Názory k článku Modrá Twibright Ronja: otevřené pojítko ve výzkumu a vzdělávání

Nedavno jsme ze site zdemontovali posledni (davno nefunkcni) kousek, je to prece jen uz mooooc pomale a prilis "weather dependent".

může být za občanské války k vytvoření paralelního internetu, nezávislého na vládě :-) Kdyby podobná technologie existovala za II. světové války, tak by byla používána hnutím odporu.

Tak určitě. :D Vůbec by si toho nikdo nevšiml. :D

Naposledy jsem si na Ronju vzpomel kdyz predstavili Li-Fi https://en.wikipedia.org/wiki/Li-Fi mit open/free verzi teto technologie by bylo super.

To by mě zajímalo, kde autor ten hardware vyhrabal. Linux používám téměř 20 let od iPodu nano (uznávám, tak jsem ho jenom parkrát nabootoval :)), přes notebooky, desktopy až po servery s TB RAM a s takovými problémy jsem se nesetkal. A to první wifi běželo přes Orinoco v PCMCIA adaptéru.

Pozrel som si absorcnu schopnost vody pre elektromagneticke ziarenie v sirsom spektralnom rozsahu ako je uvedene v clanku a z grafu je vidno, ze priepustnost vlnovych dlzok vacsich ako 1m je dokonca lepsia ako autorom uvadzana 500nm

http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/chemical/watabs.html

Neviem do akej hlbky sa podarilo komunikovat s robotom cez ronju a ci by nebolo lepsie a cenovo vyhodnejsie komunikovat cez metrove radiove vlny, cize v pasme dajme tomu 10-100MHz.

No Ty ses vtipalek, samozrejme, ze bylo, ale ted mi povez, jak zajistis na (V)KV tu potrebnou smerovost a prazdny pasmo.

Ked mas robota pod vodou na sirom mori v nejakej hlbke vacsinou tam uz nemaju dosah VKV vysielace. Smerovost nepotrebujes. Stacil by vysielac <1W s dosahom do 1km, prebijes vsetky vysielace, ktorych signal sa este ako tak k tebe dostal a pri fazovo amplitudovej modulacii 256QAM ti na 10Mbit bude stacit sirka pasma cca 1MHz. Ak sa mylim, dajte vediet.

Mylite se 1MHz sirky pasma na KV je nekolik rozhlasovych pasem pripadne nekolik desitek pasem jinych (amateri, navigace, pocasi .....). KV je "plny" od zhora dolu a misto proste neni.

Na širém moři v mezinárodních vodách mi můžou být rozhlasové a jiné pásma putna. Navíc ten vysílač strčím z lodi klidně pár metrů pod hladinu.

256QAM @ 10Mbit/s na šířce 1MHz?? Rly? To fakt myslíte vážně?? Tady je HOTovo :3...

To bol hruby odhad. Ospravedlnujem sa za nie uplne presnu informaciu.
Podla normy systemu EURODOCSIS 1.0 sa pri sirke pasma 8MHz a modulacii 256QAM da dosiahnut datovy tok 56Mbit/s. Cize pri sirke pasma 1MHz by sa dalo dosiahnut 7Mbit. Umyslom ronje v clanku bolo prenos videa z robota pod morskou hladinou na hladinu. Neviem akej kvality sa pozadovalo video prenasat,ale slusne video sa da pozerat uz pri dataovom toku 1-2Mbit s kompresiou MPEG4. Cize stacilo by pasmo povedzme 150-300kHz. Navyse tento dataovy tok ma ist len od robota na hladinu. Z hladiny k robotovy by stacilo posielat len nejake povely, cize sirka pasma radovo nizsia.

