Docela by mě najímalo, kolik skutečně "užitečných" dat, přes tato datacentra teče.
Všechny firmy jsou strašně "zelené", ale reklamní balast, který musí konzumovat obrovské množství energie, si neodpustí nikdo, Největší "prasárna" jsou automaticky spouštěná reklamní videa.
Další stránkou je "užitečnost" dat stahovaných uživateli - mimo povinného reklamního a marketingového balastu, to jsou různá priblblá videa.
mi by se libila masivni decentralizace.
firma xyz vam domu doda elektricky radiator, ktery vas zahreje. ale uvnitr je komp provozovatele. domu vam vede optika, takze s rychlosti neni problem.
same vyhody, provozovatel nemusi platit chlazeni, domacnost nemusi platit ohrev a internet. finsko myslim neco takoveho zkouselo.
Takovi obvykle dostavali na stredni za 1. My co jsme tu fyziku museli pozdeji na VS fakt umet jsme meli na 2-3. Kulhanek mi to zrovna pokud nemel dobrou naladu zadarmo nedaval. Jeden z mala uzitecnych predmetu.
Nicmene brano do dusledku kompresor trochu topi a neco malo k tomu invertorove rizeni pokud tam je. Takze nejake zanedbatelne teplo navic ta soustava ma.
Copak v létě, ale kdykoliv. Topení co běží nezávisle na potřebě topení je nanic. Buď to bude tak výkonné aby to vytopilo dům i za velkého mrazu a tedy ve zbytku času tam bude přetopeno, nebo to bude tak slabé topení aby to nepřetápělo většinu času a pak tedy bude potřeba další topení, plus stejně to bude přetápět i v létě.
Krátkozraký často vynáší obecné rozsudky a moudra, aniž by se zaměřil na konkrétní řešení. Vše se dá efektivně využít, je-li k tomu vhodná příležitost.
Mě například chladičem obou světel proudí akvarijní vodu, která chladí obě výkonná LED světla složená z matric, ale současně ohřívá vodu v akváriu a v létě prakticky akvarijní topení nespíná, protože obě světla udrží požadovanou teplotu 25° C. Kamarád v době bitcoinové mánie těžil na 4 kartách s vodním chlazením, kterým ohříval vodu pro jeho terčovce (29–30 °C).
Rozumné a efektivní využití se vždy najde. Samozřejmě, musí se chtít.
Co na mém tvrzení rozporujete? Buď má to topení tak malý výkon že je jedno jestli běží nebo nebo ne (v řádech desítek nebo malých stovek wattů), takže z pohledu topení to nic neřeší. A nebo to má dostatečný výkon aby to něco vytopilo, ale pak vám vzniká problém když topit nechcete.
Samozřejmě můžete si vymyslet komplikované řešení, kdy když nebudete potřebovat topit, tak budete vyhřívat boiler, a když ten bude vyhřátý, tak budete ohřívat bazén. Je ale otázka zda tyto další komplikace budou dávat ekonomický smysl nebo to bude dle hesla "nechci slevu zadarmo".
On takhle ale boinc defakto funguje. Spousta nodu pocita jen v nejakou konkretni denni dobu (bud kdyz u nich nekdo sedi = je to zaple, nebo naopak, kdyz nemaji co delat), takze to rozsirit na pocasi by zas nebylo nic svetobornyho.
A typicky se kazda uloha stejne pocita na 2-3 nodech, takze ve skutecnosti to nebude 2x, ale spis tak 10x.
Ve starych galeriich z DC7 je na toto tema vcelku vypovidajici obrazek :-) Nevim, jestli tu ceduli uz nesundali nebo to kluky ted "jen" nezaujalo. Ten obrazek ale primo rika, ze po vetsinu roku to DC uchladi defacto jen pres neprimy vymenik studeneho vzduchu zvenci, ani tomu nemusi pomahat adiabatickm jevem (natoz "klasickym" strojnim chlazenim).
Na nějaké hobby projekty by to asi bylo použitelné celkem dobře, ale ne jako náhrada profesionálního datacentra, kde běží komerční služby, servery bank a třeba ministerstev. Tam potřebujete spolehlivost, záložní napájení, vzdálený servis, dobré chlazení a fyzickou bezpečnost. Firemní servery nikdo rozumný nedá do obýváku nějaké tetě ve třetím patře.
