Názory k článku Na webu se obchází GNU GPL, jde o peníze
-
Abc (neregistrovaný)
Kapitalizmus neznamená nutne slobodu a socializmus neznamená nutne neslobodu. Lenže by sme sa museli oprostiť od predsudkov a dogiem, ktoré si s týmito pojmami spájame, vidieť problematiku v širších súvislostiach a byť schopní si predstaviť aj niečo iné, než čo tu bolo v minulosti a z nejakých dôvodov (otázka pre odborníkov) to nefungovalo.
-
Petr M (neregistrovaný)
Socialismus znamená, že se společnost postará o slabší jedince, aby se měli stejně dobře, jako ti silnější.
Problém je v evoluci - člověk se vyvinul tak, aby přežil. Na prvním místě je přežití jeho samýho, rodiny a další v pořadí je tlupa. Pračlověk si asi nemohl dovolit darování půlky mamuta sousednímu kmeni.
V dnešní době dojde nějaký vykuk, který potřebuje podporu maxima lidí, aby si zajistil moc a živobytí parazitováním na nich. Pareto říká, že 80% lidí vlastní 20% majetku. Takže cesta k jejich přízni je slib redistribuce hmotných zdrojů.
Splnění toho slibu je problém. Vlastně vždycky jde o vyvinutí tlaku na bohatší jedince, aby se vzdali části majetku, nebo prostě jejich oloupení a "socializování" v pracovním táboře.
A i kdyby se to nějak povedlo, tak každý jedinec ve společnosti bude bojovat za sebe a svou rodinu na úkor neznámých lidí, to máme v genech. Takže to znamená dohled nad každým a klepnutí přes prstyž je potřeba. Ten dohled a trestání musí někdo dělat a tato činnost mu přinese moc. A moc znamená výhodu v boji o zdroje. Takže už máme ve společnosti dvě vrstvy, "makače" a "hlídače", který si nejsou rovny. Bachaři nevytváří hodnotu, jenom parazitují a při poměru obou skupin 1:1 spotřebují 2/3 zdrojů.
Opravdu je někdo, kdo není sadista ochotný parazitovat na ostatních, kdo by raděj žil v socialismu?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Souhlas. Jak může dospělý a zdravý člověk, který není v nenadálé nouzi, zdůvodnit pobírání peněz od ostatních lidí formou nějaké z mnoha sociálních dávek? Jak lidé s průměrným příjmem chtějí zdůvodnit, že ti s nadprůměrným příjmem by měli platit vyšší procento daně z příjmu?
Nejvíc mě překvapuje, že nikdo nepřišel se zjevným řešením. Ať si každý vybere! Chcete 12 měsíců podpory v nezaměstnanosti a zdravotní pojištění i na zubaře? Zaškrtněte si to v daňovém přiznání, budete mít vyšší daň. Nechcete? Nezaškrtávejte, budete mít daň nižší. Každý by si tak mohl vybrat, kterých sociálních programů se zúčastní. Příslušná pojištění může poskytovat stát, případně třeba odbory, pokud chtějí. Ve výsledku mohou být spokojení levičáci, pravičáci i všichni mezi tím. A každá skupina si bude platit jen co ji zajímá, samozřejmě ze svého.
-
Karel (neregistrovaný)
1. Odhadem 80% populace by bylo schopno žít v socializmu. Zbytek jsou "problémoví" jedinci, kteří dokáží to zřízení zadřít tak, že zkolabuje. A zbavit se jich trvale nedá, protože lidé se v průběhu života mění a děti nepřebírají "sociální smýšlení" svých rodičů.
2. Moc je potřeba právě kvůli těmto alternativním jedincům. Oni nebudou pracovat, dokud nebudou muset. A na ně se budou nabalovat další, kteří "když X nemusí pracovat, tak proč já bych měl být za blbce a makat?" Proto je potřeba dráb, který bude mít moc. Viz trestný čin příživnictví. A moc korumpuje.
3. Velmi zajímavý byl jeden článek na téma vnímání životních postojů v kontextu různých kultur a společenských zřízení. Osobně mě nejvíce zaujal životní postoj "konzumní společnost je mor", případně variace "nechápu workoholiky, já se raději věnuji vlastním dětem". V kapitalistické společnosti jsou takovéto názory vnímány spíše pozitivně, byť často s posměchem. Boj proti konzumu, orientace na rodinné hodnoty, to vše se bere jako přijatelný životní postoj. Zajímavé je, že takový životní postoj se v socialistické a komunistické společnosti bere jako extrémně nebezpečný a obvykle se trestá. Při bližším pohledu člověk pochopí proč - jsou to lidé, kteří pracují jen aby zajistili základní životní potřeby a zbytek času věnují rodině nebo sami sobě. V kapitalistické společnosti to nepůsobí žádný větší problém, ten člověk si odpracuje jen tolik, aby nakrmil sebe a své děti, a zbytek času ať si hraje někde na pískovišti. Jenže v socialistické společnosti se o potřeby jeho a jeho dětí postará společnost. Nebudou mít hlad ani v případě, že nebude pracovat vůbec. A proto také pracovat nebude.
4. Socialismus je pojat jako "každému dle jeho potřeb a každý dle svých možností". Funguje to jen dokud ani spojené úsilí všech nestačí na naplnění potřeb - každý pracuje naplno a přesto je to málo. Jakmile se dá naplnit více potřeb, než kolik je potřeba, tak lidé zvolní. Někteří okamžitě a ostatní se nabalí. Nakonec máte společnost, která pracuje jen na pár procent svého výkonu a nikdo nechce být ten trouba, co začne zase bouchat přesčasy a hrát v práci úderníka. Proto socialismus dokáže po několik dlouhých let dosahovat rekordních výsledků. A proto také po letech zkolabuje sám do sebe.
5. Nemá to žádnou velkou souvislost s rozložením majetku. Odkaz na nepoměr "zdrojů" je jen jeden z ideologických útoků na lidské emoce, skrze závist. Vaše životní úroveň opravdu nezávisí na té mé.
-
Abc (neregistrovaný)
Voľnotrhových ideológov nepresvedčíš. Oni majú svoju vieru a svoje poučky a všetko, čo nezapadá do ich svetonázoru je automaticky zle. Vôbec ich nezaujíma, že voľný trh funguje len na papiery a v reálnom svete skôr či neskôr nutne prerastie v korporatokraciu, ktorú máme dnes. GNU GPL je mimo ich chápanie, pretože kto by robil niečo zadarmo pre druhých, ak by z toho nemal nejaký osobný prospech? Preto je GNU GPL z princípu zle a najlepšie by bolo ho zrušiť, pretože ako napísal Tonda ďalej v diskusii, "je to jak mor".
-
Epsi (neregistrovaný)
Ja som voľnotrhový ideológ a GNU GPL mi vôbec nevadia. Dokonca prispievam dobrovoľnou prácou do niektorých otvorených projektov.
A nerobím to len preto, že mám z toho nejaký priamy zisk, ale preto, aby bol svet lepším miestom pre život.Jediný problém vidím v tom, že ako libertarián mám výrazný problém s autorským zákonom, bez ktorého sa licencie v štýle GNU GPL nedajú vymáhať (maximálne tak "ostrakizáciou" tých, ktorí len berú a nedávajú).
