Mnichov je po Berlíně a Hamburku třetím největším německým městem. Je také považováno za průkopníka linuxového desktopu ve státní správě. Devět let město investovalo do přechodu 15 000 pracovních stanic z Windows na vlastní linuxovou distribuci LiMux, která je založená na Ubuntu.
Podívejte se na linuxové distribuce vyvíjené městy a státy:
Město je dlouhodobě v hledáčku Microsoftu, který se už před více než deseti lety snažil intenzivními intervencemi tamní vývoj zvrátit. Nepodařilo se to ani osobně Stevovi Ballmerovi a město v roce 2013 oficiálně oznámilo, že dokončilo přechod na Linux. Ještě před úplným dokončením se tehdejší primátor chlubil tím, že se podařilo ušetřit 4 miliony eur, zejména za licence, ale také za hardware.
Přesto se v posledních letech zevnitř města ozvaly hlasy, které poukazovaly na nemalé problémy, nekompatibilitu s velkými informačními systémy či poklesem produktivity práce. Podle nich Linux v Mnichově prostě nefunguje a je čas se vrátit zpět. Odbor silně podporuje rychlý a dobře strukturovaný přechod na Windows, Microsoft Office a další standardní aplikace,
píše se ve zprávě personálního odboru.
To vše nakonec vyústilo v plán přechodu na „na trhu běžné řešení“ jménem Windows 10. K němu by mělo postupně dojít do roku 2021, takový je alespoň prozatím plán. Zástupci Strany zelených (Bündnis 90/Die Grünen) se ale obávají bezpečnostních rizik s tím spojených. Podle nich nedávný masivní útok malware WannaCry na systémy Windows ukazuje, že systémy od Microsoftu jsou pro útočníky lákavějším soustem než linuxové systémy.
Stejně jako u jiných velkých útoků, byly i tady cílem zejména počítače s Windows,
píše ve svém prohlášení Strana zelených, která má právě v Mnichově jednu z nejsilnějších voličských základen. LiMux byl dříve postaven na Debianu, později se ale vývojáři rozhodli přejít na Ubuntu. Drží se verze 10.04 LTS a v něm provozují stará dobrá KDE 3.5.
Florian Roth, šéf mnichovské organizace, říká, že ve světle množství současných útoků na Windows nedává smysl opouštět linuxový systém. Je velmi podivné přejít od stabilní a bezpečné platformy na systém, který je napadán mnohem častěji a mnohem efektivněji. Je mimořádně důležité, abychom udrželi riziko takového útoku na co nejnižší úrovni.
Upozornil také na to, že i současný primátor města, Dieter Reiter, jehož strana SPD podpořila návrat k Windows, poukázal před časem na větší atraktivitu microsoftích produktů pro malware kvůli větší rozšířenosti. Zelení nyní tlačí na primátora Reitera, aby zvážil, jaké nebezpečí bude pro městské systémy znamenat návrat k Windows. Zastupitelstvo už slíbilo, že se k této otázce v průběhu následujících týdnů vyjádří.
Čtěte: Mnichovské kritice Linuxu chybí pádné argumenty
Město v současnosti vede koalice stran SPD-CSU, která podporuje postupné nahrazení open-source software. V březnu ale šéf centrálního dodavatele mnichovského IT řešení řekl, že neexistuje žádný technický důvod k přechodu. Nevidíme žádný přesvědčivý důvod pro návrat k Windows a Microsoft Office,
říká Karl-Heinz Schneider, ředitel společnosti IT@M. Nevíme o žádných vážných technických problémech s Linuxem a LibreOffice,
dodává.
V současné době mají úředníci za úkol prozkoumat, jak dlouho by takový přechod na Windows 10 trval a kolik by stál. Až bude vypracována zpráva o dopadech přechodu, bude o něm zastupitelstvo znovu hlasovat. Konečné rozhodnutí přijde později, ale bude to jen formální hlasování. Rozhodneme se ještě jednou, jakmile budeme znát cenu, ale směr zůstane stejný,
říká kritik změny Florian Roth.
ČLÁNKY DO MAILU