Tohle bude hodně osobní komentář. S Nvidií mě pojí mnoho let minulých, kdy to většinou bylo na ostří nože, avšak také mnoho let spokojeného užívání jejích produktů a pravidelné pokyvování hlavou, že to Nvidia zase správně odhadla. Zkrátka a dobře, kdo chce nějaké to tl;dr na úvod, tak tady je: Jen-Hsun Huang je vizionář, možná větší, než býval Steve Jobs. Můžete Nvidii nenávidět, ale nemůžete opomenout vliv jeho technologií a produktů na váš vlastní život.
Snad jedině slepý by si nevšiml, že i běžná média si konečně všimla Jen-Hsun Huanga. Sice mu vesměs všichni říkají Jensen, ale jak ajťáci vědí, ono mu to celkem vyhovuje a nevadí mu být takto oslovován a označován. Tak tu máme spousty textů o tom, jak přišel jako chudý chlapec do USA, jak se vypracoval, jak probíhal vzestup Nvidie mezi absolutní špičku IT světa.
Všechno to je pravda. Možná to nebylo tolik vidět před 15 či 20 lety, kdy svět neustále poslouchal tu o Craigu Barrettovi, občas o Jerry Sandersovi či Hectoru Ruizovi, často o Stevu Jobsovi a velmi často o Billu Gatesovi. Jenže většina z těch, kteří byli dnes a denně v médiích, byli spíše inženýři či obchodníci, v podstatně hlavně Steve Jobs se této sféře vymykal.
Na pozadí toho všeho postupně rostla jedna zpočátku malá firmička. Doby, kdy profi grafiku opanovala zvučná jména jako 3DLabs a spotřebitelé používali karty jako S3 či ATi, občas dražší a lepší Matrox, tehdy by na Nvidii vsadil málokdo. Kdo ale vsadil, je dnes neskutečně bohatý.
2011: Jen-Hsun Huang vypráví studentům na Stanfordu
Ostré lokty a málo morálky
My redaktoři jsme si vždy s Nvidií užili své. Někteří jeli bezkonfliktní linii a měli klid, informace v předstihu a vzorky na testy. Jiní odmítali nechat si kecat do vyznění testů a textů, ti pak byli na černé listině. Jakkoli ale strategie ne-úplně-morální, strategie úspěšná.
Nvidia je pro hráče synonymem herní grafiky a jsou stále i dnes ochotni si připlatit oproti Radeonu, i kdyby Radeon byl za menší peníze rychlejší. Proč? Protože kombinace držící se pověsti a Jen-Hsunova vizionářství, plus ony ostré lokty, funguje. Čert vem moji oblíbenou hlášku českého zástupce Nvidie ve stylu „když ho nevyhodíš, zaříznu ti podporu“. Nevyhodil jsem (ostatně to vůbec nebylo v mé jurisdikci), neměl podporu, tudíž netestoval v době uvedení na trh a obraz o nových kartách Nvidie tak vytvářeli redaktoři spřízněnější. Což funguje.
Rovnou podotýkám, že nevím, nakolik to funguje dnes, poslední kartu, která mi byla zapůjčena na test přímo od Nvidie, jsem hrubým odhadem (nechce se mi to dohledávat) testoval asi tak před 11 či 12 lety. Pročež dnes může být vše jinak (nebo úplně stejně).
Mezivsuvka o zaujatosti
Součástí úspěšné marketingové strategie, kterou nám ostatně předvádí i jeden vrcholný politik, který jakoukoli kritiku na svou hlavu okamžitě odsoudí jako kampaň proti němu, je pravidelné obviňování nespřízněných osob ze zaujatosti. Rád bych na tomto místě podotkl následující:
Pominu-li pravěké doby před pořádnou érou 3D akcelerace, tak v letech 2002 a 2003 jsem si mezi Radeonem 7500 a GeForce 4 MX 440 vybral právě tu GeForce. Od roku 2005 jsem jel na Radeonech, které v roce 2010 vystřídala první a po ní druhá GeForce, abych se poté od roku 2015 držel drtivou většinu doby na integrovaných grafických jádrech Intel. Je mi osobně celkem jedno, kdo to GPU vyrobil, pokud funguje spolehlivě, v mnou očekávaném výkonu a s přijatelnou spotřebou.
