Jindy obvykle klidný až nudný přelom roku tentokrát přinesl několik zajímavých informací ze světa webových prohlížečů. Mozilla například upřesnila své plány s vývojem prohlížeče Firefox a jeho nejbližších verzí. Pokud vše půjde podle plánu, první velké letošní aktualizace se uživatelé dočkají v úterý 4. února 2014. Dokončovaný Firefox 27 přinese spíše technické novinky a různé úpravy pro vývojáře. Konkrétně?
Zmínit lze například podporu protokolu SPDY ve verzi 1.3 či implementaci TLS 1.2. Dále by měl být engine SpiderMonkey pro zpracování kódu v jazyce JavaScript doplněn o podporu ES6 generátorů. V neposlední řadě se Social API dočká multi-taskingu potřebného pro jeho další rozvoj. Nově tak bude zvládat aktivní využívání více sociálních služeb v jednu chvíli. To jsou největší nyní avizované změny. Některé významnější novinky se naopak zjevně odkládají.
Firefox tak prozatím bude ve výchozím nastavení uživatelskou aktivaci vyžadovat pouze dlouhodobě problematických plug-inů točících se kolem Javy. To je rozumný kompromis mezi bezpečností a uživatelským komfortem, který přinesl aktuální Firefox 26. Dále se znovu odkládá dotyková varianta Firefoxu pro Windows 8 a vyšší. Důvodem jsou práce na nové úvodní obrazovce, kde chce Mozilla uživatelům poskytovat tipy na ovládání prohlížeče dotykem i myší.
Firefox 28 rozšíří paletu podporovaných kodeků nejen o VP9
Na jaře se objeví Firefox 28, který by podle nynějších plánů měl podporovat next-gen kodek VP9. S ním v rámci projektu WebM přišel Google, který tak chce konkurovat H.265 z dílny MPEG LA. Jak jste si zde již mohli přečíst, samotná Mozilla vyvíjí vlastní otevřený next-gen kodek jménem Daala. Spolupracují na něm přední osobnosti z prostředí otevřených multimediálních technologií, ale na plody jejich práce si ještě budeme muset počkat.
Již letos na jaře by Firefox 28 měl přijít s podporou prvního next-gen video kodeku. Bude jím VP9 z projektu WebM od Googlu.
Prozatím se Mozilla rozhodla rozšířit podporu audio kodeku Opus, který dosud Firefox využívá pro přenos hlasu v rámci komunikační webové technologie WebRTC. Opus se však stal vedle kodeku OGG Vorbis také součástí projektu WebM pro streamování multimédií s pomocí HTML 5. Firefox 28 by tak nově měl podporovat Opus i pro tyto účely. Mozilla naopak dlouhodobě usiluje, aby se v chystaném standardu WebRTC vedle kodeku Opus počítalo i s OGG Vorbis.
Firefox 28 má podporovat audio kodek Opus i při streamování multimédií pomocí HTML 5. Zatím jej podporuje jen pro online komunikaci za využití WebRTC.
Firefox 28 by měl přinést také jednu na první pohled nepříliš nápadnou úpravu. Mozilla se rozhodla, že omezí podporu detekce plug-inů pomocí jazyka JavaScript, aby zvýšila soukromí uživatelů. Jde o první počin pro zkomplikování vytváření tzv. otisku prohlížeče, který různým analytickým a reklamním systémům slouží k identifikaci konkrétní instalace prohlížeče obvykle za účelem stopování uživatelova pohybu po webu např. za účelem lepšího cílení reklamy.
Mobilní Firefox pro Android bude Flash podporovat i bez plug-inů
V závěru loňského roku byl do tzv. nočních buildů Firefoxu zařazen dříve samostatný projekt Shumway. Jeho cílem je nabídnout alespoň částečnou podporu technologie Flash od Adobe na webových stránkách i bez plug-inu Flash Player. Namísto něj Shumway povolává do akce HTML 5, JavaScript a CSS. Časem by tak Firefox měl nabídnout podporu technologie Flash i uživatelům Linuxu. Připomeňme si, že Adobe se chce zaměřovat již jen na Windows a OS X.
S výkonnějším procesorem si lze ve Firefoxu zahrát nostalgickou plošinovku Canabalt i bez plug-inu Flash Player, přestože pro její vytvoření autor zvolil právě Flash.
Dle očekávání však Shumway míří i do mobilního Firefoxu pro Android. Společnost Adobe nějakou dobu Flash Player pro Android vyvíjela, ale pak oznámila, že se chce nadále soustředit jen na desktopové platformy Windows a OS X. Google Play nenabízí Flash Player pro nové instalace již od srpna 2012. Uživatelské poptávky po něm však zneužívají tvůrci mobilního malwaru, kteří za originální Flash Player čas od času vydávají nějakou škodlivou aplikaci.