-
Abc (neregistrovaný)
Tak to si cením. Problém je, že s voľným trhom je to ako s komunizmom. Funguje len teoreticky, ale teoreticky funguje dokonale. Problém je, že oba systémy v realite nefungujú, pretože sú založené na predstave ideálneho sveta, a v tom reálnom narážajú na množstvo problémov - hlavne na chorobný egoizmus a túžbu po moci. To ale neznamená, že by sme ich mali odsúdiť. Len si ich netreba idealizovať a treba sa na ne dívať realisticky, so všetkými ich kladmi aj zápormi.
-
Trident (neregistrovaný)
Spise nez to ze se resi regulace vs volny trh, je treba podivat se na veci v sirsich souvislostech a ne optikou tzv. "stareho sveta". Termin "stary svet" je vlastne docela nevhodny vyraz pro neco co bylo beznym plebs predkladano tak aby tomu rozumeli a byla jim dana iluze moznosti volby (jako cerstvy uhrovaty volic jsem byl taky takto blbej).
A mozna bych do toho zamichal i trochu psychologie, protoze je nutno si uvedomit ze je stale hodne lidi kteri nejsou natolik mentalne vyspeli resp. jim chybi i zivotni zkusenost (do pozdniho stari) aby si uvedomili ze problemy tohoto typu obvykle nebyvaji bile nebo cerne. Dokonce nejsou ani cernobile ale vicerozmerne kdy je treba balancovat mezi vice smery a jeste zajistit obcasne naruseni rovnovahy nebot staticke preslapovani na miste vede ke stagnaci.Stoji za to ignorovat nazory bipolarnich omezencu ktere svet a deje v nem zjednodusuji na pravici a levici, na socialismus a kapitalismu, pripadne na to co je legalni ve vyznamu pravne v poradku a co jiz neni. Svet(ve smyslu objektivne vnimane reality) tak jednoduse nikdy nefungoval a nebude fungovat.
-
SB (neregistrovaný)
Tak tomuhle už jde rozumět, přestože je to opět hloupá paušalizace - je dost lidí, kteří upřednostní svobodu před jídlem, a co víc, tyto 2 věci se nevylučují (protože opět nesouvisejí), můžete mít oboje. Ale nepochopí to ti, kteří pojem svoboda nechápou (a těch je po 89. většina).
-
6e696b (neregistrovaný)
Tedy, alespoň mi to tak přijde. Na jedné straně chápu Wordpress, zároveň rozumím tvůrcům grafiky.
Obávám se ale, že trh s tvorbou webů se postupně mění na pole dobrovolné práce pod rouškou GNU GPL. Velké projekty vlastně pohltí veškerou poptávku a výsledkem je vše zdarma. Dovolím si to tedy teatrálně tvrdě přirovnat k propuštění lidí pracující v továrně, neboť je nahrazují plně automatizované stroje.
Jestli to chápu dobře, četl jsem článek trochu roztěkaně :-))
-
zz_indigo (neregistrovaný)
Z grafikou je problem ze to nie je kod a preto na nu platia ine prava. ale take CSS je uz kod.
Co sa tyka prace pod GPL. Vzdy sa niekto najde kto ti zaplati za to ze do GPL veci dorobis nieco co mu chyba. alebo ze mu to nastavys, budes pomahat pri rieseni problemou ......
Problem ani nie je v GPL ako takej ale v tom ako na tom ludia chcu zarabat.
Bohuzial vela ludi nedokazu pochopit ze v pripade GPL zarabas len na sluzbach. V pripade komercneho SW mozes zarabat na kopiach (viac penazi za menej prace). A tymto trpia aj rozne templaty pre CMS. Ich autori chcu zarabat na kopiach a to sa pri tomto type kodu moc dobre neda.
Takze tvrdenie ze vsetko je zadarmo nie je pravda len zarabas na niecom inom.
-
j (neregistrovaný)
Ja bych si k tomu dovolil tvrdit, ze predne zdaleka ne kazde dilo podleha autorske ochrane. A zaroven si dovolim tvrdit, ze samotne CSS rozhodne autorske ochrane nepodleha - neb nejde o samostatne dilo. Samo o sobe to totiz neni NIC.
=> je uplne jedno co prohlasuje tvurce, ale to CSS muze kdokoli vzit a pouzit.
-
j (neregistrovaný)
Jenze CSS samo o sobe nic nedela, ochrana se vzdy vztahuje na nejakou prezentaci najekaho dila. A jelikoz to CSS bez toho podkladu, ktery je GPL je zcela nefunkcni a nepouzitelne, tak nemuze byt chraneno zvlast. CSS je totiz vzdy zcela svazano se zcela konkretnim HTML kodem.
Je to asi stejny, jako kdyby malir chtel autorsky chranit barvu v pixle ... nebo chlupy svyho stetce.
Jinak specielne co se tyce webu, bylo by obecne zajimavy vyresit, zda vubec lze web chranit, protoze v 99% pripadu plati, ze web je generovan nejakym kodem (php, asp ...) a to samo vcetne CSS. Tudiz (podle me) autorske ochrane podleha ten kod, ktery to generuje, a nikoli uz vysledek (pokud nepocitam obsah v podobe obrazku a textu).
-
Riff (neregistrovaný)
CSS rozhodne autorske ochrane nepodleha - neb nejde o samostatne dilo. Samo o sobe to totiz neni NIC. Je uplne jedno co prohlasuje tvurce, ale to CSS muze kdokoli vzit a pouzit.
To je protimluv jak prase - pokud je to CSS samostatně nepoužitelné, pak má smysl ho ukrást jenom v případě, že ho použiješ s tím zbytkem. A to už jsme zase někde jinde...
autorske ochrane podleha ten kod, ktery to generuje, a nikoli uz vysledek (pokud nepocitam obsah v podobe obrazku a textu).
Běžně se postupuje stylem PDF -> HTML šablona -> WP/Joomla/Drupal. HTML šablona je schopná fungovat jak s přidaným redakčním systémem, tak bez něj - je to samostatný produkt. V případě WP pak platíš za to, že tu šablonu někdo na RS nasadil za tebe a ušetřil ti tím třeba měsíc práce. Jinak bys musel koupit HTML šablonu a někomu ještě za převod místo několika desítek dolarů zaplatit ten měsíc práce celý.
-
SB (neregistrovaný)
Strukturu redakčních systémů neznám, ale sám to chápu tak, že jde o výklad pojmů „odvozený“ a „závislý“/„využívající“/„navazující“/„rozšiřující“. Jestliže někdo vezme kód systému a upraví ho, vychází tedy z původního, svobodného, pak jde jednoznačně o dílo odvozené a tudíž opět svobodné. Autor úprav původní dílo dostal k užívání zdarma, proto je morálně i dle licence v pořádku, že svoje úpravy nabídne taky zdarma. Jestliže někdo vytvoří kód, který pouze využívá systém (odkazuje, volá), aniž by ho měnil/vycházel z něj, nejde o odvozené dílo (důkazem je, že jde takové dílo distribuovat nezávisle na původním systému). Jestliže doplácá obrázky a jiné informace, nejedná se o odvozeninu už vůbec, protože z původního systému nevychází, ale opět doplňuje jej nebo rozšiřující část (něco jiného by bylo, kdyby upravoval existující obrázky a data).
Nebo nechápu, jak to myslí GPL.
