významnou konkurenční výhodu, a jako takovou se ji její majitel (ať už jedinec, nebo skupina) jistě snažil utajit před ostatními.
Právní ochrana duševního vlastnictví vznikla přirozeně až v době, kdy technologie umožnila snadno vytvářet neautorizované reprodukce postupů nebo děl na úkor původního autora. Tedy právní ochrana duševního vlastnictví není důsledkem změny morálky, ale technologického pokroku, který původní jednoduché a přímočaré duševní vlastnictví (velmi podobné fyzickému vlastnictví) ohrozil způsobem dříve neznámým. A pokud je snad dnešní snaha zpochybňovat koncept duševního vlastnictví důsledkem změny morálky, pak jde zjevně o morálku, která není přirozená a která se staví proti něčemu, co lidstvo provází celou jeho historií.
"2. Ten výpočet ceny vychází z toho že prodají 00nic. Logicky jim vyjde vysoká cena. Vtip je ovšem v tom, že prakticky nemají žádné další náklady, ani když těch kopií prodají 10 000 000 .... Je jen jejich problém, že nedokáží najít model, kde by se počet prodaných kopií vyšplhal o dva řády výše, eknihy byly levné, snadno dostupné a byl obrovský výběr."
Samozřejmě, až na to že český trh (a o tom se bavíme, protože kdo jiný bude kupovat knihy v českém jazyce) je poněkud omezený. Aby kopií prodali 10.000.000 to by tu knihu museli koupit všichni včetně nemluvňat. Pokud vím, standardní náklad knihy se pohybuje kolem 2000 výtisků. Rozpočítávat to na nějaký virtuální nereálný náklad není ekonomicky příliš prozíravé ...
tak jsem se podíval do knihovničky a knížky z doby, kdy se v nich ještě uváděl náklad mají uvedeno třeba 3. vydání, 100000 výtisků. Samozřejmě by to chtělo, aby se vydavatelé zamysleli a přestali vydávat mraky titulů. Stačí se podívat do knihkupectví. Třeba 5 titulů s IT/hobby tematikou s téměř stejným obsahem vedle sebe, tedy celkem pětinásobnými fixními náklady než by mohl mít jeden titul s pětinásobným nákladem. A kdo si z těch 5 téměř shodných knih koupí víc než jednu?
Ooooops, špatné okno - to patřilo k jinému příspěvku.
Co se počtu kusů týká, vycházím z informací od nakladatelů - nepochybně existují i knihy ve velkých nákladech, ale to jsou skutečně výjimky a týká se to jen malého počtu zavedených autorů, případně knih u kterých je prodej nějak zaručen (dostatečný hype, apod.).
Většinu knih, co jsem si na Kindle koupil, jsem nekoupil u Amazonu, ale jinde, kde mi nabídli jako ebook i mobi formát (např. The Pragamtic Bookshelf). Nějaké DRM je mi víte kde. Pokud mé peníze nechcete, tak je to jen váš problém. Jsem ochotný platit... Warez je pro děcka, co nevědí co s časem.
"Warez je pro děcka, co nevědí co s časem." - Podobne kecy jsou pro Hulany a jim podobne.
Warez proste JE, a cim vetsi odpor klade legalni cesta (nekdy chybi ne-drm zdroj, jindy monopolni dodavatel sponuje ceny), tim vice lidi setri svuj cas, penize i budoci riziko vyuzitim teto cesty.
Nebavim se o tom co je / neni spravne, takhle to chodi. Nekdo nekoupi ani kdyby to bylo za 5Kc bez DRM (lenost, zvyk), tyhle lidi nikdo nepredela, jini by za priznivejsich podminek mozna nakoupili, nekteri plati vzdy a take je tu skupinka tech co (_BEZ_ ohledu na to jestli plati nebo ne) maji plnou drzku kecu o pravech druhych a o tom jak ONI plati.
Protoze ONI na to maji, protoze ONI jsou ti jedini poctivi ... zkratka kdyz uz nemaji na co byt hrdi (nemaji nic vlastniho, vsechno pouze - nevedome - prevzali z okoli, predstiraji to a vystavuji jako v regale / vykladni skrini) jeste je tu falesna hrdost, samozrejme nalesteny HW - mobily ctecky prehravace ... - a prazdna hlava.
Podle me by za korekturu mel dnes z velke casti odpovidat autor sam... je to jeho prace... kdyz treba neco programuju tak to taky nepisu na prvni dobrou a zkousim jestli to funguje ... precist si to parkrat po sobe pripadne to dat precist znamym je fakt takovy problem?
45000 za pripravu knihy mi prijde celkem humorne... zvlast u jiz vydanych knih ... konverzi do elektronicke podoby (scan, ocr, formatovani a zbeznou kontrolu) dovede udelat fanousek knihy za vikend... a to je realita, nad kterou by se vydavatelstvi mela zamyslet...
Dvě citace z článku:
"Pak začnete knížku prodávat řekněme za 120 Kč, z toho 20 Kč odvedete státu na DPH, třetinu dáte distributorovi, autorovi dáte 20 Kč a jste na 50 Kč."
"Ale není to nakonec to, co většina uživatelů chce? Jen holý text, který si jejich čtečka vysází podle nastavení písma sama?"
Postavte vedle sebe dvě verze knížky 40Kč a 120Kč. Která bude prodávanější?
Jaký a proč distributor??? Kdo chce vydat papírovou knížku ať si to zařídí zvlášť. Korektura a sazba - chceme ji za ty peníze??? Stačí "entrované" odstavce a formát txt. Kdo chce luxus nebo pohodlí může si připlatit, ale je to slušně řečeno nehezké kvůli tomu zaříznout levnou a skromnou alternativu.
Ceny: 20Kč autor(protože tvůrce má dostat nejvíce), 15Kč prodejce, 6Kč nezaslouženě stát.
Za 500Kč/měs se již nějaký hosting pro obchod najde.
Vlastním Kindle 3. Nikdo nebyl schopen nabídnout podobně kvalitní čtečku za podobnou cenu (samozřejmě, je možné, že je ta cena Amazonem dotovaná, nevím a neřeším).
Knihy bych si kupoval rád, bohužel u nás to není zase tak jednoduché. Vzhledem k tomu, že se tady dá sehnat skoro všechno, stačilo by mi jenom, kdyby si nakladatel otevřel konto, na které bych mu mohl poslat peníze za knihu, kterou zrovna čtu :-)
"Sociální DRM" mi přijde jako dobrý nápad, ale nedivil bych se, kdyby se to z nezamčeného formátu nedalo jednoduše odstranit. Ale pořád věřím, že kdyby bylo pro čtenáře jednodušší si knihu koupit než někde shánět a krást, tak by to udělal. Já určitě.
Nie je pre mna problem si precitat chranene epub na Kindle (legalne kupene z martinus.sk), ale preco sa mam o to starat ked to ide aj jednoduchsie?
palmknihy.cz - tam je pri Larssonovi „socialne“ DRM – moje meno vpalene do knizky. A zrazu to funguje a bez blbych reci ako nieco nejde.
Je to asi zacarovany kruh ale platit stejnou cenu za eknihu jako za papirovou je blbost.Hlavne proto, ze normalni kniha ma svoji "cenu" muzu ji nekomu darovat, pujcit,muze byt soucasti dědictví a treba ji i prodat. Ekniha koupena a stazena prez internet je prakticky bezcena.Je to spise dozivotni licence pro mou osobu a pujcit ji muzu tak maximalne někomu v "rodine".
Neco takoveho bych akceptoval tak pro casopisy typu blesk, a mozna denni tisk.
Leda že bych to dělal jako dobrý skutek pro podporu tohoto odvětví, z toho bych mněl alespoň dobrý pocit.Zatím si tedy čtečku ještě nepořídím, ale přesto vám držím palce ať se prodej eknih rozjede.
Ještě co se týká ceny korektury a sazby.
Přiznám se že neznám "sazbové" systémy ani jak celý proces probíhá.Nejspíše je bude třeba upravit(což jistě bude chtít čas a peníze) tak aby obě dvě knihy mohli vznikat co nejefektivněji(cennou i časem).
Aby se věci nemuseli dělat ůplně odděleně pro eknihu i klasickou knihu.
Jistě to nebude v řádu 50% ale jistě by se nějaká desítka procent dala ušetřit.
Například z mého pohledu není na čtečku potřebná kdovíjaká sazba. Beztak mají různé velikosti předpokládám že pevné rozdělení na délky řádek bude dělat problémy. Stačí kapitoly, odstavce, pár nezalomitelných mezer. Dnes už by si snad čtečky mohli s rozložením na stránce pohrát sami. A pokud ne jistě by se to brzy "naučily".
No tak zrovna sazba u beletrie neni dnes uz zadny zasadni problem, tohle zvlada kazdy sazeci program automaticky. A pokud chcete vydavat pro e-reader tak tam dokonce ani neresite ctverciky a ani delky radku, ani sirotky a dalsi aspekty sazeni takze to je jeste snazsi (proste protoze ctecka nepotrebuje strankovani, muze mit ruzne fonty a ruzne velikosti psima). Takze u beletrie to nijak cenu neovlivni.
Sazba je problem jenom ve spojeni s nejakou slozitejsi strukturou (zdrojove kody, grafy, obrazky atd.), takze vlastne snad vyhradne pro naucnou literaturu. Ale ani v tomto oboru se nejedna o cenu nijak znatelnou na celkove cene knihy (max v radech korun).
Shanet (rozumej pokouset se koupit) knihu bohuzel neni jednodussi. Kdyz chci nejakou knizku, musim najit nekoho kdo ji prodava, nejak k nemu dorucit prachy, a pak jeste knizka musi dorazit ke me.
To je obzvlaste u papirovych knih problem (knizka v cestine neni, i kdyby byla tak ji nechci protoze vim co ty prasata dovedou udelat se slusnym originalem behem toho cemu rikaji preklad; da se brecet po ceskem obsahu, lec brecici nebozak tohle NEMUZE posoudit, protoze mu chybi moznost srovnani), nutno ji objednat.
A ted pozor, na ceskem trhu jsou dovozci, kteri jsou ochotni u knizky co ji ma Amazon a dalsi za bratru 1200,- prihodit dalsi 1000, slovy tisic korun neboli celej litr.
Jmenovite treba bookfayre.cz, NENAZRANI AROGANTNI ZLODEJI (informoval jsem se telefonicky jak je mozne ze rozdily v cene jsou takove, nejdriv me servali co si to dovoluju, pak na me ta <|> stekala ze si to od nich nemusim kupovat, coz jsem ji ihned slibil a slibil jsem i to ze na jejich jednani budu upozornovat ostatni mozne obeti), nekradou u vsech knizek stejne, kamarad nasel jednu knizku - o sprejerovi jmenem Banksy, zajimavy dila btw. ale jina oblast - ktera byla oproti zahranici predrazena jen o 30% a od nich byla na prvni pohled v cechach nejlevnejsi (na prvni pohled protoze je u nas nastesti nekolik dovozcu co to dovezou za cenu Amazonu / tohokdotoprodava.com), u technicke literatury se vsak rozdil v cene obvykle blizi 100%.
U el. knich je situace o neco jednodussi, tedy pokud je k dostani od slusneho prodejce, jen se vetsinou nevyhnete nejake forme el. platby a to, pokud nechcete krmit ruzne bankovni ustavy (polatek sem, polatek tam, ze ano), bude vzdycky slusne receno vopruz (znamej kterej ten ucet "musi mit" nebo rozumnej zamestnavatel to muze zjednodusit).
A ted doktor Bicik a jeho "varianta brod": Pokud se rozhodnu si ebook ukrast, po par dotazech na vyhledavac vim zda je kniha vubec dostupna v elektronicke forme a zda "se krade", pokud se krade je vyhrano a je doma vzdy rychleji a pohodlneji nez legalne.
A popravde, knizek ktere za neco stoji je velice malo, jak rad ze jsem si nekoupil "Seven Languages in Seven Weeks" (slatanina plna chyb a nepresnosti; jedinej jazyk co me zajimal bylo Io, zbytek bud znam nebo nepotrebuju znat neb to malo co muze nabidnout uz znam odjinud). Abych to zkratil, uz je davno smazana a me hreje to ze jsem se vyhnoul zbytecnemu vyhazovani.
Zato Real-world Haskell mam koupeny i kdyz byl uz davno pred vydanim dostupny zdarma na webu, spolu s rozhranim pro komentovani a navrhovani oprav, takhle vznika kvalitni kniha.
Takze nejen e-booky okradan je ctenar, zajimejte se, hledejte (Gooo Gooo, pro martinka ;-), nebo na to kaslete a budte ovce.
Vyplnenim cisla kreditky davate monost platit za cokoli komukoli prave spolecnosti ktere davate cisla. A taky tuto moznost davate komukoli kdo naboura system teto spolecnosti. Proto s nedivim, ze nekdo neni ochoten davat cisla vlastni kredikty komukoli. Nekdo toto riziko povazuje, za vetsi nez treba Vy. To ale neni o neschopnosti, ale treba o spatnych osobnich zkusenostech.
V pulce me to prestalo bavit cist .. do te doby jsem cetl same fnukani jak je vsechno spatne. Pokud vydavatele chteji prodavat knihy, budou si holt muset nak adaptovat na nadchazejci trend a vydelavat na necem jinem. Dopadne to jak s hudbou, za kterou dneska neni nikdo moc ochotnej platit (mozna zpetne, pokud si tu kapelu oblibi). Takze nez si stezovat jak to nejde, tak radeji hledat jinem business modely, do te doby se bude v CR vesele stahovat zadarmo (databaze je uz docela solidni).
Před koupí Kindle jsem se koukal na nabídku knih a DRM, po stahnutí jednoho zipu s programy co odblokují vše a s vyzkoušením DRM z Amazonu a eReading (Adobe) jsem dospěl k závěru, že mě DRM nevadí a Kindle koupil. Každou knihu co si koupím si na jedno kliknutí odemknu a pak použiju.
BTW. Zajimavé, že O'Reilly ještě nezkrachoval, když prodává knihy bez DRM :). Nakonec většinu knih jsem nakoupil tam.
"Kolik je podle vás dnes v Česku čteček?
Zrovna dnes mě oslovila nějaká agentura, která tvrdila, že jich je v Česku asi 50 000. My máme na portále asi tisícovku registrací. Tak mi řekněte, kde je ten zbytek? Když jsme byli první a jsme největší."
To je naprosto proste. Ten, kdo ma Kindle, se nebude u vas registrovat. Proc by to proboha delal? Aby si mohl koupit PDFko?
Tak kdyz by to bylo za rozumnou cenu a to pdfko by bylo naformatovane tak aby se na Kindle dalo aspon trochu normalne cist tak mozna...ale to by musela byt cena hodne nizka abych ozelel moznost zmenit si velikost pisma a pocet slov na radek ...:)
Mimochodem... jejich pdf nejak rozumne podporuji reflow?
