Názory k článku Modrá Twibright Ronja: jaké přetaktování vydrží LED?

Pro přesnost - většina laserových diod ve skutečnosti není potahovaná zrcadlovou vrstvou; krystal GaAs nebo AlGaInP či GaN má tak velký index lomu a z toho plynoucí lesk, že ho stačí prostě na bocích rovně uštípnout a rezonátor vznikne sám. Zrcadlové vrstvy jsou v diodách typu VCSEL, které jsou výrazně dražší a méně obvyklé.

Ty "speciální" tranzistory jsou tu s námi pár desítek let (BJT), a dají se nahradit například dvěma "obyčejnými" tranzistory.

Popisovaný lavinový jev je za několik desítek let dostatečně popsán a využíván například pro parametrické zesilovače, násobiče kmitočtu, NF zesilovače třídy D nebo řízení jasu LED displeje pomocí PWM...

Jasne, tam jsou normalni H-mustky z FETu. Ale lavinovej pruraz se pouziva v podstate ve vsech soudobejch elektronickejch obvodech, minimalne v tom, cemu se lidove rika Zenerova dioda. Na generovani rychlejch pulsu taky, ale to neni tak casta aplikace.

Koukám že tady to je samý elektronik, hlavně když jednou Clock napíše rozumnej a vcelku zajímavej článek (kterej není o získávání vody pro afriku)
Může mi prosím autor komentáře vysvětlit, kde se lavinový průraz používá v parametrických zesilovačích, NF zesilovačích třídy D a v řízení jasu pomocí PWM?

A jinak - ty popisované BJT jsou speciální. Pokud si otevřete datasheet, tak první věta zní "Specifically designed for Avalanche mode operation". To rozhodně není věc, kterou by se obyčejné BC547 mohlo chlubit. U obyč bipoláru v datasheetu rozhodně není utvrzení, že vydrží 60 A po dobu 60 ns...

Lavinový jev zvládají všechny tranzistory, včetně těch BC547. Otázka je přípustný proud a jeho doba po otevření, proto existují speciální k tomu určené typy.
Jednoduchá aplikace lavinového jevu je například obyčejná LED záblesková blikačka, tam je záblesk daný kapacitou kondenzátoru, který nabíjí střídač.

Ono je to trochu slovíčkaření. Lavinový jev se používá na mnoha místech. Prakticky nenajdete zařízení, kde by se toho nevyužívalo.

Lavinové součástky jsou už něco jiného. Každý polovodič je schopen lavinového jevu, ale to na označení jako lavinová součástka nestačí. Tím názvem označujeme součástky, které jsou konstrukčně upravené tak, aby ten jev zvládaly lépe nebo za specifických podmínek. Teoreticky každá dioda lze použít jako zenerova dioda. Ale musíte si hlídat proud v závěrném směru, běžná dioda vydrží jen pár mikroampér. Zenerova je vyrobena trochu jinak a vydrží o tři a více řádů větší proud v závěrném směru.

Zkrátka není to o tom, že by "BJT" bylo speciálně navrženo tak, aby v něm docházelo k lavinovému jevu. Skutečnost je ta, že je speciálně navrženo tak, aby lavinový jev bez útrap přežilo. Pro to BC547 si nejsem jistý, v datasheetech se to vysloveně neudává, ale mohlo by to být při 7V 15nA trvale. Problémem je spíše to napětí, je dost velké. To BJT se prorazí při mnohem menším plus přežije větší proud. V mnoha implementacích ale to napětí a proud nepůsobí problémy a jsou dostatečné.

Příklad použití? Koukněte se, jak se třebas urychluje přepínání. Přivede se větší než závěrné napětí, přechod se lavinově prorazí a teče velký proud. Jenže zdrojem proudu je zde parazitní kapacita spojů. A ta se rychle vyčerpá, na vodiči je během nanosekundy nulový náboj a máte dokonale přepnuto. A to už jsme krůček od PWM apod. Na "hezké strmé hrany" se prostě lavinový jev používá, charakteristiky součástek v propustném směru nejsou zdaleka tak hezké. Ale lavinové součástky na to nepotřebujete.

Myslím si, že nelze všechny diody použít jako zenerovu. Jsem přesvědčen, že drtivá část diod se v závěrném směru otevře jen jednou a to při úmrtí.

Jenomže v obvodu na obrázku se LEDka likviduje nejen pulsy, ale také šlehy od paralelní indukčnosti. Indukčnost, která reaguje na prudké změny proudu.

Vůbec se divím, že zařízení, které má údajně dávat 4 ns impulsy, což odpovídá vf technice vyšších kmitočtů je postaveno jako kdyby dělali zařízení na 50 Hz. Nikdo tam neuvažuje paralelní indukčnosti a kapacity, nepočítá s nimi. Tišťák je postaven, jako kdyby nic takového v obvodu neexistovalo.

Kdyby tento článek vyšel v odborném elektronickém časopise, tak autora roztrhají na kusy za nekompetentnost. Ale chápu, že tady to projde.

Ideální by bylo, kdyby ten "nekonečný" řetěz zase skončil u původního autora této šílenosti a ten na základě provedené sebereflexe postoupil na vyšší úroveň vhledu - a příště to udělal lépe. Obecně to vidím to příklad odvěké snahy lidstva překračovat hranice, v tomto případě celkem bezpečnou (maximálně to skončí odpálenou diodou :)))

co to tady blejes za nesmyslny sracky ???

Zkoušeli jste někdo použít denní bílou 100W LED s impulzy třeba 300W pro použití jako externí blesk k foťáku nebo jako stroboskop? 300W pulzy do LED by mohly dát dost světla, aby to nahradilo výbojku... Na takový univerzální externí blesk by stačil fototranzistor + operační zesilovač + výkonový MOSFET a trubičková pojistka (kdyby se něco seklo) s takovým proudem, aby vydržela přesně jenom krátký impulz 300W a né víc. Nemusel by se ani řešit počet měřících předblesků ani upravovat korekce expozice, bliklo by to prostě vždycky, přesně jako foťák.