Pomineme-li ten vtipnej pozadavek na 1MHz @KV, tak bych chtel videt, jakou wattaz by z toho nebohyho ponorko-drona chtel zdimat, aby ten 256-QAM prelezl sum. Hral jsem si kdysi s dekodovanim DRM v matlaku a mel jsem uprimnou radost, kdyz se mi vyjasnily musi bobky v konstelacnim diagramu u cehokoli nad QPSK :-)

Myslim,ze lepsie bude sa zamerat na VKV ako na KV. Antenu potrebujes mat dlzky lamda/4. Pri KV by si musel dat na robota antenu dlhu par metrov. Ak pouzijes VKV napr. 100MHz, vlnova dlzka je 3m a antena ti staci 75cm. Ked sme boli na skole, stavali sme si male vysielacky VKV na cca 100MHz s dosahom par desiatok metrov a nikto ta nebude s takym malym vykonom nahanat kvoli licenciam za pasmo. ked bude s mat na sirom mori robota pod vodou par desiatok metrov, nepotrebujes vysielat na dlhe vziadlenosti a riesit licencie ked okolo sbea nikoho nemas v okruhu tvojho vysielania.

Vidno, že sa to tu zapĺňa odborníkmi na šírenie elektromagnetických vĺn vo vode (len škoda, že jeden hovorí o koze, druhý o traktore, tretí ani nevie o čom a ďalší článok ani nečítali, inak by zistili, že "rádiové vlny mají ve vodě extrémní útlum" - a myslí sa tým všetky, až po svetelné, z ktorých len modrá a zelená sú ako-tak použiteľné...).

Ale k téme: Projekt Ronja si pamätám a považujem ho za výnimočný medzi open hw projektami nielen svojej doby z nasledujúcih dôvodov:
- autor dosiahol svoj cieľ pomocou čo najjednoduchších prostriedkov (obyčajná lupa , auto LED, bežné súčiastky)
- perfektne spracovaná dokumentácia (aj tá je len na otvorenom softwari - vrátane textov, obrázkov, aj schém či návrhov dosiek)
- na rozdiel od tisícov rôznych iných open-projektov ho dotiahol do konca, ďalej zdokonaľoval, pridával funkcie (aj na požiadavku - za príspevok), udržiaval dokumentáciu, vlastne ju udržiava dodnes, vyčíslil virtuálnu hodnotu projektu... Dôkazom kvality projektu je, že stále je inšpiráciou aspoň na tie školské práce, aj keď má už vyše pätnásť rokov.

Pozoruhodný bol aj projekt webového prehliadača Links, ktorého je autor článku spoluautorom, ktorý tiež obsahoval podrobný manuál písaný pre používateľa - laika (a nie odkaz na web, kde nič nie je, či zacyklené odkazy z man na info a späť, ako sa občas stáva...). , pracoval v distraction-free móde (pomôžte mi, ak je na to nejaký lepší slovenský/český výraz) - len čistá obrazovka, žiadne menu - to sa vyvolávalo tlačítkom ESC, nepotreboval X (pracoval aj vo framebufferi, využíval som to na už vtedy starých počítačoch). Aj tento projekt autori dosť dlho udržiavali a vzniklo z neho niekoľko forkov.

Oba projekty majú podľa mňa dobre spravené webové stránky aj (alebo práve) na dnešnú dobu, teraz som si ich pozrel a grafický dizajn je stále rovnaký ako pred rokmi, a hlavne je prehľadný.

Oba projekty môžu byť dodnes vzorom pre iné projekty hlavne z hľadiska kvalitného spracovania, údržby projektov (aspoň počas doby ich "aktívneho" života, ktorá však nebola krátka), obsahu dokumentácie (okrem výroby elektronických častí autor Ronje nakreslil všetky aj najmenšie mechanické súčiastky, podrobne popísal ich zostavenie tak, že by to vyrobila takmer aj cvičená opica - alebo aspoň laik, veď nie všetci sme rovnako dobrí v mechanických prácach, elektronike a výpočtovej technike či programovaní), grafického spracovania, vzhľadu webových stránok, a dalo by sa povedať aj niečoho ako "marketingu".

Držím palce každému, kto sa pokúsi o niečo podobné a podarí sa mu z toho aspoň polovica toho, čo autorovi/autorom (nemám na mysli do polovice rozrobený nefunkčný projekt, dokumentácia typu "TODO", ani web s obsahom "404", "na stránke sa pracuje", ale aspoň funkčnú vzorku s dokumentáciou, teda niečo čo možno vyskúšať a ďalej rozvíjať ).