Připadá mi, že pan Lipert má úplně zdegenerovaný názor. Na stránkách eReading.cz nabízí 484 titulů a chce svádět situaci okolo českého trhu s e-knihami na Kindle. Zákazník nechce slyšet jak něco nejde a že dělá špatně, když čte z Kindlu - takový negativní marketing prostě nefunguje. Pokud chce někdo v ČR na e-knihách vydělávat, tak se musí přizpůsobit tomu, že Kindle je nejrozšířenější čtečkou, vyřešit distribuci do ní a nebrečet nad tím, že to není jednoduché. S takovým byznysem ho Amazon převálcuje v prvních pěti minutách co spustí prodej knih v češtině.
Ano ano ano! K smichu!
dodal bych
1.) vyroba formatu z jedne predlohy se da urcite zvladnout plne automatizovane a bez jakychkoli (pomijim cenu za el. proud) nakladu
2.) nevydelavaji prave proto, ze nechapou motivace uzivatelu, a nejsou dost velci na to, aby jim ty motivace mohly byt ukradene
...je "nijak, protoze to nejde".
Historie poslednich nejmene 20 let ukazuje, ze kazda "ochrana proti kopirovani" byla vzdy drive ci pozdeji prolomena.
Jediny prakticky dusledek techto pokusu o "ochranu" je, ze poctivi zakaznici jsou otravovani vselijakymi registracemi, seriovymi cisly, nemluve o totalnich pripadech totalniho selhani a nefunkcnosti.
Idea DRM je skutecnym zlem pro trh, nikoli Kindle.
Sám vlastním Kindle v podstatě od okamžiku, kdy se objevil na trhu. Můžu svědomitě prohlásit, že 90% knih, které mám v Kindlu jsou bohužel anglické, protože české prostě nejsou. Mě nedělá problém číst i angličtinu, rozumím jí, ale zdaleka tak na tom nejsou všichni. A pokusy českých e-bookových shopů jsou zatím pouze ve fázi pokusu. Když budou české e-shopy nabízet kvalitní literaturu za "rozumné ceny" - rozumějte , nemám opravdu problém zaplatit za e-book 180-220 Kč, pokud bude kvalita odpovídající papírové podobě.
Měsíčně přečtu 2-3 knížky - do loňského roku jsme kupoval papírové a investoval jsem do nich peníze. Teď nakupuji e-knihy a ty peníze do nich KLIDNĚ vložím taky. Ale kde není co nakupovat, není ani za co utratit.
Přiznám se, že mne ten článek trochu rozzlobil. Největším zlem pro e-knihy v Česku jsou obchodníci, kteří si myslí, že mají právo svým zákazníkům diktovat podmínky a formáty. Ale v pořádku. Teď už vím, že u této firmy e-booky kupovat nebudu. Ano, mám Kindle a knihy si kupuji, pane Liperte. U Vás ale ne. Však ona se už nějaká vstřícnější konkurence najde.
Že by bylo na Kindle málo věcí ke čtení česky bych neřekl. Stačí používat Calibre a zkonvertovat si něco z toho, co je k dispozici na Palmknihach nebo jinych serverech (www.ecetba.cz uvadi skoro 4000 ceskych knizek ke stazeni zdarma).
Rád bych si dneska koupil Kindle, ale tento článek mě docela znepokojil... Umí ten Calibre odstranit i tu ochranu Adobe (třeba z ereading.cz), aby se to dalo číst na Kindle?
A kdy se asi objeví první kniha s tím "vypáleným podpisem"? Dá se to pak i nějak napadnout u soudu, když se to objeví na netu?
„Umí ten Calibre odstranit i tu ochranu Adobe (třeba z ereading.cz), aby se to dalo číst na Kindle?“
Jsou na to pluginy třetích stran. Ale eReading si to nepřeje, radši dobrovolně umře hlady. Takové ty věci, co se do nich leje nafta, totiž vůbec nejsou auta, proto bude prodávat jenom benzín.
"A kdy se asi objeví první kniha s tím "vypáleným podpisem"? Dá se to pak i nějak napadnout u soudu, když se to objeví na netu?"
WTF? Tak to delaji palmknihy, uz dlouho, nevim, s cim mate problem. A co chcete u soudu napadnout? Ze jste nejakym zpusobem udelal, ze se vami zakoupene dilo rozsirilo mezi ostatni? Tim byste si zpusobil jeste vice problemu... :)
Docela zajímavé počtení. Hlavně mě překvapilo, že fixní náklady na vydání knížky jsou tak NÍZKÉ, očekával jsem daleko vyšší částku, když pořád slyším nakladatele, jak je to těžký business a jak zkrachují kvůli zvýšení DPH o jedenáct procentních bodů...
Nemůžu si pomoct, ale silně mi to celý připomíná fonografický průmysl, akorát tam chybí ta arogance moci.
Nejvíc mě dostalo tohle:
>> Ještě před rokem nikdo z nich nevěděl téměř vůbec nic.
Jak je propánajána možné, že neví "téměř vůbec nic" o něčem, co radikálně mění oblast, ve které podnikají? To je asi tak, jakoby si majitel benzinky nevšiml, že lidi začínají jezdit na plyn. Nezlobte se na mě, ale takový podnikatel si sám říká o to, aby ten Amazon (nebo Apple nebo kdokoli jiný) fakt na český trh vstoupil a úplně je převálcoval. A z pohledu zákazníka by k tomu nebylo co dodat jiného než "Hurá! Konečně!"
A ještě jednu věc jsem v článku nepochopil, docela by mě zajímala odpověď:
Martin vysvětluje, proč elektronická knížka nemůže být levnější než papírová takhle:
1. tisk dělá 20% z ceny
2. distribuce 30%
3. velkou část tržeb spolknou fixní náklady
4. vydat jen elektronicky se nevyplatí, protože to lidi málo kupují
Jsem teda úplný laik, ale přijde mi, že to je ideální situace pro razantní vstup na trh s úplně jiným přístupem: radikálně snížit cenu e-knihy oproti papírové - nějakých 40% máme zadarmo, protože netiskneme a distribuce nemůže být dražší než 10% a zbytek pokryjeme zvýšenými prodeji (ad 2. a 3.), k tomu přidat velkou uživatelskou přítulnost (knihu musím mít doma na pár kliků a nízké transakční náklady).
Možná to vidím jak Hurvínek válku, ale nevěřím tomu, že by lidi takovému prodejci neutrhali ruce...
Souhlasím.
Nakladatelé stále žijí v zažitém schématu obchodních modelů distribuce hmotných věcí - odhadnout nějaký (nízký) prodej a nastavit cenu tak, aby pokryla náklady.
U věcí s velmi nízkou či dokonce nulovou variabilní složkou ceny je však třeba dělat kalkulaci jinak. Pokud nechceme vytvářet uměle vzácný statek, je třeba ho dostat k co nejvíce zákazníkům, nejlépe všem, kteří by o něj stáli. Vezměme počet potenciálních zájemců, kteří by si tuto konkrétní e-knihu chtěli přečíst. To je náš počet pro kalkulaci. Pokud si e-knihu přečte v nejbližších letech 10000 lidí, může pokrýt náklady již 5Kč od každého z nich. Tedy stejně, jako když e-knihu za 120Kč koupí 400 lidí.
Někteří vydavatelé už to pochopili, a zaplavili trh levnými DVD. Na začátku byl jediný odvážlivec, který dokázal nad excelovskou tabulkou zariskovat, a spočítal prodejní cenu pro 300000 kusů.
Trh e-knih stále čeká na tohoto prvního odvážlivce. Až bude v knihkupectvích a trafikách stojan, odkud půjde po pětikoruně nahrát e-knihy, až je budete moci stáhnout za pár šušňů na spoustě webů, až budou za dvacku na vylisované na hezkém malém CD v obalu, pak teprve nastane zlatá éra e-knih. Jediným omezením bude počet knih, které je dotyčný za život schopen přečíst.
>> Někteří vydavatelé už to pochopili, a zaplavili trh levnými DVD
Přesně tak - tenhle obchodní model byl a je (alespoň viděno z vnějšku) velmi úspěšný.
...ale že jsme na něj museli dlouho čekat :)
P.S. fakt oceňuju, že jste první, kdo zmínil specifičnost produktu, jehož náklady jsou většinově fixní a zamyslel se nad tím!
Zadat do kalkulace 300000 prodaných DVD, následně se zadlužit několika miliony na zaplacení autorských práv (ze kterých, mimochodem, majitel většinou neslevuje), výrobu nosičů a distribuci, byla velká obchodní odvaha. A vyplatila se. Dnes počítají prodané levné DVD na desítky kilometrů.
Kdyby však tento počin přišel o pár let dříve, kdy DVD přehrávač nebyl v každé druhé rodině, a kdyby ten první film nebyl opravdový trhák, splakali by nad výdělkem, a ještě dnes by spláceli dluhy.
Až počet čteček e-knih dosáhne jistého kritického množství, jistě se objeví odvážný nakladatel.
Je třeba si uvědomit, že zájem čtenářů v závislosti na ceně není prostá nepřímá úměra. Existují v ní psychologické hranice - určitá masa lidí má limit, nad kterým nekoupí. A existuje v ní absolutní limit - i při nulové ceně je počet potenciálních zákazníků konečný, a nemusí být vysoký. Vznik druhého průsečíku nabídky a poptávky (nízká cena, vysoký náklad) není samozřejmý.
>> Až počet čteček e-knih dosáhne jistého kritického množství, jistě se objeví odvážný nakladatel.
To je pomerne lehce resitelny problem. Napriklad prodejem dotovanych ctecek s nejakou smlouvou. Ten samy problem byl kdyz zacinaly mobily - a svete div se, lidi je zacali kupovat :)
>> Existují v ní psychologické hranice - určitá masa lidí má limit, nad kterým nekoupí.
A i naopak: existuje castka, nad kterou se vubec nerozmyslim a hned to koupim...
>> A existuje v ní absolutní limit - i při nulové ceně je počet potenciálních zákazníků konečný, a nemusí být vysoký.
Jiste - napr. je to limitovano poctem lidi, kteri rozumi danemu jazyku. To ale neni zadne moudro a nic to na veci nemeni v situaci, kdy nakladatele jsou zvykli prodavat v radech desitek tisic (nebo kolik, to uz je detail).
> To je pomerne lehce resitelny problem. Napriklad prodejem dotovanych ctecek s nejakou smlouvou. Ten samy problem byl kdyz zacinaly mobily - a svete div se, lidi je zacali kupovat :)
Hráčů, kteří jsou schopni vložit tak vysokou počáteční investici, jako je dotace vývoje a výroby série čteček, není na knižním trhu mnoho. A bylo by v jejich zájmu takovou čtečku blokovat proti obsahu třetích stran a splácet ji formou předražených e-knih výhradního dodavatele obsahu. (Stejně jako to dělali před lety mobilní operátoři.) Takže ano, možná je to cesta k rozšíření čteček, ale cestu k levným e-knihám to naopak prodlužuje.
Ovšem ta motivace k dotacím je zde řádově nižší: Aby fungovala telefonní síť, bylo nutné ji vybudovat, tedy obrovské fixní náklady nezávislé na počtu účastníků v síti, a mít komu telefonovat, tedy nalákat účastníky doslova za každou cenu.
>>> Existují v ní psychologické hranice - určitá masa lidí má limit, nad kterým nekoupí.
> A i naopak: existuje castka, nad kterou se vubec nerozmyslim a hned to koupim...
To není pravda. Když to bude kniha, která vás nezajímá, nekoupíte ji vůbec. Pokud byste ji chtěl jen tak prolistovat a brzy odložit, musela by být cena tak nízko (srovnatelná s cenou novin), že by to bylo stěží rentabilní.
>>>> A existuje v ní absolutní limit - i při nulové ceně je počet potenciálních zákazníků konečný, a nemusí být vysoký.
>> Jiste - napr. je to limitovano poctem lidi, kteri rozumi danemu jazyku. To ale neni zadne moudro a nic to na veci nemeni v situaci, kdy nakladatele jsou zvykli prodavat v radech desitek tisic (nebo kolik, to uz je detail).
To nemělo být moudro, jen výchozí parametr kalkulace. U mainstreamové beletrie nemusí být desítky tisíc levně prodaných kopií problém, ale u okrajových žánrů to v ČR bude vždy limitujícím faktorem. Kolik lidí koupí avantgardní poezii, byť by cena byla 1Kč. 400 lidí? To dá 400Kč - kalkulace nevychází. A kolik vyjde cena jedné kopie při fixních nákladech 20000Kč a 400ks? 50Kč! Kolik lidí koupí tutéž poezii za 50Kč? Řekněme, že už jen 300 lidí. Ale to zase nepokryjeme náklady. A jsme u ceny kolem 100Kč a 200ks jako jediné možnosti. (Kdysi jsem nějakou avantgardní poezii připravoval pro tisk, takže mám představu o tom, kolik se jí prodalo.)
>> Hráčů, kteří jsou schopni vložit tak vysokou počáteční investici, jako je dotace vývoje a výroby série čteček, není na knižním trhu mnoho.
Myslel jsem to úplně jinak - prodejce zadotuje třeba polovinu ceny čtečky s tím, že následující dva roky utratíte za knihy alespoň X korun. Tim snizi pocatecni investici zakaznika a prilaka ho (coz je jeho prvorady zajem, jestlize potrebuje splatit fixni naklady).
Tenhle model používají např. prodejci elektronických cigaret, kde investice do cigarety chudší zákazníky odrazuje i při značné úspoře později. A to prodejci e-cigaret nejsou žádní velcí business koumáci :)
>> Pokud byste ji chtěl jen tak prolistovat a brzy odložit, musela by být cena tak nízko (srovnatelná s cenou novin), že by to bylo stěží rentabilní.
No tak to pojďme domyslet dál! Dne stojí e-kniha A korun a prodá se jich B kusů. Pokud by e-kniha stála 15Kc, kde berete jistotu, ze by se jich neprodalo A*B/15? Martin L. říká, že žádnou knížku neprodali víc než dvěstěkrát, průměrnou cenu od oka odhaduju na 150Kc. Kde berete jistotu, ze by jich za 15Kc neprodali dva tisíce*? A to jeste mluvime o MAXIMU, ne o prumernem prodanem poctu kusu.
* za podminek zminenych vyse - tj. luxusni sluzby, dotovana ctecka apod.
>> Kolik lidí koupí avantgardní poezii, byť by cena byla 1Kč. 400 lidí?
A kolik si ji koupi papirove? (opet - jde jenom o soucin ceny a poctu kusu, nic vic v tom neni - a NIKDO NEVI, kolik kusu se proda, kdyz se cena desetinasobne snizi - dokud to nezkusi)
> Myslel jsem to úplně jinak - prodejce zadotuje třeba polovinu ceny čtečky s tím, že následující dva roky utratíte za knihy alespoň X korun.
Aha, vy si představujete model nízká cena knihy + dotovaná čtečka. Dobrá, počítejme čtečku prodávanou za 1000Kč, dotaci cca 1000Kč v režijních nákladech a cenu předplatní e-knihy např. 25Kč, kde 15Kč jde nakladateli a 10Kč na umoření dotace. (Poněkud extrémní kalkulace.) Zákazník by musel průměrně koupit 100 e-knih, aby umořil dotaci na čtečku. Neříkám, že je to zcela nereálné, ale jako investor bych do toho asi nešel.
