Inspekce byla ve skole ctyricetkrat... a nikdy zavady neobjevila. Inu typicka ukazka fakticky naprosto zbytecne instituce, kde nekdo jen vykazuje cinnost. A samozrejme to stoji penize, kterych je ve skolstvi chronicky nedostatek. Pak se divime, ze tahle zeme nevzkveta - bodejt, kdyz to tu ridi hlavne byrokrati podle svych lejster.
Dobrý den,
ano, souhlasím. Mladší generace "učitelů" (schválně dávám do uvozovek, protože většina kantorského sboru zmíněné školy jednoduše nejsou aprobovaní učitelé a mnohdy jsou to lidé jen s maturitou bez praxe zaměstnaní hned po předání maturitního vysvědčení na té samé škole) je mladým studentům rozhodně blíže ... jak věkově, tak hlavně myšlením, ale mnohdy i názory nebo používanými technologiemi nebo dokonce upřednostňující stejné moderní trendy. Při výuce je pak samozřejmě jednodušší studenty zaujmout.
Já naopak s oblibou raději vzpomínám na starší generaci učitelů té školy... mnohdy nám lezli na nervy, ale s odstupem času mohu říci, že mi dali mnohem více, než se tehdy na první pohled mohlo zdát.
Jen pozor, ty projekty, o kterých se ve článku píše a které pan Sáblík tak vehementně prosazuje, jsou mnohdy pro studenty, kteří sdílí názory pana ředitele a tedy sdílí nadšení i pro ty samotné projekty.
Ruku na srdce - ty předměty jsou plošně pro všechny a většina těch studentů potřebuje prostě dostudovat. Takže mnoho těch projektů, i když jsou opravdu praktické, následně stejně skončí v šuplíku nebo na poličce.
Za 14 let, co jsem pro pana Sáblíka pracoval, tak jsou ty projekty mnohdy o něčem úplně jiném, ale to je téma na jiný článek.
A přestože zrovna na tohle nemám s panem Sáblíkem stejný názor, tak se mu nedá upřít myšlenka, že právě prací na nějakém živém projektu, ideálně z praxe, se student naučí mnohem více, než pouhým sezením v lavici. Asi bych to tedy otočil ... mnohdy student na projektu vidí to, co se ve škole nenaučí.
Jenže výsledkem takového procesu jsou mnohdy studenti, kteří sice umí něco z praxe, ale už neumí myslet... a to alespoň dva kroky dopředu.
H.
Dobrý den,
já bych asi úplně nepaušalizoval "nadaní studenti s vysokým potenciálem". To přijímací řízení je dnes postaveno z části na státních přijímacích zkouškách, se kterými škola jednoduše nehne. Ale ve větším rozsahu pak na tom, jak si jej škola přizpůsobí... a na této škole se z přijímaček udělal tak silný byrokratický moloch, že mnohdy nejde o "nadanost", ale o to správně odevzdat a vymyslet nějaký papír - motivační dopis, portfolio.
Vše o přijímacím řízení se dá dočíst na stránkách školy, takže to popisovat by bylo zbytečné.
Vedle nadanosti a potenciálu se v přijímacím řízení mimo jiné řeší to, že pokud opravdu má žák o tuto školu zájem, musí reálně udělat více, než jen přijít ke zkoušce ... a to dost lidí může odradit a to dokonce i ty, kteří mají potenciál. Byl jsem vždy proti tomu, aby si někdo musel svoje kvality dokazovat "papírem".
Pravda ale je, že to funguje jako dobré síto.
Následné vědomostní testy jsou už jen třešničkou na dortu... kor když je chystají studenti napříč ročníky stejné školy.
H.
Dobrý den,
za 14 let spolupráce s mnoha aprobovanými vyučujícími zmíněné školy (mnozí již ve škole bohužel nepracují) vím, že snaha motivace méně nadaných studentů je opravdu vysoká. Mnozí vyučující (nebavme se nyní o neaprobovaných = nedostudovaných studentech, které pan ředitel zaměstnává) mají profesi učitele jako životní volbu a opravdu se hodně studentům věnují a snaží se, aby podpora studentů byla hodně vyvážená.
Tím rozhodně neříkám, že mladí a perspektivní absolventi nebo dokonce studenti neuměli své vrstevníky motivovat. Jak zde v diskusi správně padlo, jsou studentům mnohem blíže ... ať už věkově, tak myšlením.
Jinak k té celkové úspěšnosti - je to hodně vytrženo z kontextu. Je třeba se zamyslet, podle čeho je ta úspěšnost hodnocena. Podle toho, kolik studentů udělá nebo neudělá maturitu? Podle toho, kdo se dostane na vysokou školu? Nebo spíše kdo ji reálně dostuduje?
