Rychlokurz editoru Vi
Po instalaci je v NetBSD připraven editor Vi. Ano, čtete správně. Je to Vi (nvi), ne Vim. Jsou tu oproti Vimu některé odlišnosti. Ty jsou ostatně i mezi Vimem v NetBSD a Vimem v Linuxu (u mě v Debianu). Naučit se alespoň trochu s Vi jsem se musel proto, abych mohl smazat a nahradit něco v konfiguračním souboru, klávesou backspace to totiž tak jednoduše nejde.
Pro otevření souboru ve vi stačí napsat: # vi /cesta_k_souboru/název_souboru Editor vi, stejně jako Vim, má dva módy. Command mode (příkazový mód) a edit mode. Z edit do command mode se dostanete klávesou escape.
Přechod mezi režimy
Po startu editoru Vi jste v command mode, do edit mode se můžete dostat vícero způsoby, jako např. stisknutím:
i – psát začnete před kurzor
I – psát začnete před první neprázdný znak
o – psát začínáte na novém prázdném řádku pod kurzorem
O – psát začínáte na novém prázdném řádku nad kurzorem
Kopírování, mazání a vložení
D – smaže znak, uprostřed slova smaže zbytek slova
dd – smaže celý řádek
Y – kopírovat řádek
p – vložit
Kombinací dd+p docílíte vyjmutí a vložení řádku. Kombinací Y+p docílíte zkopírování a vložení řádku.
Další příkazy
u – vrátí poslední změny
h, k, j, l, kurzorové šipky – posun kurzoru
:číslo – např. příkazem :7 se přesunete na řádek 7
:w – uložení souboru
:w /umístění/název_souboru – uložit jako
:wq – uložit a ukončit
:q – ukončit
Nyní můžeme konečně přistoupit k samotným poinstalačním krokům.
Přidání nového uživatele
Na Linuxu jsem uživatele v příkazové řádce přidával snad jen jednou, a to jsem si to ulehčil, poněvadž jsem použil program adduser. V něm jen odpovídáte na jeho otázky, tudíž nemusíte zadávat žádné přepínače. V NetBSD bohužel žádný adduser není a tak se použití programu useradd nevyhnete. Ukažme si nyní, jak přidat uživatele pepa.
Pro přidání uživatele pepa stačí zadat:
# useradd -m -G wheel pepa
-m zajistí vytvoření složky uživatele v adresáři /home
-G wheel přidá uživatele pepa do skupiny wheel. Díky tomu bude moci uživatel pepa používat příkaz
# su
Pokud chcete již vytvořeného uživatele přidat do některé ze skupin, stačí zadat např.:
# usermod -G wheel pepa
Heslo uživatele můžete změnit příkazem passwd; př.:
# passwd pepa
Změna rozložení klávesnice
Pokud vám z nějakého důvodu nevyhovuje rozložení klávesnice, které jste si vybrali při instalaci systému, stačí vložit encoding rozložení do /etc/wscons.conf; např. encoding cz (česká qwerty) Toto rozložení ovšem nebude mít vliv na rozložení klávesnice na xserveru. Tam je nutné pro českou qwerty zadat příkaz # setxkbmap cz_qwerty layout
Když už jsme se dostali k X11: Konfigurační soubor xorg.conf se hledá stejně jako v Linuxu v adresáři /etc/X11. Jenže aby tam ten soubor byl, je nutné jej vygenerovat. Možné jsou dva způsoby:
# X -configure – vytvoří soubor /etc/X11/xorg.conf
# X -config ~/xorg.conf.new – vytvoří soubor xorg.conf.new v zadaném adresáři. Po přejmenování na xorg.conf jej můžete zkopírovat do /etc/X11.Výhodou tohohle postupu je, že když něco špatně změníte, stále máte k dispozici soubor ~/xorg.conf.new a chybu můžete podle něj opravit.
Je možné, že budete chtít občas nahlédnout pro inspiraci do konfiguračních souborů na vaší linuxové distribuci (např. kvůli xorg.con f). Z tohoto důvodu je dobré umět připojit další diskové oddíly. Navíc, když připojíte do svého počítače flashku nebo externí disk, tak se vám automaticky nepřipojí, je tedy nutné tyto zařízení připojit ručně.
Připojování diskových oddílů
Připojení diskového oddílu na disku s NetBSD
Pevný disk se v NetBSD označuje jako wd a čísluje se počínaje 0. Jestliže tedy máte v počítači jeden pevný disk, bude označen jako wd0. Další disky pak wd1, wd2 atd. Pro zobrazení diskových oddílů na disku stačí zadat příkaz # disklabel disk; např. # disklabel wd0. Každý diskový oddíl má své písmeno. Ukáži příklad, jak připojit diskový oddíl wd0a:
# mount -t formát_disku /dev/wd0a /mnt
Po tomto příkazu se diskový oddíl wd0a připojí do /mnt. Pro odpojení zadejte # umount /mnt
Připojení flash disku
Flash disky, externí pevné disky atp. se v NetBSD označují jako sd. Pokud k počítači připojíte flash disk (a žádný jiný není připojen), bude mít označení sd0. Disklabel vám řekne, jaké použít písmeno. příklad:
# mount -t msdos /dev/sd0d /media
Příkaz připojí sd0d do /media; souborový systém je FAT.
Připojení CD/DVD
Pokud již není vytvořen adresář /cdrom, vytvořte jej příkazem # mkdir /cdrom. CD/DVD se obvykle v NetBSD označují jako cd. Pokud máte jen jednu optickou mechaniku, bude to vždy cd0. Příkaz pro připojení cd0:
# mount -t cd9660 -o ro /dev/cd0a /cdrom
Vysunutí CD/DVD z mechniky je možné následujícím příkazem:
# eject /dev/cd0a
Pro pohodlnější práci s připojováním disků můžete editovat soubor /etc/fstab. Ten se chová stejně jako v Linuxu. Například do souboru přidáte řádek:
/dev/wd0i /mnt ext2fs rw,noauto
Nyní stačí napsat # mount /mnt; a připojí se můj oddíl s Debianem. rw znamená read, write (je možné číst a zapisovat na oddíl); noauto znamená, že se diskový oddíl nepřipojí automaticky po startu systému.
Vzhledem k tomu, že není zdravé sedět pořád u počítače, ukážeme si, jak počítač vypnout, či uspat a v konfiguraci NetBSD budeme pokračovat příště.
Uspání systému
# sysctl -w hw.acpi.sleep.state=
Za = dejte číslo od 0 do 5, kde 0 znamená, že systém normálně naplno běží, a 5 znamená úplné vypnutí systému. Pro uspání do paměti RAM zadejte 3, pro uspání na disk 4. Bohužel na mém notebooku hibernace nefunguje, třeba budete mít se svým hardware větší štěstí.
Vypnutí systému a PC
# shutdown -p now
Analogicky pro restart stačí zadat:
# shutdown -r now
Parametr -p znamená poweroff; -r zase reboot. Lze také použít příkazy, které znáte z Linuxu, jako jsou # halt a # reboot.
ČLÁNKY DO MAILU