> Dne stojí e-kniha A korun a prodá se jich B kusů. Pokud by e-kniha stála 15Kc, kde berete jistotu, ze by se jich neprodalo A*B/15?
Jak jsem psal výše, tato závislost z principu nemůže být nepřímá úměra. Jsou tam psychologické hranice. A když se přibližujete nule, pohybujete se v oblasti úplného nasycení poptávky, zájem se již výrazně nemění, a tržby v podstatě lineárně klesají. (Vaše rovnice totiž předpokládá s poklesem ceny růst zájmu o knihy do nekonečna.)
>>> Kolik lidí koupí avantgardní poezii, byť by cena byla 1Kč. 400 lidí?
> A kolik si ji koupi papirove?
No právě! Ani když budete poezii rozdávat zdarma, nenajdete tisíce čtenářů. Zeptejte se básníků, kteří již dnes vydávají svá autorská díla jako e-knihy zdarma, kolik mají čtenářů.
>> Zákazník by musel průměrně koupit 100 e-knih, aby umořil dotaci na čtečku.
1. dotaci by nepozadoval kazdy, to je takovy drobny detail :)
2. vy nemate mobilni telefon ani pripojeni k internetu na smlouvu? Smlouva se samozrejme vzdycky pise tak, aby se naklady na dotovane zarizeni ZARUCENE vratily - napr. zadotuji ctecku tisicovkou a sepisu dvouletou smlouvu na utraceni minimalne 200Kc mesicne za knihy.
Ja jako zakaznik budu videt vtip v tom, ze misto jedne papirove knihy mesicne za 300Kc, kterou mam ve zvyku si koupit, budu mit za 200Kc elektronickych knih treba sedm a jeste po dvou letech mi zustane ctecka v cene dva tisice.
Prodejce bude vtip videt v tom, ze pritahl noveho zakaznika, o coz se mu primarne jedna, protoze potrebuje umorit fixni naklady. Ono je totiz pro nej vyhodne, kdyz ze me vytahne JAKOUKOLI castku, protoze ho jeden spotrebitel NAVIC nestoji prakticky NIC, takze i kdyby ze me za tu knizku vytahl korunu, tak je to pro nej porad lepsi, nez kdybych si ji nekoupil vubec. V tom je rozdil prodeje elektronicke zalezitosti od prodeje aut, rohliku a pudru na nos :)
Nicmene ja netrvam na tom, ze tohle je uplne nejlepsi model na svete, jsem samozrejme v tehle oblasti uply Hurvinek a klidne se muzu ve spouste veci mylit - co me ale zarazi, je, ze prodejci - odbornici v oboru - evidentne neprisli s nicim lepsim, nez co me-Hurvinka napadlo jako prvni vec po precteni rozhovoru...
To je ponekud ujety model. Dobre, 200 Kc a 7 e-knih, coz je 166 Kc bez dane. Z toho si prodejce necha 30 % jako podil pro sebe, tj. zbude mu 50 Kc. (Pominme fakt, ze vydavatel ani omylem neda e-knihu za 16,5 Kc, z cehoz mu zbude tak 5-7 Kc, kdyz vyplati autora). Slevi vam Kindle ze 4800 Kc (CZ cena) na 3800 Kc a diky vy diky tomu usetrite tisicovku. Takze prodejce si vas bude potrebovat zavazat minimalne na 20 mesicu, ABY SE MU VRATILA TA SLEVA, takze aby na vas vydelal, bude muset si vas upsat alespon na 4 roky.
Vy za ty 4 roky zaplatite 9600 Kc. Porad se vam to zda vyhodne? Kdyz se vam po dvou letech rozbije ctecka, musite investovat do nove a platit dal...
Hodnota zboží nebo služby je subjektivní veličina. Pro někoho to tu hodnotu má, pro jiného ne. Má auto za 2M pro vás tu hodnotu ceny? Možná ano, možná ne. A pokud ano, bude mít pořád pro vás tu hodnotu, pokud budete vědět, že jeho výrobní náklady jsou někde u 500K?
V tržní ekonomice se hodnota "objetivizuje" rovnováhou nabídky a poptávky. A i v takto stanoveném bodě ceny, to pro řadu lidí bude drahé a pro jiné docela levné.
Pokud ovšem narušíte pravidla pro tuto rovnováhu tím, že budete zboží odebírat zdarma (a ve vašem případě legálně, když tvrdíte, že nevzniká ztráta), tak indukcí dojdete do stavu, kdy ten bod bude na 0.
Úkolem nabídky není uspokojit potřeby všech zákazníků, ale maximalizovat zisk. A poměr fixních a variabilních nákladů tento princip nezmění.
Samozrejme ze utrhali a nakonec by nakladatele zjistili ze i majitele Kindlu "zvykli na knihy zdarma" by nemeli problem koupit si knihu v mobi formatu, pokud by byla za rozumnou cenu, byt by byla k sehnani i z "jinych zdroju". Nakladatele evidentne chteji zopakovat stejne chyby, jakych se dopousti hudebni a filmovy prumysl. Historie myslim jasne ukazala, ze se kazde DRM da prolomit a nemusime ani moc do historie, ale staci jen letmo mrknout na torrenty kde jsou k sehnani baliky stovek knih z amazonu bez DRM. Proc odborna vydavatelstvi jako napr. Oreilly a Pragprog nabizi ebooky bez DRM? Protoze je jim jasny, ze kdyz to nekdo chce upiratit, tak to proste upirati. Je to proste jako s hudbou,filmy,hrama a softwarem. Kdo to moralne neresi, tak pirati, kdo chce ocenit praci autora, kupuje. Nebudeme si nic namlouvat, kdyz chce majitel Kindlu nejaky cesky ebook a nikdo mu jej nenabidne ve formatu pro Kindle, tak vezme zavdek i kopii z "jineho zdroje". Takze ne ze "Kindle je nejvetsim zlem pro eknihy v Cesku" ale "Kratkozrakost a prizdisracstvi ceskych nakladatelu je nejvetsim zlem pro eknihy v Cesku."
btw distribuce 10% z ceny knihy? Nejsem v tom nejak moc kovany, ale mam pocit ze distribuci souborů o velikosti nekolika set kB by mel zvladnout i server s linkou na urovni roku 2000 :)
>> Nejsem v tom nejak moc kovany, ale mam pocit ze distribuci souborů o velikosti nekolika set kB by mel zvladnout i server s linkou na urovni roku 2000 :)
No tak ona to neni jenom staticka stranka, kde jsou vystavene kilobytove soubory, ono to musi mit i nejaky ten platebni system, prihlasovani, nekdo to musi podporovat atd. Nicmene i tak jsem tech 10% uvedl jako imho rozumne maximum.
Mate to TEZCE POPLETENE!
" Nezlobte se na mě, ale takový podnikatel si sám říká o to, aby ten Amazon (nebo Apple nebo kdokoli jiný) fakt na český trh vstoupil a úplně je převálcoval."
Proc si myslite, ze vstup amazonu na cesky trh prevalcuje ceske vydavatele? To je absolutni nesmysl. Jediny, koho Amazon v CR prevalcuje, budou ruzni e-readingove.
"Docela zajímavé počtení. Hlavně mě překvapilo, že fixní náklady na vydání knížky jsou tak NÍZKÉ, očekával jsem daleko vyšší částku, když pořád slyším nakladatele, jak je to těžký business a jak zkrachují kvůli zvýšení DPH o jedenáct procentních bodů..."
Tim myslel vyhradne naklady na cistou eknihu - tj. knihu, ktera nevysla v papirove podobe. A je to silne odvisle od poctu stran (preklad 400 stran je 2x drazsi nez preklad 200 stran, mimochoden, jen za predklad 200 stranek date kolem 25-30 tisic).
>> Mate to TEZCE POPLETENE!
Nejsem vydavatel a tehle branzi opravdu nemam predstavu, o to vic ocenim uvedeni veci na pravou miru, protoze od vydavatelu slysim prave jen kuse informace, ktere mi i se sebevetsim usilim nedavaji smysl a zpusobuji TEZKE POPLETENI :)
>> Jediny, koho Amazon v CR prevalcuje, budou ruzni e-readingove.
No pokud 1. vydavatele teprve pred rokem zjistili, ze e-knihy existuji a 2. prijde nekdo zkuseny (!) s nabidkou velice vyhodnych (!) e-knih a zakaznici na to kyvnou a 3. cesti vydavatele jsou na tom tak spatne, ze je zabije zvyseni DPH o 10p.b., tak si to prevalcovani umim predstavit v zivych barvach...
>> Tim myslel vyhradne naklady na cistou eknihu
Muzete tedy prosim jasne a srozumitelne vypsat vsechny naklady spojene s vydanim knihy (papirove), odlisit fixni a variabilni naklady? Alespon potom zretelne uvidime duvod, proc elektronicka kniha nemuze byt levnejsi...
"No pokud 1. vydavatele teprve pred rokem zjistili, ze e-knihy existuji a 2. prijde nekdo zkuseny (!) s nabidkou velice vyhodnych (!) e-knih a zakaznici na to kyvnou a 3. cesti vydavatele jsou na tom tak spatne, ze je zabije zvyseni DPH o 10p.b., tak si to prevalcovani umim predstavit v zivych barvach..."
Prosim vas - Martin Lipert se nikdy ve vydavatelske oblasti nepohyboval, takze o tom houby vi. Vydavatele o e-knhach vedi, ale proc by meli tlacit na jejich prodej, kdyz ani poradne nejsou v CR rozsireny e-ink ctecky a kdyz tu vlastne nejsou ani poradni distributori. E-reading a podobni jsou spise chabym pokusem. Tech 50 tisic uzivatelu, co UDAJNE DNES EXISTUJE (je jich mnohem mene, tak 15-20 tisic), vubec nikoho nevytrhne.
Čeští vydavatelé? Na stránkách např. nakladatelství Argo nemají o elektronických knihách nic. Na ČRO 6 jsem zaslechl část diskuze s vydavateli o zvyšování DPH a jeho následku na vydávání knih, kde se jen letmo zmínili o elektronických knihách, a jejich názory odpovídají názvu tohoto článku: elektronické knihy jsou zlo.
A podívejte se, prosím, na názor, na který jsem reagoval.
Přidávám moje úvahy, které mi vytanou vždy, když je řeč o distribuci textových informací v tištěné nebo elektronické podobě:
Jak je chráněna tištěná kniha proti kopírování?
Byla vždy míra pracnosti jedinou ochranou proti kopírování čehokoliv?
Jak je tištěná kniha chráněna proti přesunu do makulatury nebo Levných knih?
Jak nakladatel propahuje knihy?
Nakladatelství nesleduji, listuji v knihkupectví, dám na osobní doporučení nebo nakupuji na Amazonu.
Nejvíce si půjčuji tištěné knihy v knihovně. Takže mne spíše zajímá, jestli bude v dohledné době zavedeno půjčování knih. Autor by potom mohl dostávat odměnu úměrnou počtu vypůjčení.
Chybí na českém trhu služba podobná Books24x7.com
Až do nedávna jsem byl neochvějným zastáncem klasické knížky, už jen pro ten dotek, pro vůni, pro stálost... ale relativně nedávno jsem měl příležitost vyzkoušet si naživo Kindle s jeho elektronickým inkoustem a byl jsem velmi příjemně překvapen, jak použitelné to je. Za pár dní jsem si ho objednal. A dnes jsem na něm přečetl už desítky knížek, jak anglických (zakoupených přímo na Amazonu), tak českých (získaných z jiných zdrojů). Koupil jsem zatím jedinou českou e-knihy, shodou okolností na eReadings - byla totiž bez DRM ve formátu ePub, jehož převod do MOBI pro mě jako člověka z IT není problém. Koupil bych si z té dosti omezené nabídky knížek víc, ale PDF s DRM mě opravdu neoslovuje.
Zdá se, že nakladatelé jaksi zaspali dobu, poptávku tu je a evidentně roste, ale nabídka velmi zaostává. Doufám, že se to časem zlepší, rád bych si v elektronické podobě kupoval knižní novinky, odebíral časopisy a četl si noviny...
Osobně taky vkládám velkou naději v to, že elektronické knížky umožní publikovat i těm, kterým by v tom jinak finanční náklady zabránily. Že se objeví více služeb typu Smashwords (http://www.smashwords.com/), které nechají autora připravit publikaci k tisku samy, vystaví ji ve svém obchodě a po té si pouze odeberou podíl z prodeje.
Zdravim, nechapu tu platbu za distributora.
Uvadite modelovy priklad prodeje eKnihy za 120,-.
20,- je DPH
20,- pro autora
30,- pro distributora
50,- je Vas vydelek
Pokud jde o knihu prodavanou pres internet, co potom myslite tim distributorem? Ja to chapu tak, ze vy jste vydavatel e-knihy a onou ditribuci je vystaveni v e-shopu. Proc by mela ta kniha, kdyz uz pripravim jeji e-formu, jit jeste pres nekoho tretiho? Tech 30 by se prece dalo rozdelit mezi autora a vydavatele.
Pokud je tech 30 urceno pro Amazon, pak mate púravdu, ze tu neco smrdi. To aby si asi kazdej vydavatel nechal udelat svoji ctecku...
Ano, chápete to zcela správně - Amazon požaduje 30 % z prodejní ceny. Bohužel nemá zájem o prodej knih v češtině (vzhledem k nutné administrativě a předpokládanému zisku se mu těžko divit.)
Čeští prodejci ebooků mnohdy požadadují i 40 % + poplatek za platbu, tedy si strhnou až 49 % z ceny.
Těch 50 kč pro nakladatele rozhodně není výdělek, ale tržba. Z tržby je ještě potřeba platit náklady.
Náklady na knihu:
- korektura (50 kč / strana)
- redaktor - je to smutné, ale i nejlepším autorům se stává, že děj zcela nenavazuje, plete si postavy, má zmatek v místech, kde někdo je a není, některé kapitoly nedávají smysl... Kdybyste viděli běžný rukopis a potom text po redakční úpravě, příště byste si za to s radostí zaplatili
- odborná, věcná korektura
- autorská korektura - ano, autor má právo do posledení chvíle do textu zasahovat, ale práce je na nakladateli
- příprava dat pro jednotlivé formáty - zadarmo to nikdo neudělá
- režie - elektřina, nájem kanceláře, počítače, internet, voda, poštovné, kancelářské potřeby, účetnictví
- ISBN, bibliografie apod. -. povinnosti stanovené zákonem
- propagace - inzerce, PR, webová kampaň...
A k otázce Levných DVček - už jste na noch někdy viděli novinkové filmy? Jistěže ne, protože jde o filmy, které už si na sebe vydělaly, nyní už pouze produkují zisk, tedy produkce může jít s cenou knihy dolů. Pokud chcete opravdu levné ebooky, amiřte se s tím, že půjde o 2-3 roky staré knihy, kde už všechny výše zmíněné nákaldy zaplatili čtenáři papírových knih.
Jestli chcete číst novinkové tituly, počítejte s tím, že se na zaplacení těchto nákladů budete podílet...
1. Nebavte se s nakladatelem, bavte se s autorem.
2. Jak obchodník nakoupí tak prodá.
3. Jaký text autor dodá takové jsi udělá jméno.
4. Čtyř a víceletých autorských děl je takové "hafo", že bych to nepřečet za několik životů.
