Tímto bych zrovna neargumentoval. Java je typickým příkladem jazyka, který byl z pohledu CS zastaralý už v době vzniku. Úkol zněl jasně - vzít v té době nejpoužívanější jazyk, tj. C++, vykuchat z něj ty největší pasti, tj. pointery, vícenásobnou dědičnost a ruční práci s pamětí, odstranit makroprocesor a překládat do multiplatformního bytekódu místo do strojáku. Jazyk měl dle tehdejších propagačních informací sloužit k programování mixérů a jiného drobného harampádí, měl sloužit k vývoji malých aplikací - "appletů" a měl umožnit programování i těm, kteří nedávají C++. C++kaři měli být schopni se ho naučit za pochodu, čímž měl být zaručen dostatek Java-ready vývojářů. To vše zaštítěno a licencováno Sunem.
Microsoft nesměl samozřejmě zůstat pozadu, čímž vznikla microsoftí verze Javy, v podstatě i se všemi nedostatky své předlohy (asi jako když Jára Cimrman inspirovav se románem Babička napsal román Dědeček).
Vůbec nešlo o vytvoření něčeho nového - právě naopak, ty "nové" jazyky měly být všem vlastně důvěrně známy, šlo čistě o marketingové projekty bez pokusu o nějaké inovace. Sami někteří z autorů Javy z toho byli rozčarováni, vědouce, že je právě promarňována příležitost vytvořit opravdu moderní jazyk na úrovni tehdy známých znalostí a zkušeností (podle původního záměru se měla Java mnohem více podobat Smalltalku než C++).
Tím, že je Java postavena na C++, dokonale demonstruje sama na sobě ono přísloví, že z ho..a bič neupleteš.
Já taky nepsal o dnešní Javě (ani dnešním C++), ale o Javě a C++ v době vzniku Javy - když už předřečník argumentoval koncepční zastaralostí. Obojí se od té doby někam posunulo od původních záměrů. (z obojího se stává větší a větší patlanina à la dort Pejska a Kočičky, což plyne prostě z toho, že obojí má v základech stejné koncepční nedostatky - objektový model postavený na statickém typování bude už z principu vždycky kulhat na všechny končetiny, co má; to je prostě pokus o kvadraturu kruhu)