Názor k článku Modrá Twibright Ronja: jaké přetaktování vydrží LED? od Karel - Ono je to trochu slovíčkaření. Lavinový jev se...

Ono je to trochu slovíčkaření. Lavinový jev se používá na mnoha místech. Prakticky nenajdete zařízení, kde by se toho nevyužívalo.

Lavinové součástky jsou už něco jiného. Každý polovodič je schopen lavinového jevu, ale to na označení jako lavinová součástka nestačí. Tím názvem označujeme součástky, které jsou konstrukčně upravené tak, aby ten jev zvládaly lépe nebo za specifických podmínek. Teoreticky každá dioda lze použít jako zenerova dioda. Ale musíte si hlídat proud v závěrném směru, běžná dioda vydrží jen pár mikroampér. Zenerova je vyrobena trochu jinak a vydrží o tři a více řádů větší proud v závěrném směru.

Zkrátka není to o tom, že by "BJT" bylo speciálně navrženo tak, aby v něm docházelo k lavinovému jevu. Skutečnost je ta, že je speciálně navrženo tak, aby lavinový jev bez útrap přežilo. Pro to BC547 si nejsem jistý, v datasheetech se to vysloveně neudává, ale mohlo by to být při 7V 15nA trvale. Problémem je spíše to napětí, je dost velké. To BJT se prorazí při mnohem menším plus přežije větší proud. V mnoha implementacích ale to napětí a proud nepůsobí problémy a jsou dostatečné.

Příklad použití? Koukněte se, jak se třebas urychluje přepínání. Přivede se větší než závěrné napětí, přechod se lavinově prorazí a teče velký proud. Jenže zdrojem proudu je zde parazitní kapacita spojů. A ta se rychle vyčerpá, na vodiči je během nanosekundy nulový náboj a máte dokonale přepnuto. A to už jsme krůček od PWM apod. Na "hezké strmé hrany" se prostě lavinový jev používá, charakteristiky součástek v propustném směru nejsou zdaleka tak hezké. Ale lavinové součástky na to nepotřebujete.