Mozilla je tu s námi více než 14 let a za tu dobu prošel projekt různými proměnami. Zpočátku tu byla snaha o vytvoření nástupce Netscape Communicator. Ta se sice po porodních bolestech podařila, ale nedlouho poté byla pupeční šňůra mezi projektem Mozilla a Netscape přestřižena. Projekt začal žít vlastním životem.
Balík Mozilla Suite si jako „nástupce“ software od Netscape nikdy nezískal masovou oblibu. Rozebírat důvody, proč tomu tak bylo, je na delší debatu, do které se nemá smysl pouštět. Faktem je, že nárůst popularity nastal až se samostatnými produkty jako webový prohlížeč Firefox či poštovní klient Thunderbird, byť druhý jmenovaný nedosáhl zdaleka úspěchu toho prvního.
Firefox byl ve své době jeden z mála open-source produktů, který dokázal oslovit masy. Myšleno uživatele, kteří za software nehledají žádnou hlubší myšlenku. Nepřekvapí tedy, že drtivá většina uživatelů neví, že za tímto prohlížečem stojí nezisková organizace. Ta není na webu hnána komerčním zájmem a nemá potřebu si prosadit věci „po svém“, protože se jí to hodí pro dosažení vlastních cílů.
Vývojový tým Firefoxu 1.0
Firefoxu se podařilo „restartovat web“. Zní to tak trochu divně, ale právě Firefoxu se podařilo posunout web z „doby IE 6“ směrem k dnešku a je přitom jedno, zda dnes používáte jako prohlížeč Firefox, Chrome či třeba IE. Funguje zde konkurenční prostředí, které v minulosti nebylo zdaleka samozřejmostí.
Kde je tedy Mozilla dnes? Odpověď na tuto otázku dává každoročně výroční zpráva Mozilly, která vyšla před pár dny. Lze v ní nalézt přehled činnosti projektu v jednotlivých oblastech a finanční výsledky. Udělejme si tedy malou inventuru projektu a podívejme se, čím vším se dnes zabývá.
Finance, lidé a pobočky
Z každoroční výroční zprávy Mozilly novináři nejčastěji vypíchávají finanční výsledky. Je to tak trochu povrchní, ale faktem je, že finance ovlivňují schopnost organizace věnovat se svým cílům. Mozilla měla za loňský rok příjmy 163 miliónů dolarů, což je oproti předchozímu roku nárůst přibližně o 33 %. Příjmy rok co rok rostou, výdajová stránka je vždy o něco nižší.
Většina příjmů pochází již tradičně z integrovaného vyhledávání. Pokud neuvažujeme specializované verze Firefoxu, je výchozí vyhledávání tradičně od Google, od kterého plyne nejvíce peněz. Poslední prodloužení smlouvy proběhlo loni v prosinci a dle neoficiálních informací jsou finanční podmínky lepší než u předchozí smlouvy. Platnost nové smlouvy je na nejméně tři roky.
Za lepší finanční podmínky údajně může Microsoft se svým vyhledávačem Bing, který chtěl být ve Firefoxu taktéž výchozím vyhledávačem a vyšponoval cenu nahoru. Bing a Yahoo tak nadále v anglické verzi zůstávají „pouze“ jako další vyhledávače v seznamu vyhledávacích modulů, který je z prohlížečem distribuován. Ty jsou pro Mozillu též zdrojem příjmů, byť samozřejmě menším, než který jde od výchozího vyhledávače.
Recepce nově otevřené pobočky v Londýně
Větší příjmy umožňují Mozille zaměstnat více lidí, čehož si lze všimnout na pravidelných týdenních poradách, kde je vždy uveden seznam nově zaměstnaných lidí za poslední týden. Velké množství volných pozic z Mozilly lze nalézt na webu. Aktuální počet zaměstnanců se mi nepodařilo vypátrat.
S rostoucím počtem lidí roste i počet míst, kde má Mozilla kanceláře. K těm novějším se řadí nové kanceláře v Londýně a připravuje se otevření pobočky v Berlíně.
Počet uživatelů Firefoxu neklesá
Pro mnohé možná překvapivá informace, ale celosvětově počet uživatelů Firefoxu na desktopu neklesá. Na druhou stranu ale ani výrazně neroste. Tolik z neveřejných čísel Mozilly ohledně počtu instalací Firefoxu, které se denně dotáží, za pro ně není k dispozici aktualizace. Udávaný počet uživatelů je někde okolo 400 miliónů.