Pekny:-)
Jeden ten stojan je jen o malo vyssi rozvadec nez mam na domek :-) Plny na skrin od podlahy az ke stropu. A to je jen energie+mar. Bez baterek, stridace a sitariny (ty maji vlastni mistnost).
Moznost privodu VN ze dvou stran by tu taky byla (kladno+cajzl) jen ta trafa by se musela hodit na chodnik:-) ... nebo pod nej. Asi by byl lepsi rovnou tech kontejner.
Kde se muzu hlasit?
Pouze malá ochutnávka, protože vzájemně propojené skříně Cu pásovinou patří primárnímu okruhu hlavního rozvaděče. Dalším krokem bylo postavit sekundární zcela identické pole a teprve poté začala třetí část, tedy stavba podružných rozvodů. Ve čtvrté části bylo nutné postavit řízení sítí s bateriovým polem a agregáty. Potom přišlo na řadu osvětlení a rozvody nízké priority jako například zásuvky v kuchyňce, nebo odvětrávání toalet. Kompletní řízení osvětlení a ventilace odjela (12 skříní) odjelo na stavbu v pondělí a od ledna mě čeká nejkritičtější část ovládání, tedy kompletní řízení PO a senzorová část, samozřejmě v IE skříních. Finální část proto, že od původního plánu se mnoho věcí opakovaně měnilo a plán (skutečný stav) se neustále upravuje a dolaďuje. Hotovo budu mít někdy v polovině února a celá zakázka zabrala skoro ¾ roku. O ceně materiálu, prakticky rozpočet menší rozvojové země .
Začal bych asi u strýčka Skrblíka, nebo státní tiskárně
P.S.: Vlastně mám vyfocený „každý šroubek, popisek, svorku, …“ protože i to je součást podkladů pro fakturaci, až to rozbijí, nebo se budou chtít hádat, že to bylo jinak. Transformátory, pokládku kabelů řeší jiné firmy, já jsem to pouze stavěl a podílel se na projektovém plánu, části ovládání PO jsou moje.
Jestli jste chtěl působit strašně chytře a důležitě, tak se Vám to hodně nepovedlo.
1. Prostory se nazývají dílnou, konkrétně se díváte na 15 m dlouho čistou část dílny, ve které se rozvaděče staví. Čistá proto, že v této části dílny se nic neřeže, nebrousí, nevrtá, nesvařuje apod. aby se například kovové špony nedostali průduchy do útrob výkonných jističů.
2. Stavba rozvodného pole (jakéhokoliv pole) je postupný proces, který začíná tím, že se přivezené skříně vybalí, postaví se na sokly (podstavce) a postupně se spojují k sobě v pořadí, v jakém budou stát.
3. V této fázi se rozmísťuje „výzbroj“, tedy komponenty, které bude pole obsahovat, rozměřují se vzdálenosti, upravuje se orientace dle vývodů, přívodů a postupně se přidávají na nosné konstrukce (lze je vyklopit), vrtají montážní můstky, nosníky.
4. Začíná se stříhat a děrovat propojovací pásovina, která prochází jednotlivými skříněmi v poli. Pro pochopení např.: toto pole obsahuje 2500 A hlavní jistič (ne vypínač, ale jistič), do kterého se připojují vodiče, nouzové vypnutí (Total Stop) a přepěťová ochrana. No a protože 2500 A je celek slušné „hovádko“, tedy velká těžká obluda, do které vedou ty největší průřezy vodičů, je potřeba hodně místa.
5. Až se to celé propojí pásovinou, začínají se zapojovat postupně jednotlivé části pole, které mohou obsahovat kompenzační kondenzátory, záložní zdroje, jističe, stykače, relátka, … a samozřejmě svorkovnice.
6. Po dokončení se celé pole náležitě proměří a kompletně přezkouší.
7. Po přezkoušení se celé pole rozebere na jednotlivé skříně, přibalí se veškeré propojovací vodiče, pásovina a přední/zadní části soklů – proto, aby se dala těžká skříň naložit na paletový vozík.
