Botnet jménem Mirai se v posledních týdnech stal několikrát cílem zájmu odborných i populárních médií. Tento zájem byl způsoben především skutečností, že Mirai byl zdrojem historicky prozatím nejsilnějších DDoS útoků. Posledním takovým útokem byl distribuovaný útok cílený na poskytovatele DNS služeb Dyn, k němuž došlo ve druhé polovině minulého měsíce a který způsobil nedostupnost mnoha webových služeb, včetně Spotify a Twitteru, pro většinu lidí připojených k internetu.
V době tohoto útoku bylo dle většiny odhadů do botnetu zapojeno přibližně 100 000 zařízení – většinou routerů, kamer a dalších IoT zařízení – jeho aktuální velikost by však dle některých zdrojů mohla být i několikanásobně vyšší.
Čtěte: Když „chytré“ kamery útočí: rozbor současných DDoS útoků
Botnety bývají nejčastěji vytvářeny buď za účelem jejich využití samotným „vlastníkem“, nebo pro získání finančních prostředků z jejich pronájmu třetí straně (v obou případech např. k provádění DDoS útoků). Dle některých zdrojů je aktuální verze Mirai (zdrojové kódy původního malwaru, který zařízení do botnetu připojoval, byly volně publikovány na internetu a dále upravovány) svými provozovateli využívána druhým uvedeným způsobem. V nedávné době byl škodlivý kód, který připojuje zařízení do Mirai doplněn o nový vektor šíření, který mu umožňuje infikovat některé typy routerů, používaných nejčastěji domácnostmi a malými podniky pro připojení k internetu.
Uvedeným vektorem je protokol TR-064, resp. TR-069, který využívá TCP port 7547 a je primárně využíván poskytovateli připojení, jimž umožňuje vzdáleně konfigurovat routery zákazníků. Z nedávno publikovaného ukázkového (proof-of-concept) exploitu však vyplývá, že v případě některých zařízení může tento protokol využít i útočník a docílit pomocí něj spuštění libovolného kódu, který na zařízení zašle. Tohoto postupu užívá i nová verze „Mirai malwaru“, která cílí na některé domácí routery.
O víkendu došlo v návaznosti na snahu botnetu rozšířit se pomocí popsaného kanálu k problémům s internetovým připojením v mnoha geografických oblastech. Při pokusu o infekci nového zařízení totiž malware s výjimkou citelného zpomalení připojení na nakažených zařízeních v mnoha případech způsobil i pád na zařízení běžícího systému, čímž způsobil dočasnou nefunkčnost routeru.
Dezinfekce nakažených zařízení je naštěstí velmi jednoduchá – vzhledem k tomu, že malware se nahrává pouze do operační paměti routeru, stačí jej restartovat a dojde k odstranění infekce. Uvedený postup je samozřejmě nutné doplnit o rekonfiguraci zařízení, resp. instalaci odpovídajícího updatu firmwaru, aby bylo zajištěno, že nedojde k opětovnému nakažení zařízení. Velmi citelně bylo popsaným šířením malwaru zasaženo Německo, v němž bylo, dle vyjádření Deutsche Telekomu, problémy s připojením postiženo přibližně 900 000 lidí. Nakažena byla dle dostupných informací dále například zařízení v Rakousku, Polsku nebo Brazílii.
K internetu bylo dle informací získaných ze serveru Shodan 28. listopadu připojených více než 5 milionů zařízení umožňujících připojení pomocí protokolu TR-064 (aktuálně – 29. listopadu – je jich detekováno o něco méně než 5 milionů). V České republice je počet takových zařízení detekovaných Shodanem o něco vyšší než 72 000, na Slovensku pak počet překračuje 22 000.
Je však vhodné zmínit, že čísla získaná ze služby Shodan nejsou přesná a – jak je zmíněno na posledním uvedeném odkazu – skutečné cifry budou s vysokou pravděpodobností nižší. Rovněž ne všechna zařízení užívající TR-064 jsou z pohledu popsaného mechanismu šíření zranitelná. Je však pravděpodobné – s ohledem na skutečnost, že některé z „malých“ routerů prodávaných v ČR zranitelné jsou – že i v prostředí České republiky se budou počty potenciálních cílů pro rozšíření Mirai pohybovat v řádu desetitisíců.