P.S.: Ten komiks je skvělý. -
pepak (neregistrovaný)
Jestliže někdo vytvoří kód, který pouze využívá systém (odkazuje, volá), aniž by ho měnil/vycházel z něj, nejde o odvozené dílo (důkazem je, že jde takové dílo distribuovat nezávisle na původním systému).
GPL FAQ tvrdí opak. Např. zde, zde a další otázky v sekci.
GPL je dobré pro uživatele, ale velmi špatné pro programátora.
-
Cohen (neregistrovaný)
To je trošku problematická otázka. Kdo co využívá? Ve skutečnosti totiž redakční systém využívá ona rozšíření, nikoliv naopak. Paradoxně bychom se tak mohli dostat do situace, že pokud uvolním kód svého rozšíření pod nějakou upravenou licencí, můžu tím nutit vývojáře změnit licenci redakčního systému ;-).
Můj názor je, že nejde o odvozené dílo. A vždy platilo, že pokud nedodávám své rozšíření včetně celého redakčního systému, mohu si zvolit licenci jakou chci. Ono "slinkování", které se řeší v GPL FAQ, bude totiž provádět až cílový uživatel.
-
SB (neregistrovaný)
Tak to je přinejmenším hodně divná podmínka nebo tvrzení, že program při spuštění zahrnuje (dynamicky linkovanou) knihovnu, to by pak snad vše, co se spustí v OS, muselo být GPL. Nehledě na to, že se zde odvození neuvažuje na úrovni zdrojáku, ale běhu aplikace(?). Divné. Nechci s tím polemizovat, ale překvapilo mě to a nevidím v tom smysl.
-
Cohen (neregistrovaný)
Je to divné, souhlasím. A není to ani v dnešní době vynutitelné. Příklad:
Napíšete program v ASP.NET, který zveřejňuje rozhraní pomocí WCF a uvolníte ho pod GPL. Následně někdo napíše opět v ASP.NET program pod jinou licencí a bude Váš kód volat. Dokud běží oba programy na jiných strojích, je vše v pořádku. Ale pokud obě části nainstalujete na jeden IIS server, můžete porušovat GPL. Oba programy mohou být totiž fyzicky spuštěny v rámci jednoho procesu prostřednictvím aplikačních domén. Programy pak mohou komunikovat i pomocí sdílené paměti, což je vysloveně považováno za slinkování. Tudíž i druhý program by měl být uvolněn pod GPL.
-
SB (neregistrovaný)
Nebo: Ten váš program bude muset mít licenci podle toho, zda vedle něj (sdílená paměť či jinak pofiderně definovaná oblast vlivu) běží nebo neběží nějaký kód s GPL. Jestli je to pravdou, tak je to naprosto úchylné, obzvláště za situace, kdy je výhodné jakýkoliv výkonný kód modularizovat do dynamicky načítaných knihoven (a tudíž možno oddělit kód s GPL a bez něj).
Měli zůstat u hranice licence na úrovni zdrojáku, na úrovni HW je to neřešitelné. -
Tak to taky funguje. Pokud ten software linkuje jiný software, musí používat jeho hlavičkové soubory a je na něm přímo závislý, považuje se to za odvozené dílo.
Pokud aplikace jen využívá otevřeného API a volá si jinou aplikaci, pak na sobě obvykle nejsou přímo založené a nejedná se o odvozená díla.
Knihovny jsou přímo vytvořeny pro linkování, takže tam je to jasné. Proto taky většina knihoven dnes používá GNU LGPL, která má na linkování výjimku a říká, že linkování se nepovažuje za tvorbu odvozeného díla. Naopak při modifikaci knihovny samotné platí stejná pravidla jako u klasické GNU GPL.
-
Tonda (neregistrovaný)
LGPL mi přijde férové, vemu si zdroják a nějak s ním pracuji, tak svoje odvození/vylepšení musím taky zveřejnit. Pracuji na úrovni rozhraní - nemusím. GPL chce více a díky různým technickým řešení se dostáváme na tenký led toho, která interakce je dostatečně "silná" aby se GPL nákaza přenesla.
-
j (neregistrovaný)
Presne takto to prave nefunguje, odvozene dilo je takove, ktere interne pouziva dilo puvodni, nikoli pouzivani jeho API.
=> pokud vemu knihovnu a zadratuju ji do svyho vytvoru, a NEBUDU pouzivat jeji API, tak mam dilo odvozene. Pokud pouzivam API, tak o odvozene dilo v zadnem pripade nejde a jit nemuze, nebot ja vubec nepotrebuju mit ani zdrojaky, me staci binarka.
Ostatne, muze pak prijit kdokoli a napsat knihovnu svoji se stejnym API. A jak bylo receno, ze je muj nazor spravny potvrzuje i to, ze i v linuxu se zcela bezne pouziva ne-GPL SW. A VSECHEN vyuziva GPL knihovny, bez toho by totiz nemohl fungovat.
Mimochodem, pojdme do sveta knizek ... pokud napisu svoji knizku ... a vepisu do ni trebas "A dopadl jako Robinson ..." tak zcela zjevne vyuzivam "API" neb linkuju jine, vseobecne zname dilo a vyuzivam toho, ze vsichni preci vedi, ze jde o zcela konkretniho Robinsona. Nejde ovsem o dilo odvozene - to by byl trebas film podle te zcela konkretni knihy.
-
„A jak bylo receno, ze je muj nazor spravny potvrzuje i to, ze i v linuxu se zcela bezne pouziva ne-GPL SW. A VSECHEN vyuziva GPL knihovny, bez toho by totiz nemohl fungovat.“
Tvůj sebekrásnější názor nepodporuje vůbec nic. Zaprvé spousta knihoven není GPL, zadruhé spousta GPL knihoven je distribuována se speciální výjimkou a zatřetí GPL speciálně dovoluje používání API operačního systému (přičemž je u linuxových distribucí někdy problém definovat, co je ještě součástí operačního systému a co nikoliv).
Nicméně můžeš v diskuzi vyřvávat cokoliv, ale těžko tím změníš realitu, ať už je tím myšlena realita soudní, skutečný názor tvůrců software, skutečný názor tvůrců licence nebo třeba i defenzivní postup podnikatele, který na tvůj názor nemůže spoléhat, protože jemu nejde jen o anonymní výkřiky do diskuze, ale o jeho byznys, případně i živobytí.
-
Tonda (neregistrovaný)
Pokud bych vyšel z té citace v článku, tak program dynamicky linkovanou knihovnu neobsahuje. Je odvozeno vnímám jako vzít zdroják a upravit, nikoliv použít nějaké API, které klidně může být i nějak standardní.
Nicméně podle těch FAQ i jen použití knihovny zakládá povinnost být kompatibilní s GPL. Pokud kolem GPL knihovny postavím Web Service či JSON rozhraní, bude se stále někdo snažit tvrdit, že program volající to rozhraní tu knihovnu obsahuje a že tedy musí být kompatibilní s GPL?
Když udělám pod GPL třeba Java Enterprise Edition aplikační server, znamená to nějaké dopady pro JEE aplikace, které tam poběží nebo snad dokonce pro všechny existující aplikace?
Osobně taky GPL nemám rád, je to jak mor.
-
Ano, GNU GPL je virální a to je vlastnost, s tím to bylo navrženo.