8. Zabalené skříně se vyvezou ven, kde se naloží na auto a odvezou na místo určení.
Nástěnky jsou dělené podle barvy, konkrétně červená nástěnka obsahuje důležité informace, jako jsou čísla zakázek, termíny a chybějící materiál. Modrá informační nástěnka obsahuje informace o průřezech vodičů, rozměrech pásoviny, svorkovnic, průchodek …. to proto, že není možné si zapamatovat všechny možné tabulky a člověk to pak nemusí nikde lovit. Na žluté visí různé technické pomůcky, jako jednotlivé vrtací šablony pro výkonové jističe, pojistkové odpojovače, zásuvky, ... zkrátka pomůcky, aby se nemusel každý jednotlivý kus neustále rozměřovat.
Hašení a hasící technika se řeší různě, někdy je to plyn, někdy prášek a pokud je potřeba, tak se navýší skříň o dalších 100-200 mm o stropní panel, kde kromě průchodek vede hasící systém pro suchou vodu, konkrétně tímto polem vede hašení Novec 1230 a pokud by došlo k požáru, hašení se provede bez odkladů a zkratů. Stejně tak je silnostěnným plechem oddělena kompenzační část, aby v případě výbuchu kondenzátoru a intenzivnímu hoření, nenapáchalo větší škody.
Doufám, že máte dostatečnou kapacitu pro pochopení a příště si odpustíte podobně „chytré odpovědi“.
Koukam ze jsem nekomu prislapl kuri oko ...
Takze tam, kde veci nebastli amateri, se to sestavuje na miste, kde se to bude provozovat. A pripadny vyrobni prostor neni sklep ve kterem jeste loni byly brambory.
"Hašení a hasící technika se řeší různě, někdy je to plyn, někdy prášek a pokud je potřeba"
Prasek se na haseni nepouziva naprosto nikdy. Ale chapu ze amateri nevedi, ze pouziti prasku == totalni destrukce.
Lžeš jako když tiskne, což mě vede k přesvědčení, že na toto téma své informace čerpáš z dojmů, které si domyslíš. Usvědčit tě ze lži je až směšně prosté. Dám Ti šanci, ukaž mi jedinou fotografii z výstavby silnoproudu (pole), kam si dovezli jednotlivé komponenty, pásovinu, hydrauliku a na místě začali vybalovat skříně, stavět sokly, stříhat pásovinu … nemusí to být jen datové centrum, průmysl, nebo třeba nemocnice.
Nenajdeš ani jednu, protože tak se to zkrátka nedělá. Jediné co můžeš najít jsou fotky, kdy se něco předělávalo, opravovalo, nebo předělávalo. Dost běžně se stává, že volají z místa instalace, že jim nesedí propojení pásoviny a ty se sbalíš a jedeš s hydraulickými nástroji a pásovinou na místo (stává se to tak 4-6x ročně) a na místě zjistíš, že si geniové ty propojky hezky odšroubovali a hodili na jednu hromadu do krabice a nemohou přijít na to, kam která patří. Druhou příčinou je fakt, že se jim prostě nechtělo spojovat skříně k sobě (spojovací sady), obzvláště „záda“ a teď jim ty 3-4 mm nedovolí spojení L1-3, PEN/PE/N. To se děje docela běžně, bohužel, lidská blbost nezná hranice.
Ani v otázce hašení nemáš absolutně ponětí o čem mluvíš. Zase. Hašení práškem se používá vlastně docela často, jenže o tom nevíš vůbec nic a chytl jsi se stébla naděje. Kdybys o tom něco málo věděl, napadlo by tě i jiné použití, než uvnitř skříní, kde sice prášek zabrání požáru, ale také poškodí vnitřní vybavení. A právě tady jasně ukazuješ, že nemáš sebemenší tušení o čem mluvíš. Nikde jsem nepsal nic o práškovém hašení uvnitř skříní, nýbrž pouze fakt, že se práškové hašení používá např.: v šachtách, nebo vedení, které tvoří nedílnou součást rozvodů. Je mnohem levnější, funguje spolehlivě a že se ušpiní izolace prafladurů (to jsou ty oranžové vodiče), cykyn… opravdu nijak zvlášť nevadí. No vlastně jde o žádoucí vlastnost.
