Nedávno jsme zavítali na návštěvu na Ještěd, kde jsme viděli, co udělala digitalizace s vysílací technikou. Většinu provozu dnes obstarávají tři skříně a čerpadla pro jejich chlazení. Zbytek prostorů zeje prázdnotou.
To si uvědomují i České Radiokomunikace, které se rozhodly rozšířit své pole působnosti také do oblasti datových center. Protože společnost vlastní poměrně velké množství různých technologických budov, začala některé z nich přebudovávat z telekomunikačních na datová centra.
Prvním takovým místem byla budova přímo pod Žižkovskou věží. Dříve plná vysílací techniky, dnes se postupně proměňuje v datové centrum. Internetová historie této stavby je ale mnohem starší, byl tu třeba první přípojný bod pro peeringové centrum NIX.CZ. Původně byla veškerá naše technika přímo na věži, protože se používaly především radiové spoje. Až později se přešlo na optiku a my jsme se přesunuli do budovy dole,
řekl nám Adam Golecký, technický ředitel NIX.CZ. Pořád ale Žižkov považujeme za svou historicky první lokalitu,
dodává.
Pohled od vchodu do datacentra. Vlevo kobky pro VN trafa, nahoře věž.
My jsme tedy vyrazili na návštěvu pod Žižkovskou věž, abychom se na vlastní oči podívali, jak se původně telekomunikační prostory přebudovávají na datové centrum. U vchodu nás přivítal Martin Souček, šéf divize datových center a Pavel Vlašín, produktový manažer pro datová centra.
Nové využití místo analogu
Vstupujeme moderní recepcí a po úvodním prověření totožnosti se dostáváme do útrob třípatrové budovy, která se celkem nenápadně krčí pod výraznou věží. Datové centrum jsme tady začali budovat před dvěma lety. Začínali jsme opravdu s málem, spíš šlo o takové oťukávání situace,
vysvětluje nám na úvod Martin Souček. S koncem analogového vysílání se hodně změnila situace na trhu, vyrostla nová konkurence, změnily se ceny, takže Radiokomunikace chtějí rozšířit své služby do nových oblastí.
Budova byla postavena zároveň s věží a slouží jako technologické zázemí především pro zajištění televizního a rozhlasového vysílání. Dnes se ovšem její účel postupně mění. Budova se nabízela jako ideální prostor pro datové centrum i z toho důvodu, že technika pro analogové vysílání vyklidila velké množství prostoru a zůstaly nám nevyužité technologické sály,
říká Souček.
Od začátku byla stavba na Žižkově projektována tak, aby dokázala zajistit pokud možno nepřerušitelné televizní vysílání. Budova je napájena ze tří různých pražských VN rozvoden. Těžíme z toho, že dříve bylo televizní vysílání součástí takzvané strategické obrany státu, takže se na kontinuitu provozu opravdu dbalo,
vysvětluje Pavel Vlašín. Základ je už v původním určení stavby, není to kancelářská budova, ale robustní technologická budova včetně příslušných inženýrských sítí, která jen bude měnit svůj charakter,
doplňuje Martin Souček. Přiznává ovšem, že to nebude vždy jednoduché. Některé technologické prostory byly specifické a jejich nové využití plánujeme až v dalších fázích. Je tu ale dost prostoru, který dokážeme postupně proměnit v datové centrum.
Pavel Vlašín a Martin Souček
Podobná situace je i v dalších vysílačích po celé České republice. V tuhle chvíli zjišťujeme další možnosti, Radiokomunikace disponují stovkami telekomunikačních a desítkamí vysílacích objektů. Postupně analyzujeme, které jsou vhodné z technického a obchodního hlediska k vybudování krajských datacenter,
říká Souček. Všechny vysílače jsou energeticky zálohovány podobně jako tahle budova na Žižkově, takže pravděpodobně nebudou potřeba velké investice,
dodává.