Ad linkování: psal jsem to někde výš nebo níž - volání API nestačí, tam vznikají de facto nezávislé aplikace. Asi jako by Firefox volal kvůli zmenšování obrázků ImageMagick. Jsou to nezávislé aplikace.
Ovšem při linkování už je to něco jiného, do svého kódu zahrneš hlavičkové soubory té knihovny a svůj kód na ní přímo založíš. Bez ní to nebude fungovat. Pak je to odvozené dílo. Stejně tak třeba u modulů do nějaké aplikace (třeba linuxového jádra). Alespoň takový je oficiální výklad věci.
-
Tonda (neregistrovaný)
A jaký je rozdíl mezi voláním API a linkováním knihovny? Volám API nějaké knihovny a tu musím mít nějak dostupnou a musím mít popis jejího API, což sou ony hlavičkové soubory (AFAIK, C-čku moc nehovím, ale pokud vím hlavičkové soubory jsou jen technický popis API). Je otázka, jestli samy o sobě vůbec podléhají autorské ochraně.
Jsem Javista, tam žádné hlavičky nejsou, abych mohl napsat, zkompilovat s spustit program, musím mít používané třídy dostupné binárně, zdrojáky nepotřebuji.
Někdo udělá knihovnu v Javě pod GPL. Já nad ní napíšu aplikaci podle dokumentace a ke kompilaci použiji binární verzi. Distribuovat budu bez knihovny, uživatel dostane instrukci si knihovnu dotáhnout, přípdaně se stáhne sama, tj. můj program tu knihovnu neobsahuje, odvozené dílo to není, protože zdrojáky sem ani neviděl. Musím být GPL kompatibilní nebo ne?
-
Problém je v tom, že technické řešení u soudu pravděpodobně neuspěje. Mluvilo o tom několik lidí na přednáškách mimo jiné na FOSDEMu. Soud přihlíží především k tomu, zda program jako takový nabízí dobře definované API. Pokud si sám uděláš mezivrstvou, kterou šíříš pod non-GPL, může to vnímat jako úmyslné obcházení a může to ztotožnit s případem, kdy linkuješ přímo.
Ideální je, když API daný software standardně nabízí, pak není pochyb.
-
Jirka (neregistrovaný)
> Pokud si sám uděláš mezivrstvou, kterou šíříš pod non-GPL, může to vnímat jako
> úmyslné obcházení a může to ztotožnit s případem, kdy linkuješ přímo.A kdyby si napsal mezivrstvu, kterou by šířil pod GPL? Prostě by se vytvořily dva "díla" jedno by zajišťovalo "mezivrstvu" která by byla dostupná pod GPL a druhé "dílo" by byla vlastní aplikace, která by byla uzavřena, a využívala GPL knihovnu přes GPL mezivrstvu. Takto by to šlo?
-
Asi jsem to nešťastně vyjádřil. Měl jsem obecně namysli mezivrstvu, která se licenčně řídí podle knihovny a která poskytuje toto veřejné API. Jde o to, že nemusíš uspět, pokud jsi tu mezivrstvu vytvořil za účelem zpřístupnění jinak neveřejného API a tudíž má soud důvod se chovat jako kdybys tento (z pohledu soudu čistě technický, tudíž nepodstatný) krok vůbec neudělal a posuzovat to, jako bys linkoval přímo.
Dotyční tvrdili, že minimálně u evropského soudu je značný rozdíl mezi případem, kdy to volné API vědomě nabídnou tvůrci aplikace a kdy si to API zpřístupníš sám. Netuším, jak do toho zapadá případ, kdy to API poskytne třetí strana.
Jde o to, že jedni technici chtějí vnutit své přání právu, druzí technici chtějí jednoznačnou binární odpověď, ale tím slabým článkem je samotné použití copyrightu a závislost na právnících a soudech.
-
Tonda (neregistrovaný)
Co je neveřejné API? Třídy/metody/funkce/procedury jsou buď public a tedy veřejné a nebo vůbec nejdou zavolat.
GPL prostě chce přenést licenci i při použití knihovny a tam prostě nejde dobře definovat hranici.
Uvažujme GPL operační systém. Musí aplikace volající jeho API být také GPL?
bash shell je GNU projekt pod GPL. Pokud napíši skript v bash, což lze těžko bez použití jeho funkcí, musí tento skript být pod GPL?
-
„Co je neveřejné API? Třídy/metody/funkce/procedury jsou buď public a tedy veřejné a nebo vůbec nejdou zavolat.“
V tomto kontextu mám namysli API, jehož využívání není licenčně volné. S technickou stránkou některých programovacích jazyků to nemá nic společného.
„GPL prostě chce přenést licenci i při použití knihovny a tam prostě nejde dobře definovat hranici.“
Přesněji řečeno autoři GPL chtějí a alespoň *někteří* tvůrci GPL kódu chtějí. Je velmi důležité vyhnout se nesmyslním tvrzením o přáních licence samotné.
„Uvažujme GPL operační systém. Musí aplikace volající jeho API být také GPL?“
To by mělo být v GPL napsáno. Operační systém samotný je z pohledu GPL důležitou výjimkou.
„bash shell je GNU projekt pod GPL. Pokud napíši skript v bash, což lze těžko bez použití jeho funkcí, musí tento skript být pod GPL?“
Dobrá otázka. Bash funkce mají přesně definované API ve formě předání seznamu řetězcových argumentů a jsou triviálně nahraditelné/reimplementovatelné. Navíc GPL pro jistotu vyčleňuje všechny podstatné systémové knihovny a nástroje, tedy podle mě i nástroje, které jsou součástí shellu.
-
> Jsem Javista, tam žádné hlavičky nejsou
V Javě je přeci interface, ne? To je podle mě analogie hlavičkových souborů. Rozhraní může být veřejné, implementace proprietární (může být dokonce několik různých implementací). A pokud si to dobře pamatuju, pro kompilaci mi stačí to rozhraní, pro běh ta implementace. Je to tak?
-
Tonda (neregistrovaný)
Ano, v Javě existuje jazykový konstrukt Interface, ale to je jen speciální zápis pro veřejnou abstraktní třídu co má všechny metody veřejné a abstraktní. Není vůbec nutné ji použít, klidně můžu prostě knihovnu napsat jako veřejnou třídu s veřejnými metodami, je to jen o hezkosti návrhu. V každém případě ale pro použití té třídy/interface/knihovny potřebuji jen binární podobu a vědět jak se třída/interface a metody jmenují. Pro kompilaci potřebuju binární podobu rozhraní (nikoliv ve smyslu java interfeca, ale prostě třídy a metody, které jsem ve svém kódu zmínil), žádný zdroják.
-
SB (neregistrovaný)
Myslím, že Tonda to píše správně. K volání jiné knihovny nepotřebujete hlavičkové soubory, ty jsou jen formou distribuce provedení rozhraní, nikde není psáno, že to nemůže být neformálním textovým popisem (takhle se to dělalo v Guptě, mimochodem neuvěřitelná sračka).
Pozor, javové(?) a Ckanálové interface určitě není „speciální zápis pro veřejnou abstraktní třídu co má všechny metody veřejné a abstraktní“. Interface je společným protokolem objektů, jejichž třídy se k němu hlásí. Toť vše. Používá se především k zmenšení virtual method table k volání funkcí v hybridních jazycích (nepoužívají zprávy, takže se nejedná o pravé metody). Ze stejného důvodu nic takového Smalltalk nemá. -
j (neregistrovaný)
V Ccku plati totez - Hcka jsou jen popisem API, a abys to moh pouzivat, tak vubec nepotrebujes zdrojaky knihovny. Staci ti binarka. Ostatne, to bych musel svoje gentoo kompilovat neustale cely, kdyby to tak nebylo, ze ...
