Jo, to je hodně tureckej nápad. A vsadím se, že to je na bázi ADF43xx/ADF53xx od Analogu (PLL s integrovaným VCO a děličkama), pracovní rozsah VCO by tak nějak odpovídal těm dvěma modelům, když se to vhodně zkombinuje a dovybaví děličkou....
Jojo, není nad to, když se všechno dělá obráceně. Našlo by se plno důvodů, proč se držet USB:
1) Potřebuje to napájení a z WiFi ho nezíská ani náhodou. Stejně k tomu kabel povede.
2) VF generátor bude asi využíván na ladění nějakých VF věcí. A další, relativně silný VF zdroj (WiFi v zařízení hned u laděnýho prototypu), může navrhnout jenom igelitent (tj. ten, co se ještě neobtěžoval vybalit mozek z igelitovýho přepravního obalu).
3) K předchozímu bodu dodám, že po WiFi se komunikuje i v případě, že se zrovna nepředávají data, a to z důvodu udržení spojení. Takže i když se nic nemění, furt to ruší.
4) Konfigurace WiFi. Zatímco USB připojí a o všechno se postará ovladač v hostovi, u WiFi je potřeba napřed najít SSID, zadat heslo nebo klíče,...
5) Latence v komunikaci. Proti kabelu do toho může kecat 20 dalších WiFin a nemusí se dostat k lizu zrovna ve chvíli, kdy má automatická testovací sekvence něco přepnout - pak to skončí chybou, že už se měří něco, co se ještě nenastavilo, nebo to vyletí na timeout.
6) Na WiFi (tj. na ovládací port generátoru) se dá dostat zvenčí, pokud někdo kompromituje WiFi. Znamená to nutnost údržby a záplatování firmware, pravidelný update,... Prostě úsilí (a náklady) navíc, avy se z generátoru VF nestal generátor spamu.
7) ...
Jak kdysi říkal Grygar: Vesmír je nekonečný, ale lidská blbost je větší (nebo tak nějak).
ČLÁNKY DO MAILU