5. Chci mít možnost si vybrat od "kola" až po "rols-royce".
>> Nebavte se s nakladatelem, bavte se s autorem.
Tohle me taky pobavilo. Docela chapu, kdyz nejaka firma doveze z Ciny obrovske mnozstvi neceho, tady to uskladni v obrovskem skladu a rozprodava maloobchodnikum.
Ovsem proc by si dve firmy, obe ceske, mely preprodavat neco, co neni potreba ani skladovat, ani prevazet, a obe plakat nad tim, jak jsou tesne pred krachem, protoze je v tom businessu malo penez, to nechapu :)
Dobře, když mají strach u novinek, tak proč nejdou cestou vydávání e-knih se zpožděním 1-2 roky u beletrie? Vždyť je občas velký problém, knihu u niž je náklad vyprodán sehnat. Ta kniha tam může klidně ležet desítky let a téměř nic to nestojí. Jediné co se jí může přihodit je to, že si ji někdo koupí bez problémů i za 10let. Lidi se v populaci obměňují a budou dorůstat další čtenáři.
Koupil jsem si Kindle, ano přesvědčily mne dobré refernce. Kupuji si tam normálně na Amazonu noviny - občas číslo a mám předplacený "2600 - The Hacker Quarterly". Až budu víc stíhat, předplatím si i něco dalšího. České věci tam samozřejmě sháním jak se dá ;-), na druhou stranu, nemám problém číst opakovaně před spaním Čapka a sir. A.C.Doyla, kteří se vyskytují volně. Když jsem objevil e-reading, tak jsem si tam hned koupil Balabánovo Zeptej se táty... celkem mne naštvalo, že jsem to do Kindla dostal až po hledání na netu a použití zde již zmiňovaného scriptu v Pythonu, další knížku Jáchyma Topola jsem si koupil jenom proto, že byla bez DRM - prostě když si něco koupím, tak se mi nechce ještě kvůli tomu odstraňovat DRM. Takže do knihy co mne bude zajímat bez DRM půjdu rád a vítám "sociální" DRM a rád ji i zaplatím. Knížku s DRM si koupím fakt už těžko a jinou čtečku než Kindle fakt v nejbližší době kupovat nebudu
Ctu celkem dost (cca 10 knih mesicne), kupuju si tak 1-2 knihy mesicne + jsem chodil do knihovny, ted na to nemam cas, takze si to stahnu, zatim nejpohodlnejsi a nejlevnejsi cesta je bohuzel warez. Celkem schudny reseni je elektronicka knihovna, tj clovek by si tam stahl knihu za nejaky mensi poplatek (20-50kc) knihu, ktera by expirovala dejme tomu za 30 dni.
Zajimalo by me, jak se nakladatele divaji prave na verejne knihovny, ze je imho jedno, ze si ctenar pujci knihu v knihovne, nebo si ji nekde stahne, penize nemaji stejne (80kc rocni poplatek nepocitam)
Stále se tu píše že Kindle je jen čtečka a zapomíná se na to,že je i schopná po wifi komunikovat pomocí internetu sice jen omezeně,ale na zaslání SMS,nebo eMailu bohatě stačí,k přečtení informací z internetových stránkách je též výborná, další výhodou je že dokáže přehrávat hudbu a i Mluvené slovo,pro slabozrakého nedocenitelná pomůcka k tomu,aby se vůbec seznámil z knihami co si nemůže normálně přečíst,není to tedy jen nástroj pro „kradení knih“,byl jsem dost zdatný čtenář,chodil jsem pravidelně do knihovny,ale najednou jsem zjistil,že výběr se stenčil,chybí finance na nový nákup knih,koupit knihu v kamenném obchodě je už také finančně náročné,koupit knihu o 250 stranách za 300kč je dost devastující pro peněženku,co potom zbývá člověku který rád čte,sáhne po tom co je pro něj ekonomicky přijatelnější,koupí Kindle čtečku v Americe za 2860kč a sežene si zdroj ebooků,i na tom warezu.Je dost z podivem,že například první vydání knihy je o dvě třetiny levnější jako současné vydání,promiňte ale nejsem dojná kráva a tak budu knihy do té doby,než se vydavatelé umoudří „krást“…….No a ještě k formátům co Kindle umí,ty jsou mobi,prc,txt a pdf,ne jenom ty co udává pisatel s diskutujícím....
Grafika, design kapitol a jánevim čeho všeho - co to je za s prominutím sr**ku? Plain text, kapitoly oddělené dvojitým enterem a větším nadpisem, to je to jak by se ebooky měly dělat, 5000,- Kč? 100,- korun nějakému mladšímu zapálenci do knih a čtení a bohatě to stačí. Zvětšit písmo a odřádkovat umí i moje babička (70). Tohle je opravdu absurdní...
Panu Lipertovi dle mého lehce ruplo v bedně - ebooky čtu na Androidu (ano čtečka pouze z poloviny) a čím více obrázků ebook má tim více mě štve jejich nekompatibilita s menším displayem... Také nechápu na co design a grafický layout pro černobílou čtečku?!
Další věcí je samotný název Eknížka :D Promiňte, ale rovnou můžeme používat epošta :D Eknížka je opravdu totální prznění jazyka českého i anglického...
Jak ctu tuhle diskusi, tak si rikam , ze byt vydavatelem, musel bych byt naivni magor, abych se do produkce ebooku poustel. I kdybych s tim totiz zacal, stejne by mi to omlatili o hlavu s tim, ze neposkytuji ten ci onen format, ze se snazim chranit autorska prava na ukor ctenaru, ze za par set kilobajtu dat je moje cena prehnana, ze to dilo tu hodnotu ani nema, a tohle vsechno (a jeste vic) by dotycni pouzili k obhajobe toho, proc tu knihu radeji ukrast.
Mozna je potreba se na to podivat z trochu jineho uhlu: poradte mi jinou oblast podnikani, kde je cela Ceska republika totalne nepodchyceny trh a kde litaji tisice lidi kteri by radi nakupovali, ale nemaji kde, a zaroven par lidi, kteri se neco snazi prodavat, breci, ze maji malo zakazniku.
Jo, mate pravdu, existuji i takove trhy - napr. prodej mp3 :)
To prvni jsem zminil ja jako teoretickou moznost PRO PRODEJCE, jak dosahnout vetsich prodeju, po kterych breci, a druha vec je (aspon pro Martina Liperta) taky pozadavek prodejce, aby mohl prodavat pro Kindle.
Zakaznik podle me nechce primarne knizku bez DRM, ale chce knizku, kterou si bude moct precist na svoji ctecce a bude mit zaruku, ze se k ni bude moct vratit treba za nekolik let s uplne novou generaci ctecky - aby nedopadl jako www.erudia.cz, ktera sice natocila krasna naucna videa, ale k vetsine z nich musela pozdeji pridat na stranky varovani, ze nejdou spustit, protoze Microsoft prestal podporovat DRM technologii, kterou je zakodovali...
Secteno podtrzeno, tyhle veci by mel chtit prodejce, ne zakaznik. Napr. afaik Apple to pochopil a tlaci na to, aby na iTunes pokud mozno DRM nebylo.
Zeptám se takto: Co získá vydavatel, který dnes produkuje pouze tištěné knihy, tím, že knihu vydá jako ebook?
Při počtu majitelů čteček v řádu tisíců to bude i v nejlepším případě pár stovek nových čtenářů, kteří ovšem vydavateli v úhrnu nevygenerují téměř žádný zisk, protože bude muset držet cenu knihy co nejnižší, aby ji vůbec někdo koupil. Část těch lidí by si tu knihu navíc třeba jinak koupila v papíru, ale takhle se na to vykašlou, což celkový zisk ještě dále sníží nebo přinejmenším rozloží na delší období a tudíž zneefektivní.
Pokud nepoužije vydavatel DRM, najde se nepochybně hromada vykuků, kteří tu knihu nekoupí a zkopírují si ji zdarma (nebo ji koupí a následně rozkopírují rozvětvenému příbuzenstvu). Zvlášť v prostředí, kde vytvoření kopie díla pro osobní potřebu je de facto druhým standardem, jak to dílo získat, přirozeně nebude v zájmu vydavatele to někomu ještě usnadňovat. Argument o (ne)možnosti přesunutí knihy do jiné čtečky je jistě legitimní, ale stejně legitimní je požadavek vydavatele, aby jeho produkt nebyl rozkrádán (jo, vím, že z právního hlediska to není krádež, ale nebudu si tady hrát se slovíčky).
Aby bylo jasno - v zásadě nemám nic proti ebookům, DRM se mi nelíbí a uvítal bych, kdyby byly ebooky dostupné za babku a bez omezujících ochran. Ale za okolností, kdy by to pro vydavatele znamenalo vzdát se většiny zisku nebo na tom i prodělat, považuji to v dohledné době za nereálné a pokusy tady něco takového rozjet mi přijdou spíš donkichotské.
jestli pouzije DRM, tak prvni trochu znalejsi vykuk to DRM odstrani a odwarezi to stejne, nebo se to udela po staru scan + OCR z papirovy knihy, na warez strankach jsou stejne veskere mainstream publikace i kdyz vubec nevysly jako ebook. DRM je pouze opruz pro lidi, co si to koupi.
>> Ale dobrá. Jste ochotný investovat své peníze do vytvoření takové knihy bez ochrany?
Pokud by existovala firma, ktera by se zamerila na cesky trh a delala to opravdu dobre, tak bych do ni investoval rad - jak uz jsem tady psal, neznam zadnou jinou oblast podnikani, kde 1. neexistuje konkurence 2. tisice lidi hladove hledaji, kde by nakoupili, ale nenachazeji.
Modří zřejmě nevědí, že mohu sdílet mezi svými (autorizovanými zařízeními) obsah bez potíží. Takže krom toho, že ten iphone má malou obrazovku, tu knihu nebo hudbu jednoduše přenesu a navíc, krom prvotního dotazu při autorizaci, mě to ničím neopruzuje.
Ale uznávám, že monokultura má i svá negativa. Jó taky bych chtěl mít ty koupené aplikace pro iOS zdarma i ve verzi pro Android, kdybych se rozhodl přejít. Nemám. Akceptuji svoji volbu i s důsledky. A taky dost možná za 5 let ty aplikace už nepustím na aktuální verzi iOS/HW.
Jak tu všichni hlásají: elektronická kniha (a její prodej) není to samé co fyzická. Tak proč od ní ale všichni očekávají podobné vlastnosti?
Mozna proto, ze stoji skoro stejne jako papirova. Az bude stat desetinu, tak ji zrejme leccos odpustime...
1. Opět: co určuje cenu hmotného zboží? A co určuje cenu elektronické knihy?
2. Na druhou stranu elektronické knihy mají zase jiné výhody oproti těm fyzickým, takže třeba by měly být naopat desetkrat dražší....
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378385/
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378388/
Jo to se to vyjednává, když jedna strana nehraje dle pravidel.
hm
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378391/
jo to je jednodussi si stezovat, nez neco delat
Pokud, Martine, nabizite substitut Y produktu X za skoro stejnou cenu, tak zakaznik bude od Y cekat minimalne stejne muziky jako od X. Takze se rozhodnete - bud Vase Y to same nabizi, nebo bude zakaznik cekat nizsi cenu nez ma X. Muzete se samozrejme pokusit zakaznika presvedcit, ze Y je lepsi v uplne jinych vecech a proto je s X srovnatelny, ale jestli to budete delat tak, jako tady, tak to asi moc uspechu nesklidite.
Just my 2c... - ja el. ctecku nemam a Vy jste me tedy nepresvedcil o tom, ze bych si ji mel koupit a nakupovat od Vas. Berte to jako reakci potencialniho zakaznika, ktereho se Vam proste presvedcit nepovedlo...
pokud pouzivas fraze jako "modri vedi", pak nemuzes vypichovat 1 niku jeste k tomu uplne jineho odvetvi (zde patrne myslis aplikace z Apple store), to zni opravdu mimozne
tvuj problem je, ze se stale snazis vysvetlit a obhajit svuj postoj, zatimco realita (= nezisk) ti dava na prdel, cesta je zmenit postoj, ne argumentovat proti realite; hodne by tvemu byznysu pomohlo, kdyby ses na nej podival ocima tech zakazniku, kteri zatim tvymi zakazniky nejsou
, zatimco realita (= nezisk) ti dava na prdel, cesta je zmenit postoj, ne argumentovat proti realite;
Jenže zapomínáš, že ta tvoje realita porušuje pravidla a snaží se je navíc legalizovat. Tímto způsobem to bude končit takhle:
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378385/
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378388/
Proč by nemělo?
http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-eknihy-v-cesku/nazory/378391/
axiom: realita nikdy neporusuje pravidla
hrozne nerad jsem doslovnej, pointa je v tom, ze tvuj akcni radius je do znacne miry omezen tim, jake predpoklady si stanovis jako "realitu" (ja jsem napr. hnusak a uznavam veci jako tu zed, skrz kterou nemuzu projit)
pokud je to napr. "bez drm by to vsechno rozkradli", asi se dal nez "nejde to, vsechno mi to rozkradaj" nedostanes..
ja jsem napr. hnusak a uznavam veci jako tu zed, skrz kterou nemuzu projit
A já jsem realista co ví, že buď:
1. většina zdí má okno nebo dveře příp jiný otvor
2. nebo že s příslušným nářadím tu zeď stejně překonám.
BTW Stále mi dlužíte váš funkční obchodní model s el. publikacemi.
ad zed .. odhadl jste spravne, na ktery jiny prispevek, ve kterem se vyskytuje zed, to byla reakce? pokud ano, pak nerozumim vasemu nepochopeni paralely, protoze v tom nepochopeni znite jako uplne jiny martin nez ten, se kterym celou dobu mluvim
ad dluh .. snizit cenu tak, aby me vic otravovalo hledat upiratenou verzi, odstranit drm, maximalne zpristupnit a marketingove prosazovat web, co nejmene klacku pod nohy uzivatelum (tyka se i formatu), siroka nabidka; samozrejme mnoho prace + nikde netvrdim, ze to musi jit (dokonce jinde tvrdim opak)
na ktery jiny prispevek, ve kterem se vyskytuje zed, to byla reakce
možná by diskusi prospělo, kdybyste byl míň tajemný, co se týká záměru.
snizit cenu tak, aby me vic otravovalo hledat upiratenou verzi, odstranit drm, maximalne zpristupnit
Slyšel jsem, že takto to proběhlo v zahraničí a pak museli zdražovat. Tímto způsobem nezaplatíte náklady nehledě na zisk.
Pak je druhá strategie, že počkáte na typově vhodnějšího zákazníka, který DRM nebude vůbec vnímat (tj. nákup bude přímo realizovaný ve čtečce). Což nedává moc velký prostor lokální distribuci, ale pro uživatele je to nejjednodušší.
