Názory k článku Mikropočítač KIM-1: jeden ze zvěstovatelů osmibitové revoluce

Když vidím ten display a klávesnici na KIM-1, nedá se nevzpomenout na moje setkání na škole s PMI-80 :-) Tam ale Tesla použila svůj okopčený 8080.

PMIčko bylo super, hodně nám to dalo co se týká přístupu k programování (prostě nehrozilo jen spouštět pseudonáhodné instrukce, až to začne "chodit" :-). Trošku jsem ho vzpomenul https://www.root.cz/clanky/mikropocitace-zalozene-na-cipu-rca-1802/#k16

Já když jsem chodil na střední školu, tak už z počítačů byly black-boxy, u nichž nikoho nezajímalo, co se děje uvnitř. PMI se objevilo v předmětu Mikroprocesorová technika, nicméně jako jediný výstavní kus, na který jsme nesměli sáhnout. Místo toho jsme měli navrhnout program na čtverečkovaný papír a odzkoušet je na běžném PC v nějakém PMI emulátoru. Bohužel ta výuka už byla dosti brána jako pohrobek zbytečnosti, takže tenkrát byl výklad dosti vágní a nikdo tomu ve finále nerozuměl. Já vlastně taky moc ne, nicméně jsem byl ze třídy jediný, kdo měl z tohoto předmětu jedničku - mne se povedlo ty úlohy jako jedinému vytvořit. Dodnes ani nevím jak.

Jednoduchost strojového kódu 6502 (třeba oproti 8080) byla obrovskou výhodou - na Atari 800XL jsem takto řešil např. zvětšení tisku na tiskárně metodou otočení obrazu o 90° a zduplikování všech bodů. Rutina se volala z Basicu příkazem USR, celé to zabralo asi 200 bajtů.

Jestli ta jednoduchost nevznikla z toho, že původně to byl CPU určený pro kalkulačky. Autorům se asi ani nesnilo, kolika skvělým počítačům dá základ.

jj vůbec všechny tehdejší čipy pro jistotu měly i BCD režim (MOS 6502) nebo aspoň DAA (BOBO) a podobné podivnosti. Asi "nejdál" to dotáhli u x86, kde byl ještě řežim jednociferných BCD v bajtu (unpacked BCD, ale kdo by to používal? :-).

nebyl náhodou původně pro kalkulačky určen i4004 ?

Jo jo, dělal jsem něco podobného. Ale neotáčel jsem a z každého bodu jsem udělal 2x2. A dělal něco jako dithering. Protože se to tisklo na černobílou BT100, tak z toho lezly docela pěkné obrázky. Vzpomínam si třeba na úvodní obrazovku něktrého z Boulder Dash.

A pak jsem ještě využil 16MB RAM, která byla schovaná pod ROM na naprogramování RAMdisku. Mohl jsem pak v MAC65 používat include souborů (což z kazeťáku bylo nepoužitelné). Vzpomínám si na nějakou modrobílou příručku formátu A4, kterou napsal myslím Pavel Dočekal.

Já takhle na Atari tiskl úvodní obrázky her ze Spectra :-) Ale nic jsem k tomu neprogramoval, už to existovalo. Nevypadalo to zle, na základce jsem si takhle dělal obrázky do skříňky. Sice byly ČB, ale tenkrát vzbuzoval obdiv už jen to, že jsem si to takto vytiskl doma :-) Nicméně ten tisk bylo něco, jeden tenhle obrázek trval cca 50 minut a nedalo se u toho sedět, protože poslouchat drčení BTčka takovou dobu bylo na palici. Ještě to tyhle obrázky tisklo v nějakém velmi pomalém tiskovém módu, tak to byl takový táhlý otravný zvuk.

A jako bonus jsme měli samodomo vyrobený zdroj bráchou, který měl elektronickou pojistku (při přetížení bylo nutno obnovit napájení na zdroji tlačítkem). Ta pojistka občas vypadla, a pokud to bylo uprostřed tisku a člověk to napájení neobnovil do pár sekund, tak už tisk nenavázal a muselo se začít odznova.

Kdo nezažil, tak už snad dnes ani neuvěří.

