Názory k článku Metapost aneb grafika v postscriptu

Tohle se mi naramne hodi. Diky! Jen tak dal.

"černé a bílé bitmapy" To je něco jako "černobílé bitmapy"? :-)

"černé a bílé bitmapy" To je něco jako "černobílé bitmapy"? :-)

"černé a bílé bitmapy" To je něco jako "černobílé bitmapy"? :-)

Výstupy z Metapostu lze prohlížet pomocí GhostScript-GhostView. Gimp je opravdu kanón na vrabce. Vzpomínám si, že jsem to kdysi někomu předváděl na Windowsu a šlo to. Jen ty TeXovské znaky to "pokřiví".

Dík za slibně začínající seriál, hlavně to bude chtít hodně komentovaných příkladů, ukázek. Dostupné školičky jsou často nepedagogické nebo jak to říci. Autoři předpokládají jistou základní úroveň znalostí třeba z matematiky nebo z programování a méně poučený se v tom ztrácí nebo potřebuje velké úsilí k překonání té bariéry.

Těším se na pokračování. Držím palce. Dík a pohoda.

Trochu mi u článku chybí dostupné zdroje. Přispěji tedy svou troškou do klína:

Diplomová práce Miroslavy Krátké-Janíkové (nebo se to píše obráceně?), která je pěkným úvodem do MetaPostu (ta práce, dotyčnou dámu osobně neznám), jsou tam i další "kreslítka" použitelná s TeXem:
http://mirka.janik.cz/dp/diplomka.ps

Manuál MetaPostu (původní v angličtině):
http://www.tug.org/tutorials/mp/mpman.pdf

Existují i makra postavená nad MetaPostem (podobně jako třeba LaTeX nad TeXem) pro zjednodušené kreslení, napadá mě z nich teď boxes pro rámečky, s těmi ale nemám zkušenost.

Určitě by se našlo více. Toto jsou "školičky", podle nichž jsem hltal MetaPost se synem a stačily k tomu, abychom se vyřádili na grafech všelijakých funkcí, kreslili jsme trajektorie válejících se těles a všelijaké ptákoviny.

Pohoda, hezký den

No tak to jste si pane nasadil latku dost vysoko, tyto zdroje znam, a jsou dost pouzitelne. To jsem ted tedy opravdu zvedavy, cim je prekonate. Uz se tesim na dalsi
dily. Jinak metapost je opravdu super:), ale zrovna na ty grafy, nevim, nevim, uz
jenom ta reprezentace cisel je dost omezujici... vimvim, existuje makro blablabla
pro velke cisla, ale uz je to berlicka...

Autor mě možná nebude mít rád, že předbíhám, ale ještě jsem našel jednu komentovanou ukázku příkladů -- tentokrát u Viléma Vychodila z olomoucké univerzity:

http://vychodil.inf.upol.cz/courses/cs2ip/practice4.html

S tou presnosti vypoctu bych to nevidel tak optimisticky, viz manual k metapostu (nekdo sem daval odkaz) a priklad s cyklem od 0 do 1 a krokem 0.1. Cyklus konci nekde u 0.900005

zvolit si jako krok periodicke cislo neni zrovna idealni ;-)

Citace z toho manualu (str. 51)

It is best to use this feature only when the step size is an integer or some number that can be
represented exactly in fixed point arithmetic as a multiple of 1/65536 . Otherwise, error will accumulate and the loop index might not reach the expected termination value. For instance,
for i=0 step .1 until 1: show i; endfor shows ten i values the last of which is 0.90005.
The standard way of avoid the problems associated with non-integer step sizes is to iterate over
integer values and then multiply by a scale factor when using the loop index as was done in Figures
2 and 40.

Pripadlo me divne, ze se mluvi o presnem vypoctu a pritom to ztroskota na takove kravine. Je cislo 0.1 periodicke?

ano 0.1 je periodická ( v bináru samozřejmě :-) ) Nevidím problém v použití floatů (případně doublů), stačí, když si člověk uvědomuje, jak fungují. A psát cyklus iterující přes float mi přijde jako prasárna...

desetinka sem, desetinka tam... jen se musi pocitat s tim, ze pocitac dela co mu zadate a nemysli za vas...
kdyz vite ze to dela takovedle pitominky, tak zmente pristup... např krok po 1/12 nebo 1/8, nebo uplně jinak...
nebo ne do jedničky ale do 1.0001

skuste si na prstech spočítat faktoriál 200 nebo odmocninu z pí...
používejte nástroje takové jaké jsou k tomu k čemu jsou určené, nebo si je napište lepší... mektání o tom jak je float/fixed špatný si stčte někde...

za dvanáctinu se omlouvám...