Vůbec nejstarší video s Jen-Hsunem na YouTube z jara 2007
Vypočítavost či vizionářství Jen-Hsun Huanga
Za ty desítky let má Jen-Hsun na hlavě několik historických kousků másla. Ten asi nejslavnější spočíval v neoprávněném užívání technologií 3Dfx, kdy právní spor vyřešil krach 3Dfx a následný odkup této firmy samotnou Nvidií. Kdyby manažeři 3Dfx neudělali několik kardinálně chybných rozhodnutí, možná by dnes ani žádná Nvidia neexistovala, ale na „kdyby“ se historie neptá, a tak zatímco 3Dfx Rampage nikdy na trh nepřišlo, GeForce 256 a později třeba také GeForce 3 ano. A s těmito kartami se Jen-Hsunovi povedl marketingový majstrštyk.
Přichází GPU
Rozhodli se poté, co přidali jednotky pro transformace a nasvětlování scény, že nemají tuctový grafický čip, ale grafický procesor, tedy GPU. Nvidia si na několik let pro sebe marketingově uzmula tento termín a od té doby Jen-Hsun, kde dával rozhovory (třeba u Charlieho Rose), tam hlásal, že „[my Nvidia] jsme vymysleli GPU“. Částečně to byla pravda, ale pravda hodně zveličená.
Tehdy poprvé jsem ve svém širším okolí zaznamenal, že se lidé rozhodovali při nákupu nové grafické karty pro tu výrazně dražší GeForce, aniž by T&L jednotky měly tehdy vůbec nějaké větší využití ve hrách či jinde. Jen-Hsun a jeho lidé ale tyto jednotky do GPU dali a dokázali celku dát chytlavý název, který se ostatně nabízel, ale oni si jej uzmuli přirozeně pro sebe. Vynikajcí tah.
Akcelerovaná fyzika
O něco později se rodí de facto startupová firma Ageia, vydává fyziku akcelerující karty PhysX a příslušné SDK/API. Jak později konstatuje John Carmack, snad za ně Nvidia nezaplatila moc. Jen-Hsun Ageiu kupuje a krátce poté omezuje běh PhysX na firemní GPU a jak ukazují tehdejší analýzy kód od Davida Kantnera, CPU kód je záměrně limitován, aby byl pomalý a lidé kupovali GeForce, ideálně dvě karty: jedno vyšší GPU na grafiku a druhé slabší na PhysX (neb PhysX karty jsou ukončeny hned po koupi firmy). Opět: úplně morální to není, ale jako strategie poměrně úspěšná, a to se bavíme o velmi omezeném poli působnosti zejména herní fyziky.
Rok 2009 a Jen-Hsunovo legendární „This puppy here is Fermi“ s maketou karty, která není Fermi, přesto jde o generaci, která značně posune GPGPU možnosti.
Slepé větve
Jen-Hsun a jeho lidé ale zkouší prakticky vše, co se dá pro grafické procesory přinést. Rodí se tak třeba systém aktivního 3D, Nvidia 3D Vision. Je to sympatické a funkční řešení, nicméně jak ví každý uživatel Apple Vision Pro, bolení hlavy se dostavuje u většiny lidí poměrně rychle.
Podobně nakonec dopadá adaptivní synchronizace G-SYNC, kde Nvidia dodává výrobcům LCD monitorů přídavný čip. Opět je na trhu první, FreeSync se objevuje později a pár let parametrově dohání Nvidii a její G-SYNC. Nakonec ale Nvidia kapituluje a umožní provozovat FreeSync jako variantu G-SYNC. Ostatně mezitím už pracuje na hardwarovém GPU ray-tracingu, resp. jednotkách pro tenzorové výpočty.
Ray-tracing jako tak trošičku zbytečnost, která vydělává spousty peněz
Raytracing spousta hráčů miluje, jiní zase nevidí téměř žádný přínos. Bez ohledu na to, zdali nad videi a obrázky z her s hardwarově ray-tracovanými efekty slintáte nebo vyťukáváte morseovku na čelo, je ray-tracing tady a s ním i značný kus křemíku GPU Nvidia, na kterém Nvidia zase o kus víc vydělává. A ne, nárůst cen grafických karet přes poslední tři generace (RTX 20, RTX 30 a RTX 40) není dán jen ray-tracingem či machine-learningem, ale hlavně rostoucími cenami za TSMC wafery na stále menších nanometrech. Tak či onak ale díky ray-tracingu vydělává Nvidia na hráčích za jednotkový produkt zase o něco víc, zatímco AMD se nepochybně musí trošičku podbízet cenou, aby udržela jistotu velkoobjemových zakázek typu Xbox / Playstation.