Proměna zázemí, kde byl dříve umístěn analogový vysílač na datacentrum není podle Pavla Vlašína naštěstí nijak komplikovaná. Vyžaduje to především stavební úpravy, aby sály vyhovovaly podmínkám k zajištění komerčního provozu. Co se týče napájení, do toho jsme příliš zasahovat nemuseli, protože to už je hotové,
říká Vlašín. Samozřejmě nějaké modernizace proběhly, především jsme modernizovali vysokonapěťové trafostanice a v současné době upravujeme rozvodnu nízkého napětí a rozšiřujeme kapacitu záložního napájení. Nejvíce se ale muselo investovat do stavebních úprav, vybavení sálů a zajištění klimatizací.
Že nešlo o nic výrazně komplikovaného potvrzuje doba, za kterou se podařilo první sál otevřít. První prostory jsme připravili za tři měsíce,
dodává Pavel Vlašín.
Na začátku mělo datacentrum jen 80 metrů čtverečních, nedávno proběhlo první rozšíření. První sál má nově dvojnásobek, tedy asi 160 metrů čtverečních. Mezi tím jsme připravili ještě další sál, který má kapacitu dalších 130 metrů čtverečních,
říká Vlašín. Druhý sál je už připravený, jen nemá natažené elektrické rozvody. Čekáme na konkrétní požadavky zákazníků.
Kromě toho je rozestavený další sál, který bude mít 220 metrů čtverečních. Připravujeme celkovou koncepci využití budovy, protože jsou tu další prostory, které jsou ale bez rozsáhlejších stavebních úprav nepoužitelné. Jejich celková kapacita je přes 1000 metrů čtverečních.
Rozsáhlejší využití budovy ale bude vyžadovat stěhování techniky i některých kanceláří. V budově je umístěné dohledové centrum pro celé České Radiokomunikace, které zůstane na svém místě. Je tu nepřetržitá služba, což je nakonec výhodné i pro datacentrum, protože je tu vždycky někdo, kdo může v případě problémů zasáhnout,
říká Pavel Vlašín.
Sál s myší pod podlahou
Vyrážíme směrem k samotnému sálu. Na chodbě nás zaujme velké „okno“ od stropu po podlahu, kterým je vidět dovnitř sálu. Pod distanční podlahou tu leží gumová myš a proud vzduchu jí hýbe ocáskem, takže vypadá jako živá. To je takový vtípek našich kolegů,
vysvětluje nám se smíchem Pavel Vlašín.
Bezpečnostní okno do sálu.
Ptáme se samozřejmě na to, proč tu okno je. Běžně takové okno do sálu v datacentrech nenajdete. My jsme ho udělali z marketingových důvodů. To sklo je samozřejmě bezpečnostní a stálo víc než tyhle protipožární dveře,
říká náš průvodce a otevírá vstup do sálu. Zatím máme vstup na čipovou kartu, ale od začátku příštího roku bude nutné projít ještě snímáním otisků prstů a u vchodu 3D skenem obličeje.
Sál je poměrně plný, část z něj zabírají klece, které oddělují jednotlivé prostory. Vidíme i velkou klec s cedulkou NIX.CZ. Tady jsme začínali vlastně jen v polovině místnosti a během roku jsme ji zaplnili. Pak jsme museli zprovoznit i druhou část.
Prostor byl dočasně oddělený tenkou příčkou, aby nebylo nutné chladit prázdnou polovinu místnosti.
Klece. Vpravo je vidět cedulka NIX.CZ.
Chladíme klasickým systémem teplých a studených uliček, kdy je pod podlahou přiváděn studený vzduch a tím se chladí servery,
popisuje vybavení Pavel Vlašín. Jsme schopni napájet až 14 kW na rack a zároveň to i uchladit. V praxi se ale největší racky pohybují okolo 6 kW.
Jeden zákazník se prý teď zajímá o možnost napájet a chladit až 18kW rack, i to je prý možné.
V rámci dalšího využití budovy je zvažována i centrální klimatizace včetně využití odpadního tepla. Podle hrubých propočtů bychom dokázali odpadním teplem vytápět mnohem více prostorů, než tady vůbec máme.
