Uzasne. Takze /etc by primo editovat neslo, protoze by se z toho clovek posral. Byl by tam milion adresaru, podadresaru a klicu. Pristup by se zpomalil, protoze by bylo nutne prohledavat slozitu adresarovou strukturu.
Proč by nešlo?
echo "true" > /etc/network/enp1s0/ipv6/slaac/auto
S klávesou TAB by to bylo mnohem jednodušší, než editovat nějaký dlouhý román a hledat v něm, kdeže to vlastně je. A nevím, proč by to mělo být pomalejší, než např. přístup do /usr/local/lib/python2.7/site-packages. Jestli je v Linuxu něco vyřešené opravdu dobře, tak je to directory traversal.
Takze namisto parsovani souboru aplikaci ziskame parsovani milionu malych souboru pomoci virtualniho FS. To bude urcite rychlejsi. Dalsi hezka vec je, ze na kazde a=5 se spotrebuje jeden alokacni blok, takze budeme mit "registry" jeste vetsi, nez ma MS registry.
Zaprvé by se nespotřeboval, pokud FS umí tail packing. Zadruhé spousta jiných věcí žere alokační bloky jak zjednané a nikomu to nevadí. Podívej se například na alokační algoritmus v ZFS a garantuju ti, že ne nebudeš stačit divit. Zatřetí jsem říkal, že by na to měl být zvláštní FS kvůli typové kontrole a atomičnosti, takže nic nebrání tomu, aby jako úložiště používal nějaký kompaktní formát. No a začtvrté je to v době mnohoterabytových disků úplně jedno.
Otazka je, co tim ziskame. V Linuxu parsuje konfigurak typicky jenom aplikace, ktere patri a to typicky jen pri startu,
Získáme tím to, že aplikace nebude muset "parsovat" vůbec, pouhý read() poskytne okamžitě hledanou hodnotu. Dneska ano, každá aplikace musí obsahovat parser, v 50% případů je to moloch vyblitý yaccem, v dalších 49% zprasený ručně s obligátními buffer overflow a memory leak a to všechno běží jak jinak, než pod rootem.
A pochopitelně jenom při startu, protože za běhu... už jenom, co by se stalo, když by se při dynamické rekonfiguraci objevil parse error, he?
Tak kvuli tomu se takova harafika urcite vyplati.
Asi vyplatí, protože přesně takovou harafiku používáme každý den už léta: /sys. Celá konfigurace kernelu už dávno funguje výhradně na tomhle principu a neslyšel jsem, že by si na to někdo stěžoval. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco /sys je čistě virtuální FS bez perzistence, pro systémové služby a nastavení by perzistence byla nutná, takže nějaký diskový back-end by byl potřeba. Toť vše.
Zejmena, kdyz tim ziskame dalsi uroven nekompatibility s ruznymi *NIXy. Tedy uz nejen systemd bude komplikovat portaci softu, ale i "registry". Ne, dekuji, ale o napodobeniny MS techologii opravdu nestojim.
Neboli učebnicový příklad Baby Duck syndromu ;-)
Předpokládám, že logicky nestojíš takové napodobeniny MS technologií, jako je podpora ACPI nebo power management?