Vlákno názorů k článku Modely řady IBM System/360 a počítače ЕС od Q - Tesla 200 byl sálový počítač, vyráběný pardubickou Teslou a...
-
Q (neregistrovaný)
Tesla 200 byl sálový počítač, vyráběný pardubickou Teslou a zdá se mi, jakoby v historii sálových počítačů v ČSR neexistoval. Jednalo se o francouzský Bull Gamma 140. Ze začátku byl čistě s páskovými médii, pak přišly hydraulické disky ze Zbrojovky Brno. Feritové paměti vyráběl Pramet Šumperk. Řadiče pásek byly francouzské a psací stroj byl IBM s kulovou hlavou, ne rozdíl od Consulů u EC. „Bios“ byl na 8" disketách a sloužil pro hledání chyb na deskách.
-
Mard (neregistrovaný)
Jojo, to bylo obvykle první setkání lidí z Elektrofakulty ČVUT s počítačem. Juchali kvůli tomu na Karlák a zuřivě děrovali pásky, aby pak čekali na výsledek až do druhého dne („pokud to jelo“). Ta T200 byla na roztrhání, tiskárny potiskly tuny papíru. Stejně bylo fantastické, že si člověk mohl doma program odladit na Siclair ZX Spectrum, který byl rychlejší a výkonnější a pak to předěrovat a získat zápočet na první pokus :-) WOW!
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelKolega pametnik naopak vzpominal na to, jak si v Brne na VUTu nechal naderovat stitky s programem odevzdavanym v ramci diplomky (ale to snad bylo nejake ADTcko) a te derovaci babe :-) se potom stitky vysypaly na zem a promichaly – v den odevzdani :-)
Vy jste mel na speccym Fortran? Nebo v cem jste na CVUTu programovali?
-
Marek (neregistrovaný)
Mám dojem, že to ATDčko bylo na Údolní v dolní části (možná, že se ta část ulice tehdy jmenovala „třída Obránců míru“, přesně si už nevzpomínám, ale ve vedlejším baráku byla véúťácká menza). Bylo tam až někdy do roku 1990. Pak to rychle zmizelo snad do Recomu (takové brněnské vrakoviště pro počítače :o)) ). Vzpomínám si, že už tehdy mělo pár lidí doma ÁTéčka 286 a Fortranem, takže si programy odlaďovali pohodlně sami.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Je to mozny. Urcite byl nejakej podobnej pocitac (mozna to prestohovane ADTcko?) i na Bozetechove (byvaly klaster a potom kasarny). Jeste za meho pusobeni (>=1995) tam z neho zbyly ruzne skrine a samozrejme take dlouho pote fungujici klimatizace i falesna podlaha ve vypocetnim centru.
-
pet (neregistrovaný)
Na TOM (Třída Obránců Míru) byla nějaká EC10?? a údajně i starý Minsk, který když běžel, tak musel stát někdo u okna o koukat jede-li šalina – když jela, držel tlačítko aby počítač nedělal nic, protože jinak by spadl.
ADT bylo, pokud vím, na Božetěchové (dnešní FIT).
A pak bylo velké výpočetní středisko na hradě Veveří a tam jednou přes prázdniny údajně myši sežraly kabeláž počítače tak důkladně, že ho museli vyhodit. -
patrol (neregistrovaný)
S T200 na Karlaku jsem mel take co delat, nejen jako student v prvaku, ale i pak jako „pomved“ na katedre obvodu, kde jsem dostal „mimomradne privilegium“ – „stitkove konto“, tj. mohl jsem si sam ridit pocitac z dernych stitku a spoustet si vlastni joby, zatimco bezni studenti meli jen „paskove konto“ s temi dernymi paskami a bezeli vsichni v unifikovanem jobu STUD, ktery nemohli prakticky nijak ovlivnit. Tehdy jsem pomahal vytvaret programy prave ve Fortranu pro filty s gyratory – byla to tehdy velmi moderni disciplina teorie obvodu (gyrator = hypoteticky – v praxi neexistujici, jen simulovatelny menic impedance, ktery meni indukcnost na kapacitu a obracene). Protoze jsem mel doma vlastni dalnopis (uz v prvaku, takze frontam na Karlaku jsem se vzdy jen smal), zpravidla jsem v pytliku predhodil sadu stitku s jobem v jazyce JCL a pak jeste pasku s pokyny pro editor ci s novym programem. Mel jsem dokonce moznost zavolat si operatorovi, zda uz muj job sjeli a ma-li tedy cenu jet si pro vypis :-). Ale na Spectru to psat neslo, protoze alespon ja tedy jsem Fortran na Spectru nikdy nemel. Jo, to byly tehdy casy :-).
Zdravi Pavel. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Diky za upozorneni, zkusim o tom pocitaci dohledat dalsi informace (kdyztak i pametniky) a jeste se o nem zminim v dalsich castech.