Jedno z posledních videí s Jen-Hsunem se už nese hlavně v duchu AI. Uvidíme, co bude povídat 18. března při své keynote a tradiční firemní GPU Technology Conference 2024.
Slon v místnosti: AI
Když Nvidia přišla generací reprezentovanou GeForce 8800 GTX a plně rozjela výpočetní framework CUDA, změnila chod IT světa. Najednou bylo možné na mnohojádrových GPU dělat výpočty. Zpočátku velmi omezenou škálu, ale s každou další generací CUDA se možnosti posouvaly a dnes je CUDA etalonem trhu. Samozřejmě, že počítat AI jde s Radeony i Intelem, s různými ASICy či specializovanými řešeními, ale tak nějak Nvidia je všude a vytane na mysli jak fyzikům, tak 3D animátorům.
Když Nvidia přicházela s generací Fermi v roce 2009, šéfem vývoje přestal být „3D grafik“ David Kirk a jeho úlohu převzal „GPGU profesor“ Bill Dally. Jen-Hsun tehdy prohlásil, že Nvidia je softwarovou společností a vyslal jasný signál: nejsme tu jen pro hráče, naše primární cílení je na výpočetní segment. Akcelerovaly karty Tesla a další GPGPU řešení a kde je Nvidia dnes, víme.
Nyní Jen-Hsun prohlašuje, že současné děti už se nemusí učit programovat. Tuto úlohu převezme AI. Zčásti to může být marketingová strategie, ale z větší části to bude prostá predikce. A jak Jen-Hsun ukázal v řadě dřívějších případů, umí vidět do hodně vzdálené budoucnosti. Můžete nesouhlasit, můžete se bát o budoucnost, můžete chtít nežít ve světě, kde otěže vývoje převzala AI, ale tento džin byl vypuštěn z lahve, nejde jej vrátit zpět a protože významnou část tohoto strojového učení pohání GPU čipy od Nvidie, nelze se divit, že jen za posledních 5 let má každý dolar vložený do akcií Nvidie nyní hodnotu 20 dolarů. A nejspíš nejsme u konce růstu.
Zatímco Intel posledních 15 let promarnil na obláčku tehdejšího úspěchu a hodnotil své možnost dle umírající AMD, tak kromě znovu postanuvší AMD mu vedle za humny vyrostl konkurent, který je nyní větší než on sám. Zatímco Intel je kostnatý stařec, který neví jak dál, Nvidia je muž v největší síle, který se stále tlačí vpřed. Vede ho po celá ta léta čuch Jen-Hsun Huanga, který jej mimo jiné před několika měsíci přivedl ke snaze koupit celý AMR, což mu prostě jen zařízli regulátoři trhu. Jinak by Nvidia dnes vlastnila ARM a Intel by o to rychleji směřoval v zapomnění a AMD by musela přemýšlet, co s tím (kdo nevěří, pohlédne na první výsledky nových Snapdragonů oproti nejnovějším Intelům a Ryzenům).
Jen-Hsun k AI směřoval, když ještě Sam Altman tahal kačera po dvorku. Dnes jsme v bodě, kdy asi počátek svého konce cítí „lepiči kódu od lopaty“. Někdo nad tím samozřejmě bude i nadále sedět a obsluhovat AI. To jen ti soustružníci nebudou potřeba, soustružit bude CNC stroj a někdo jej bude programovat / hlídat / nastavovat. Jestli nás AI jako civilizaci spasí, nebo zahubí, si netroufám predikovat, ale ta věc vedle spousty log různých firem ponese v pozadí vyražené logo společnosti Nvidia. A možná to nebude poslední takto radikálně lidstvo měnící obor, který logo Nvidia ponese.
Od úmrtí Steva Jobse je Jen-Hsun Huang tím, koho nyní považuji za největšího IT vizionáře. Ne Elona Muska, jeho kroky jsou spíše evoluční a často spíše ku škodě lidstva. Je to Jen-Hsun, který je jedním z mála lidí stojících v pozadí revolučních změn, které přinesla první a druhá dekáda 21. století. Možná to neumí tak vzletně a dramaticky podat na pódiu, ale to není podstatné. Kdyby tehdy před lety, kdy se uvažovalo o tím, že by se Nvidia sloučila s Intelem, nechali Jen-Hsuna dělat CEO celé společnosti, byli by v současnosti akcionáři Intelu podstatně bohatší a spokojenější, než jsou. Neb Jen-Hsun ví, co dělá, vidí dopředu a dokáže jít za cílem navzdory kritikům.