No třetí strategie je, že to bude tak jak říkáte, ale tituly budou v el. podobě vycházet s několika ročním zpožděním, aby se ty náklady zaplatily z jiných prodejů. Tj model 40kč DVD.
nebudu se Xx opakovat; ad zahranici - jinde tez rikam, ze to proste jit nemusi; vyrok, ktery se snazim obhajit je, ze tak jak to delaji ted, to urcite nepujde + se snazim sdelit svuj nazor, proc tomu tak je
osobne mi je uplne ukradene, jak se tomuto byznysu povede, totez plati o tistenych knihach, co mi ukradene neni, je zprofanovana skatulka "bezny spotrebitel", do ktere nezapadam (a dle diskuze to vypada, ze nejsem sam); reseni je zmenit skatulku, ne nezapadajici kosticky
tez rikam, ze to proste jit nemusi
tak jak to delaji ted, to urcite nepujde
no a já mám jednoduše ty teze obrácené. Vyjímkou jsou ty vyčpělé tituly.
co mi ukradene neni, je zprofanovana skatulka "bezny spotrebitel", do ktere nezapadam
Do té škatulky nemusí zapadat 1000 lidí. A přitom se ta škatulka nemusí měnit, protože vzhledem k zaměření na plánovaný trh může jít (a je pravděpodobné, že i jde) o minoritu. Takže řešení není přizpůsobit se minoritě (a příjít tak o potenciální zisk), ale přitáhnout ten zbytek, který mi ten zisk přinese.
Takže řešení není přizpůsobit se minoritě (a příjít tak o potenciální zisk), ale přitáhnout ten zbytek, který mi ten zisk přinese.
nerikam presne tohle? ?!?!?!?!
+ nazor, ze setrvavanim v soucasne situaci (ten absurdni obchodni model, ktery mimojine zahrnuje i drm) se to samo nestane?
Ta realita například ukázala, že například nakladatelství jako Pragprog nebo O'Reilly prodávají eknihy bez DRM, ale nejen že na pirátství neprodělávají, ale naopak jim ještě zisky zvyšuje. Můžeme polemizovat, co to do těch pirátů vjelo, aby najednou nakupovali, když to můžou támhle na warez fóru stáhnout zdarma, ale že se tak děje, to nikdo nevyvrátí -- musel by totiž vyvracet realitu, a to není zrovna triviální úkol.
Ale to nevadí. Já si rád počkám.
(Mimochodem, koukněte na hudební průmysl, jak se zlikvidoval tou svou chronickou potřebou „chránit” svůj artikl. Eknihy to může potkat taky.)
Nějak nerozumím tomu, že "pirátství zvyšuje zisky". To jako, že funguje jako marketing a zákazník si to pak ve výsledku koupí, nebo jak to myslíte? To by nebylo jednoduché prokázat.
o těch pirátů vjelo, aby najednou nakupovali, ..... ale že se tak děje, to nikdo nevyvráti
To si vážně myslíte, že tituly jak Pragprog tak O'Reilly se nešíří nelegálně? Důvod, proč jsou profitabilní, je třeba hledat jinde než ve vysvětlení, že piráti začali nakupovat.
Mimochodem, koukněte na hudební průmysl, jak se zlikvidoval tou svou chronickou potřebou „chránit” svůj artikl.
Tak jednak si myslím, že současný stav není důsledkem "chránění" (tj. DRM). A za další to, že se zlikvidoval, se jeví možná z pohledu v ČR. V USA to bude vypadat jinak. V ČR (a dalších státech) jistě obchodně usnuli.
> Nějak nerozumím tomu, že "pirátství zvyšuje zisky". To jako, že funguje jako marketing a zákazník si to pak ve výsledku koupí, nebo jak to myslíte? To by nebylo jednoduché prokázat.
Uvedu několik konkrétních příkladů:
[1] -- cituji: „comic book writer Steve Lieber said that his sales went through the roof after pirated scans were shared on 4Chan” (je tam i hezký graf)
[2] -- cituji: „uploading the Russian translation of “The Alchemist” made his sales in Russia go from around 1,000 per year to 100,000, then a million and more” (je vidět, že to ten chlapík umí)
[3] -- cituji: „Random House experimented with "8 titles, 12 formats…in the first half of 2008." Sales of the printed books rose "19.1 percent during promotional period." They were up 6.5 percent "during the promotional and post-promotional period" (combined stat). And the individual titles varied from 155 percent up to 74 percent down.” (nic není černobílé, o tom není sporu)
> To si vážně myslíte, že tituly jak Pragprog tak O'Reilly se nešíří nelegálně?
Naopak, vím to (že se šíří pirátské kopie) a na tom jsem mimojiné svou argumentaci také stavěl.
> Důvod, proč jsou profitabilní, je třeba hledat jinde než ve vysvětlení, že piráti začali nakupovat.
Prosím o upřesnění, moc jsem nepochopil, co jste přesně myslel.
> Tak jednak si myslím, že současný stav není důsledkem "chránění" (tj. DRM). A za další to, že se zlikvidoval, se jeví možná z pohledu v ČR. V USA to bude vypadat jinak. V ČR (a dalších státech) jistě obchodně usnuli.
Ano, nemusí to být nutně přímý důsledek, ale myslím si, že to je jeden z důvodů, který jim zastřel myšlení a nedovedli se tak přizpůsobit trhu, který se jim přetvářel před očima. Zkrátka chtěli zákazníkům dodat něco, co z nějakého důvodu nesplňovalo požadavky (mám dojem, jestli to nebyl rozpor mezi nabídkou DRM materiálu a poptávkou MP3 pro přehrávače, které to DRM neuměly; nebo možná ještě něco jiného -- je to už hezkých pár let zpátky, co to bylo aktuální). A mluvil jsem o českém trhu, další totiž nesleduji.
Uvedu několik konkrétních příkladů:....
Aha. Sice jsem to projel rychle, ale v těchto příkladech el. kopie figuruje jako marketingový nástroj pro zvýšení prodeje "hard books". A je to založené na principu, že zákazník dá přednost tištěné knize před elektronickou. Navíc jsou to známí autoři, což vše urychlí. Ale nic to nevypovídá o trhu s el. knihami. A už vůbec to neznamená, že by se mělo pirátství legalizovat.
> Důvod, proč jsou profitabilní, je třeba hledat jinde než ve vysvětlení, že piráti začali nakupovat.
Prosím o upřesnění, moc jsem nepochopil, co jste přesně myslel.
... v kontextu Pragprog a O'Reilly. Situaci O'Reilly neznám nijak blíž, ale domnívám se, že se stále na příjmu většinově podílí tištěné knihy. U Pragprog vím, že to jsou jednoznačně ebooky. Co je ale pro obě společnosti společné je jejich trh. Jejich průměrný prodej (Pragprog) se pohybuje na úrovni 15ti násobku toho, co je v ČR považováno za bestseller. A jejich bestseller je na úrovni ještě 10x výš. Při ceně $20-$35 za ebook se fixní náklady zaplatí jedna dvě a zbyde slušný zisk (někdo by to dokonce označil za zlodějinu). U nás se průměrný prodej pohybuje kolem 2tisíc tištěných knih (příp. stovky ebooků). A jestli máte vydělat na jedné knize 1000 nebo 100.000 Kč to je sakra rozdíl. To se pak snažíte řešít každou nelegální kopii.
Navíc sám Dave Thomas mi řekl, že v tom prodeji jsou takové výkyvy, že na to, jestli jejich model bude fungovat za 2 roky, by si nevsadil.
>> A jestli máte vydělat na jedné knize 1000 nebo 100.000 Kč to je sakra rozdíl. To se pak snažíte řešít každou nelegální kopii.
A to "řešení nelegálních kopií" někdy někomu zvýšilo prodeje, nebo je to jenom tvoje nepodložená doměnka?
Přijde mi to jako kdybys napsal: A jestli máte vydělat na jedné knize 1000 nebo 100.000 Kč to je sakra rozdíl. To se pak snažíte vypít co nejvíc mlíka.
A to "řešení nelegálních kopií" někdy někomu zvýšilo prodeje, nebo je to jenom tvoje nepodložená doměnka?
V oblasti SW je to ověřené. U el. knih bude mít můj zákazník do roka odezvu, ale věřím, že pozitivní, i když připouštím, že jde o specifický případ. Nejde o to řešit patologické piráty. V případě mého zákazníka docházelo k porušení licence
1. protože to bylo jednoduché (copy-done)
2. aniž by si uživatelé (=učitelé) toto leckdy uvědomovali
1. prosím o zdroj toho "ověření"
Nedokážu si představit, co byste byl schopen akceptovat. Navíc z vaší argumentace cítím, že vám budu muset dokazovat elementární věci a na to nemám čas. Berte to klidně jako svoji výhru.
2. prosím o zdůvodnění předpokladu, že prodej e-knih se chová stejně jako prodej SW
1. v obou případech se neprodává dílo, ale licence k užití
2. distribuce probíhá stejným způsobem
3. náklady na distribuci v el. podobě jsou stejné
4. nelegálními kanály se obé šíří také stejným způsobem
5. obojí se může chránit podobným způsobem
Vypadá to jako kachna, kváká to jako kachna, chodí to jako kachna – nebude to nakonec kachna?
>> Nedokážu si představit, co byste byl schopen akceptovat
Cokoli, co má alespoň náznak důvěryhodnosti. Tedy zejména cokoli odlišného od tvých doměnek.
Pro jistotu opakuji otázku: "Máme nějaký důvěryhodný důkaz, že zavedení ochrany před kopírováním (dlouhodobě) zvýšilo prodeje nějakého produktu?"
>> Vypadá to jako kachna, kváká to jako kachna, chodí to jako kachna – nebude to nakonec kachna?
Vypadá to tak, ale nebyl bych s tím tak rychle hotov: co třeba taky posoudit POTŘEBU zákazníka? Chceš snad tvrdit, že kancelářský balík nebo emailový klient potřebuje zákazník stejným způsobem jako nové album Madonny?
Snad nemusím dodávat, že tahle potřeba má zásadní dopad např. na elasticitu poptávky...
nemyslim, ze vas nazor, ze ekniha = software je vetsinovy, myslim, ze v kontextu posuzovani ceny zakaznikem spis prevlada ekniha = kniha, moje sestra (cte jen tistene, snazil jsem se ji vysvetlit vyhody + soucasny stav ectecek) by byla ochotna za stejnou knihu, za kterou v tistene podobe zaplati ~250-300 dat 20,-
mluvim o tech lidech, kteri zatim tvym trhem nejsou a kteri by mohli, resp. bez kterych to nepujde
k tomu "licencnimu" pohledu - ten preci taky reze realitu nejakym jen dost nepresnym zpusobem, proc kdyz si jednou koupim licenci na knihu ji od te doby navzdy nemam zdarma? totez hudba totez film; zjevne se to s tim fyzicnem (vyroba bluraye stejneho filmu, ktery mam na dvd stala penize, nekdo je musi zaplatit; totez vytisteni) nejak protina
pro software toto mimochodem plati (znici se mi medium, mam-li licenci, proste stahnu znovu), analogie nelze pouzivat k dokazovani.. tolik ke kachne
jde o to, ze soucasna technologie to bez jakekoli namahy umoznuje; namahu je potreba vynalozit na to, abych si to neprenesl z Ipadu do Nokie, coz je jednoznacne proti mym zajmum
zda se mi, ze konvergujeme k jadru - vy stale argumentujete a obhajujete nejaka stanoviska, pritom jedinym etalonem by pro vas melo byt, ze nemate zisk, neni cas prehodnotit stanoviska? ty debaty o tom a tom technickem aspektu jsou marne, divate se na to ze sveho velmi uzkeho - a zle reknu neuspesneho - pohledu
mne se to bohuzel stava i v realite, ze se z jednoducheho prostoru dvou stavu tykam/vykam ocitnu po (zejmena vlivem pameti) vykals + tykals + tykals + vykals ve velmi obtizne definovatelnem a pak babo rad :-))
ad vina - kdyby jenom zakazniku! ja za to muzu taky a to zakaznik nejsem ani (v tomto kontextu) pirat! a to je na povazenou!
>> dyby jenom zakazniku! ja za to muzu taky
Z toho si nic nedelej, ja jsem zase rozsiril Martinem citovanou tezi, o tom, ze kdyz si nekdo zkopiruje neco, za co by tak jako tak v zadnem pripade nezaplatil, tak nikomu nevznika skoda - cili jsem primo arcidabel a zrejme muzu tak minimalne za polovinu Martinova neuspechu...
"Pokud nepoužije vydavatel DRM, najde se nepochybně hromada vykuků, kteří tu knihu nekoupí a zkopírují si ji zdarma (nebo ji koupí a následně rozkopírují rozvětvenému příbuzenstvu)"
Když koupím papírovou knihu, přečtu si ji a potom ji půjčím celému svému rozvětvenému příbuzenstvu. Čím se to liší?
A věřte mi, shánět české ebooky je opruz, raději bych si je koupila (ještě raději půjčila, ale to už jsme ještě někde jinde), ale v takové podobě, abych je mohla číst na různých zařízeních (třeba po letech), tedy bez DRM. Zformátovat do různých formátů umím, prolomit DRM nakonec taky, ale abych tohle nemusela dělat, přesně za to bych ráda zaplatila.
A náklady na sazbu? Čím vymakanější sazba, tím horší výsledek na čtečce -takže raději plain text a čtečka už se s tím vypořádá sama. Takže uznávám náklady na autora a na korekturu (ano, autorská slepota je jistá věc a pokud někdo tvrdí, že korekturu si má autor udělat sám, je vidět, že nikdy nic delšího nenapsal)a samozřejmě na zisk vydavatele. Ale s tou distribucí je to volajaké podivné. Když si distributor vezme 30-40 %, tak proč si nebudu distribuovat sám, vždyť ve chvíli, kdy jako vydavatel mám knihu připravenou, už vlastně nic víc nepotřebuji (ani sklady, ani tiskárnu, ba vlastně ani prodavače). Musím mít samozřejmě nějakou propagaci,ale tu potřebuje každý, kdo něco prodává...
A co z toho? Formálně to sice nejsou stejné požadavky, ale vzhledem k tomu, jak funguje DRM, jsou to požadavky spojené implikací (první vyplývá z druhého). Efektivně tedy člověk, který chce mít knihu rozkopírovanou na svých deset zařízení, zároveň nechce DRM. Tudíž diskutovat o tom, jestli to je nebo není jiný požadavek, je čistě akademická záležitost...
to je lez, je to jako rict, ze vsechny houby jsou jedle
neco jineho?
obvykle zavislost na 1 dodavateli, onu licenci je potreba nejak aktivovat = na druhe strane musi byt neco funkcniho atd.. spousta srani a jeste jsem za to zaplatil, no nepripadam si jako blbec?
rada: reagujte na ty skutecne obtizne argumenty prosim, ne na blbosti
DRM potřebují právě ti poctiví zákazníci, aby nemuseli platit za ty nepoctivé. I vy platíte za krádeže z platebních karet (v rámci těch cca 2-3% za transakci). A je jedno, jestli ta platba je přímá nebo ne. Myslíte, že to karetní asociace táhnout ze své kapsy? :-)
A tím se opět dostáváme do kolečka, kdy bude stále někdo tvrdit, že žádná škoda nevzniká....
vite jak smesne zni "poctivi plati za ty nepoctive", coz vyplyva z vaseho vyroku (protoze nepoctivi rozhodne existuji) v kotnextu me argumentace? to me jako poctiveho rozhodne motivuje jim zustat, kdyz uz me tak pozitivne nakoplo to drm v Ipadu, na ktery jsem si sedl :-))
ja argumentuji realitou (vse si stahnu), vy predstavou (je tu drm, drm obsah maji jen platici), jasne, ze si nerozumime, protoze ja vim, ze debata o vine/skode a placani po zadech vysledky nenese :-)
Protože když vezmu v úvahu typickou českou (nebo, ať nejsme takoví sebemrskači, obecně lidskou) vyčůranost, tak šance, že by všechny ty čtečky skutečně patřily jednomu a témuž člověku a že to jednou zakoupené dílo bude číst v jednom čase jeden člověk, je pranepatrná.