Ukončení podpory platformy Android ze strany Adobe neznamená, že by se uživatelé chytrých mobilů anebo tabletů při surfování po webu s technologií Flash nesetkávali. Na webu je Flash stále hojně zastoupen. Nejčastěji zřejmě pro přehrávání videí. Flash Player je tak pořád předinstalován na řadě novějších zařízení a zájemci si jej mohou stáhnout z archivu na webu Adobe. Ovšem vzhledem k ukončenému vývoji tento stav není udržitelný věčně.
Shumway se tak může časem hodit. Již jej lze testovat v nočních buildech desktopového i mobilního Firefoxu. I tam je však třeba jeho manuální zapnutí (na obrazovce about:config stačí parametr shumway.disabled přepnout na hodnotu false). Do budoucna ale Mozilla počítá s tím, že ve výchozím nastavení bude Shumway naopak zapnut. Eventuální instalace plug-inu Flash Player na podporovaných platformách pak zůstane na uživatelích.
Shumway již lze testovat v rámci nočních buildů desktopového i mobilního Firefoxu. Stačí na obrazovce about:config přepnout parametr shumway.disabled na hodnotu false.
Shumway je též klíčovým projektem pro Firefox OS, aby tato ambiciózní mobilní platforma mohla alespoň v určitých mezích podporovat technologii Flash. Ta se v dohledné době do starého železa nechystá, s čímž se Firefox OS bude muset vypořádat. O technologii Flash si můžeme myslet cokoliv, ale realita je taková, že na webových stránkách se běžně vyskytuje a ještě dlouhou dobu vyskytovat bude, takže proč si z její podpory neudělat konkurenční výhodu?
Google vpustí do Chrome Web Store jen jednoduchá rozšíření
Google ještě více přitvrzuje v omezování možností uživatelského přizpůsobení prohlížeče Google Chrome, což se dotkne i open source projektu Chromium a dalších od něj odvozených prohlížečů. Chrome Web Store má totiž pozměněná pravidla pro zveřejňování rozšíření, která říkají, že každé rozšíření má sloužit jen k jednomu účelu. Google tak nově odmítá větší funkční celky s více funkcemi. Samozřejmě ve jménu blaha uživatelů.
Prý chce zakročit proti rozšířením, která zaplevelují uživatelské rozhraní prohlížeče a vedou ke snížení jeho výkonu. To zní líbivě, ale proč aplikovat na rozšíření kolektivní vinu? Dosažení deklarovaných cílů by mělo být možné moderováním a redakčními výběry. Zaplatit na to lidi by pro Google neměl být problém. Nemluvě o samoregulaci v podobě uživatelských hodnocení, komentářů a doporučování.
Stávající regulační mechanismy a postupy Googlu nestačí. Kvality rozšíření v nabídce Chrome Web Store chce dosáhnout požadováním jejich maximální jednoduchosti (primitivnosti?)
Google se však rozhodl pro silové řešení, takže by si uživatelé měli zvyknout, že rozšíření pro Google Chrome & spol. budou ještě jednodušší, než tomu bylo dosud. Sám Google přiznává, že mnohá multifunkční rozšíření bude třeba rozdělit na více samostatných rozšíření, takže pro autory již existujících rozšíření odkládá platnost nových podmínek do června 2014. Pro nová rozšíření však platí již nyní od ledna 2014.
Nová rozšíření tak již pro zařazení do nabídky Chrome Web Store musí mít jednu funkci resp. sloužit k jednomu účelu. Navíc nové podmínky ještě přísněji diktují, jak rozšíření mohou zasahovat do uživatelského rozhraní. Odzvonit by například mělo nástrojovým lištám, které zabírají celou šířku okna prohlížeče. Prý zmenšují prostor pro zobrazení webových stránek, což je pravda, ale nemá Google přece jen nějaké postranní úmysly?
Podobné lišty se používají pro integraci služeb různých vyhledávačů a portálů. Pro příklad není třeba chodit daleko. Viz Google Toolbar pro Internet Explorer, který rozhodně nabízí více než jednu funkci a skutečně o něco zmenšuje prostor pro zobrazování webů. Nové podmínky Chrome Web Store distribuci podobného rozšíření např. pro Google Chrome fakticky znemožňují. Je to náhoda, nebo další políček byť jen potenciální konkurenci?
Google Toolbar by jako rozšíření pro Google Chrome nová pravidla Chrome Web Store určitě nesplnil. Ale v zaplevelování konkurenčních prohlížečů zřejmě Google problém nevidí.