=> hlavickovej soubor neni nic jinyho nez "tuhle mas takovouhle funkci s takovejhlema parametrama a takovymhle vystupem"
=> ty si muzes napsat kdykoli stejnou fuknci ktera bude uvnitr vypadat uplne jinak ale chovat se bude stejne.
-
321 (neregistrovaný)
GPL je postavena na myslence vytvoreni ekosystemu software (od operacniho systemu az po aplikace) pod touto licenci. Proto kombinace GPL softwaru s proprietarnim SW bude vzdy do jiste miry kontroverzni v tom smyslu, ze ruzni lide na to budou mit ruzne nazory. GPL puriste (Stallman) by zadnou takovou kombinaci nepripustili, jini lide jsou umirnenejsi.
Co tim chci rict: Kde je text licence nejednoznacny, je treba se optat autoru software (a ne autoru licence), jak to s poskytovanim jejich software je. Pro nektere autory je komercni poskytovani doplnku OK, pro jine ne.
Snad jsem tim prispevkem objasnil i co stoji za tim, ze komercne sirene programy nemohou dynamicky linkovat knihovny pod GPL. Krome GPL ale existuje i LGPL, takze situace neni tak cernobila.
-
Karel (neregistrovaný)
GPL nevyžaduje zveřejnění. Nikdy, v žádném případě a žádným způsobem. Co vyžaduje je, abyste dal zdrojové kódy svým zákazníkům. Kdo dostane "binárku", ten musí na požádání dostat i zdrojové kódy. Ale jen a pouze ten člověk, nikdo jiný takový nárok nemá.
Tedy v tomto případě musíte zdrojový kód poskytnout tomu, kdo provozuje tu webovou stránku. Pokud provozovatel jste vy, tak máte vystaráno.
-
Prostě GNU GPL platí pořád stejně pro PHP i HTML. Pokud to mám u sebe (předělaný WordPress) a on distribuuje stránky, nemusím jeho zdrojáky (čili PHP) ukazovat světu. Licence mě nenutí nic zveřejňovat.
Pokud si ale upravím JavaScript (třeba jQuerry) a ten posílám klientovi, musím mu pak na požádání dát zdrojové kódy.
Zároveň, jak se ukázalo, věci běžící na klientovi a věci běžící na serveru spolu licenčně nesouvisí. Takže pod GNU GPL musím uvolnit PHP kód šablony, ale už ne třeba JavaScript. Ten si dávám pod takovou licencí, jakou si sám vyberu/vymyslím.
-
Petr M (neregistrovaný)
Zákazník má svou grafiku, logo a design stránek. Zaplatil za to prachy a má to jenom tak hodit komunitě?
Jinak si dovolím malou analogii - mějme místo redakčního systému řekněme kancelářský balík pod GPL. Co všechno musí živatel zveřejnit?
- Šablonu, kterou stáhne z webu a upraví si v ní font?
- Šablonu, kterou sám vytvoří?
- Dokument, který vytvoří ze šablony?
- Dokument, který vytvoří bez šablony jenom z menu File/New?
- Makra, co připojí do dokumentu?
- Vlastní plug-in do textovýho editoru?
- Opravu formátování, který v některé situaci nejelo korektně?Styly atd. jsou na úrovni šablony, kterou redakčním systémem proženeme. Pokud to někde získáme, musíme respektovat původní licenci. Pokud si to vytvoříme sami, může použít vlastní licenci. Se samotným systémem, který šablonu zpracuje, to nemá co do činění. Pokud ta šablona používá nějaký nestandardní formát, pak by kód pro její zpracování byl modifkace onoho systému a zpracování tohoto formátu je nutno zveřejnit. A to se prakticky dá udělat jako dva nezávyslý projekty - zpracování formátu skriptu X na systému Y a vytvoření skriptu ve formátu X pro generování stránky Z - bojí klidně s jinou fakturou a jinou licencí.
-
Jirka (neregistrovaný)
> Zákazník má svou grafiku, logo a design stránek. Zaplatil za to prachy a má to
> jenom tak hodit komunitě?Nemusí. Vy jako tvůrce jste ale povinnen svému zákazníkovi dodat zdrojové kódy pod GPL licencí. Co on s nimi udělá je čistě jeho věc, klidně to může přeprodávat dále, ale za podmínek GPL licence.
-
Můj výsledek na dilema nastíněné v článku je jednoduchý: Mnohonásobné placení okolo autorství je nefér vůči zbytku společnosti, která dostává za práci zaplaceno jednou. Radikální změna AZ směrem ke zrovnoprávnění je řešením většiny těchto problémů. Prostě by objednavatel jednou zaplatil za obrázky a pak by byly volné. Stejně jako třeba jednou koupím šroubovák a pak každý den nejen šroubuji bez poplatku, ale dokonce podle svého opravuji druhým, aniž bych neustále solil Narexu.
-
j (neregistrovaný)
Bud si jist tim, ze nebude. Az bude mozny prijit do garaze a rict "tak dneska bych se projel v A6" ... nacez se zhmotni zcela dokonala kopie, tak nikdo nebude platit za nic jineho, nez spotrebovanou energii. Ostatne, stejne jako v pripade dat - legalita realne nikoho nezajima.
=> platba za skutecne odvedenou praci je jediny mozny smer budouciho vyvoje. A drtiva vetsina malych firem a zivnostniku to tak dela uz davno. Ja kdyz prijdu k zakaznikovi a on po me neco chce ... tak mu reknu cenu, odevzdam vysledek a pokud zaplati, je mi zcela jedno co stim bude dal delat.
-
Schopenhauer (neregistrovaný)
to je práve problém duševného "vlastníctva".
1. vlastníctvo hmotných statkov vzniklo na to aby riešilo problém vzácnosti zdrojov.
2. duševné "vlastníctvo" nielenže tento problém nerieši - duševné "vlastníctvo" naopak vytvára umelú vzácnosť. Duševné vlastníctvo je realizovateľné iba porušovaním vlastnícva hmotných statkov.
-
pepak (neregistrovaný)
To by jistě šlo. Jste připraven za ten obrázek zaplatit ne 100 Kč, ale třeba 10000 Kč? Za program 20 milionů a ne 3000? "Mnohonásobné placení okolo autorství" sice může člověku, který staví stoly, připadat jako neskutečná drzost a tisíc plateb za jednu práci, ale současně to umožňuje, aby jednotlivý zákazník platil podstatně menší cenu, než by odpovídalo nákladům na vývoj.
-
j (neregistrovaný)
Vis jaka je cena jednoho auta? Vyrobni nekde od 30kKc (nejlevnejsi auticka, prodavajici se od tech 150k).
Vis jaka je cena !jednoho! kusu? Vcetne vyvoje, vyroby prislusnych forem, nastroju ...? Mozna (ted strelim) miliarda ... kupodivu, se auta za miliardu neprodavaji ... zajimave ... a to presto, ze si s autem kazdy muze delat co chce.