A už mě fakt nebaví reagovat na tyhle účelové bláboly, jejichž základní premisou je, že lidé jsou poctivci od kosti a k porušování autorského zákona - u nás zvlášť - dochází leda omylem. Nevím, na které planetě žiješ, ale možná bys měl z těch oblačných výšin sestoupit do normální reality...
Pardon, nejste jeden z těch žáků, kteří mají problémy pochopit smysl textu? Psal jsem o tom, že lidé jsou "vyčůraní", což lze stěží považovat za sázku na jejich poctivost. Na tu bych sázel leda v případě, že bych DRM odmítal coby prodejce (kterým nejsem).
Celou dobu tady jasně říkám, že implementace DRM je ze strany vydavatelů zcela pochopitelným požadavkem, kterým chtějí chránit svá práva. Jiná věc je, že se mi to nelíbí z hlediska uživatelského, ale uznávám, že nemám vydavateli či prodejci jak prokázat, že jsem poctivec, který by knihu v životě nezkopíroval.
Smyslem DRM je zamezit vytváření kopií. Pokud mám nárok vytvořit si na začátku např. deset kopií pro různá zařízení, jak navrhujete, znamená to, že za jednu cenu můžu pořídit knihu deseti lidem, protože nikdo neuhlídá, jak s těmi zařízeními dále nakládám nebo kdo s nimi nakládá. I když třeba z takto vytvořených kopií není možné vytvářet další, je to porušení celého smyslu zavádění DRM. Tedy pokud by toto mělo fungovat podle vašeho návrhu, pak by musel prodejce znovu spoléhat na poctivost kupujícího prakticky stejně, jako by mu prodal knihu bez DRM ochrany.
P.S. Když už nevíte, jak se píše "poctivost", tak jste to mohl alespoň opsat ode mě ;-)
Chápal jsem to jako kritiku mého komentáře, když to bylo uvedeno pod ním. Pak jsem si rychle přečel váš komentář o DRM jako brzdě trhu s ebooky a bylo to.
Jinak třeba Apple umožňuje přihlásit 5 zařízení na jeden účet, cože si myslím, že je jednak dostatečné z obou stran (jak ochrany, tak flexibility).
P.S. Když už nevíte, jak se píše "poctivost", tak jste to mohl alespoň opsat ode mě ;-)
No tak tomu říkám trapas.
K. šopa, vysvětlete mi, jakým právem si distributor nárokuje 1/3 ceny. V nějakém videorozhovoru s nějakým panem Beránkem, je dokonce uvedeno 50% ceny. Konkrétní odkaz jsem si nezapamatoval. Ale k věci, proč takové vyžírky platíte, vážení nakladatelé? Vždyť je to jen obyčejný poslíček, tak ZA CO taková procenta? Potom se nedivte, že na autora, který si zaslouží největší část ze zisku, vyjde de-facto nejmíň! Distributoři jsou prachsprostí příživníci, neplaťte jim tolik a můžete snížit cenu nebo mít větší zisky.
Ono toto u nás platí všude. Máme zde oficiální distributory pro republiku, regionální distributory a ještě místní distributory, jestli jsem nevyjmenoval všechny tak se omlouvám, každý si nabalí svoje procenta a pak se můžeme divit, že u nás Kindle nestojí 2500Kč, ale 5000Kč (střílím od pasu). A že clo+DPH? Oni to snad nakupují jako koncový zákazník za 139$?
Milí obchodníci, co vás nutí tento systém plný vyžírků ve svém podnikání používat? Vyhrožují vám snad, že vám vypálí obchod? Tomu bych se nedivil, když už vám v servisu i utopí mobil, který není dovezen "oficiálně", a svedou to na vás samotné s odmítnutím nároku na záruční opravu!
Ale zpět ke knihám. Až bude k dispozici literatura, kterou chci ve formátu pro Kindla (NE PDF, který číst je často možné jen s jistým sebezapřením a přizoomováním), koupím si ji. Když ale budu vědět, že provozovatel serveru, nebo jak pojmenovat distributora e-knih, si bere víc než samotný autor dané knihy, tak si to asi rozmyslím. "Dělník je hoden své mzdy", ale distributor si snad tolik nezaslouží. Autor, redaktor, překladatel samozřejmě ano. Není to u nás zařízené nějak divně?
Knihy, které mám koupené v tištěné podobě se nestydím pro své účely skenovat a převádět do MOBI. A co? Mám snad čekat na zázrak? Taky s tím mám práci. Když jsem takto vyprodukovaný výsledek nabídl vydavatelství, ještě mě chtěli žalovat. A to jsem si neřekl o žádné peníze, jen jsem jim chtěl ušetřit a pomoct vydat knihu elektronicky...
Nebudu to více komentovat.
Ja mam kindle z USA, bud za 3.060, nebo na uakru preprodej za 3.300 ;-))
jinak nakupuji na dealextreme.com ;-))
Pro fotak si klidne zajedu do Polska, kdyz je tam o 5.000 levnejsi, no ja si teda svuj nechal poslat z Nemecka .. kdyz mam tu karticku NPS, tak mi to stejne opravi vsude na svete ;-))
Zvazuji i hromadny nakup kosmetiky z Rise, nebot je to tam levnejsi, treba profi stativ na svetla, z rise 9.000 i s postou, u nas tak 16.000 ;-)) ... jsou jedinci, co si z Rise nechavaji posilat i Lednicku ... akdyz jsem si kupoval hellis, tak jsem sel do obchodu, rekli mi ze na me nemaji, nevi kdy budou mit a tak jsem si vyzkousel jine, jake mam cislo a poslechl jsem , koupil z UK pres ebay za 1/2 ceny i s postovnym ... asi neco delam spatne ;-))
A pro auto jsem si zajel do Mnichova, jsem chudy informatik a tech 60.000 "slevy" proti CR bazarum za jetou Audi A4 proste za ten 1 denni vylet stoji ... sice firme za jeden den muzu tolik vydelat, ale ja je jaksi nedoatnu ... az budu manik, co tohle vydela za den, tak me to samozrejme taky nebude zajimat ... i kdyz ja jsem takova drzglersle, ze bych si zaplatil automechanika, aktery by mi pro nej skocil ... hlavne bych vedel, ze to neni nacobane, zvlaste kdyz na to Audi da svuj glejt ;-))
Zatím mi to připadá, že vydavatelé se snaží vidět v elektronických knihách zlatý důl který tam ale nikdy nebude.
Proč bych měl kupovat elektronickou knihu za 80% ceny? Když ji nikomu ani půjčit nemůžu? Když jí ani položenou nikde nechat nemůžu? A hlavně když si i většinu normálních knih půjčuji v knihovně?
Na co by se mi váleli doma stovky knih (a to i těch v elektronické podobě), když si je stejně jenom přečtu a odložím?
Za knihovnu dá člověk ročně cca 200 kč. Za beletrie utratí člověk hádám 1000kč. Ten tržní potenciál se podle mě nezmění. Ten tržní potenciál se dá vyvážit třeba tím, že za půjčení knih dám 2x nebo 3x tolik, ale určitě ne 20x tolik...
Podle mě je cestou půjčovna elektronických knih. Online si půjčím knihu na měsíc za pár korun... měsíc čtu s možností prodloužení o měsíc za dalších pár korun. Tam by tržní potenciál byl. (ochrana třeba tím, že na každé stránce bude uvedeno jméno a datum). Kdyby to bylo nabídkou srovnatelné s knihovnou, určitě bych byl jedním z častých klientů. Snad se najde někdo kdo v tom ten potenciál časem uvidí, a budu se snad moci stát jeho zákazníkem ;)
Přiznám se, čtu hrozným způsobem. Jsem totiž nenáročný a nevděčný čtenář. Zajímá mě bohužel jenom obsah. Nečtu knihy proto, aby mi voněly, hezky vypadaly. Všichni vydavatelé, designeři a sazeči jsou pro mne neužiteční - pokud čtu beletrii. Zajímá mě pouze autor. Bohužel, vaši práci neocením, ani nezaplatím.
Je spousta titulů, netrvám na novinkách. Čtu rád světlé písmo na černém podkladu. Protože to nejmín vadí mým očím. Krásně se pak čte v noci. Za chvíli si půjdu číst elektronickou knížku. Už asi osmou tento měsíc. Opravdu toho učtu hodně, mám velkou spotřebu. Možná by se vám nelíbil můj vkus. Mně se zase nelíbí tato diskuze. Protože ji nechápu, nerozumím tomu, co v knihách hledáte vy, mnozí z vás. Zdá se mi z těch reakcí, že je něco špatně. Že někdo něco špatně pochopil, možná já.
Ale ať už je to cokoliv, mě vaše formátování vůbec nezajímá. Já chci do své čtečky hodně malých souborů s příponou txt. Rozdělených maximálně do odstavců. Právě proto, že jsou malé a nic mě při čtení neruší. Nechci vaše luxusní předražené čtečky velikosti neskladné knihy s technologiemi, které mi k ničemu nejsou. Stačí mi mobil. Čím menší obrazovka, tím lépe. Písmo si nastavuji podle svých očí, dotyková obrazovka obstará zbytek. Oči nepřebíhají a téměř je nenamáhám. Někdy jedno zavřu a čtu tím druhým, pak to prohodím. Mohu číst bez brýlí, i když je normálně nosím. Naučil jsem se mít rád to, co jiní zavrhují. Jednoduchost. Lze se to naučit.
Nehoním se též za tím, co někdo označí za poslední horkou novinku, kterou musím přece mít. Místo toho si hledám mezi tím, co je. Urážkou dobrých autorů z minulých let by bylo je ignorovat. Pokud by nás takových byla většina, knižní průmysl asi zhyne. Ale to mě netrápí. Protože, kdybych čirou náhodou dospěl k takové autorské zralosti, abych měl co předat ... Zkrátka, psal bych knížky, protože bych musel. Něco by mě k tomu pohánělo. Peněžní zisk by to nebyl. Kdo by si to chtěl číst, tomu bych za (někde výše v diskuzi) zmiňovanou dvacetikorunu nebo méně, poslal textový soubor. S holým textem. S myšlenkou. Ber, nebo nech být. Můj zisk 100 procent - daň? Jde to takhle, nebo ne. Pokud ne, mohu psát do šuplíku, pro přátele, na web ... vše, co mě napadne.
Ideálním pomocníkem pro tvorbu je mi nějaký "Poznámkový blok", třeba ten z Windows. Ideální čtečkou ... mobil. S javou, operačním systémem ... je to jedno. Jsem v podstatě nezávislý na platformě, vše převádím do těch malých textových souborů ve formátu UTF-8. Opravdu nechci nic jiného. Vešekerá reklama na mne nepůsobí. Nechci ani papírové knihy. Překážejí v bytě. Jsou těžké. Ruším knihovnu, převádím ji do e-podoby. Ty samé knížky jsem si přečetl na mobilu Siemens C55 s java čtečkou (tam se jich mohlo vejít padesát, sto, do cca 2MB) i na HTC Touch Pro. Tam se jich na 8GB kartu vejde ... poměrně dost. Hezký večer s knížkou, všem bez rozdílu, přeje nenáročný čtenář Jan ...
Dam sem jeden link a potom svoj nazor.
Nazor:
Kazdy rok si nakupim tlacene knihy za partisic korun, kedze u ziadnej z nich som nenasiel moznost, ako si ju kupit elektronickej verzii, online a pohodlne. Takze v mojom Kindle mam CZ/SK knihy prevazne z diskusnych for.
Ak sa situacia s dostupnostou a nekomplikovanostou pri nakupe (kto skusil Amazon vie..) zmeni, nemam financny problem kupovat si knihy v elektronickej forme. Za rozumnu cenu (lacnejsie ako tlacene vydanie), v kompatibilnom formate (citacka, PC), bez obmedzenia pouzitelnosti (bez DRM, ktore by nejako zasadne obmedzovalo).
Ale taketo CZ/SK knihy je problem kupit. Kedze musia splnat este jednu podmienku - musia byt pre mna zaujimave a aktualne!
2.) + 1.) tu by si mel vykomunikovat trh, prave ti rika (tva vlastni cisla v clanku), ze ta soucasna nefunguje
v zahranici je celkem bezne (nekolik takovych zkusenosti), ze k papirove dostanes i elektronickou V CENE, nemusim uvadet retez vyroku, ktere povedou k vyslednemu "elektronicka by mela byt lacinejsi", ze ne..
Komunikace?
Obchodník: Navrhujeme cenu XXX
Zákazník: To je moc, kašlu na tebe a stahuju zdarma.
Obchodník: OK. Tak co třeba 0,8*XXX?
Zákazník: To je moc, kašlu na tebe a stahuju zdarma.
Obchodník: OK. Tak co třeba 0,2*XXX?
Zákazník: To je moc, kašlu na tebe a stahuju zdarma.
...
atd.
Nebo existuje jiný reálný scénář?
na tohle nejde rict nic jineho nez:
1.) jsi hysterka
2.) nedelej to
konstruktivne:
1.) mas nejake platici zakazniky? ano, viz clanek; cili mas nejaky trh
2.) bod 1 popira celou tvoji reakci
3.) snizis cenu
4.) co se stane s temi stavajicimi? zacnou piratit? kvuli tomuhle? asi ne (popira celou tvoji reakci)
5.) co se stane s temi, co pirati? tezko rict, rac zkouset, parametru je daleko vic nez jen cena
Prostředí, ve kterém nefungují tržní pravidla není trh.
Já vám rozumím. Vy prostě konvergujete k modelu, kdy elektronická díla budou financovaná z dobrovolných darů. Tak to řekněte rovnou a mohli jsme ušetřit pár desítek komentářů
Historie ale dokazuje, že tenhle model moc prosperity nepřinese.
vyrok; vyrok nevztahujici se k me argumentaci; vyrok
pro hloupeho kazdy hloupy, pro natvrdleho nefunguji pravidla a neda se vydelat, jedina otazka: proc to martyrium podstupujete, je v tom nejaky vyssi cil, neco jako oplodneni ceske kotliny seminkem te prave a skutecne kultury byt za cenu vlastni krve?
Pokud nechápete, že stavíte na chatrných základech, tak pochopitelně nechápete ani dál.
ALE TO JE VÁŠ OMYL!!!
Ten problém máte vy jako zástupce zákazníků, co mají problém s cenou a DRM.
Pro mne se ten problém bude řešit sám s vyšším rozšířením čteček bez snižování ceny i s DRM.
