Přesně takový prohlížeč jsem kdysi taky vyráběl. ;oD
Největší fór byl v tom, že ty obrázky měly rozlišení 320×240 čtvercových bodů, 256 barev, a já je přepočítával na VGA 640×480/16 (původní nebo modifikovaná paleta barev), 320×200/256 (vynechat každý šestý řádek) či 320×400/256 (vzít tři řádky jako 1., 3. a 5., dopočítat 2. a 4. jako průměr barev z těch sousedních - a najít v paletě tu nejbližší, s ditheringem).
Proto jsem ten režim 320×400 neměl rád. ;o)
V roce 1995 jsem si jako student koupil své první skutečné PC (PP06 před tím nepočítám), které mělo grafiku Trident TGUI9440 na VESA LOCAL BUS s 1 MB paměti. Tato grafika uměla True colour v 640x480 nebo 16 bit barvy v 800x600 případně driver pod windows uměl i virtuální plochu kdy se využil celý ten 1 MB RAM a plocha windows byla o pár desítek pixelů větší na zvolenou stranu. Takže v roce 1995 šlo zcela běžně zobrazit více než 320x400. Ten můj počítač nebyl žádné dělo. Byla to 486DX2 v době když už šlo koupit Pentium až na 133 MHz (za násobek ceny).
Ten programu musel být trochu starší.
O rok dřív jsem si koupil AMD 486 DX4 100MHz, taky s TGUI9440 :) Zpočátku jsem tu kartu proklínal, protože ve vydání Slackware, které jsem si pracně stahal na diskety na fakultě, na ní nebyl ovladač a tak jsem pár měsíců měl v Linuxu jenom standardní VGA.
Jo a taky si vzpomínám, že v tomhle PC byla na VLB nejen grafika ale zároveň i karta IDE. Kupodivu to fungovalo celkem bez problémů.
Taky jsem měl na VESA i IDE řadič (a i COM/LPT porty ?). Já jsem o něco později "proklínal" ty VESA sloty, protože cca půl roku po koupi mého PC už se prodávali za stejnou cenu 486ky s PCI sběrnicí. A zatímco do PCI šlo koupit třeba 3dfx voodoo, tak s VESA sloty jsem měl smůlu a musel jsem si počkat na upgrade všeho na K6-2.
Mimochodem tu IDE VESA kartu jsem později zkusil zapojit do ISA slotu a fungovalo to ačkoliv byla zapojena jen polovina karty :-). Stabilní to nebylo, ale překvapilo mě že to vůbec jelo.
ISA + PCI nebo ISA + VESA byl standard hodně dlouho, jen se měnil poměr počtu slotů. Všechny zvukové karty byly do ISA, PCI verze byly až výrazně později. Do ISA byl třeba řadič pro scanner (= low cost SCSI) a obdobné jednoduché karty. Takže "doplňkové karty" nebyl problém přehodit do nového PC, ale VGA zmizela z ISA jak jen to šlo a ta byla nutná nová při přechodu z VESA na PCI. Já jsem nakonec rovnou přešel z VESA na AGP, ale pár let mě to trvalo.
14. 8. 2024, 12:24 editováno autorem komentáře
Já měl dokonce 486-ku na desce, kde byly všechny v té době používané sběrnice: ISA-8, ISA-16 + VL-BUS, AGP a PCI.
Začínal jsem tam s VL-BUSovou grafikou (+ SB16 + TV karta), ale brzy jsem kupoval nějaké AGP Voodoo. Těsně před upgradem na Pentium jsem přešel na PCI ATI, ale ta si v téhle desce pobyla jen krátce.
Leč s odstupem musím konstatovat, že ta universálnost se na reálné použitelnosti té desky poněkud podepsala: konfigurovat to bylo peklo a Windows měly neustále tendenci zabloudit v periferiích.
486ka s AGP slotem ? To je těžké uvěřit. To by ten AGP slot byl rychlejší než FSB a RAM.
