Před takovými 15 lety by jistě každý redaktor Rootu, který by dal do názvu článku slova Microsoft a Windows, skončil na hranici a za vydatného skandování příznivců Richarda Stallmana byl polit nejsilnější hořlavinou a bez sebemenšího zaváhání poctěn sirkou pod nohy. Časy se však mění a s nimi i Microsoft. Proto si dnes dovoluji to kacířství napsat několik vět na téma nových Windows 11. Snad mě všichni pravověrní neukamenují.
Jak navázat na slavné předchůdce
Mnohé předchozí verze Windows byly u určité skupiny lidí velmi populární. Platilo to pro Windows 2000 mezi geeky, platilo to pro Windows XP (řekněme od SP1) mezi širými davy, platí to dodnes o Windows 7 a ano, existuje i nenulová skupina lidí, kteří si zamilovali Windows 8(.1), dodnes na ně nedají dopustit a Windows 10 prozatím ignorují. Celkově nejsilnější pozici ale jistě mají ikspéčka.
Jistě lze vzpomenout i příchod revolučních Windows 95. Ty nebyly architektonicky nijak zásadně nové. Již do Windows 3.x bylo možné doinstalovat knihovny jako WinG a Win32s, oproti čemuž se Windows 95 lišily vlastně jen tím, že přidaly hlavní lištu s nabídkou Start a také později úspěšný balík DirectX, nicméně pořád šlo o MS-DOS s grafickou nástavbou, jen bootující přímo do této nástavby.
Tak či onak pro Windows 95 – 98 – 2000 – XP platilo, že Microsoft pracoval na svém monopolním písečku. Do uvedení Mac OS X zbývaly ještě roky a Microsoft měl spoustu prostoru pro zlepšování svého systému, který chytře postavil na dobrém NT jádru (fiasko jménem Windows ME je dnes už jen trýznivou vzpomínkou). Byly to pro Microsoft zlaté časy.
V pozdějších letech se redmondský gigant snažil navázat na své úspěchy a současně bojovat s rostoucí konkurencí na poli počítačovém (Mac OS X) i hardwarovém (příchod smartphonů a s nimi zejména Androidu). Měl tedy podstatně těžší pozici a zvítězit se mu nepodařilo. Jeho Windows 8, ani vysloveně tabletová Windows RT trh nepřijal. Jeho Windows Phone jej stály miliardy dolarů zmařených investic, které navíc téměř zabily Nokii.
Přitom nelze říci, že by Windows 8 či Windows Phone 7 byly špatné systémy. Prostě byly příliš revoluční pro konzervativní zákazníky a ti druzí už své měli, ať již Mac OS X / iOS, nebo Android. Podobně smutně ostatně dopadl i Firefox OS.
Proč to celé píši: S Windows 10 se Microsoftu nakonec celkem dařilo. Přes velké a vleklé porodní problémy, zejména s kvalitou aktualizací, jde nakonec o relativně slušný systém, jehož architektura dovoluje věci dosud nevídané (viz náš 1 rok starý článek o WSL2 a DirectX 12 na Linuxu).
Dle mého názoru byly Windows 10 primárně testovací střelnicí pro nápady vývojářů. Satya Nadella stojí v čele Microsoftu od jara 2014, stal se jím tedy zhruba rok a půl před uvedením Windows 10 a hned hlásal, že Microsoft miluje Linux. Ano, vývoj Windows 10 začal dávno předtím, než Nadella nastoupil na nejvyšší pozici ve firmě, ale on už dříve měl jistý vliv a navíc pod jeho vedením umí Windows 10 a obecně i Microsoft spolupracovat s open-source stále víc a víc. A děje se tak už více než 7 let.
Přesto jsem přesvědčen, že architektura Windows 10 nebyla takto navržena od začátku a měla jistá omezení. Taková, která se do allways connected cloudové éry a spolupráce s dalšími hráči na IT trhu nehodí. Microsoft potřebuje, aby Windows mohly běžet na (prakticky) jakémkoli železe a spouštět (prakticky) jakékoli aplikace. A pokud ne nativně či virtualizovaně, tak alespoň jejich webovou alternativu tvářící se jako aplikace nativní.
