Před dvěma lety jsem si pořídil herní konzoli Nintendo Switch a zamiloval se do ní. Je to praktický herní hardware, možná ale ve stínu konkurentů od Microsoftu a Sony. Co se za ty dva roky změnilo?
Po dvou letech jsem se rozhodl udělat drobnou inventuru, berte to jako dlouhodobou recenzi. Kdo čte jen titulky, může být zklamán. Jde o herní konzoli, nikoliv o síťový prvek. Myslím si, že na českém internetu najdete hodně recenzí Microsoft Xboxu a Sony Playstationu, ale recenzí Nintenda Switch je jako šafránu.
Tohle je takový hlavní motiv všech, kteří hrají na herních konzolích – Xbox a Playstation jsou „strojky“ pro hráče a jsou všude, Switch je pro děti a nikdo ji nepoužívá. Hodně lidí nebere konzole Switch moc vážně. Přitom má několik unikátních vlastností!
Základní popis
Nintendo Switch je herní konzole z kategorie, kterou sama stvořila. Označuje se totiž jako hybridní. Znamená to, že hrát na ní můžete po připojení k televizi nebo se spokojit s hraním na integrovaném displeji. I když je na trhu už skoro pět let, stále neexistuje přímý konkurent stejné kategorie. První model této série se objevil v roce 2017. Stojí za ním globální a velká japonská společnost Nintendo.
Pokud to vezmeme čistě technicky, jde o zařízení s čtyřjádrovým procesorem Nvidia Tegra X1 na 1 GHz, s GPU Nvidia Maxwell 256 CUDA a s operační pamětí o velikosti 4 GB. Interní úložiště má 32 GB.
Grafický výstup nabízí rozlišení Full HD (tj. 1920×1080 bodů) na TV nebo 1280×720 bodů na integrovaném displeji. Podle některých je to málo. Vězte ovšem, že vše je dokonale optimalizováno. Hardware rozhodně není tím, co byste považovali za brzdu konzole. Pravověrní hráči řeknou, že Full HD rozlišení prostě nemůže být kvalitní, zvláště v době 4K monitorů. Jenže ani po dvou letech hraní na tomto (údajně) „kostkovaném“ displeji nemám pocit, že bych nějak strádal. Vypadá to dobře, jak na TV, tak i na displeji. Pokud si myslíte, že to tak nemůže být, nedokážu vás přesvědčit a pro vás zřejmě Nintendo Switch není a nikdy nebude.
Konzole disponuje také bezdrátovým připojením k Wi-Fi (802.11 a/b/g/n/ac) a dvěma rovněž bezdrátovými oddělitelnými ovladači zvanými Joy-Con. Úložiště se dá rozšířit i externí microSDHC kartou do kapacity 2 TB.
Poznámka: Pokud chcete mít jistotu, že zvolená paměťová karta bude v Nintendu spolehlivě fungovat, můžete si koupit takovou, která má certifikaci od Nintenda tj. splňuje parametry, které Nintendo stanovilo jako optimální pro provoz v konzoli. V únoru 2022 je jich k dispozici celkem osm, liší se kapacitou – 64, 128, 256, 400 nebo 512 GB. Neznamená to ale, že by vám tam jiná karta nefungovala. Jen Nintendo neručí za to, že bude rychlá.
Modelová řada
V únoru 2022 však řada Switch nedisponuje jen jedním modelem. Jsou ve skutečnosti tři, respektive čtyři. V době uvedení v roce 2017 byl k dispozici model Switch se všemi zmiňovanými parametry, dnes se označuje jako V1, respektive HAC-001.
U konzolí Switch označovaných jako V1 se povedl husarský kousek. Komunita odhalila chybu v hardwarovém návrhu čipu, skrz který bylo možno prolomit integrované mechanismy obrany a nainstalovat jakýkoliv jiný systém, třeba Linux. Tyto aktivity souhrnně označujeme pojmem Jailbreak.