Při větším využití budovy to má podle Vlašína smysl a vyplatí se nad touto variantou uvažovat, přestože bude znamenat další investice.
Ve vedlejší místnosti si pak prohlížíme dvě UPS, jejichž kapacita nikdy nesmí podle zdejších pravidel pokrývat méně než pět minut provozu datacentra. V současné době máme k dispozici zhruba 20 minut, protože sál ještě není plný,
vysvětluje Vlašín. Do šedesáti sekund ale v každém případě najíždí všechny diesel agregáty na plný provoz.
Ty se zkouší každých 14 dní na prázdno a jednou měsíčně se zátěží. Nikdo ale nepamatuje, že by musely jet skutečně kvůli výpadku.
Nestává se tedy, že by vypadly všechny tři VN trasy, které sem vedou. Asi před osmi devíti lety se stalo, že vypadly dvě trasy, ale jedna nás pořád zásobovala.
Prázdná místnost, zatím jen se dvěma UPS.
Poté se dostáváme do vybouraného prostoru, ve kterém má v budoucnu vyrůst zatím největší sál. To už jsme mírně pod úrovní okolního terénu. Tady nad námi je příjezdová cesta a parkoviště, takže jsme vlastně pod zemí. Velká výhoda je, že je tu vysoká nosnost podlah, více než dvě tuny na metr čtvereční,
říká Vlašín a dodává, že v běžných patrech je nosnost jen o půl tuny menší.
Rozestavěný sál v podzemí.
Ještě máme možnost podívat se do dokončeného sálu. Je to velmi nezvyklý pohled, místnost je zařízená, vidíme vzduchotechniku pro výměnu vzduchu v místnosti i distanční podlahu, ale je tu úplné ticho a nejsou tu žádné racky. Stoupáme sem po třech schodech a tak nás hned napadá se zeptat, jak sem někdo dopraví své servery. Tohle je vchod pro obsluhu, jsou tu ještě jedny dveře, které vedou na rampu. Máme vlastní podzemní parkoviště, kam může najet nákladní automobil a vykládat. Tyhle dveře budou ale trvale uzavřené a zamčené a bude přes ně přístup pouze s doprovodem obsluhy datacentra,
vysvětluje Vlašín.
Prázdný sál. Pod stropem je vzduchotechnika pro výměnu vysušeného vzduchu.
Do nového sálu bude ještě potřeba doplnit klimatizaci. Zatím budova nemá centrální klimatizaci, ale chlazení sálů je řešeno individuálně. I to by se mělo v budoucnu změnit, protože centrální řešení přináší znatelné úspory. Venkovní část chlazení je buď na střeše nebo v anglickém dvorku, který tu máme.
Teplota se tu udržuje na 23 stupních Celsia, trendem poslední doby je ale teplotu v datacentrech mírně zvyšovat. Výrobci obvykle uvádějí provozní teplotu až 35 stupňů, ale zvyklost je držet se kolem 22.
I tady se už tedy teplota zvedla o jeden stupeň, uvažuje se o dalším zvyšování. Každý stupeň je samozřejmě znát na ceně za energie, nemusíme ho chladit.
Přicházíme ještě k velkým dveřím, které sem příliš nezapadají. Protože celý tenhle objekt pochází z osmdesátých let, je tu i rozsáhlý podzemní kryt, kam se měla v případě nebezpečí ukrýt obsluha věže,
říká nám Martin Souček. V současné době je plně funkční, ale třeba ho časem využijeme pro umístění serverů s nadstandardním zabezpečením,
říká s humorem. Dveře nám ovšem zůstávají bohužel zavřené, protože kryt je prý stále ještě evidován jako funkční a použitelný.
Od krytu už míříme zase k východu, loučíme se s oběma průvodci a vyrážíme si ještě prohlídnout Žižkovskou věž. Nahoru ale tentokrát nejdeme, snad příště, pokud budete mít zájem. Na jaké další zajímavé místo se máme jet podívat?
ČLÁNKY DO MAILU