-
pomp (neregistrovaný)
Šlo by to klidně tak, že se třeba 20 podnikatelů domluví, že potřebuje program na daňovou evidenci, tak si zaplatí jeho vývoj a každý zaplatí dvacetinu ceny. A až je program vyvinut, tak už žádný autorský zákon nepotřebuješ, abys ten program chránil.
Stejně většina programátorů píše programy na zakázku a jeden zadavatel platí celou cenu práce. Proč toto pak ještě chránit autorským zákonem?
Co se týče obrázků - chceš obrázek, který už existuje? - neplatíš nic. Chceš nový obrázek podle svých vlastních představ? - zaplať si práci grafika. Zas k tomu nepotřebuješ žádný autorský zákon.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Většina vývoje například linuxového kernelu je placená. A většina (relativně) úspěšných open source projektů vznikla z nějakého komerčního projektu (Firefox, PostgreSQL, OpenOffice). Navíc komerční firmy dělají přesně to co popisujete: firma píše účetnictví, a náklady se dělí mezi zákazníky. A umožňuje to generovat zisk, má to fungující business model. To se o open source říct zdaleka nedá.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Google na browseru ani Androidu nevydělává. Ano, podporují jeho služby. Jenže těch tvůrců SW, kteří mohou platit vývoj ze zisků obrovské továrny na reklamu a šmírování, je naprosté minimum.
Jako hypotetický příklad bych uvedl společnost IKEA. Kdyby dali svůj plánovač interiérů jako open source, asi byste tvrdil, že se u IKEA mohou inspirovat, jak se má vydělávat na open source. Jo, jasně. Stačí mít prodělečný vývoj SW, a k tomu jiný dostatečně masivní zdroj peněz :)
-
j (neregistrovaný)
Firma vzdy vydelava na komplexu sluzeb a pokud nejakou zrusi, vzdy se to projevi na celkovych prijmech. Pokud si objednam zednika, a ten mi rekne, ze na obklady si mam objednat obkladace, protoze to se mu nevyplati delat, tak ho poslu doprdele, a objednam si nekoho, kdo vyzdi i oblozi.
-
j (neregistrovaný)
To je samozrejme nesmysl.
1) nikdo zakaznikum nebrani aby se na konkretni vyvoj slozili
2) velmi casto naopak jeden zakaznik cely vyvoj zaplati, a ostatnim se to opakovane proda (velmi oblibene specielne ve firemnim sektoru)
3) zcela zjevne tento model nefungujeMimochodem, truhlar si taky musi (za !miliony!) poridit vybaveni dilny ... a taky nechce za zidli milion, presto, ze ji majitel muze pouzivat dle libosti, dokonce ji muze pronajimat ...
-
j (neregistrovaný)
Kdyz je bekdo blb, tak blbem zustane, ze ...
"Neboli povaha nehmotného statku umožňuje rozložit náklady na jeho vytvoření."
=> u hmotnych statku to nelze ze ...
Truhlar nema zadny zakonny narok dostas zaplaceno za pronajem sve zidle ani za vyrobeni kopie te zidle. Takze kupodivu, pokud tu zidli bude prodavat za ten milion, tak neproda zadnou a krachne, stejne jako kracnou "umelci" kteri chteji stokoruny za bezceny zaznam.
-
Taková přirovnání vždycky kulhají na obě nohy. Fyzický výrobek se vyrobí a jednomu zákazníkovi prodá. Nebo se může pronajímat za nižší cenu.
Nehmotný výrobek se dá samozřejmě taky udělat na objednávku. Můžete zavolat Metallice a říct jim, že jim těch 1M dolarů dáte a že chcete mít svoje originální CD. Ale to asi nikdo neudělá. Mnohem lepší je se na ty náklady složit. Stejně jako se při návštěvě plovárny všichni skládají na náklady na vodu, čistění, plavčíka a elektřinu. Nebo by bylo lepší, kdyby si tu jejich „bezcennou kopii plovárny“ nechali a kdyby jeden člověk ty náklady zatáhl, tak jako u židle?
-
SB (neregistrovaný)
Financování hmotných a nehmotných statků probíhá jinak, proto nemůžete použít příklad se šroubovákem:
Vytvoření hmotných i nehmotných statků stojí nějaké zdroje, tedy peníze, za které je možno tyto statky směnit. Vzhledem k tomu, že hmotný statek jde prodat jen jednou (je unikátní z podstaty), řešení je snadné - zaplatíte vše. U nehmotného statku tomu tak být nemusí, protože je možné (ale ne nutné) jej (neboli práva k jeho užití) prodat mnohokrát, a tudíž je možno rozpočítat náklady na více kupců, to už ale není tak jednoduchá úloha, protože nemusíte vědět, kolik jich bude. Dle vašeho navrženého případu si objednáte vytvoření obrázků, ale zaplatíte celé náklady, protože jste byl prvním, kdo je chtěl, a protože jste jediným kupcem, ale výhradní práva nezískáte, budou zdarma dostupné všem. Jak se cítíte nyní? -
Mordae (neregistrovaný)
Já bych to cítil tak, že se stejně ustálí nějaká rovnováha a vzniknou mechanismy které dodají obrázky za rozumnou cenu. I kdyby se na ně lidé měli složit, nebo se to řešilo předplatnými do fotobank.
Je bláhové se domnívat, že lidé přestanou vytvářet nehmotné statky jen proto, že na ně nebudou mít monopol.
-
j (neregistrovaný)
Rozpocitavani na vice kusu se dela zcela bezne prave u hmotnych statku, u SW je to spis vyjimka ... a vzdy je to kupodivu o riziku podnikani toho, kdo neco takoveho prodava. U vetsiny vyrobku jsou totiz naklady na vlastni vyrobu a material zcela nepatrne vuci nakladum na vyvoj, nastroje ...
Kupodivu kdyz si objednam fotografa, tak mu zaplatim veskerou praci, kterou s tema fotkama mel. A vyjde me to casto levnejs, nez si nekde shanet uz hotovy.
-
j (neregistrovaný)
I blb jako ty by moh vedet, ze ten pisek se musel nekde vykopat a sam se do pytle nedostal. Nekdo si na to poridil bagr, takze tech pytlu musi prodat poradnych par fur aby se mu zaplatil ten bagr.
Presto mi kupodivu nikdo nebrani, vzit motyku a jit si nakopat vlastni pisek, a majitel bagru nikde nerve, ze ho okradam.
-
Petr M (neregistrovaný)
Tak jinak. Vaše oblíbená kapela složí nový hit a má koncert. Investuje do pronájmu sportovní haly, najme si za desetitisíce osvětlovače, ochranku,... a ve výsledku vylosuje jednoho z návštěvníků, který to všechno zalepí a ostatní to budou mít zadarmo. jak by jste se cítil jako vylosovaný dobrovolník?
Při placení nejde o to, jak byla prodávaná hodnota vytvořena, ale platí se za hodnotu, kterou přinese zákazníkovi. Takže v případě šroubováku jako zákazník zaplatíte za něco, co vám umožní zašroubovat šroubek. V případě koncertu malou částku, za kterou se vám dostane kulturního zážitku. Jiný zážitek je třeba flaška vína, ta už je sice fyzická, ale taky platíte za uspokojení. Nestojíte o víno za pětikilo? Fajn, můžete jít do kaufáče pro chateau de box. A v případě software platíte za to, že vám např. jako živnostníkovi zjednoduší daňovou evidenci nebo poskytne online prodejní kanál...