Clanok som cital. Je velmi zaujimavy a stoji za inspiraciu aj pre ine projekty. Ronjou sa zaoberal jeden moj kamarat a mali sme ju postavenu na streche domu ako pojitko pripojenia k internetu. Fungovala na vzdialenost asi 700m 10Mbit full duplex. O radiovych vlnach sa v clanku sice pise ze maju vo vode extremny utlm, ale iba v jednej kratkej vete, bez toho aby sa dalej odkazovalo na nejaky graf alebo detailnejsi rozbor. Spektrum radiovych vln je tak obrovske,ze sa neda vseobecne tvrdit,ze cely rozsah radiovych vln ma vo vode extremny utlm. Ultra dlhe vlny sa dobre siria do hlbky stoviek metrov a vyuzivaju sa na komunikaciu s ponorkami.

Tento dokument popisuje podrobne merania vo frekvencnom spektre 23kHz az 1GHz.

http://file.scirp.org/pdf/JEMAA20110700001_18390291.pdf

Utlm postupne rastie v pasme 23kHz-3MHz. Potom sa v pasme 3MHz-100Mhz drzi relativne bez zmeny a dalej utlm rastie pri zvysovani frekvencie nad 100MHz. Vid orazok 4 pdf dokumentu.
Napriklad v hlbke 20m je utlm na frekvencii 100MHz asi 40dB.

Na tomto grafe, ktory berie do uvahy sirsie spektrum elektromagnetickeho ziarenia ako sa uvadza v clanku, je vidno, ze radiove vlny s vlnovou dlzkou vacsou ako 1m su na tom podobne ako ta modra LED dioda na 500nm.

Pre radiove frekvencie nad 1GHz (cize Wifi, GPS, GSM, BT a pod) je voda ako stena. Tam je utlm obrovsky.

Tu je druhy graf, na ktory odkaz som zabudol vlozit
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/chemical/watabs.html

Víte proč ronja neobsahuje procesor? Protože ho autor neumí naprogramovat. Víte proč se používá manchester? Protože se ta modulace používá v rámci ethernetu a tudíž to leze přímo ze síťárny. Víte proč v budiči má spojených několik hradel paralelně (což je vždy jízdenka do průšvihu)? Protože neumí udělat budič s jedním tranzistorem. Zmršených věci je tam mnoho. Dalo se to v rámci jednoduchosti napravit a ta věc mohla chodit daleko lépe. Já jsem autorovi psala, několikrát, ale vše to končilo v /dev/null. Vím o několika dalších lidech, kteří dopadli stejně. Bohužel. Btw výzkum na téma přenosu dat světlem jel na urel vut od roku 95. Reálně nasazený link byl někdy v roce 97 nebo 98, spolehlivost vypadala tak, že link na půl kilometru vypadl asi na půl hodiny z roku. Srovnejte to s realitou ronje. A ano, nepoužíval se tam ethernet a bylo to docela složité. Ronja byl dobrý nápad z pohledu ceny a jednoduchosti, ale chtělo to dotáhnout. Byli lidé, kteří byli ochotni tomu obětovat čas a přispět znalostmi, bylo jich hodně, ale šanci nedostali. Pro mne Ronja zůstává prototypem zdravě ubitého projektu. Bohužel... :-(

> Víte proč se používá manchester? Protože se ta modulace používá v rámci ethernetu a tudíž to leze přímo ze síťárny.

Hmm, a leze i přes AUI, což používaly první verze Ronji?

> Reálně nasazený link byl někdy v roce 97 nebo 98, spolehlivost vypadala tak, že link na půl kilometru vypadl asi na půl hodiny z roku. Srovnejte to s realitou ronje.

A kde že je od toho dokumentace a návod ke stavbě?

Musim Vas zklamat, ale slovo BLOB znamena mnohem vice veci: https://en.wikipedia.org/wiki/Blob