AGP v nejpomalejší variantě má 32 bitů při 66 MHz, tj. 266 MB/s
486ky mají externí sběrnici taky jen 32 bitů. Tedy při běžných 33 MHz (např. nejrychlejší Am5x86-P75 -4x33MMHz) dá RAM i FSB 133 MB/s. I při 40 MHz je to jen 160 MB/s. To prostě nedává smysl.
Kombinace ISA+VL-BUS+PCI dostupná byla, i když to moc smysl nedávalo.
486ka s AGP slotem ? To je těžké uvěřit
Je to divný, ale je to tak.
Jak píšu: použitelnost byla problematická. Dost možná to byl taky důvod, proč jsem tu AGP grafiku nakonec měnil - a když to nevedlo k lepším výsledkům, přešel na Pentium.
(S tím jsem neměl šťastnou ruku, protože mi zlobilo cosi mezi CPU a RAM, takže jsem zkusil 6x86, která se ale přehřívala natolik, že to nešlo uchladit. Nakonec jsem - po dvou reklamacích - skončil u Pentium-II, které se ukázalo jako stabilní a bezproblémové.)
Můžete zkusit najít co to bylo za desku ? Google kombinaci 486 + AGP nezná a to jsem našel i poměrně rozsáhlý přehled desek pro 486 ať už je s ISA, s VL-BUS, PCI nebo libovolná kombinace.
https://www.elhvb.com/webhq/table486.htm
To že některé karty neuměly některé rozšíření AGP (např. textury v hlavní RAM, zdravíme např. Woodoo karty od 3dfx), tedy chovali se jako trochu rychlejší PCI verze neznamená že jeli na 33MHz. To prostě AGP neumí. Nejpomalejší verze je prostě 1x 66 MHz s propustností 266 MB/s.
https://en.wikipedia.org/wiki/Accelerated_Graphics_Port
Mimochodem reálná propustnost RAM na 486 je cca 40 MB/s, viz např. https://www.youtube.com/watch?v=ysMmAVNKrFY (screenshoty v popisu videa).
Ty grafické čipy se používaly jak v AGP, tak PCI verzi. Tedy uměly i 33 MHz. A AGP slot umí režim komunikace PCI, protože vidíte obraz v BIOSu ještě předtím, než se zavedou ovladače čipsetu v OS.
Níže diskuze z roku 2003, kde GeForce 4 MX jela v režimu PCI, dokud nenainstaloval ovladače Intel chipsetu:
https://forums.anandtech.com/threads/agp-running-in-pci-mode.1065877/
Jeden z komentářů výše - zajímavý poznatek, že AGP a první PCI slot byly těsně u sebe. Vodiče asi byly jen rozdvojené.
EDIT: To je podobné, jakože USB klávesnice a myši jdou mechanickou redukcí zapojit do PS/2.
14. 8. 2024, 22:02 editováno autorem komentáře
To asi nedohledám :o(
Ta deska byla už tenkrát nějakej no-name a já to prostě neřešil Sice vím, kdo ji ode mne dostal, ale tenhle kamarád musel po svatbě trochu přehodnotit své staromládenecké priority a většinu těch krámů dávno vyházel.
O šmejdovitosti té desky svědčí i fakt, že se časem začala rozlepovat a fungovala jen v náklonu, případně na správných místech zatížená.
Pokud to náhodou někdo potkal,tak si určitě vzpomene, ale obávám se, že pouze jako na raritu, které se rád zbavil.
Procesor v tom byl 486DX4/100 - možná by se podle toho daly alespoň odhadnout parametry. Nicméně mám takový pocit, že CPU běželo na 3×33 MHz a alespoň část periferií na 2×33 MHz, takže teoreticky by tam těch 66 MHz pro AGP asi být mohlo. Jenže - já nejsem (a nikdy jsem nebyl) hardvérář
a po těch letech si pamatuji jen ten boj, který jsem s tím sváděl.
ISA se dlouho používala pro různé průmyslové karty, takže se držela strašně dlouho - a v průmyslových PC bylo spousta volných slotů (třeba 6).
Asi to mělo význam, protože programovat to šlo jednoduše, bez driveru. Navíc se ty karty nemusely nikde registrovat (hmm když o tom tak přemýšlím, naše PCI nebyly nikde registrovaný, to asi nebylo úplně košer).