Takhle může přemýšlet jenom šovinista a mysogyn, případně sociální inženýr. Protože jenom šovinista a mysogyn se zabývá tím, zda kandidát na pozici je muž nebo žena a upřednostní muže. Feminista by zase upřednostnil ženu. A i to je z hlediska rovnoprávnosti špatně. Člověk, kterého tohle netrápí, člověk neutrální, se zabývá jinými kritérii. A tato jiná kritéria se mohou pozici od pozice lišit.
Řekněme, že hledám programátora Pythonu. Pokud bych se chtěl striktně držet pouze profesionálního výkonu, potom bych zvolil patřičný test Pythonovských znalostí a osobě s nejlepším výsledkem bych nabídl job. Pokud by ho nevzala, nabídnu ho druhé nejlepší osobě, a tak dále, dokud nebude místo obsazeno. Žena nebo muž, všechno stejně.
No ale kdybych věděl, že v mém týmu se pracuje někdy i do noci a je potřeba, aby dotyčná osoba neměla problém s dojížděním, pak budu nejenom volit podle výsledků testu, ale také podle toho, kde mají uchazeči bydliště, takže už nebudu striktně vybírat jenom podle testu. Tak se může stát, že upřednostním někoho ze třetího místa.
A jindy prostě vzít chlapa nechci, protože u mě pracují ženy, z nichž jedna má s chlapy negativní zkušenost a já ji chci chránit. Nebo nechci vzít ženskou protože vím, že předák Lojza ojede, co se hýbá a nechci mít na směně problém. Prostě okolnosti jsou různé a každý by měl mít právo si do své firmy vzít koho chce.
Kvóty omezují svobodu výběru, protože určují, že můj další zaměstanec musí mít konkrétní pohlaví a neříkají nic o tom, že musí mít také konkrétní znalosti, osobní kvality, ochotu pracovat a pracovat přesčas a mnoho dalších věcí, které jsou v zaměstnání daleko důležitější, než to, jestli je dotyčná žena nebo muž. Víte, každý na sobě může pracovat a může se stát nejlepším v oboru. A jestli je v některé firmě personalista šovinista a mysogyn, ženy tam stejně budou pronikat velmi těžce, kvóty nekvóty. Která žena by navíc chtěla pracovat tam, kde o ni nestojí?
V některých firmách o ženy stojí ... tam se mohou o místo ucházet bez problémů a budou tam mít krásnou práci.