Je vhodné také připomenout, že pro Google Chrome a Chromium se Chrome Web Store stává jediným posvěceným zdrojem rozšířením (byť zatím jen pro uživatele Windows). Navíc se blíží uvedení verze s omezenou podporou Netscape Plug-in API (NPAPI). To znamená, že Google Chrome (ale i Chromium) bude podporovat jen půl tuctu předem vybraných plug-inů. Google by pak rád co nejdříve podporu NPAPI, prvního standardu pro uživatelské přizpůsobení prohlížeče, odstranil úplně.Tudíž ani touto cestou si již zájemci nenainstalují nějakou nástrojovou lištu.
Pravda je, že nástrojové lišty často jen obtěžují. Příkladem budiž notoricky známý Ask.com Toolbar šířený za úplatu spolu s řadou programů třetích stran. Některý bezpečnostní software dokonce tuto nástrojovou lištu považuje za malware (resp. adware). Zde by ovšem stačila ochrana proti automatizované instalaci doplňků, kterou již Google Chrome či Mozilla Firefox mají.
Zároveň je třeba zdůraznit, že Google Toolbar nekončí. Přitom tento doplněk je mnohými programy rovněž šířen za úplatu. Máme tomu tedy rozumět tak, že Google může svojí vlastní nástrojovou lištou zaplevelovat konkurenční prohlížeče, ale jeho vlastní je pro potenciální konkurenci zapovězen? Možná jde však jen o vedlejší produkt stupňujících se pokusů o zpětné získání větší kontroly nad prohlížečem, které nutně nemusí být namířeny proti konkurenci.
Nový Otter Browser má pokračovat tam, kde klasická Opera skončila
Opera dlouhodobě patřila a stále patří mezi pět nejrozšířenějších webových prohlížečů na světě, ovšem loni došlo de facto k restartu jejího vývoje. Společnost Opera Software odhodila veškerou dosavadní práci snad až na získané know-how, ovšem i to je sporné. Nová Opera vychází z projektu Chromium a výrazně ztratila na osobitosti. Tu by rád oprášil jistý polský vývojář známý jako Emdek. V závěru roku představil svůj projekt Otter Browser.
Pozornost médií se této one-man-show dostala zejména díky tomu, že předlohou pro Otter Browser je Opera 12. Otter Browser se má ve výsledku co možná nejvíce přiblížit jejímu uživatelskému rozhraní včetně všech těch po roky právem vyzdvihovaných „vychytávek a zlepšováků“. Autor projektu rovněž počítá se zabudováním e-mailového klienta, RSS čtečky a dalších prvků, které byste ve většině moderních browserů hledali marně.
Otter Browser bude vyžadovat ještě hodně práce, úsilí a času, aby naplnil sliby svého autora. Zatím je k dispozici první alpha verze pro Windows a Linux.
Otter Browser bude využívat WebKit (resp. Qt WebKit), ale podle svého autora má podporovat různá vykreslovací jádra. Nový rok přinesl experimentální binárky první alpha verze, která je dostupná pro Windows a Linux. Ambice a nadšení polskému vývojáři očividně nechybí. Zatím. Otter Browser vzniká na zelené louce (byť samozřejmě za využití některých stávajících open source projektů), což znamená mnoho tvrdé práce, která si bude žádat spoustu času.
Chromecast letos oficiálně zamíří do České republiky
Google Chrome by letos měl vzít útokem obrazovky našich televizorů. Google se totiž chystá oficiálně na český trh uvést Chromecast. V rozhovoru pro ekonomický list E15 to prozradil jeden z viceprezidentů společnosti Carlo Biondo. Zároveň uvedl, že prý tu jsme nakloněni novým technologiím mnohem více než lidé v řadě jiných evropských zemí, takže v budoucnu by náš trh mohl být hned mezi prvními, na které bude Google uvádět své novinky.
Chromecast si lze již nějakou dobu pořídit v českých e-shopech. K dostání je za cca 1500 Kč, ale nejedná se oficiální distribuci. V čem je rozdíl? Za prvé v ceně, protože samotný Google prodává tento HDMI dongle za 35 dolarů, což je v přepočtu nějakých 700 Kč. Oficiální uvedení na český trh pak znamená plnou podporu českých zákazníků a celkovou expanzi na český trh, nikoliv jen pouhé uvedení hardwaru do prodeje. Dost možná se dočkáme dalších služeb.
Pokud Google skutečně uvede Chromecast na český trh, tak skončí žně šedým dovozcům s obrovskými maržemi. Zároveň by mohly být dostupné nové služby jako je třeba HBO GO.
Zatím Chromecast v českých podmínkách vedle webového prohlížeče Google Chrome nabízí přístup k YouTube a po podzimní aktualizaci také ke Google Play Music. Do projektu se však zapojuje stále více zprostředkovatelů obsahu (před časem třeba i HBO GO). Je přitom logické, že zprostředkovatelé obsahu tlačí na tvůrce a poskytovatele obsahu (filmová studia a televizní společnosti), aby mohli obchodovat všude tam, kde je Chromecast oficiálně dostupný.