Jestli to někdo vykopal ze země, vysoustružil nebo jenom vložil kopii souboru do mailu, řešit vůbec nemusíte. Uspokojil vaši potřebu odpovídajícím způsobem za cenu, se kterou souhlasíte? Tak plaťte. Ne? Tak místo šroubováku od Narexu kupte za poloviční cenu čínský, který má životnost tři šroubky. A nebo si na kovadlině rozklepejte hřebík, to je zadarmo... U softu platí to samý.
-
Petr M (neregistrovaný)
No a na to je právě potřeba autorský zákon. Takoví jako vy by si měli zkusit něco opravdu kvalitního naprogramovat, odladit, otestovat a nedostat za to ani korunu. Ono to není tak jednoduchý, jak to vypadá.
Program i další věci (nejenom) na torrentu mají autora, který do nich investoval čas a peníze. Jsou jeho vlastnictvím a on by měl rozhodnout, co s tím udělá. Jestli dílo nabídne zdarma a za jakých podmínek, nebo jestli to někomu kompletně prodá, nebo to bude půjčovat za pět dolarů týdně... To, že si to zadarmo stáhnete je stejný, jako když si prostě na posekání zahrady vezmete sousedovu sekačku z kůlny a ani se ho nezeptáte. Přece sekačky neubude, tak co...
-
j (neregistrovaný)
Si predstav, ze sem prave vyrobil uzasny lejno ... prisel sem ti ho rozmazat po dverich a ted na tebe poslu pravniky, protoze ty si uzil moje lejno, a nechces za nej platit.
Ja kdyz neco kodim, tak pro nekoho, kdo mi za to zaplati. A zaplati nejspis proto, ze ma nejakou potrebu neco mit. Na druhou stranu delam spoustu prace jako konicek a neocekavam, ze mi za to bude nekdo platit.
Kdyz zjistim, ze se rozmazavanim lejn po dverich neuzivim, asi budu muset zmenit lokal ... a lejna rozmazavat jako svuj konicek, zcela gratis.
A tohle je princip, kterej lidi jako ty a spousta dalsich "umelcu" nedokazou pochopit. Platba je zcela DOPROVOLNY akt a vyjadreni neciho zajmu. Ty muzes lidi presvedcovat, muzes se jim podbize .. (prodat se da vazne naprosto cokoli) ... ane nemuzes je NUTIT - a to ani zakonem, prototze to jednoduse nefunguje, a kazda takova akce vyvolava zcela logicky reakci - odmitavou a zapornou.
Ja si uz poridil tolik smejdskyho SW, filmu, ... ze z principu platit predem odmitam. A pokud mi tvurce hodla hazet klacky pod nohy v podobe vyhruzek, DRM, ... tak mu proste platit nebudu ani nahodou.
Nebo si vazne myslis, ze pokud prijdu za zakaznikem a hned mezi dverma mu reknu, ze je stejne peknej zlodej, tak at navali prachy, a ze pak mu mozna neco dodam, tak ze se uzivim?
-
evzen (neregistrovaný)
Oblíbená kapela složí hit, jdu na koncert, zaplatím lístek. Koupím si CD, zaplatím. Poslouchám jí v rádiu mám zaplaceno tím, že zaslechnu reklamu.
Nemám s tím problém, ale mám problém s tím, že oblíbená kapela (nebo pořadatel)za ten koncert, kde hrají svoje skladby, zaplatí vyděračům z OSA. Ale to už je trochu (víc) mimo téma. -
j (neregistrovaný)
Kapela ma koncertovat a placku ma davat jako promo k listku. Na koncerte platis za odvedenou praci. Placka je bezcenny zaznam te prace.
Taky prineses zamestnavateli/chlebodarci video, jak si (pred rokem) pracoval a on ti za to da plat?
Dtto autor textu/hudby necht si dohodne s interpretem, za kolik pro nej bude/nebude psat, to je zcela mezi nima. Nevim proc do toho tahat zcela nezucastnene strany.
-
Riff (neregistrovaný)
Kapela ma koncertovat a placku ma davat jako promo k listku. Na koncerte platis za odvedenou praci. Placka je bezcenny zaznam te prace.
On ten "bezcenný" záznam bývá jaksi po všech stránkách několikrát kvalitnější, než živá produkce, což stojí několik dní ve studiu, vybavení, střih, produkci, hosty, všechny parazity kolem, atd, atd.
Taky prineses zamestnavateli/chlebodarci video, jak si (pred rokem) pracoval a on ti za to da plat?
Když zaměstnavateli pustíš záznam jak pracuješ, tak z toho nemá nic(ve tvojem případě to možná vyjde nastejno), zatímco ze záznamu můžeš mít ten samý požitek jako na koncertě(když pominu tu atmosféru). Hlavně ale neplatíš za to, že někdo vyluzuje zvuky, ale za to, že z těch zvuků někdo složil skladby, dal jim aranžmá, otextoval je, nahrál, nazpíval a k tomu je to natolik dobrý, že si to někdo je ochotný pouštět.
-
Pepca (neregistrovaný)
Myslím, že tohle je vcelku rozumný způsob, jak do projektu přinést peníze. Pochybuju, že by nějaký web chtěl vypadat stejně jako konkurence, takže ta šablona je v podstatě na jedno použití. Podstatou open source je, aby kód bylo možné použít a rozvíjet i poté, kdy autor nemá na dalším rozvoji zájem (program splnil účel, pro který byl napsán) a nebo nebylo s takovým použitím počítáno. V případě jednorázové šablony tohle není nijak potřeba.
Na místě Wordpresu a Joomly bych na to šel zcela jinak. Nahodil bych e-shop, kde by se takové šablony prodávaly. Nejlépe přímo z domovské stránky odkud se stahuje samotný systém. Autoři šablon by pak na oplátku přispívali desátkem na projekt (podíl z prodeje).
-
Ne, Affero vyžaduje možnost stažení GNU GPL aplikace, která běží na serveru. Třeba upraveného redakčního systému. Viz starší článek na Rootu.
Tohle se tady neřeší, licence PHP souborů těch šablon je jasná. Ale CSS, HTML ani obrázky nemají s PHP nic společného, jak je ostatně napsáno v článku.
-
Abc (neregistrovaný)
Je zaujímavé, že niekto zoberie ako základ svojej práce open source riešenie uvoľnené pod GNU GPL licenciou a sťažuje sa, že na nej nemôže "ryžovať" podľa svojich predstáv. Veď keď Vám licencia nevyhovuje, tak si vytvorte vlastné riešenie alebo svoju prácu postavte na kóde, ktorý je šírený pod pre Vás prijateľnou licenciou. Nikto Vás nenúti používať práve WordPress (príklad z článku). Lenže niektorí ľudia radi stavajú na práci iných, ktorí svoje diela uvoľnili zadarmo pre všetkých, ale keď majú urobiť to isté, tak majú hneď plno rečí prečo to nejde, prečo to nie je v poriadku, že to zasahuje do ich "slobôd"...
-
Petr M (neregistrovaný)
No, osobně ten přístup taky nechápu. Když v projektu použiju soft pod GPL, tak si ušetřím práci. Napíšu třeba 250 řádků, ale mám k dispozici dalších třeba 25 000 řádků. Navíc otestovaný desítkama lidí. Těch 250 zveřejněných řádků se zdá málo, ale komunita sta výdvojářů po deseti stejně velkýdch projektech už to nějak dá dohromady...