Aha, nikdy jsi o tom neslyšel, dobře … tak si zaskoč do pražského metra, kde se práškový systém používá v hojné míře. Vlastně šli tak daleko, že se pravidelně práškují starší typy vodičů, protože potřebují pro kritické systémy zajistit 90 minut protipožární odolnost. Pro rozvody nouzového osvětlení platí norma ČSN IEC 60332.3-R, kde v případě požáru musí být nouzové osvětlení zachováno minimálně 60 minut. Pro kritické systémy se šlo ještě dál a platí ČSN IEC 60331-V. To není tajná informace, to si můžeš dohled sám (třeba Ti to konečně dojde) a s ohledem na požadavky a normy jsou projektované a řešené nejen skříně, ale i veškeré trasy a vedení. V Metru se práškuje starší vedení pravidelně, stejně tak se kontroluje i izolace a ochranná vrstva. Proč? No protože v té době ještě nebyl běžný prafladur, tedy protipožární vodiče a vyměnit je vlastně nejde, už jen z toho důvodu, že v Metru se vše musí dělat v rámci okna (výluky) a pak jsou tam doslova tisíce km vodičů a bylo by to velice drahé. Dělá se to postupně. Opět, ani to není tajná informace, kterou bys nedokázal dohledat a které rozmetá i Tvé druhé tvrzení.
Jo, nevíš o tom absolutně nic.
Nic. Kromě toho, že ji nepotřebuju, takže nevím, proč bych to dělal.
Ale rozčilují mě různí panelákoví snobové (tam patří i nová výstavba, kvalitativně je prakticky stejná a to i různé satelitní paneláky naležato), co mají dojem, že optika je standard a jejich obzor končí někde u přeškrtnuté cedule "Praha" případně v satelitu někde za městem. Je jich dost a tak na to už asi jsem poněkud přecitlivělý.
Jsem strašně rád, že už v datacentrech nepracuji, jedno jsem spravoval, a v dalších jsem měl jako admin servery, není to úplně super práce, chlad (i když dneska už tolik dne, dneska už se zas tolik nechladí), obrovský hluk, nouzové východy často neexistující, v případě požáru je technik "v zadeli" a totální kašlání zaměstnavatelů na bezpečnost práce, často ještě asi 10 let po nástupu LCD kdy už byly všude jsme v datacentrech jezdili s CRT monitory, nebo tam pak byl monitor 14".
Pro T-Mobile jsem pracoval, dokonce na centrále na roztylech, tam kdyby vypukl požár, a já tam byl, tak pro mě přijedou automaticky pohřebáci. V jiných a dost velkých hráčích to nebylo jiné, ani v jiných zemích - u jednoho fakt velkého korporátu (100.000 zaměstnanců+) nám v serverovně někdo v Izraeli zařval, a pak probíhali nějaké soudy.
Pak před 5-6 lety přišel cloud/devops, a já byl šťastný jak blecha, že tuhle práci už vážně dělat nemusím, pověsil jsem to na hřebík a dneska už fyzický server nechci vidět ani z rychlíku.
Přes 30 redundancí dieselů, solárů na střeše a já nevím čím jsem snad neviděl datacentrum, kde by při vstupu měli kvalitní chrániče sluchu. V Sitelu snad mají jen špunty do uší, a když jsem si je nasadil a klientovi říkal, že ho v datovém centru neuslyším, tak začal cosi všechno mlít v sále, a pak si šéfovi stěžoval, že ho neslyším.
Opravdu, velmi rád z teplíčka kanceláře nyní konfiguruji nějaký Kubernetes cluster nebo AWS, a tohodle se neúčastním.
To vychazi z datasheetu a nic divneho na tom nevidim.
kW, kilowatts, or sometimes kWm, kilowatts mechanical, refers to the power output from an engine driving a generator set or, in other words, the mechanical power driving the generator.
To avoid confusion, the electrical output from the generator is often referred to as kWe (or ekW) which is the actual generator output after efficiency losses within the generator. Electrical power is usually measured in Watts (W) or thousands of Watts (kilowatts, kWe). kWe is sometimes referred to as “real power” while kVA (kilovolt-amperes) is apparent power.