Poznámka: Původní význam pojmu Jailbreak spočíval v prolomení ochranných systémů telefonů značky Apple, které pokročilejší uživatele „omezovaly“ a neumožňovaly jim provádět či spouštět neoficiální aplikace, případně rušit softwarová omezení ze strany výrobce v oblasti např. regionální distribuce obsahu apod. Postupně se dnes setkáte s tím, že téměř každý hardware má nějaký „neoficiální“ kanál, který jeho ovládací software přetváří k obrazu komunity, která jej využívá. Ať už jde o mobilní telefony všech značek a výrobců, přes herní konzole a konče třeba v alternativních firmwarech síťových prvků.
Nutno zmínit, že řada úprav původní software podstatně vylepšuje, mnohé přinášejí i funkce, které mohou porušovat zákony (třeba obcházení ochran spojených s digitálním obsahem jako jsou multimédia či hry). Právě z toho posledního důvodu řada výrobců proti těmto snahám tak brojí – mohou totiž přicházet o svůj zisk nebo „naštvat“ hráče, kteří nepodvádějí a mohou se cítit „okradeni“.
Protože se jednalo o chybu hardwarovou, nemohlo Nintendo těmto úpravám jakkoliv zabránit. Všichni se radovali, protože bylo jasné, že Nintendo asi nebude mít žádné velké tendence celou záležitost nějak řešit.
Došlo však k nečekanému vývoji. Nintendo vydalo po 18 měsících novou konzoli označovanou jako V2 alias HAC-001(-01). Tato verze má zmiňovanou chybu v hardware opravenou. Aby Nintendo podpořilo prodej této novější verze, provedlo také změny v některých parametrech konzole. Obsahuje nový displej, Joy-Cony prošly drobnou úpravou a nejviditelnější je změna baterie – navýšila svou kapacitu o 50 %. Zatímco s V1 jste mohli hrát hry až šest hodin na jedno nabití, V2 vám stejnou hru umožní hrát až devět hodin. Ostatní parametry jsou totožné.
V alternativní komunitě uživatelů konzolí vzrostly modely V1 na ceně, protože jsou v tuto chvíli jediné, které úpravy umožňují. Kdo z běžných uživatelů má doma verzi dvě, má smůlu. To i po více než dvou letech, kdy je tento model na trhu. Jistá cesta existuje, ale není radno si s ní zahrávat. Jde to „integrováním“ tzv. modchipu, což je upravená deska, kterou do svého zařízení napájíte. Není to nic pro začátečníky a rozhodně to není levné. Když uvážíte, že nová konzole vyjde na zhruba 300 eur a modchip na asi 150, není to pro každého. Navíc i tady došlo k bitvě mezi „výrobcem“ modchipu a Nintendem, které po sérii soudních a právních bitev dotáhlo do konce zavření továrny, kde se modchipy vyráběly. Na známých čínských stránkách se dají alternativní čipy sehnat, jejich kvalita je kolísavá – některé nefungují vůbec, jiné jen se specifickým kusem konzole. Proto se investice vůbec nemusí vyplatit, navíc je zde riziko zničení při „instalaci“ modchipu.
Shrnu-li to, tak možné to je, ale za cenu velkého stresu, zda to bude funkční a zda mne nakonec Nintendo neodhalí a konzoli mi neodstřihne od jejich webů. Vřele to nedoporučuji. I když to zní lákavě a mám s úpravou zkušenost z předchozí konzole Nintendo Wii. Jenže to nebylo tak moc propojené s internetem a úprava byla čistě softwarová, kdykoliv vratná do původní podoby, což se tady nekoná.
V září 2019 se začal prodávat model Switch Lite. Má stejné hardwarové parametry, ale několik záměrných omezení. Není jej například možné připojit k televizi, nemá odnímatelné Joy-Cony a má menší displej s úhlopříčkou 5,5". Je ovšem levnější a kompaktnější.