Ten program si pamatuju :) Tisklo to jen pri pohybu jehly jednim smerem, protoze synchronizace pohybu byla jinak dost mizerna, proste prevod pres normalni gumicky + tezky vozik s jehlou :) a mam pocit, ze ten program schvalne pohyboval vozikem trosku pomalji, nez byvalo zvykem.

Taky jsem delal pokusy o tisk grafu z mereni do skoly na milimetrovy papir (mel jsem nejaky BASICovy program pro aproximaci, treba graf z 50 hodnot to pocitalo nekolik minut), ale to se moc nesetkalo s obdivem, protoze neslo napasovat osy na ten centimetrovy grid :p

Jednosměrný tisk byl stopro, zpomalený byl programově i posuv hlavy, protože ta se pohybovala znatelně pomaleji, než když se tisklo z takového Čapka.

Jinak synchronizace pohybu u BT-100 nezávisela jen na tom gumičkovém převodu, a taky šlo o to, aby stíhala počítat správně průsvity. Když se nastavila moc rychle, tak začala ujíždět, a pokud se to tuplem přehnalo, tak i narážet hlavou do stran, protože nestihla tu hmotu ubrzdit.

Ale vzpomínám na ní rád, jasně byl to zoufalý pokus nějakou tiskárnu u nás vyrábět, ve všech ohledech šlo o "znouzectnost", ale díky tomu, že vlastně byla úplně "blbá" a obsahovala jen elektroniku řídicí motory a dávající zpětné info do počítače, tak bylo možné ji připojit téměř k čemukoli a hodně vlastní tisk ovlivnit pouhou změnou řídícího programu.

Navíc kde měl člověk možnost zdvojnásobit rozslišení tím, že do plastového kolečka vypiloval nové drážky? Nicméně takový člověk musel mít dost volna, aby měl čas čekat na výtisk :-D

já měl Atari800XL od ledna 1987, byl to super stroj, po oťukání a sehnaní dokumentace jsem začal reverzní ing. rozebírat OS, Napřed jsem si ho stáhl na kazetu, deassemloval do JSA a poté v práci na technologické lince posílal přes homemade RS232 na kamarádův Comodore Plus4, který ho posílal na tisk. Malé fopá bylo, že jsem si v euforii neuvědomil, že 8kB OS není 8 tisíc písmen písmen, ale cca 1-3 Byte = jeden řádek textu , byla to pěkná hromada papíru a času stráveného tiskem.

Zjistil jsem, že je OS Atari800 dobře vymakaný, uměl obsluhovat až 8 zařízení na společné sběrnici (obdoba ISA slotů u PC), do kterých se dalo vložit cokoliv, drivery mohly být natáhnuty do RAM, složité a nepohodlné, nebo mohly být na desce periferie v EPROM a volaly se automaticky z OS běžnými příkazy OPEN CLOSE PUT GET STATUS atd. a názvem zařízení např. D1 pro 1 disketovou jednotku.

Já si takto okolo 1990 roku vyrobil FFD 5,25" připojenou na jediný port mé první desky s posilovačem (použit i8282 s jednoduchým převodem řídících signálů pomocí 4 hradel a výběru adresy převodníkem BCD/8bit MH3205, pokud si správně pamatuji kódy obvodů).
Na to byla napojena DS DD FDJ s řadičem i8272A , veškerá obsluha probíhala pomocí 6502 v Atari. Tím byla omezena hustota kompatibilního zápisu na standart 90kB, zápis 130kB už nebyl slučitelný s původním formátem FD Atari (nahrával jsem obsektor, více 6502 při této hustotě sektorů nestíhala), a dál jsem měl možnost záznamu 180kB (DS 2x90kB)
Driver pro tuto FDJ v asembleru mám ještě někde doma schovaný.

Cau,
diky za (jako vzdy) perfektni clanek :-)

Jinak v tom ukazkovem prikladu (v odstavci 9.) mas chybu:
0009 A9 00 LDA #00
000B 85 FB STA POINTH
mezi temito instrukcemi ti chybi pricteni carry do registru A :-(

Takze bud
ADC #00
a nebo v tomto pripade (s)proste
ROL A

Toz tak

jj je to tak, díky za upozornění, opravím