Takže čím víc lidi dávají, tí víc taky získají...
-
Karel (neregistrovaný)
Píšete malé věci postavené na práci mnoha lidí. Takže váš postoj zcela chápu. Pokud budete v opačné situaci, tak vám bude GPL vadit. Budete v situaci, kdy váš SW s 25000 řádků bude "otráven" GPL kvůli 250 řádkům nějakého GPL kódu.
Aneb váš příspěvek je odpovědí na otázku, proč řada velkých projektů odmítá GPL a proč se řada dodavatelů SW kloní spíše k BSD, MPL, Apache apod. open source licencím. Jako rozumný kompromis se pak prosazuje LGPL. Osobně mi do projektů GPL kód nesmí, zejména proto, že svůj kód zveřejňuji pod BSD licencí, což by mi GPL zakázala. Naštěstí je SW s GPL licencí, přes všechnu tu její slávu, naprosté minimum. Sice každou chvíli narazíte na nějaký program vydaný pod GPL, ale na knihovny a referenční implementace se často používá něco jiného.
-
backup (neregistrovaný)
takoveto nazory (nikdo te nenuti pouzivat ....) jsou velmi hloupe a dost dobre nechapu, jak se to muze objevit zde, na webu, kam chodi vpodstate jen vysokoskolaci. (nebo obecne lide s urcitou mirou inteligence).
V zivote existuje totiz neco, cemuz rikame 'okolnosti'. A tyto okolnosti nas kupodivu 'nuti' delat veci, ktere bychom vlastne delat nechteli. V zamestnani i doma pouzivame windows z tech nejruznejsich praktickych nebo politickych duvodu, volime strany o kterych vime ze nas vubec nereprezuntuji, pouzivame relacni databaze na veci, na ktere se absolutne nehodi, protoze to vedeni naridilo a je to 'stavajici stav techniky' atd.
A samozrejme se my vyvojari pohybujeme v tom biotopu informacnich technologii, ktery je dnes silne ovlivnovan i free a open softwarem. A navic jsme vystaveni kapitalisticke soutezi, a kdyz nase konkurence 'zneuziva' GPL a jine free software, tak ma z toho event. trzni vyhody. Na to muzeme reagovat tak, ze zustaneme zasadovi a muzeme to 'kapitalisticky' zabalit a nebo hledame cesty, jak takove software integrovat do nasich projektu a produktu. A proto budou i nadale nasazovat firmy GPL software ve svych produktech a to tak, aby nejak splnily pozadavky licence a presto nemusely nic platit (zejmeny tim, ze kazdy zakaznik to GPL software pouziva sam a nedistribuje ho dal)
-
SB (neregistrovaný)
Váš příspěvek vůbec nevysvětluje, proč je názor Abc hloupý. Naopak mi přijde výstižný, protože na produkty něčí práce nevzniká ostatním automaticky nárok a autor by měl mít právo si určit (alespoň ve vyšší společnosti), jak se s jeho dílem bude nakládat. To, že je někdo v nějakých „okolnostech“, jej neopravňuje k porušování pravidel jen proto, že je to pro něj právě výhodné. To je mimochodem jedním z důvodů, proč se ČR zmítá ve sračkách.
-
Abc (neregistrovaný)
Škoda, že neočakávate určitú mieru inteligencie aj od seba. To, že na základe svojich životných skúseností a rozhodnutí ste sa rozhodli podriadiť sa "okolnostiam" je čisto Vaša vec. Lenže to neznamená, že ostatní nemajú iné skúsenosti a neprijali iné rozhodnutia a postoje než Vy. Neplatí, že keďže sa ich postoje nezhodujú s Vašimi, že sú implicitne nesprávne alebo "hlúpe". Hlúpe je myslieť si, že to tak je. Aj keď Váš pohľad na problematiku chápem, nesúhlasím s ním. GNU GPL licencia vznikla podľa môjho názoru preto, aby mali zo softvéru prospech užívatelia, nie ekonomické či aké záujmy programátorov. Podľa toho, čo píšete, je tento prístup natoľko silný, že Vás okolnosti nútia sa ním zaoberať. Lenže na GNU GPL to nič nemení. A buď ju prijmete, alebo zvoľte nejakú inú. Na výber podľa mňa je. Ak Vás zamestnávateľ núti používať niečo, s čím nesúhlasíte, tak si nájdite inú prácu. Ak zákazník trvá na niečom, čo podľa Vás nie je v poriadku, tak ho skúste presvedčiť o inej alternatíve. Na výber predsa máme. GNU GPL nie je jediná licencia a WordPress, Drupal a Joomla nie sú jediné redakčné systémy na trhu, keď mám znovu použiť príklad z článku. Existujú aj iné riešenia, od nekomerčných po komerčné, distribuované pod inou licenciou. Je to také jednoduché ako to znie. A ak sa s tým nedokážete vysporiadať, tak to "kapitalisticky" zabaľte. Ale myslím si, že to nebude nutné. Stačí sa prestať stavať do pozície ukrivdeného, ktorý nemá na nič vplyv a musí sa za každú cenu prispôsobovať okolnostiam, pretože nie je na výber. Lenže na výber je. Je to len otázka pohodlia a výhod, ktorých sa niektorí ľudia ťažko vzdávajú. Ďakujem za porozumenie.
-
evzen (neregistrovaný)
Já pokud bych byl autorem něčeho takového (nikdy jsem nenapsal nic delšího než 100 řádků) tak bych se na to koukal asi takhle :
Dal jsem kód pod GPL , OK GPL pro něj platí a platit bude. Cokoliv upravíš a dáváš dál zveřejníš.
Šablony ? Tady máš rozhraní, pár mých pod GPL plus popis jak na to. Upravíš mou ? Zveřejníš. Napíšeš si svojí ? Co je mi po tom dělej si s ní co chceš.
Šablony a obsah bych považoval za žrádlo pro systém. Čím ho nakrmíte a co z něho vyleze, po tom je mi pendrek.
Něco jsem tam dal, aby to bylo v základu použitelné, co jsem tam dal a je pod GPL pod GPL zůstane, pokud si někdo dopíše plugin pro zpracování obrázků, z mého pohledu je to další program od kterého si můj systém bere krmení, tak ať si ho distribuuje autor pod licencí jakou chce, jen to nesmí s mým programem složit dohromady a šířit společně.
Toť můj názor.
-
Podle mě celý spor není o licenci, ale o záměru vývojářů/maitainerů projektu. A v evropě je jejich záměr důležitý jak z kulturního, tak i z právního hlediska. Jinak podle mě je nejednoznačnost a komplikovanost GPL tak trochu účel. Přecijen je to používání cizích zbraní (copyrightu) proti těm, kteří chtějí tyto cizí zbraně používat k uzavírání software. Tudíž z hlediska GNU není problém ani nejednoznačnost ani složitost licence, protože to pořád ještě patří mezi zbraně, co používá druhá strana.
Já jsem vždy měl z GPL smíšené pocity. Na jednu stranu se mi nelíbila, na druhou stranu, to všecko, co s ní dokázali udržet otevřené a ty všechny možnosti, které nám to dává, to je takřka fenomenální. Můj názor upravily reálné výsledky, které GPL přinesla.
ČLÁNKY DO MAILU