Vše to vlastně má kořeny již v dobách Navigatoru 3.0, přičemž před tím byl Netscape neochvějným ve své pozici, neboť dal světu jako první grafický browser portovatelný na všechny hlavní platformy, stabilní jako skála (a to i přes to, že jeho kód nebyl úplně ideální) a k tomu ještě obsahoval dobře použitelného emailového klienta, čímž vlastně otevřel internet i domácím uživatelům. Potom však přišel Microsoft se svým Internet Explorerem a postupně se na stránkách začaly objevovat části HTML nebo JavaScript kódu, které způsobovaly pád Navigatoru. V té době začal Netscape se zběsilým upgradováním a pustil se tak s Microsoftem do boje o standardy, který se výrazně projevil na Netscape Communicatoru 4, kdy na nějakou optimalizaci zdrojového kódu jednoduše nebyl čas. Díky tomu a marketingové strategii Microsoftu, která nebyla vždy nejčistší (jak ukázal soudní spor MS versus DOJ), se Internet Exploreru podařilo ovládnout nemalý kus z pomyslného koláče trhu a dokonce předstihnout Netscapa, jež měl na začátku více než dominantní postavení. Mnoha lidem se nelíbilo, že ačkoli pod Windows je Communicator jakž takž stabilní, pod Linuxem, jehož uživatelé neměli na výběr, padal mnohem častěji. Důležitým faktorem stability se také ukázalo být povolení Javy a JavaScriptu. Dnes je však obzvláště JavaScript natolik rozšířený, že browsit bez něj je hodně nepohodlné.
Netscape se tak dostal do nezáviděníhodného postavení, kdy musel dodělat hodně funkčnosti do těžko udržitelného zdrojového kódu za velmi krátký čas, pokud si chtěl udržet zbytek trhu. A tehdy (31.3.1998) bylo rozhodnuto o uvolnění zdrojového kódu pod Open Source licencí odvozené od GPL, totiž pod NPL (Netscape Public License), která byla později přetransformována v MPL (Mozilla Public License), a o utvoření organizace Mozilla, jež byla pověřena správou a koordinací vývoje. Pod MPL (nyní ve verzi 1.1) mohou vývojáři modifikovat a vytvářet její zdrojový kód bez nutnosti uvolnit je rovněž jako Open Source. Tato open source licence je platná pro všechny platformy. Tím si Netscape zajistil, že ač Mozilla je Open Source projekt, tak Netscape Navigator 6, jež vznikne na jejích výsledcích, bude moci být komerčním softwarem. Je třeba říci, že Licence byla sestavena tak, aby vyhovovala i Debian Free Software Guidelines, což je po problémech jaké byli předtím s komerční knihovnou Motif jistě chvályhodné.
Nicméně v té době neměl nikdo velké zkušenosti s převodem tak rozsáhlého a důležitého projektu, jakým bezesporu druhý nejpoužívanější browser je, pod křídla Open Source komunity, a tak bylo nevyhnutelné, že se dříve nebo později vloudí nějaké ty chybičky. Tou nejzávažnější bylo rozhodnutí, že se vyčistí stávající kód, což se ukázalo jako nadlidský úkol. Bohužel až o osm měsíců později vedení projektu vše napravilo rozhodnutím přepsat téměř vše od začátku. Není však pravda, že by se za tu dobu nic neudělalo – naopak, byl dán dohromady dobře fungující model organizace vývoje a spolupráce jednotlivých vývojářů.
Netscapu však začaly docházet penízky a tak mu nezbylo než se 24.11.1998 sloučit s AOL. Mezi vývojáři pracujícími na Mozille se začal šířit strach, který se naštěstí později ukázal jako neopodstatněný. Od té doby pokračuje projekt poměrně úspěšně kupředu a tak u Netscapu zveřejnili 10.4.2000 první Preview Release. Ta byla založena na M14 (PR1 vyšla jen osm dní před uvolněním M15) a protože tehdy byla ještě Mozilla značně nezralá a poměrně dost nestabilní, tento krok mnoho lidí odradil od dalšího zájmu o Mozillu. Dle mého názoru byla ovšem hlavním důvodem snaha vyvolat o projekt zájem medií a tím nachytat další nezávislé programátorské duše. Soudě podle zrychleného tempa vývoje v posledních měsících se to Netscapu skutečně povedlo. Něco podobného by se již nemělo opakovat, neboť Netscape 6 Preview Release 2 by měl být pevně svázán s M17 a také by měly být zveřejněny současně.
Takže již víme proč Mozilla vznikla a jak vznikala a příště si rozebereme co se tomuto projektu povedlo a v jaké je nyní fázi vývoje.
ČLÁNKY DO MAILU