Na konci roku 2019 se začaly šířit zprávy, že Nintendo pracuje na nové konzoli. Mělo se jednat o kompletně nový model s obrazovkou typu OLED, vylepšeným hardwarem, ale hlavně s podporou 4K rozlišení. Jenže podle všeho to vypadá, že Nintendo míní a COVID-19 mění. Nintendo se údajně dostalo do úzkých s dodávkami čipů pro konzole a vše vyvrcholilo tím, že v říjnu 2021 byl vydán model Nintendo Switch OLED, ovšem bez 4K rozlišení.
V podstatě je to model V2, který má větší displej OLED o úhlopříčce 7", v docku integrovaný LAN port a úložiště o kapacitě 64 GB. Jiné hardwarové parametry se nezměnily. „Drby“ se nezastavily, nová verze konzole se 4K rozlišením má údajně existovat, čeká se jen na příhodnější popandemickou dobu.
K dispozici tak jsou tři konzole v cenách kolem 5 000 Kč za Switch Lite, 8 000 za Switch a za asi 9 500 za Switch OLED verzi. Občas se objeví nějaká akce, případně balení s nějakou hrou. Jak se v nabídce modelů vyznat? Vlastníci konzole Switch V1 nebo V2 nemají moc důvodů přecházet na OLED verzi, nebo snad možná pokud hrají více na konzoli – místo na větší obrazovce se hodí. Při většinovém používání na televizi tak rozdíl vlastně nezaznamenáte.
Pokud chcete novou konzoli od Nintenda, OLED verze je tím pravým modelem pro vás. Prošla faceliftem a zůstala zachována zpětná kompatibilita na všech úrovních. Naopak pokud chcete kompaktní konzoli na cesty, Switch Lite vás osloví. Získáte komfortní podporu z plnohodnotné verze se zajímavou cenovkou. Černým koněm zůstává klasická verze dvě, jejíž cena s uvedením verze OLED klesla. Výhodou je, že všechen hardware a software vydaný pro Switch bude fungovat na všech třech modelech. Přidávám ještě odkaz se srovnáním funkcí jednotlivých modelů.
Ovládací software alias firmware
Je nutno říci, že Nintendo se o konzoli řádně stará a aktualizace ovládacího software jsou poměrně časté. V roce 2019 jsem konzoli koupil s nainstalovanou verzí firmware řady 9.x, v současné verzi má poslední update číslo 13.2.1 (leden 2022). Vydaných verzí bylo 18 a v průměru se objevují jednou za šest týdnů. Změny jsou často kosmetické, přesněji opravy chyb, ale mnohokrát došlo i k významnějším změnám jako např. když ve verzi 10 přibyla možnost kopírovat hry z interního úložiště na externí kartu. Je to podobné jako v mobilu s Androidem, při instalaci si můžete vybrat, kam se má hra či aplikace nainstalovat. Následně lze hru z interního úložiště přesunout na kartu i naopak. Ve verzi 11 se v menu objevila položka Nintendo Switch online (správa předplatného, hraní her zdarma apod.) a můžete aplikaci snáze spustit z nabídky.
V této verzi se také objevila možnost sdílet snímky obrazovek a videa z konzole s vaším počítačem. Existují dva postupy – pokud propojíte konzoli s počítačem skrz USB-C kabel, chová se jako klasické externí úložiště. Tedy vlastně totožně, jako když připojíte třeba svůj digitální foťák. Pokud chcete sdílet obrázky a videa například s mobilem nebo tabletem, existuje možnost propojení skrz Wi-Fi síť, ke které musí být obě zařízení připojena. Tento postup je však trošku méně pohodlný a limitovaný výrobcem. Například nemůžete najednou v dávce poslat více než 10 souborů či jedno video. Pro zajištění bezpečnosti propojení musíte snímat QR kódy, které Nintendo generuje. Zjednodušeně – první kód autorizuje obě zařízení k vzájemnému propojení. Druhý QR kód zahajuje vlastní přenos mezi zařízeními. Ale je to použitelné a pro sdílení snímků s kamarády skrz telefon je to zábavné.