BTW: Nejsem Martin Lipert. Už jsem to jednou uváděl.
BTW: Nejsem Martin Lipert. Už jsem to jednou uváděl.
to je dobre, jak uz si oddechl kolega nade mnou; presto z nekterych tvych vyroku vyplyva, ze mas s oborem neco spolecneho a svou argumentaci se stavis do pozice nekoho, kdo tento byznys provozuje
zbytek WTF, komplet, uplne WTF
Prostředí, ve kterém nefungují tržní pravidla není trh.
Souhlasím. Dalo by se to přirovnat k centrálně plánované ekonomice, kdy nabídka není reakcí na poptávku, ale rozhodnutí jednoho osvíceného plánovače. V téhle situaci v eknihách naštěstí nejsme. :-) Je tu poptávka a ta se snaží být uspokojena. Že se tak děje jiným způsobem, než by si jisté skupiny přály, to je věc jiná. Ale trh to je rozhodně a tržní pravidla tu platí rovněž.
Docela mě dostávají naivní představy lidí, že e-book by měl stát vlastně jen pár korun. Pan Lipert to vyčíslil +- docela dobře. Stejně jako u tištěné knihy, tak i u elektronické knihy zůstane nakladateli jen pár procent z celé knihy.
Pocit, že si budou autoři dělat e-booky sami, je docela směšná. Přál bych vám vidět, co jsou schopni někteří lidé poslat. A jak již někdo osvícený v diskusi psal, redakční činnost není jen o kontrole i/y. Ohledně sazby, i e-book musí dodržovat typografická pravidla a pro zkušeného sazeče není příliš velký rozdíl v sazbě e-booku a papírové knihy.
Co se týče finální ceny, máte pocit, že 50 Kč zisku, ve kterém jsou ovšem i náklady na vytvoření e-booku, jsou velké? Asi si ti, kteří mají pocit, že by měl stát e-book pár korun, dávají k obědu jeden hrášek a pak prohlásí, že jsou již syti :-))
zrovna tyhle veci jsou uz hotove v sazbe pro papirovou knihu
Ale nemyslíte, že když se na papírovém vydání zaplatili náklad a vytvořil zisk, tak elektronické bude zdarma nebo z nákladovku?
Jak už jsem psal jinde. Ano je to jedna z možných strategií ala 40kč DVD, ale pak si na titul počkejte několik roků, aby autor získal zisk jinde a nekanibalizoval si trh el. verzí.
Treba u EPUB knihy je fajn, kdyz ma obsah, deleni na kapitoly, zvyraznene nadpisy, treba i doprovodne obrazky. Neni to klasicka sazba jaka je potreba pro tistenou verzi knihy, ale nejaka prace "se sezbou" bude potreba.
Take jsem nasel nazor, ze vydavatel vytvare elektronicke knihy tak, ze skanuje vytisteny text a ten prevadi pomoci OCR do elektronicke podoby; snad proto, ze nema originalni data. Na webu lze najit prispevky zufalych uzivatelu, kteri si stezuji na velmi spatnou kvalitu oficialne zakoupenych knih (prispevky uzivatelu z GB & US, 2009). Nizka kvalita textu se svadi na OCR bez nasledne korektury. Nevim jaka je aktualni situace, ale toto se delo...
V nejake diskusi jsem nasel, ze MK v Praze nejenom pujcuje eBook ctecky, ale take zverejnila nejake eBook zdarma. Treba tady:
http://www.mlp-old.cz/karelcapek/
Pokud se podivam treba na Valka s Mloky v EPUB, tak to je ukazka elektronicke knihy, kde by se na sazbe dalo jeste zapracovat. Obsah neni dobre strukturovany (deleni jen na "parts" ale deleni na kapitoly chybi), a urcite by slo knihu visualne vylepsit, zvyraznit nadpisy, kapitoly, lepe zpracovat uvodni informaci o knize. Nektere ctecky nepodporuji funkci "obsah", pro ty je vhodne vytvorit obsah take jako text na zacatku knihy.
http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/66/valka_s_mloky.epub
Podobne jsou na tom ostani knihy ktere jsem nahodou zkusil. Je fajn, ze tady ty knihy jsou, ze jsou zdarama; ale take je to ukazka toho, co je vysledkem, pokud se podceni "sazba", at se pod tim pojmem skryva cokoli...
Za všechno můžou uživatelé a oni jsou skvělí.
Namátkou jsem koukl - Brising, elektronicky 199, v papíru 240. Elektronicky - oficiálně nesmím nikomu půjčit/s papírem si mohu dělat co chci, klidně ho po přečtení prodat.
Proboha, proč bych si to kupoval v elektronické verzi!
navíc mě dostala hláška, že státu odvedou 20procent DPH, to chce jako říci, že si neuplatňují nějaké slevy na odpočet DPH za energie, papír, benzín a podobně a odvádějí státu plných dvacet procent?
Pokud jako plátce DPH budete nakupovat od neplátce, tak si nemůžete odečíst DPH na vstupu jelikož tam žádné není (dodavatel není plátce DPH a nemůže vám ho napočítat). Pak DPH vybrané od zákazníka jde v celkové své výši FÚ.
Ale i kdybyse si krátil DPH o část na vstupu (při nákupu od plátce DPH) a odevzdal jen rozdíl, tak jste stejně zbytek DPH zaplatil dodavateli při nákupu zboží/služeb, který ho odvedl také FÚ. DPH prostě v celé své výši patří státu.
DPH se odvádí ne z toho co koupím, ale co prodám. Prodám e-book za 120 Kč, odvedu státu 20 Kč. Proti tomu mohu aplikovat náklady, které jsou spojené s danou podnikatelskou aktivitou, tedy v případě ereadingu např. webhosting, provoz serveru, energie, kancelářské potřeby, atd.
Ve většině případů však člověk stejně platí, i když si DPH ze zmíněných věcí v mém příkladu odečte.
Odhliadnuc od toho, ze Amazon cesky jazyk nepredava, co teda brani predavat tie knizky v Amazone. Predstavme si, ze bariera cestiny neexistuje alebo ste schopni rokovat s Amazonom o zahrnuti cestiny a tym padom moze uzivatel najst knizky v cestine. Prosim: mam na mysli knihy ceskych autorov v cestine a preklady do cestiny.
Místo, aby Martin Lipert vysvětlil nakladateli, že DRM nic neřeší, tak mu nabídne PDF. Bravo. Jak pohodlně si PDF přečtu na mobilu? Blbě! Právě nepohodlné čtení PDF skript na mobilu mě dohnalo ke koupi Kindlu. Ať se nediví, že si u něj nekoupím nic, když mi nabízí nepoužitelné PDF s DRM. Uživatelé Kindlu by rádi platili, ale nemají komu! Howgh.
idnes.cz - vychází 2x denně (ráno po 6:00, odpoledne po 16:00, o víkendu 1x po 16:00)
http://vice.idnes.cz/kindle_zadani.asp
linuxexpres.cz
http://www.linuxexpres.cz/blog/clanky-z-linuxexpresu-do-vaseho-kindlu
Magazín VTM.cz (věda, technika, technologie, budoucnost) - vychází týdně
http://vtm.zive.cz/ebooky
aktualne.centrum.cz - vychází denně (ráno po 6:00)
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/redakce-aktualne.php?itemid=11726
Ještě bych se vyjádřil k přirovnání e-booky vs. levná DVD. Ono DVD a knihy jsou trochu něco jiného. V prvé řadě jsou filmy často již zaplaceny z výnosů z promítání v kině, prodejem práv do TV, prodejem na DVD za podstatně vyšší cenu po ukončení promítání v kinech, případně prodejem práv na použití motivů filmu na upomínkové předměty.
Tohle u knihy jaksi není. Buď knihu prodám a něco málo na tom vydělám nebo neprodám a prodělám na tom jak cenu za tisk, tak i práci, kterou jsem na knize udělal (na literatuře faktu se dělá často rok i více - mj. se zvyšujícím se DPH bude této literatury méně a méně, to vám garantuji!).
Navíc na filmy se dívá skoro každý, knihy naopak zase tolik lidí nečte, navíc vydat knihu je podstatně snazší, než udělat film, proto i brakového filmu prodám možná desetitisíce, což je číslo, kterých dosahuje velmi malé množství knižních titulů.
Ale možná vy, co si myslíte, že jsou knihy tak předražené a máte pocit, jak si nakladatelé mastí kapsy miliony, pracujete zadarmo a k jídlu vám stačí jeden hrášek pro nasycení denně :-)
V jedne odpovedi se pise:
"Připravit eknihu rozhodně není jen o tom, že ve Wordu dáte „Uložit jako“. Vyžaduje to vytvoření nového formátování, přípravu designu, označení kapitol a podobně. Žádný autor vám nedodá knížku zformátovanou tak, aby bylo možné připravit elektronickou knihu jednoduše."
Stacilo by tedy prevest naklady na korekturu a formatovani na autora. To ze vetsina autoru pouziva Word a neovlada proste formatovani textu je prilezitost jak na autory zatlacit. Napr.:
Dodasspravne formatovany rukopis a dostanes o X% z prodane knihy vice/mene. Podobne tak s korekturou.
Je pak otazka, zda by se autorovi navyplatilo takovou knihu vydat svepomoci (nejakym softwarem ci primo makrem v nejakem vhodnem nastroji).
Stacilo by tedy prevest naklady na korekturu a formatovani na autora.
To je snad jedno, kde ty náklady jsou. Ve výsledku je MUSÍ zaplatit zákazník. To je snad jasné.
Je pak otazka, zda by se autorovi navyplatilo takovou knihu vydat svepomoci
... a mohli by si to sami i ilustrovat...
Že bychom se vrátili do doby před manufakturní výrobou? Nebo aktuálněji do doby, kdy grafiku a celé GUI k aplikaci (třeba webové) dělali programátoři...
Možná je tu prostor pro asijské imigranty, co by začali psát ebooky. Čeština sice nic moc, ale za to malá cena...
to je hezke, ze jsi schopny reflektovat ten vyvoj od predmanufakturni vyroby a pote; ted jeste ten stav, kdy ebooky neexistovaly a dnesek :-)
mozna je tu prostor pro jine uvazovani a jine obchodni modely; cekat, ze ti ho nekdo ve dvou vetach sdeli v diskuzi je ovsem absurdni
Casopis RobotRevue zlevnil od cilsa 02/2010 z 100Kc na 79Kc. V predmluve sefredaktor zlevneni zduvodnuje vyvojem skriptu pro formatovani casopisu a prechodem vstupnich dat z WORD na "PLAIN TEXT UTF-8"; novy system pry vyrazne snizil naklady na stranku casopisu protoze snizil mnozstvi manualni prace.
V casopise je to rozebrano vice, strucne zde
http://www.robotrevue.cz/2011/03/01
V cisle 03/2010 bude snad redakcni system popsan detailneji...
To je možná zajímavé populistické gesto, ale rozhodně se nezachovali tržně. Samotné snížení nákladů nemůže jen tak vést ke snížení ceny. Být majitel, tak toho odpovědného člověka vyhodím, jelikož mě připravil o 20pb zisku. O růstu počtu prodaných kusů není nikde řeč (navíc pochybuju, že se jim náklad zvedl o min. 25%, aby to krylo tu ztrátu).
Jak to myslíte - neprodává? Jako neprodává vůbec (že je zdarma)? Nebo že se neprodává tolik, kolik by chtěli? Pokud mají malý prodej, tak se na tom nic nemění. Pokud snížíte cenu o 20% musíte zvýšit prodej alespoň o 25%, aby se to vyplatilo. Jinak jste na tom hůř než před snížením ceny. To jsou kupecké počty.
Pokud časopis odebíralo 10 lidí, tak s novou cenou potřebují 13. Což je reálné. Pokud jich ale měli 400, tak potřebují 500. To už taková legrace není, když uvážíte, že robotika je dost specifický obor. Pro zavedený časopis s úzkoprofilovým zaměření je 25% téměř nereálné.
Situace může být třeba taková, že zlevňují nejen aby získali nové odběratele, ale aby vůbec udrželi ty stávající, kteří jim za nesníženou cenu odchází. Nějaký důvod, který si před sebou dokáží obhájit, určitě mají, třeba že už mají peněz dost.
Ale v kontextu článku, který operuje s nějakými náklady na výrobu knihy, které je prý nezbytně nutné promítnout do prodejní ceny, která prý nemůže být nižší, jde spíš o to, že když se chce, tak se ty náklady snížit dají. Jenže ono se spíš nechce.
Nějaký důvod, který si před sebou dokáží obhájit, určitě mají, třeba že už mají peněz dost.
Ano, je to možné vč. té klesající tendence, ale pak by cena závisela na rychlosti poklesu obratu, nikoli na klesajících nákladech. Náklady jsou jen spodní limit, pod který se nemůžete dostat pokud to nechcete dotovat.
Navíc pokud časopisu odcházejí čtenáři, tak cena nebývá tím častým důvodem. Tím je spíš obsah. Ale to je specifické pro periodika. Nicméně bych řekl, že v tomto případě tomu tak není. Upřímně si myslím, že to bylo pouhé gesto, které je stálo měsíčně 10-20% obratu.
že když se chce,tak se ty náklady snížit dají. Jenže ono se spíš nechce.
Ale to víte, že se snaží je snižovat, protože jim to zvýší marži. Ale jak jsem řekl, náklady určují jen spodní limit ceny, nikoli cenu při maximálním zisku.
Snížit cenu můžete jen v případě, že s klesající cenou rychleji poroste obrat a to ještě musíte brát v úvahu konečnou nasycenost trhu a příp. nějaká smluvní omezení.
Na druhou stranu připouštím, že i davatel (především ten velký) se nemusí chovat tržně a nemusí reagovat na pokles poprávky. Nepředpokládám to ale a priori u distributora velikosti eReading.
O serveru eReadings jsem do dnesniho dne nevedel. Uz leta si ale stahuji eKnihy zdarma ze serveru palmknihy. Je tam tolik knih (a ukazek knih) zdarma, ze jsem jeste nemel potrebu si nejakou eKnihu koupit; ukazky zdarma jsou fajn, to me motivuje si nektere knizky precist. Asi nejsem velky ctenar, ale jeste jsem zdaleka neprecetl knihy dostupne zdarma... ;-) Pokud si knihy kupuji, jedna se o odbornou literaturu, ktera je na eBook cteckach nepouzitelna (a take nedostupna); k temto odbornym kniham se casto vracim, pripadne si do nich delam poznamky, atd, atd; bylo by fajn mit take elektronickou kopii, ale jen jako bonus...
Vetsi vyznam by jsem osobne videl v elektronicke distribuci casopisu; ale papir je papir...;-)
Většina Kindle se sem prodala daleko dříve, než se vůbec objevila možnost eknihy nakupovat.
- p. Martin Lipert (v článku)
To je ale fakt super nesmysl! Knihy se na Amazonu prodávaly mnohem dříve, než do ČR vůbec dorazil první international Kindle. Že je tenkrát neprodával eReading je věc jiná...
