Nejzajímavější novinky v chystaném GNOME 3

gconf nebo dconf?

Gconf je  název konfiguračního systému v lecčems připomínajícího registry systému Windows. Jeho pozice v GNOME 2 je tradiční a je využíván naprostou většinou aplikací v GNOME k ukládání rozličných druhů nastavení. V souvislosti s GNOME 3.0 probíhají diskuse, zda však tento systém závisející na některých zastaralých součástech, které budou v budoucím GNOME vyřazeny z distribuce, a mající taktéž jisté výkonnostní nedostatky, nenahradit nově navrženým systémem dconf a souvisejícím API GSettings. dconf je optimalizován především na rychlost čtení nastavení. Čtení také nevyžaduje samostatně běžící systémovou službu.

Propagovat, propagovat, propagovat

Propagace celého systému pracovního prostředí a vývojové platformy GNOME je třetí velkou oblastí, která byla vystihnuta v plánu vývoje GNOME 3.0.

Vztah vývojářů k propagaci, která je prakticky zcela věcí marketingu, byl vždy poněkud nevděčný. Zdá se, že typický vývojář se mnohem více a raději zajímá o vlastní psaní či úpravu kódu, než o věci jako obraz projektu na veřejnosti, aktuálnost a stav webové prezentace projektu či vytváření propojeného ekosystému aplikací a řešení založených na a souvisejících s GNOME. Snaha o řešení ze stran vývojářů GNOME však je a byla i před zveřejněním větších změn. Nadace GNOME dokonce najala svého prvního zaměstnance, resp. zaměstnankyni, právě aby zlepšila situaci především v marketingovém směru. Ta bývá projekty v oblasti svobodného a otevřeného softwaru žalostně podceňována a jinak dobrý projekt zbytečně ztrácí zájem vývojářů či uživatelů např. neaktuálností či podivnou úpravou webové prezentace, či zvláštními způsoby (resp. často žádnými) komunikace mezi vývojáři a uživateli.

Co je problémem GNOME, není pochopitelně pouze starost o lepší webovou prezentaci, která bude připravena na ohlášení vydání GNOME 3.0, ale též a především starost o sblížení projektu s ostatními spřízněnými skupinami vývojářů a dodavatelů, kteří tvoří a distribuují GNOME či jeho části. Nová forma marketingové komunikace by měla propagovat vlastní GNOME přímo vedle aplikací a řešení třetích stran, čehož součástí by jistě měla být také obnova  katalogu softwaru psaného pro GNOME, resp. za použití knihoven GTK+. Nakonec by se měl více ke slovu dostat i virální marketing, hojně využívaný některými jinými projekty. Nutno podotknout, že situace GNOME je zde ztížena tím, že k pracovnímu prostředí koncový uživatel obvykle přistupuje jako k integrální součásti operačního systému, tedy jiným způsobem, než k libovolné samostatné aplikaci, kde oddělení od základní softwarové výbavy počítače vnímá silněji. Grafická úprava GNOME v rozličných distribucích a systémech, které toto prostředí silně přizpůsobují svému obrazu, obtížnost identifikace GNOME uživatelem ještě zvyšuje.

Jiné možnosti

Jinými oblastmi, ve kterých je plánována radikálnější proměna toho, co projekt nabízí a jak funguje, jsou testování prostředí, dokumentace, grafika, komunikace mezi lidmi a sociální sítě, a konečně mobilní platforma GNOME.

V oblasti testování leží často problém v tom, jakým způsobem připravit pro dobrovolníky v této věci účinný, snadno použitelný způsob přístupu k testovacím verzím GNOME (pomocí virtualizace či živých CD), aniž by byli dobrovolníci závislí na té či oné distribuci či systému a vývojovém cyklu, který se nemusí dostatečně překrývat s vývojovým harmonogramem GNOME.

S testováním softwaru souvisí také stav a budoucnost psaní dokumentace pro GNOME. Dokumentace, o které mnozí tvrdí, že ji nikdy nečtou, není v současnosti v tomto projektu v ideálním stavu. Tradiční příčinou, byť ne jedinou, je nedostatek dobrovolníků. Problém nevyhovující dokumentace ostatně není pouze u GNOME, a samotné její vytváření se často jeví jako nevděčný úkol, kterého se v důsledku musí často zhostit placení profesionálové, má-li být výstup v této oblasti uspokojivý.

Dokumentace se často píše jako suchopárný a do jisté míry neužitečný popis uživatelského rozhraní, zatímco pro uživatele mnohem zajímavější a potřebnější je mít k dispozici dokumentaci, která je orientována na plnění jednotlivých úkolů, které lze s tím či oním programem provádět.

Komplikací pro autory pak může být příliš složitý systém vytváření dokumentace ve formátu DocBook XML, což často obnáší řešení technických detailů na úkor toho, aby se autor zaměřoval na samotné vytváření textu. Nový formát dokumentace Mallard by měl v tomto smyslu přinést zlepšení a je možné, že na něm bude založena dokumentace GNOME 3.0.

Úspěch v grafické práci na pracovním prostředí spočívá hlavně v poskytnutí výkonné technické infrastruktury a neméně také v dobré úrovni komunikace mezi grafiky a vývojáři. Práce na motivech vzhledu v novém GNOME pokročila také díky osobním setkáním zainteresovaných osob na akcích zvaných hackfests.

Zaklínadlem mezilidské komunikace na síti jsou v posledních letech sociální sítě. Tato oblast a možnost vzájemného propojení různých komunikačních aplikací v GNOME a v nich připojených uživatelů by měla být zdokonalena díky postupující práci na systému telepathy, který už dnes využívá např. komunikační klient Empathy.

Mobilní platforma GNOMEse stala nedílnou součástí projektu GNOME s vydáním verze 2.24. Neřeší pouze použitelnost a využitelnost vývojové platformy GNOME na mobilních zařízeních, jejichž trh neustále roste, ale také na zařízeních využívajících alternativní vstupní zařízení (dotykové displeje atd.).

Třetí generace

Projekt GNOME a jeho vývojáři podle všeho překonali období pří o budoucnost a směřování projektu a přišli s kompromisním řešením, která, jak se zdá, zachová to lepší z obou přístupů k vývoji, tedy evolučního i revolučního. Vývojový cyklus zůstane šestiměsíční, pravidelný, předvídatelný a v případě úspěchu bude nadále přinášet spolehlivé a stabilní řešení pracovního prostředí, které je přístupné, internacionali­zované a snadno použitelné. Ze strany revolučního přístupu k vývoji si vezme nové nápady a větší zásahy do celého systému prostředí, které si v určité míře vyžádají ztrátu zpětné kompatibility výměnou za nově nastartovaný pohyb a aktivitu celého projektu. To by tedy mělo být výstupem celého procesu, na jehož konci leží GNOME třetí generace.