Věcí, kterou jsem velmi ocenil, je novinka verze 13. Přibyla možnost spojení konzole s bluetooth sluchátky. Opět se objevily nějaké limity, jako např. nemožnost používat více než dva spárované ovladače s konzolí a se sluchátky najednou, ale primárně to není problém – když posloucháte přes sluchátka, patrně hrajete na konzoli sám a více ovladačů nepotřebujete. Podle všeho to vypadá, že tato možnost měla být od počátku dostupná jen na OLED modelech, ale z důvodu vydání předčasné verze s ne úplně novými parametry, bylo od této věci upuštěno a bluetooth sluchátka fungují všem.
Celý proces aktualizace firmware je v podstatě bezúdržbový. Pokud jste připojeni k Wi-Fi a konzole zjistí, že je k dispozici aktualizace, tak si ji stáhne a nainstaluje (pokud to v nabídce povolíte). Za dva roky používání jsem nenarazil na problém s tímto procesem.
Pro připomenutí – i Nintendo má možnost, jak si zákazníky uvázat. Činí tak prostřednictvím služby Online, která stojí asi 500 Kč na rok. V rámci této služby získáte možnost využívat hraní her online, máte přístup k archivu s hrami pro NES a SNES, které můžete na Switchi hrát a máte přístup ke cloudu, kam některé hry mohou ukládat svá data. Občas se objeví možnost hrát nějakou hru zdarma po dobu např. 14 dnů nebo se objeví nabídka výhodného pořízení her v balíčku apod.
Poznámka: Veškerý obsah můžete do konzole dostat dvěma způsoby. Prvním je klasický kamenný obchod a zakoupení krabicové verze. Uvnitř najdete speciální cartridge, které můžete vložit do konzole. Druhým způsobem je nákup online v Nintendo e-shopu. Platby můžete provádět buď přímo platební kartou nebo z PayPalu, případně z kreditu, který si nabijete opět platební kartou, nebo pomocí zakoupeného předplaceného kupónu v podobě karty. Za každou zakoupenou hru získáte ještě virtuální mince a i ty můžete proměnit v kredit. Platební metody jsou poměrně široké.
Loni na podzim se objevila i možnost tzv. rozšiřujícího balíčku (Expansion pack), kterým můžete své Online předplatné rozšířit o nové položky. K dispozici máte hry pro herní konzole Sega Mega Drive a N64. Pro majitele a hráče hry Animal Crossing je v ceně jeden DLC balíček. Oproti variantě bez rozšiřujícího balíčku je ale cena dvojnásobná. Přiznám se, že já hru Animal Crossing nemám, takže pro mne je cena za balíček vlastně cenou za hraní her pro Segu a N64. Navíc tak velký fanoušek těchto konzolí nejsem, abych si tolik připlácel. Na druhou stranu získáte za poměrně zajímavou cenu spoustu zábavných her, které patří k herní historii.
Hardware
Co se týká hardware, nabízí Nintendo několik nových zajímavých věcí. Začněme ovladači. Protože je Nintendo Switch notně svázáno s retro vlnou, můžete na něm hrát nejenom „staré“ hry, ale koupit si k tomu i stylové ovladače, které vypadají přesně stejně jako ty, které jste měli u svých starších konzolí. Tohle v Česku moc nefunguje, protože sehnat konzole od Nintenda v době svého uvedení na trh v osmdesátých letech minulého století, bylo nemožné.
V naší zemi vládli ti, jejichž ideologie zavrhovala cokoliv západního. Proto si8myslím, že nás vlna klasických konzolí trochu minula a u nás jsme si užili spíše osmibitové počítače jako je Atari, ZX Spectrum nebo Commodore. Netvrdím, že konzole od Nintenda u nás nebyly, ale rozhodně to nebyla masová záležitost a rozhodně teď po nich není taková sháňka. K dispozici ale jsou drátové či bezdrátové ovladače vypadající jako ty z Nintendo GameCube, SNES, NES nebo N 64.