K nalezeni zde: http://bruxy.regnet.cz/jepare/

Kdo pouziva Gnuplot, nechce se ucit MP a pritom chce hezke grafy:

http://bruxy.regnet.cz/latex/

nechapu, jak nekdo muze pouzivat takovou zhovadilost jako
je \usepackage{czech} a cslatex

namisto
\usepackage[czech]{babel} a latex

\usepackage[czech]{babel} a latex mi spatne deli slova...

Jirka

Tak proč se všude vyzdvihuje, že CSLaTeX je pro sazbu češtiny vhodnější (kvůli fontům a dělení)?

Viz např:
http://math.feld.cvut.cz/ftp/cstex/doc/cstexman.pdf

nebo
http://www.mujweb.cz/www/miktex/navod/newmiktex24.html#x1-120011

nebo
http://www.fi.muni.cz/cstug/csfaq/sectE.html

Nějaký argument krom tvrzení "je to zhovadilost" by byl?

To co píšeš je spíš taková znouzectnost. Čístý LaTeX + \usepackage[czech]{babel} blbě dělí slova na konci řádku, používá nevhodné fonty - diakritika nevypadá tak, jak by vypadat měla... určitě by se toho našlo víc.

Predem bych chtel podekovat za pekny clanek, i kdyz jsou v nem drobne nepresnosti.

Zobrazovat popisky, ktere jsou ve vyslednem EPS obrazku samozdrejme jde, a to jak ve windows, tak i na GNU/Linux. K tomu je zapotrebi Ghostscript a Gsview (na win), respektive Ghostview (na linuxu). (Mimochodem i ImagickMagick, taktez dostupny pro windows, v sobe pouziva Ghostscript, takze pokud se nam podari dobre nakonfigurovat Ghostscript, pak bude s EPS obrazky dobre pracovat i ImageMagick.) Dale je nutne v Ghostscriptu (v souboru Fontmap.gs) nastavit cesty na postscriptove fonty z TeXu, coz je popsano v http://www.tug.org/docs/html/metapost/#21. Nejlepsim resenim k ziskani "stand-alone" obrazku je, prevest MetaPostem vytvoreny EPS obrazek do PDF, v nem budou obsazeny vsechny potrebne fonty a neni tedy nudne pridavat linky na fonty.

Docela me mrzi, ze v sekci "Ziskani Metapostu" neni zadna zminka o MiKTeXu, ktery v sobe taktez obsahuje Metapost. Priznam se, ze po nekolika letech prace s MetaPostem se mi na MiKTeXu (ani v zadne jine distribuci TeXu) nestalo, ze by soubor zustal v bufferu a neulozil se na disk. (Coz ale predpokladam vlastnost editoru - to je asi co jste myslel tim "speciálním rozhraním" - ktery s MetaPostem vubec nesouvisi.)

Hodne chuti do dalsich clanku preje

AertonSena

Ja pouzivam cestu rovnou do PDF pomoci mptopdf (je to soucasti ConTeXtu) a jako prohlizec xpdf. Takze odpada mrcaseni se s cimkoliv.

jj ... souhlasim.

Kdyz jsem se pidil po tom, co mptopdf vlastne dela, tak jsem zjistil, ze nejprve spusti MetaPost a pote k vlastnimu prevodu do PDF vola prikaz

pdfetex -progname=context "&mptopdf \relax jmeno.1"

coz mi prislo zvlastni ;-].


Podobnou sluzbu jako mptopdf umoznuje i prikaz epstopdf (myslim i bez ConTeXtu).

Dalsi moznosti prevodu z EPS do PDF je pouzit ghostscript.

V souboru minimalni.mp používáte

prologues:=1;

což způsobí vložení informací o použitých fontech pro textový procesor troff, a to nejspíš nechcete, když obrázek vkládáte do TeXu. Pokud je vložení těchto informací důležité (pro užití v TeXu jsem to nikdy nepotřeboval), použijte prosím správné

prologues:=2;

které vkládá informace o použitých fontech pro TeX/LaTeX.

V souboru Minimalni.tex je zbytečné používat \input epsf, pokud jste už stejně načetl balíček graphicx. V případě balíčku graphicx je totiž správný postup vložení obrázku

\includegraphics{minimalni.1}

což vám při uvedení

\DeclareGraphicsRule{*}{mps}{*}{}

v preambuli dokumentu zajistí bezproblémovou funkčnost i při použití pdfcslatex pro výstup do PDF.