Firefox pro desktop byl, je a bude důležitou součástí projektu Mozilla. Umožňuje mu na trhu podporovat otevřené standardy a spolupodílet se na budoucí podobě webu. Co se ve Firefoxu na desktopu za poslední rok objevilo či na čem se pracuje, by vydalo na samostatný článek.
Firefox v Linuxu
Pokud však trochu sledujete dění, pak vám asi neušly projekty jako Snappy či MemShrink, které mají za cíl zrychlit prohlížeč, resp. snížit jeho paměťové nároky. O jednotlivých novinkách Firefoxu se pravidelně rozepisujeme na Mozilla.cz či Jiří Macich zde na Rootu.
Čtenářům zde patrně neušel článek o WebRTC, což je snaha o rozšíření možností webového prohlížeče o online komunikaci. Za zmínku též stojí experimentování se sociálními funkcemi či různé projekty týkající se ochrany soukromí uživatelů. Výroční zpráva se zmiňuje o Collusion, což je experimentální doplněk Mozilly, který umožňuje hezky vizualizovat, kdo sleduje vaši aktivitu na webu. Funkce Do Not Track je pak dávána za příklad věci, s kterou Mozilla přišla a ostatní webové prohlížeče ji převzaly.
Mobilní svět je výzvou
Pokud někde Mozilla pokulhává, tak je to jednoznačně postavení v mobilním světě. Oficiální verze Firefoxu se na mobilech objevila před více než dvěma lety a to ještě jen na platformě Maemo. Po více než roce přišla verze pro Android, což je přeci jen systém, který má významnější postavení na trhu. Od počátku se však verze pro Android potýkala s pomalým startem a odezvou, což jsou obzvláště na mobilech důležité vlastnosti.
Firefox pro Android tak byl přepracován a s verzí 14, která vyšla letos koncem června, se situace změnila. S rychlostí startu či odezvy již není problém. Určitý handicap má Firefox v absenci podpory telefonů s ARMv6 či telefonů, které mají méně než 512 MB RAM. První bod padne alespoň částečně s Firefoxem 17, který bude pro vybrané telefony k dispozici ve verzi pro ARMv6. Na tom druhém se intenzivně pracuje.
Firefox na Androidu
To, s čím se Mozilla potýká v mobilním světě, je nekompatibilita řady mobilních webů s Firefoxem. Některé weby jednoduše očekávají výchozí webové prohlížeče Androidu i iOS a řada dalších se tváří tak, že Firefox nezná. Časté jsou optimalizace přímo šité na WebKit (např. vendor prefix -webkit v CSS). Situace zkrátka ne nepodobná té, která byla na trhu, když přišel Firefox pro desktop a weby byly optimalizovány pro IE6.
Se stejným problémem se paradoxně potýká i Microsoft u IE 10 ve Windows Phone 8. Řešením tak je opět v upozorňování webmásterů na nekompatibilitu webů. Před Mozillou je v tomto směru ještě hodně práce.
Svět druhého velkého hráče na poli mobilních operačních systémů (ano, iOS) je pro Mozillu aktuálně uzavřen. Tedy minimálně v podobě, v jaké ji známe z desktopu či Androidu. Distribuci vlastní engine bohužel zapovídají licenční omezení podobně, jako u ostatních prohlížečů.
Pro tento systém byla donedávna nabízena alespoň aplikace Firefox Home pro přístup k datům Firefoxu, ale její vývoj byl nedávno ukončen. Letos začátkem léta pak Mozilla představila experimentální prohlížeč Junior, který je pro iOS, ale staví na integrovaném WebKitu. Experiment však ukázala pouze v rámci jedné přednášky a od té doby se o projektu nikde nemluvilo.
Příště
V druhé, a závěrečné, části našeho povídání si povíme něco málo o připravovaném Firefox OS, do kterého Mozilla v poslední době hodně investuje. Zmíníme aktivity Mozilly v oblasti vzdělávání, různých experimentálních projektů a povíme si o přidružených projektech.
Autory fotografií jsou Paul Kim (CC by-nc-sa) a Tristan Nitot (CC by-nc-sa).
