Nejde jen o samotny pocitac pro africke deti, ale i o
socialni klima spojene s pouzivanim pocitacu.
Treba tady v Cechach: u pocitace sedim a programuji, ale
problemy v mezilidskych vztazich s tim mam. Moje povaha je
podle evropskych norem popsana jako schizoidni porucha
osobnosti. S tim "sedenim u pocitace" jsem v podstate nemohl
dustojne vyrustat v rodine (otec si myslel jsem jsem debil,
protoze jsem nesikovny na manualni praci). Partnerku si tady
v Cechach taky nenajdu --- zeny proste o pocitacove maniaky
nestoji, nepripadaji jim sexy.
A v Africe tyhle socialni problemy spojene s praci
s pocitacem musi byt jeste mnohem horsi. I kdyz to dite
dostane pocitac a nauci se s nim zachazet, tak ho jeho
rodina stejne umlati, protoze nikdo z nich si ani nedokaze
predstavit, ze by ten pocitac byl nejak uzitecny. Rodic tomu
diteti stejne naridi, aby sel okamzite vydelavat mizerne
penize jako pomocna pracovni sila, nez aby se ucil pracovat
s pocitacem s tim, ze za 5 let bude moct vydelat jinde 100x
tolik.