Windows se už léta učí běžet na ARMu a pouštět ARMové aplikace. Víme o spolupráci Microsoftu s Qualcommem ohledně běhu Windows na Snapdragonech, včetně běhu x86 aplikací. Víme o snahách Microsoftu o běh Android aplikací na Windows. Microsoft dělá, co je v jeho silách, aby vytvořil operační systém, který současně potáhne veškerou zpětnou kompatibilitu a současně nabídne možnosti běhu aplikací pro všechny majoritní sw i hw platformy, resp. vlastní běh na majoritních hw platformách. Windows 8 v tomto byly prvním významným krůčkem, další velký krok předvedla éra Windows 8 / RT a nakonec tu máme Windows 10, resp. bývalé/budoucí Windows 10X.
Jaká budou Windows 11
Vyústěním všech těchto snah jsou Windows 11. Ještě to nebude optimální verze Windows splňující výše uvedené cíle, ale bude tomu zase o kus blíže.
Windows 11 nabídnou upravené grafické rozhraní, které tak trochu evokuje vzpomínku na Aero Glass z dob Longhornu (takových 17+ let nazpátek). Bystré oko linuxákovo v tom může vidět i trochu KDE Plasmy, trošilinku GNOME 40 a nemálo macOS.
Obecně k oné všeobjímající provázanosti se zbytkem světa přidejme Xbox Game Pass a propojení s herním světem Microsoftu, kde jistě jedním z velkých taháků nepříliš vzdálené budoucnosti bude nová franšíza od Bethesdy (Microsoft ji nedávno koupil), připravovaný první díl herní série Starfield.
Z dalších věcí se do Windows 11 plně integruje nejúspěšnější COVIDový projekt Microsoftu, jeho kolaborativní systém Teams, dále podpora automatického použití HDR (bude vyžadovat HDR monitor) či možnost instalovat vybrané Android aplikace skrze Microsoft Store.
Systémové požadavky nejsou nijak krvavé, ale Microsoft logicky zahazuje některé staré prvky. Počítač již bude muset běžet s UEFI Secure Bootem a podporovat TPM 2.0. Minimem bude alespoň dvoujádrový 64bit procesor, jedno jestli x86 či ARM (čili sbohem, původní Athlony 64 / Opterony), 4 GB RAM, 64 GB místa na disku a grafická karta s podporou WDDM 2.0 (to až takový problém není). Hardwarovým nárokům pro Windows 11 se věnují detailněji kolegové ze sesterského webu PCWorld.cz.
Co čekat do budoucna
Z pohledu open-source světa je dobře, že Microsoft vzdal marné boje. Už nebojuje o svou vlastní platformu v mobilním světě. Pochopil, že jistěji vydělá peníze tak, že nabídne produkty pro Android, mnohé pak zdarma. Nebojuje ani o desktopy, své má jisté, instalací Windows 10 je zhruba 1 miliarda a bát se Applu je jedině ztrátou času (ostatně pokud se od roku 1997 nic nezměnilo, tak Microsoft je významným akcionářem Applu). Když lidi nepodchytí s Windows, učiní tak s Office, nebo Teams, nebo Edge (to spíš ne, ale proč jej nezmínit) – ostatně mnoho linuxáků si získal svým Visual Studio Code.
Zkrátka Microsoft už nebojuje, Microsoft se propojuje s úspěšnějšími a díky tomu stále více a více zabředá do open-source světa. Buďme za to rádi, dýchá se nám lépe.
Uvidíme, zdali s Windows 11 přijdou nějaké zajímavé změny v podpoře multimédií či CPU architektur. Dle prvních měření to vypadá, že s x86 procesory kombinujícími různé typy jader se blýská na lepší časy, neb na Windows 11 vykazují vyšší výkony. My na Linuxu to máme jinak, třeba ještě musíme počkat, až si plně sedne Wayland a PipeWire (což už de facto je na GNOME, v rámci KDE ještě čekáme), plánovače a jiné podobné věci jsou u nás pod konstantním vývojem.
Prozatím se Windows stále drží svého NT jádra. Zdali tomu tak bude navěky, nelze předjímat, já se však už více než 10 let, možná dokonce 15 let, kloním k tomu, že Microsoft jednoho dne přejde na linuxové jádro. Stane se tak v momentě, kdy režie běhu NT bude výrazně vyšší než na jádru Linux a současně bude možné jednotlivé Win aplikace rozběhat na Linuxu bez nutnosti složitých implementací à la Wine. Možná už v této dekádě.
ČLÁNKY DO MAILU
