Názory k článku Něco málo o sedu: stream editor

Proč je namísto sedw3_male_h.gif a následujícíh obrázků v článku jen OBRÁZEK: název souboru? Kde udělali soudruzi z NDR chybu? (Kdo je chce vidět, může přitom použít URL prompt svého oblíbeního browseru ;-)

Chybicka se vloudila, uz je to OK.

sed obcas ve scriptech pouzivam, ale ze toho umi tolik, to jsem opravdu nevedel (moje "sed -ne 's/neco/neco_jineho/'" mi skoro vsude stacilo, ale jaxe tak divam, tak jsem plno veci moh delat daleko lepe a radostneji ;)

.. diky za prinosny clanek!

zacal som to luskat, ale je to pekne huste a mozog mi uz v tychto nocnych hodinach nepracuje tak ako za mlada :-D, tak si to necham na rano... len tlieskam tomuto pocinu a pocitujem vdacnu lasku k autorovi :-)

Paráda, konečně se zase našel někdo, kdo přečetl dokumentaci za mě :)

Ještě něco podobného o awk, prosím.

Dík.

No ono je to solidně popsáno v knize Linux v kostce (včetně awk, ed, ex, vi a dalších), ale je fakt, že tam se moc nepopisuje jak to tam uvnitř funguje. Asi si ten článek budu muset přečíst ještě jednou. Nějak mi to stále hlava nebere, jak ten sed vlastně ten soubor zpracovává.

Aniž bych chtěl snižovat hodnotu článku, přijde mi tento díl jako manuálová stránka s obrázky. To je asi nějaká psychologická finta, že když nejsi ochoten přečíst si sed(1), jsi z ní nadšený, když ti ji někdo dá jako článek na roota :o)

A kde jsou podobné manuálové stránky k nahlédnutí? Ty co znám já, tak v těch je prd. Jak funguje sed jsem já osobně vyčetl až ze zdrojového kódu. Kdyby každá manuálová stránka vypadala takhle, mohl být unix jinde než je dnes.

Myslím si, že knih o UNIXu - Linuxu včetně manuálových stránek existuje dost. Od roku 1989 - sborník od Kancelářských strojů - UNIX, 1990 - Brodský, Skočovský - UNIX a jazyk C, 1992 - Antony,Muller,Hoke - UNIX System 5 - Gradatim, 1993 - už nevím kdo UNIX BSD - Grada - a tak dále, stačí jenom trochu se rozhlédnout. Víceméně ve všech knihách jsou všechny UNIXové příkazy popsané a většinou i s principem, jak přesně pracuje. Ve většině jsou i principy UNIXu jako takového, IPC (share memory, semafory, pipy a další legrace kolem), funkce jádra, někde i systém cally a jejich funkce atd..
Tím nechci shazovat tento článek, jenom že nepřináší nic nového.

Řeč byla o manuálových stránkách ne o literatuře o Unixu. Ale i těch knih je zoufale málo a jedna opisuje druhou. Navíc jsou psány odborníky a něco z nich skutečně pochopit je téměř nemožné. Dejte je přečíst někomu, kdo o unixu téměř nic neví. U každého odstavce se vás zeptá, jak je to myšleno. Někomu, kdo má za sebou vysokou školu a léta praxe se to možná zdá jasné a snadné, ale ten už si své znalosti pracně léty posbíral kde se dalo.

Všude možně. Tohle je jedna z prvních odpovědí Google:

http://campuscgi.princeton.edu/man?sed

doporučuji porovnat s článkem...

Ano, google a pevná linka za pár korun je silný nástroj na každý problém. Zejména pokud člověk dokonalé ovládá angličtinu, aby pochopil něco, co se těžko chápe i v rodném jazyce. Stránku jsem porovnal s článkem. Článek výrazně vede a navíc manuálová stránka, kterou člověk najde ve většině distribucí Linuxu vypadá jinak.

A mimochodom, naco awk? :))

Nieco malo o awk mozete najst napriklad aj na muni> http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol05num05/brandejs/brandejs.html
Vela zabavy zelam :)

Bez muceni se priznam, ze misto sedu radsi pouzivam perl. Ten je take write-only, ale ne tolik :-)

$ ls -1s /usr/bin/perl /bin/sed
22 /bin/sed
696 /usr/bin/perl

čímž chci říci, že perl je občas overkill

ls -1s /usr/bin/perl /bin/sed
92 /bin/sed
16 /usr/bin/perl

RH9 ;-D

Bez knihoven :-) Ale i tak myslim, ze rozdil mezi sedem a perlem neni pro dnesni pocitace a normalni skripty podstatny...

Tak jsem si ted udelal takovy maly pokus (ktery si necini naroky byt reprezentativni, ale preci neco vypovida): Jednoduche nahrazovani retezce (the za a v anglickem textu cca 18MB). Perl to ma kolem 1.15u+0.1s, sed za 1.3u+0.1s. (u=user, s=system cas). Ohledne pameti: RSS je u sedu 7288, u perlu 1020.

Toz tedy nevim, co je vlastne overkill :-)))

ls -1s /usr/bin/perl /bin/sed
60 /bin/sed
16 /usr/bin/perl

RH 7.1

Myslim si, ze clanek je psan prilis nahusto. Vhodnejsi mi pripada postup, kdy se na konkretnich prikladech predvadeji jednoduche zpusoby pouziti postupne stale slozitejsi. Zacal bych treba prikladem, ktery odstrani ze vstupu retezec. Pak treba neco co nahrazuje retezec. Ukazal to v kolone s find pro automaticke nahrazovani textu ve vice souborech, atd... Prelozeny MAN je prilis huste ctivo. Podivejste se treba jak Satrapa vysvetloval VIM. Hezky postupne od ulnych zakladu.

Tak to by se vam mohlo libit tohle:

http://www.rtfiber.com.tw/~changyj/sed/

Jakypak prispevek k okurkove sezone? Presne takove clanky tu podle me patri (na rozdil od tech sra?ek kolem sco, ktere jsou vsechny stejne nudne uz nekolik mesicu).

Jen prosim vice prikladu. Takhle to pripomina manualovou stranku a z nekterych popisu je tezke si predstavit, co to vlastne dela.

souhlas, souhlas, souhlas - hlavne s tim sco

Ja bych take rad neco jako porovnani s tim perlem - neco uz tu je, hlavne s tema knihovnama - vzdycky nejsou nainstalovane ty, ktere clovek potrebuje.

To by bylo hodne zajimavy porovnani. Jednoucelovy nastroj versus kompletni programovaci jazyk s knihovnama na co si vzpomenete ...

I kdyz ... oboji je to turing complete ;-)

Dobry den,
existuje nejaka alternativa k sedu, ktera by menila ten samy soubor? sed soubor > soubor, ani w prikaz nefunguje. Obcas proto pouzivam ed, ale ten je "neprijemny" na nakrmeni prikazy.

Klasický sed nic takového nemá, musíte použít dočasný soubor.

GNU sed >= 4.0 má option -i, který dělá přesně to, co potřebujete.

Jedna z moznosti je toto:

$ echo slon > slon

$ (rm slon; sed 's/slon/slune/' >slon) <slon

$ cat slon

slune

$

Stepan

> Implicitní výstup podle bodu d) lze potlačit
> parametrem -n

Nechapem o aky bod d) ide.

Tam samozrejme melo byt podle bodu 4) :-)