Momentálně je velkým hitem hra Mario Kart 8. A tady objevilo Nintendo zlatý důl. Vytvořilo totiž speciální edici nazvanou Live Home Circuit. Jde o to, že si koupíte krabici (dle cenového srovnávače za cenu asi 2 500 Kč), ve které je reálné autíčko (Luigi nebo Mario verze) a kartonové průjezdné brány. V autíčku je kamera a po bezdrátovém připojení ke konzoli můžete auto dálkově ovládat. Pomocí rozšířené reality tak na konzoli vidíte obraz ze svého obýváku (pokud jezdíte ve svém obýváku). Na konzoli projíždíte vámi vytvořeným okruhem pomocí průjezdních bran a autíčko jede také.
O zlatém dole mluvím proto, protože autíčko něco stojí a pokud chcete mít nějakou zábavu, chcete jich mít více. Navíc donedávna platilo, že šlo spárovat jen jedno auto k jedné konzoli. V listopadu 2021 vyšla nová aktualizace, která tohle změnila. K jedné konzoli (a na jedné TV) můžete sledovat jízdu ze dvou autíček zároveň a to pomocí režimu split screen, tj. obrazovka je rozdělena na dvě části a každý hráč má svou polovinu. Zároveň došlo ke snížení ceny krabice s autem (viděl jsem ji u některých prodejců i za 1 700 Kč). Hra samotná je od začátku k dispozici zdarma, ale bez fyzického autíčka ji hrát nemůžete.
Poznámka: Že neuvěříte, co se po vydání stalo? Řada kreativních lidí začala zjišťovat, k čemu všemu se dá hra ještě využít. Uživatel My Mate VINCE ukazuje 20 různých zajímavostí, uživatel Playfool zveřejnil video, kde ukazuje a informuje, jak obalamutit hru „alternativními“ prvky. Kdo by nechtěl nechat jezdit autíčko podle upečených ukazatelů?
I nabídka tzv. bundle balení se rozšířila, dá se například koupit konzole V2 s hrou Ring Fit Adventure. A navíc ještě s hrou Animal Crossing : New Horizons a dalšími.
Jaký mám další hardware?
V podstatě jsem dokoupil jen další dva ovladače, respektive musím to vysvětlit. Jeden Joy-Con se skládá ze dvou částí. Každou poznáte podle tlačítka plus a mínus. Existuje spousta her, které k ovládání potřebují obě části. Z toho pohledu pak máme k dispozici jen dva kompletní ovladače. Jenže jiné hry zase umožňují hrát jen s polovinou Joy-Conu a proto máme celkem čtyři ovladače. Všechny hry pro více hráčů, které hrajeme, podporují ty poloviční ovladače, proto je můžeme hrát ve čtyřech.
Perličkou je, že se prodávají sady různě barevných ovladačů (existuje např. tmavě modrý, světle modrý, červený, zelený, neonově zelený, fialový, šedý, bílý) a pokud s nimi hrajete, reprezentuje je Switch na obrazovce svou barvou. To je hodně praktické, protože rovnou víte, který hráč je který. Naštěstí jsem se také nesetkal s problémem, na který si někteří hráči stěžují. Jde o to, že se ovladač poměrně rychle „ochodí“ a přestává fungovat nebo mají páčky velkou vůli, což v některých hrách poměrně dost vadí.
Z dalšího hardware vlastním „obruč“ ke hře Ring Fit Adventure. Tu hraju konstantně celé dva roky. Také s konzolí občas někam cestujeme, takže mám i stylový kufřík (BigBen Storage Case), do kterého se vejde samotná konzole, dokovací stanice, ovladače a zdroj s kabely. To je také příjemná vychytávka. Původně jsem si říkal, že nic takového nepotřebujeme, ale doba covidová a přesuny na chalupy nás přesvědčily, že transportní pouzdro se opravdu hodí.
Co hry?
Nějak jsem se moc rozepsal a nezmínil i hry, které se u nás hrají. Přečtete si o nich v dalším článku.
ČLÁNKY DO MAILU