Když jsem tu školu vystudoval já, z naší třídy šlo na konkrétní vysokou školu asi 8 lidí, ale reálně jsme ji dokončili 3 (dá-li se udělení titulu tak brát).
Tohle se z mého pohledu hodně špatně posuzuje.
Určitě studenti této školy úspěšní jsou, o tom není pochyb. Ale určitě to není 100%.
H.
Studenty SSPŠ jsem potkal na CTF, slyšel jsem o té škole od kamarádů a celkově to vypadalo fakt hustě.
Nicméně zarazilo mě přesně to, co píšete - jen velmi málo z nich jde na VŠ. Osobně si nemyslím, že je nutné, aby všichni chodili na VŠ - někteří lidé si dokáží vybudovat úžasné schopnosti čistě sebevzděláváním - ale čekal bych, že tak třetina až polovina by jít měla (ne každému sebevzdělávání jde, a třeba já považuji své vystudování matfyzu za velmi přínosné).
Sledujete a vyhodnocujete, co vaši studenti dělají po dostudování (jako jsou „úspěšní“ v průmyslu/životě, bych samozřejmě toto se dá těžko kvantifikovat), a řešili jste, proč jich tak málo chodí na VŠ a ještě méně ji dostuduje?
Dobrý den, Honzo,
na CTF jste potkal výběr z výběru. Je to mizivé procento, byť jistě hodně nadaných a nadějných studentů.
Nevím, co jste slyšel, ale já tam 14 let pracoval. Marketing je zvládnutý na 1*. Jako vážně, více marketingově pozlacený dům v Praze asi nenajdete. Skutečnost je bohužel opravdu jiná. To by bylo asi na povídání někde u kafe a ne veřejně na internetu :).
Souhlasím s Vámi, že vysoká škola určitě není měřítkem kvality studentů. Mnoho mých spolužáků vysokou nevystudovalo nebo ji nedokončilo a přesto jsou to úspěšní majitelé slibných společností. A vše získali právě svým úsilím a snahou se zdokonalit nezávisle na systému, ve kterém studují.
K těm bych právě přirovnal ty studenty, které jste potkal na CTF.
Ale jsou jistě i tací, kteří svůj potenciál reálně objeví později, až po škole.
Proto mě vždy fascinovala snaha dělit děti už na základní škole ... na ty, kdo mají a nemají na to, aby studovali třeba střední školu. Nechápu to vlastně doteď.
Domnívám se, že škola nesleduje, kdo kam se hlásí po dostudování. Reálně škola dělá jen to, co ji ukládá zákon (a i tady bych byl ve svém tvrzení velmi opatrný)... a byrokracii navíc tam nikdo dělat nechce :D. Pokud nějaké takové informace jsou, tak jsou to kusé informace bez bližších souvislostí.
Kdybych si mohl tipnout já (opravdu to berte jako individuální názor), tak mnoho studentů buď nemá ambice vysokou školu studovat, někteří si třeba neuvědomí, co by jim vyosoká škola mohla dát (nejen vědomosti a znalosti), někteří chtějí již založit rodinu a pracovat, jiní si užívat mládí.
Těch faktorů je obrovská spousta a ani bych je asi nedovedl všechny vyjmenovat.
Co třeba vidím já jako problém v tom, že studenti třeba vysokou školu nedostudují je to, že jim právě na SSPŠ umetají cestičky. Ředitel jim všechno dá, všechno slíbí, všechno zařídí. A pak střet s realitou na vysoké, kde "starej se sám". Učitelé se na SSPŠ odnaučili hodnotit stupněm "5", protože pak mají problémy... a rodič, student nebo ředitel vždy vyhrají. A to je to smutné. To je za mě to, co může (a nemusí) způsobovat problém dostudovat vyšší typ školy.
Hezký den, H.
Dobrý den,
berte můj názor jen jako pozorovatele z druhé strany, který pro pana Sáblíka 14 let pracoval.
Ona to tak není úplně pravda, že inspekce nic nenašly - a to jak ta česká školní inspekce, tak jiné kontroly. Za 14 let práce pro pana Sáblíka jsem byl u mnoha případů, kdy se něco našlo, jen pan ředitel má mnoho vlivných kontaktů, takže se to úspěšně zametlo pod koberec.
Souhlasím s tím, že tyto inspekce jsou velmi často byrokratickým aparátem "jen" vykazujícím činnost, protože reálné závěry a výsledky ve skutečnosti nejsou vidět. A opravdu jsem je za těch 14 let viděl jen na papíře.
Vzhledem k času a počtu lidí, kteří takové inspekce vykonávají, tak to musí stát opravdu obrovské peníze, které by v rámci školství šly investovat určitě rozumnějším způsobem.
H.