PS: Mám 2 Kindly a první (DX) už skoro rok. Amazon je prakticky dokonalý a žádný CZ shop mu zatím nesahá (bohužel) ani po kotníky. Koupil jsem na Amazonu už desítky tištěných knih (poslední jsem si vyzvedl dnes odpoledne a další 2 zásilky ještě čekám :) a také cca 2 desítky ebooků. Takže vím, o čem mluvím...
Na poli prodeje knih probiha revoluce, meni se pravidla. Ale pokud se podivame do minulosti, je to jen dalsi revoluce.
Jeste pred par lety se muselo papirovych knih prodat mene nez dnes. Cetlo se mene? Nebo se vice chodilo do knihovny? Navic tenkrat nebyl ani internet, ktery nabizi obrovske mnozstvi informaci zdarma a konkuruje tak kniham. Vzpominam si, ze to neni tak davno, kdy jsem si chodil knihy pujcovat do knihovny a prakticky jsem zadne nekupoval. Dnes si obcas nejakou koupim, mozna proto ze jsou knihy levnejsi anebo proto, ze nemam cas chodit do knihovny, anebo proto ze knihkupci maji lepsi marketing a vetsi nabidku nez knihova. Myslim si, ze se za poslednich nekolik let zmenil zivotni styl; lide si kupuji vice knih a mene chodi do knihovny. Rozsireni eBook ctecek muze chovani zakazniku zase zmenit; asi se proda mene knih a lide si je budou vice pujcovat, at uz z knihoven anebo "jinak".
Je nejak vyreseno prohlizeni velkych obrazku, treba map, na eBook cteckach? Mam na mysli rastrove mapy, ne vektorove. Problem eBook ctecek je, ze maji malou pamet a omezeni na velikost obrazku; treba EPUB format doporucuje maximalni velikost obrazku do 10MB. Velky obrazek ale lze slozit s malych obrazku, jako mozaiku. Muze se jednat o prohlizeni map, umeleckych del anebo treba technickeho PDF dokumentu prevedeho na obrazky (vetsina eBook ctecek umi prohlizet obrazky, ale jen nektere umi prohlizet PDF; a zobrazovani obrazku je rychlejsi nez zobrazovani PDF).
Mapy si zrejme budeme kupovat na papire jeste dlouho, ze?? GPS zarizeni tento problem nejak resi, ale eBook ctecky toto pole ignoruji... Nebo lze v EPUB vytvorit velky obrazek jako mozaiku malych, poddobne jako se to dela obcas na webu? A pokud to lze, existuje ctecka, ktera zobrazi vysledek korektne?
Obviňovat nás, majitele Kindlu, že chceme knihy krást, je trochu sprosté. Jsem naprosto ochoten kupovat elektronické knihy za cenu blízkou knize papírové a také jsem už hezkých pár dolarů na Amazonu za anglické knihy utratil... I DRM jsem ochoten akceptovat.
Kindlu se prodalo možná už 10 miliónů, do česka dovezli možná desítky tisíc a elektronická knihkupectví se prostě musí přizpůsobit. Pokud vydavatelé trvají na DRM, licencujte od Amazonu formát azw a nevnucujte nám knihy ve formátu epub. Bitva formátů e-knih skončila a má vítěze, její výsledek se vám nemusí líbit, ale přizpůsobit se musíte.
Obviňovat nás, majitele Kindlu, že chceme knihy krást, je trochu sprosté.
To samé platí pro filmy a hudbu. Přesto se tak děje. Z toho samého důvodu obecně neplatí známé "každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb".
Jinak ale se zbytkem souhlasím. Krom toho, že ať si kdokoli nabízí cokoli a nakladatel/autor by neměl být tak hloupý, aby si uzavřel část trhu exkluzivitou pro část formátu. Tedy pokud to není součástí obchodní strategie, což lze.
Hypoteticky rozhovor meho otce:
OTEC: Dobrý den, nasel jsem na vasem eshopu knizku QWERTZUIOP a rád bych si ji koupil pro svoji ctecku.
Ereading: A jakou ctecku mate?
OTEC: Ja to dostal od syna a moc tomu nerozumim, ale je tady napsano Amazon Kindle.
Ereading: Bohuzel ve formatu pro Kindle knihy nenabizime.
OTEC: Aha, on syn rikal ze to je asi zbytecne, ale ze i presto vam mam zkusit zavolat, jestli by to prece jenom neslo. Pokud ne, tak ze pry mi ji nekde stahne. Ale vite, me to prijde nefer okrast autora tim, ze za knihu nezaplatim. Tech par korun na dobrou knizku si z duchodu vzdy usetrim.
Ereading: Jakozto majitel ctecky Kindle jste podle naseho sefa "člověk, který hledá českou literaturu na pirátských serverech" a jste tedy defakto zlodej.
OTEC: Dekuji. Presvedcil jste me ze bude lepsi kdyz mi syn tu knihu nekde stahne, nez abych se bavil s nekym pro koho jsem zlodej, jen protoze vlastnim urcity typ ctecky. Preju stesti v dalsim obchodovani, s timto pristupem ho totiz budete potrebovat opravdu hodne.
Martine, nevim jestli jste nejak v ereading osobne zainteresovan, ze se zde v diskusi tak vyrazne angazujete, ale vy fakt nechapete ze obchod s ceskyma eknihama si proste nemuze dovolit ignorovat nejrozsirenejsi ctecku? Jaky to ma smysl neprodat nekomu knihu, i kdyz ji chce koupit, prestoze ji muze sehnat z warezu? A jeste v mediich plivat na Kindle a jeho uzivatele, to je myslim vcelku odvazne. Ale tak v klidu, muj bysnys to neni a asi to maji skvele rozjete i bez podpory Kindlu, tak to nemusi resit.
ad DRM. ohanet se jeho nedostupnosti, je nesmysl. Kazdy clovek, ktery "dela do pocitacu" vi, ze jakakoliv protipiratska ochrana hlavne obtezovala platici zakazniky a pro crackery to byla jen dalsi vyzva, aby se udrzovali ve cviku. Otazka nakladatelu by nemela znit "Jak to ochranite?", ale "Kolik toho prodate?"
Alibismus vydavatelů knih a demagogie tohoto článku je nekonečná. To že zdejší vydavatelé nedokázali včas dojít s vlasní HW platformou, kterou by podporovali a která by byla pro čtenáře cenově únosná je jen jejich problém. Sám jsem koupil Kindly z USA domů hned dva.To že tady byly k sehnání použitelné čtečky pouze za ceny kolem 10 tisíc Kč a vydavatelé se buď české e-knihy ani nepokoušeli nabízet, nebo se o to teď pokoušejí za ceny podobné tištěným verzím je problém nich samotných. Pokud by nabídli e-knihy za přijatelnou cenu určenou pro Kindle, nevidím žádný problém v prodeji. Pro ty z nich, kteří proti Kindle tak horlivě brojí a zřejmně ho nikdy nepoužili uvádím, že u každého titulu staženého do Kindle je uvedena emailová adresa, z které bylo provedeno PRVNÍ zaslání knihy. Tudíž je to lehce vysledovatelné. Ono papírové knihy už většina z nás nemá ani kde doma v takovém množství skladovat. Pokud mám oblíbenou knihu, stejně si ji v papírovém vydání pořídím, ale nemusím skladovat každou ptákovinu, kterou si přečtu jen jednou za život a víc se k ní nevrátím. Takže pro vydavatele připomínka základního pravidla obchodu - ZÁKAZNÍK JE NÁŠ PÁN - pokud si to neuvědomíte tak sbohem, od Vás si nic nekoupíme a můžete to zabalit :-)). On se totiž vždy někdo jiný kdo zboží nabídne najde.
číst je nutnost, a nejen knihy, Kindle je podle mne dočasný výstřelek, byl prostě první použitelný, se zdrojem čtiva. Teď se podle mne, začnou prosazovat univerzálnější přístroje, schopné zobrazovat obsah webu, pdf, skripta, přijímat e-noviny a jiné tiskoviny, schopné spouštět aplety, umožňující nahrávat slovníky, programy pro výuku čehokoli, např. slovíček apod.Samozřejmě s dotykovým displejem a možností pořizovat poznámky ke čtenému, a to i rukou psané. Viz např. některé přístroje od Sony, se už ideálu docela blíží.
Prvotní funkcí je ovšem čtení knih, a to v různých formátech a z různých zdrojů.
Já jsem konzervativní uživatel, je mi docela fuk, z jakého zdroje mám potravu pro čtečku, hlavně, když je. A to i cizojazyčná. A vůbec není problém, za ni platit, protože pokud na jednom místě seženu vše co potřebuju, nejpozději ihned, a po bezproblémové platbě a stáhnutí třeba při jízdě autobusem, mohu začat číst, co chtít víc? Mít jako variantu ukoptěné shánění upirátěných děl po všech čertech, probíjet se tunami reklam a nesmyslných, pokud možno zavirovaných odkazů, abych pak zjistil, že jsem stáhl něco co jsem nechtěl, že mne to stálo tolik času, za který bych si vydělal na 20 normálně koupených knížek a ještě by mi zbylo do prasátka? Chci prostě pohodlíčko, a jsem za něj ochoten platit. A žádné DRM mi je nedá. A totéž platí pro filmy. Pokud budu mít zdroj děl, ať už knížek, či filmů, kde si budu moct online vybrat co chci, zaplatit a stáhnout a ihned používat, kolikrát a kdykoli a kdekoli si umanu, na čemkoli, tak za to budu klidně platit. Naštěstí to už někteří pochopili. Pirátit se bude, ale tímto přístupem se vytlačí na okraj a pro pár dobrodružství chtivých jedinců. My ostatní chceme číst, ihned, cokoli a s co nejmenší námahou a bez překonávání jakýchkoli pseudotechnických uměle vytvářených překážek.
Chci prostě pohodlíčko, a jsem za něj ochoten platit. A žádné DRM mi je nedá.
To je prostě hloupost resp. krátkozrakost. Já mám pohodlí a ani nevím, že nějaké DRM je na tituly aplikované. Je to stejně krátkozraké stejně jako když si uživatel diktuje formát, ve kterém chce tituly. Typická chyba uživatelů-technokratů.
Vazeny pane Liperte, Vas nazor na kupujici ctecky Kindle, ktery zde prezentujete, je podle meho nazoru na hrane zakona. I kdybych vsak v tomto nemel pravdu, urazenim majitelu ctecek Kindle, tedy Vasich potencionalnich zakazniku, zajiste neni nejlepsi cesta k obchodnimu uspechu.
" Oni už investovali do zařízení s přesvědčením, že knihy už budou mít zadarmo," je tvrzeni, za jehoz zverejneni by Vas meli Vasi obchodni partneri z tohoto projektu odstavit. Ti, kdo si v dnesni dobe v CR zakoupili ctecku Kindle, patri bezpochyby mezi takzvane trendsettery a opinion leadry. Jejich nazory budou at jiz primo ci neprimo ovlivnovat vetsinu budoucich majitelu elektronickych ctecek pri vyberu zarizeni. Zlomit jejich negativni postoj, ktery prave ted svymi nazory bezpochyby formujete, bude Vasi spolecnost i ostatni investory na trhu elektronickych knih stat velke penize.
Zachoval jste se netakticky. Vlastne hloupe. K velke skode pro nas ctenare je vsak toto Vase chovani typicke pro vetsinu prodejcu elektronickych knih na ceskem trhu.
Dovolte mi maly, netaktni navrh. Co zkusit prodej elektronickych knih bez ochrany? Vsadim se s Vami o co chcete, ze Vase zisky pujdou nahoru. Netvrdim, ze nekteri lide nebudou knihy kopirovat, tedy krast. Jsem si vsak absolutne jisty, ze Vy i autori, ktere zastupujete, na tom ve finale vydelate. A o to Vam prece jde, nemam pravdu?
Marek Hofhanzl, hofhanzl@gmail.com
1) Ti, co si koupili Kindle, museli počítat s tím, že si legálně moc knih nepřečtou. Způsob ochrany,proprietární formát a politika Amazonu je prostě odlišná od politiky našich vydavatelů (distributorů).
2) Ochranu knih si neurčuje e-reading (distributor), tu má stanovenou vydavatelem - bez ní to prostě nesmí elektronicky distribuovat.
3) Cena ebooků - zde jsem se dostal k informaci, která mě dost zarazila. Pro vydání e-knihy musíte zakoupit zvlášť licenci, která je až 3x dražší než licence pro vydání v klasickém formátu. To je průšvih hlavně u překladové literatury. Vzhledem k velikosti trhu nákup obou licencí pro nakladatele bude nemožný - nezaplatí se to. Jistě, pokud dojde s autorovými agenty k rozumné dohodě, překladovky budou, ale bude to asi výjimka. Nebo ne úplně kvalitní literatura.
Čeští autoři jsou v tomto ohledu prý rozumnější a svolení k vydání elektronické verze dávají s tím, že budou brát nějaká procenta až podle počtu prodaných kusů.
„1) Ti, co si koupili Kindle, museli počítat s tím, že si legálně moc knih nepřečtou. Způsob ochrany,proprietární formát a politika Amazonu je prostě odlišná od politiky našich vydavatelů (distributorů).“
Že Vám huba neupadne!
Na Amazonu si mohu koupit neuvěřitelné množství knih.
Navíc je mnoho volného obsahu (jejich autory zdarma dávaného).
A kromě toho legální, tedy zákonné, je i stahování knih. Doporučuje jako první potravu český autorský zákon.
Za copak se asi platí autorské poplatky? Za možnost si cokoli pro osobní potřebu stáhnout.
Sám jsem kupoval 3 Kindle pro sebe a další.
Nikam na český server jsem se neregistroval, proč bych to dělal?
Nevím jak nějaký český server může odvozovat počet Kindle od toho, kolik lidí je tam zaregistrováno.
Nabídka elektronických knih v tomto státě je mizerná, ale od Amazonu už mi ve čtečce něco přistálo.
Jestlize u nas vyjde rocne +-10000 papirovych knih a ja si z toho poctu za rok vyberu 2, ktere si koupim (zbytek knihovna), tak kolik si asi muzu koupit ceskych e-booku, kdyz jich u nas za rok vyjde 500? 0.1?
Houby, 0.00. Protoze ty ebooky jsou budto s DRM, ktere zasadne odmitam, nebo v pdf, ktere se cte proste mizerne.
Navic nechapu, k cemu nejaka registrace do ereadingu a spol. Kdyz zajdu do knihkupectvi, taky po mne nikdo nechce obcanku ...
Jinak nemam zadny filosoficky problem dat za e-knihu do 2/3 ceny papirove.
Já jsem si kindle koupil pro to, že je to nejkvalitnější čtečka. Ereding čtečku má mamka a je to zmetek, kterej se vám sekne 10x do hodiny. To za prvé. Za druhé je velká pohoda kupovat na amazonu, klik klik a je to. Výběr ze všeho. Ereeding? Ha... tam se nedá číst skoro nic.
Největší zlo jsou lidi, který nepochopili, že věci jako DRM neměly nikdy ani vzniknout. Mám Kobo mini a Kindle PaperWhite. Paperwhite mám proto, že je to nejlepší čtečka za ještě rozumný peníze, ne proto, že jsem o tom někde slyšel. No a jednou jsem nahrával knihu s Adobe DRM do Kobo a nikdy už si nic s touhle hovadinou nekoupím.