Prasárnu s centrováním vloženého obrázku pomocí matematického prostředí je mi žinantní komentovat.

To vlozeni epsf a graphicx do jednoho dokumentu me take zmatlo :)
Nicmene by me zajimalo, co je na centrovani boxu pomoci matematickeho prostredi prasackeho? Jest to pouze filozoficky pohled na vec, nebo to opravdu necemu vadi? Sam to pouzivam vic nez desetileti (nejcasteji uvnitr figure a table) a nikdy jsem na zadny problem nenarazil ...

Pokud nepoužíváte ve svém textu žádnou matematiku v display módu a necháváte si $$ pouze na centrování obrázků, pak žádný problém nemusí nastat. V opačném případě se ale někdy hodí možnost nastavení jiné vertikální mezery nad nebo pod rovnicí než nad a pod vloženým obrázkem (kde se naopak často hodí žádnou vertikální mezeru nemít). Stejně může nastat situace, kdy najednou zjistíte, že potřebujete mít rovnice ne centrované, ale zarovnané k levému okraji, ale obrázky by centrované měly zůstat. Můžete samozřejmě namítnout, že to lze ve vašem případě udělat předefinováním příslušných parametrů uvnitř odpovídajících prostředí, ale proč si zbytečně komplikovat život. To mi přijde jako víc než jen filosofický pohled.

S poznamkou o prologues:=1 a prologues:=2 si dovolim nesouhlasit. Schvalne si jsem zkusil vytvorit nejaky minimalni mp soubor s nejakymi popisky, v nemz bylo na zacatku nejprve uvedeno prologues:=1. Tento soubor jsem zkompiloval prikazem "mpost soubor" (testovane distribuce TeXlive na Ubuntu a MiKTeX na Windows, oboji s MetaPostem verze 0.901). Pote jsem 1 prepsal na 2 a opet zkompiloval stejnym prikazem. Oba vystupni EPS soubory (s 1 i 2) jsou (az na dobu sveho vytvoreni) stejne. V cem je tedy ten zasadni rozdil? Diky za odpoved.

AertonSena

V takto jednoduchém případě nejspíš žádný rozdíl nenastane. Problém ale vyskočí například v okamžiku (PESH), kdy chcete metapostem kreslit grafy funkcí pomocí graph.mp, který využívá format.mp (dle textu čláku soudím, že i na to v některém z příštích dílů dojde). Dovolím si zde z posledního jmenovaného souboru doslovně ocitovat:

% Assume prologues=1 implies troff mode.  TeX users who what prologues on
% should use some other positive value.  The mpx file mechanism requires
% separate input files here.

Detaily toho, proč tomu tak je, si dnes již přesně nepamatuji, tak se o nich raději nebudu šířit.

Na závěr bych si dovolil doporučit pro soubory, které jsou určeny pro vložení do TeXu žádné prologues nepoužívat a popisky důsledně vkládat pomocí btex ... etex.

Mate pravdu, stejna zminka je i v dokumentaci ke ConTeXtu. Jen mi prislo zvlastni, ze mi vsechno dosud fungovalo. Diky za vysvetleni.

Další nevýhodou programů typu CAD je nutnost používat velice citlivé, přesné (a tudíž i drahé) periferie k PC, zatímco při práci s metapostem vystačíme se standardní klávesnicí.

eee? nevím jaká je vaše zkušenost, ale já ovládám svůj CAD (Rhinoceros) převážně z obyčejné klávesnice (volání příkazů), resp. obyčejnou myší (pohyb v modelovém prostoru). Periferie jako 3D polohovací zařízení a tablet jsou spíš na obtíž; není-li pro ně program již primárně určen (moi3d.com).

Je nějaká výhoda v použití Metapostu oproti prostému čmárání v čistém postscriptu?

Clanek je to hezky, to jo, ale autor nezapre, ze o CADech vi kulove.

Ano je to tak. Pro praci v CADu potrebujete mys a grafickou kartu s podporou opengl.

Myš se hodí, OpenGL není u 2D (ani u jednoduchého 3D) potřeba. Jinak třeba ve strojařských CADech se obvykle souřadnice taky zadávají z klávesnice, myšování používají přednostně naopak architekti. On i hloupý AutoCAD má hojně využívaný příkazový řádek ...

kdysi jsem sepsal kratší dokument o Metapostu, který obsahuje docela dost ukázkových příkladů. http://www.ucw.cz/~robert/texts/metapost.html